30A 72-2013 - 27

U S N E S E N Í

     Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců JUDr. Viktora Kučery a JUDr. Petra Polácha v právní věci žalobce: prof. MUDr. B. K., DrSc., proti žalovanému: Česká lékařská komora, Čestná rada Okresního sdružení lékařů České lékařské komory v Břeclavi, se sídlem v Břeclavi, U nemocnice 1, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 12. 5. 2013, Ident. č.:  12/55 - 001/571

t a k t o :

I.      Žaloba   s e    o d m í t á .

II.   Věc   s e  p o s t u p u j e   k vyřízení opravného prostředku žalobce Čestné radě České lékařské komory.

III.   Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV.  Žalobci bude po právní moci tohoto usnesení vrácen soudní poplatek ve výši 3.000 Kč.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se návrhem na zahájení řízení ze dne 15. 7. 2013 domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 12. 5. 2013, Ident. č.: 12/55 - 001/0571, kterým bylo rozhodnuto, že žalobce se disciplinárně provinil proti své povinnosti vykonávat lékařské povolání odborně a v souladu s jeho etikou (§ 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 220/1990 Sb. o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře), a to tím, že dne 18. 6. 2012 v době výkonu služby LSPP na chirurgické ambulanci nemocnice Hustopeče fyzicky nevyšetřil dítě stěžovatelky D. R. Podle § 13 odst. 3 písm. b) zákona č. 220/1991 Sb., v platném znění byla žalobci za toto disciplinární provinění uložena pokuta ve výši 20.000 Kč.

Žalobou napadené prvostupňové správní rozhodnutí obsahovalo zvýrazněný text na konci jeho odůvodnění ve znění: „Při tomto rozhodnutí se Čestná rada ČLK v Břeclavi plně řídila rozhodnutím Čestné rady ČLK v Praze, které dle poučení je konečné a není proti němu přípustný opravný prostředek.“

Podle ust. § 13 odst. 4 zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění platném pro projednávanou věc platí, že proti písemnému rozhodnutí čestné rady okresního sdružení o uložení disciplinárního opatření může člen, kterému bylo disciplinární opatření uloženo, podat opravný prostředek do 15 dnů od jeho doručení.

Podle ust. § 13 odst. 5 posledně citovaného zákona platí, že o opravném prostředku rozhoduje čestná rada komory, která přezkoumávané rozhodnutí buď potvrdí nebo zruší. Zruší-li čestná rada komory napadené rozhodnutí, je čestná rada okresního sdružení vázána právním názorem čestné rady komory.

Žalobou napadené rozhodnutí žalovaného neobsahuje správné poučení o možnosti podat opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí, neboť v něm zcela absentuje poučení o možnosti podat opravný prostředek postupem podle ust. § 13 odst. 4 citovaného zákona. Z judikatury soudů rozhodujících ve správním soudnictví (usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 3. 2011, č. j. 10 A /2011 - 31, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 11. 7. 2007, č. j. 5 Ca 355/2006 - 52) vyplývá, že i v případě, kdy v napadeném rozhodnutí chybně absentuje poučení o opravném prostředku je třeba i toto chybějící poučení považovat za poučení nesprávné ve smyslu ust. § 46 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“).

Podle tohoto ustanovení platí, že podal-li navrhovatel návrh proto, že se řídil nesprávným poučením správního orgánu o tom, že proti rozhodnutí není přípustný opravný prostředek, soud z tohoto důvodu tento návrh odmítne a věc postoupí k vyřízení opravného prostředku správnímu orgánu k tomu příslušnému. Je-li návrh podán včas u soudu, platí, že opravný prostředek byl podán včas.

Krajský soud v Brně proto předmětné podání žalobce postupuje příslušnému správnímu orgánu (ust. § 13 odst. 5 zákona č. 220/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se závazným právním názorem vyjadřujícím povinnost projednat opravný prostředek (viz usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 5. 2004, č. j. 7 A 25/2001 – 59). Z obsahu správního spsu vyplývá, že žalobou napadené rozhodnutí žalované bylo žalobci doručeno dne 17. 5. 2013, přičemž žaloba byla podána Krajskému soudu v Brně osobně dne 15. 7. 2013, tedy včas, v rámci dvouměsíční lhůty pro podání žaloby ve smyslu ust. § 72 odst. 1 s. ř. s.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Brno 29. 11. 2013

    Mgr. Milan Procházka

            předseda senátu