[OBRÁZEK]Číslo jednací: 8Ca 366/2009 - 41-43
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka
a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobkyně: E. E., st.
přísl. Mongolsko, zast. Mgr. Markem Sedlákem, advokátem, se sídlem Brno, Příkop 8, proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra, Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se
sídlem Praha 4, náměstí Hrdinů 1634/3, o žalobě proti rozhodnutí Policie České republiky,
Služby cizinecké policie, ředitelství služby cizinecké policie ze dne 11.11.2009, č.j. CPR-
7157-3/ČJ-2009-9CPR-C220
t a k t o :
I. Rozhodnutí Policie České republiky, Služby cizinecké policie, ředitelství služby
cizinecké policie ze dne 11.11.2009, č.j. CPR-7157-3/ČJ-2009-9CPR-C220 s e
z r u š u j e a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4.800,- Kč
a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce
žalobkyně Mgr. Marka Sedláka, advokáta.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí
Policie České republiky, Služby cizinecké policie, ředitelství služby cizinecké policie, jímž
bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně, Policie České
republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Hradec Králové, Inspektorátu
cizinecké policie Ústí nad Orlicí ze dne 20.5.2009 č.j. CPHK-834-19/ČJ-2008-66-SY-CI,
kterým bylo podle ust. § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb. zastaveno řízení o žádosti
žalobkyně o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České
republiky
V odůvodnění pak odvolací správní orgán zrekapituloval průběh správního řízení a
mimo jiné uvedl, že vycházel při posuzování podání plně ze spisového materiálu účastníka
řízení, především z obsahu podané žádosti o prodloužení doby platnosti povolení
k dlouhodobému pobytu, tj. z předložených náležitostí, z usnesení o přerušení řízení a výzvy
správního orgánu I. stupně ze dne 27.3.2009, z usnesení o zastavení řízení ze dne 20.5.2009 a
v neposlední řadě z obsahu podaného odvolání.
Odvolací správní orgán uvedl, že zákon taxativním výčtem v ust. § 66 odst. 1 zákona
č. 500/2004 Sb. stanoví důvody, kdy správní orgán řízení zahájená na žádost zastaví.
Podmínkou zastavení v daném případě podle odvolacího správního orgánu byla prokázaná
skutečnost, že účastníku řízení byla správním orgánem I. stupně poskytnuta dostatečná lhůta
k tomu, aby doplnil požadované doklady. V daném případě správní orgán I. stupně vyzval
účastníka řízení k doložení dokladu, který by potvrdil účel pobytu na území (tj. rozhodnutí
úřadu práce o povolení k zaměstnání), neboť platnost předchozího povolení k zaměstnání
účastníku řízení skončila ke dni 2.9.2008. Od tohoto data účastník řízení nedisponoval
žádným povolením k zaměstnáním. K předložení dokladu prokazující účel pobytu podle
odvolacího orgánu správní orgán I. stupně stanovil účastníku řízení přiměřenou lhůtu.
Odvolací správní orgán konstatoval, že účastník řízení měl dostatek času k předložení
požadované náležitosti v případě podané žádosti. Správní řízení o žádosti o prodloužení doby
platnosti povolení k dlouhodobému pobytu bylo správním orgánem I. stupně přerušeno dne
27.3.2009, usnesení o přerušení správního řízení společně s výzvou k odstranění nedostatků
byly doručeny účastníku řízení dne 1.4.2009. Požadovaný doklad nebyl správnímu orgánu ani
v rámci odvolacího řízení doložen. Nepředložení požadovaných dokladů v případě žádosti o
prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání
považoval odvolací správní orgán za podstatnou vadu, která brání pokračovat v řízení a kterou
správní orgán není schopen bez vynaložení značného úsilí odstranit sám. Podle odvolacího
správního orgánu správní orgán I. stupně byl povinen řízení o žádosti usnesením ze dne
20.5.2009 zastavit.
K námitce, že žalobkyně žádala o přerušení řízení dle § 64 odst. 2 zákona č. 500/2004
Sb. a správní orgán řízení o žádosti nepřerušil, odvolací správní orgán uvedl, že žalobkyně
požádala o přerušení řízení podle § 65 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., nikoli tedy podle ust. §
64 odst. 2 cit. zákona, v odvolání ze dne 15.4.2009 proti usnesení o přerušení řízení o žádosti
vydané správním orgánem I. stupně dne 27.3.2009 a odvolací správní orgán se k tomuto ve
svém rozhodnutí ze dne 26.10.2009, č.j. CPR-7157-2/ČJ-2009-9CPR-C220 již vyjádřil.
Odvolací správní orgán se ztotožnil s postupem správního orgánu I. stupně, který
přistoupil k zastavení řízení o žádosti dle ust. § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb.,
neboť podmínky pro zastavení předmětného řízení o žádosti byly v daném případě naplněny.
Žalobkyně ve své žalobě napadenému rozhodnutí a řízení vytýkala nesprávný úřední postup spočívající v krácení jejích procesních práv.
Uvedla, že podala odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně, kterým bylo
zastaveno řízení ve věci žádosti o prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu
podle ust. § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb. Žalobkyně učinila podání ve věci samé
u orgánu I. stupně již dne 20.8.2008. Správní orgán I. stupně chybnou aplikací zákona č.
326/1999 Sb. dospěl k závěru, že podání žalobkyně je učiněno mimo lhůtu stanovenou v ust.
§ 47 odst. 1 v návaznosti na ust. § 44a odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb. Na základě toho
postupoval správní orgán I. stupně dle ust. § 169 odst. 7 písm. d) zákona č. 326/1999 Sb. a
řízení usnesením ze dne 21.8.2009, č.j. CPHK-834-3/Č.j.-2008-66-SY-CI zastavil. Proti
tomuto usnesení bylo podáno odvolání, které bylo odvolacím orgánem zamítnuto a to
rozhodnutím ze dne 1.10.2008, č.j. CPR-13515/Č.j.-2008-9CPR-C216. V návaznosti na
rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo Úřadem práce ve Svitavách odňato žalobkyni
povolení k zaměstnání. Dne 17.12.2008 bylo v rámci přezkumného řízení rozhodnutím
Ministerstva vnitra č.j. MV-87633-5/OAM-2008 usnesení č.j. CPHK-834-3/Č.j.-2008-66-SY-
CI a současně také rozhodnutí Policie České republiky, Služby cizinecké policie, ředitelství
služby cizinecké policie zrušeno a věc byla vrácena správnímu orgánu I. stupně k novému
projednání a rozhodnutí. Dne 27.3.2009 vydal správní orgán I. stupně usnesení č.j. CPHK-
834-3/Č.j.-2008-66-SY-CI, kterým řízení přerušil a současně vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě
14 dnů doložila k žádosti doklad potvrzující účel pobytu-rozhodnutí o povolení k zaměstnání.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání a současně požádala správní orgán, aby ve
smyslu ust. § 64 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. řízení přerušil na dobu 180 dnů. Správní
orgán na žádost žalobkyně nereagoval a dne 20.5.2009 vydal usnesení, kterým řízení podle §
66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb. zastavil. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně
odvolání, které zdůvodnila nezákonným postupem správního orgánu I. stupně, když namítala
porušení procesních práv účastníka řízení spočívajících v absenci postupu podle ust. § 64
odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. Žalobkyně také uvedla, že se do situace, která způsobila
nemožnost doložení požadovaného dokladu, dostala vinou nezákonného postupu správního
orgánu. Ten měl za využití ustanovení správního řádu učinit vše, aby tento nezákonný postup
pokud možno co nejúčinněji napravil. Podle žalobkyně povinnost správního orgánu přerušit
řízení na žádost účastníka v řízení zahájeném z jeho podnětu je obligatorní a byla také
opakovaně judikována.
Policie České republiky, Služba cizinecké policie, ředitelství služby cizinecké policie
ve vyjádření k žalobě konstatovala, že důvody, které vedly správní orgán I. stupně k zastavení
řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území
České republiky jsou jasné a přesvědčivé. Dle názoru odvolacího správního orgánu je
dostatečně prokázáno, že správní orgán I. stupně rozhodl ve věci v souladu s příslušným
ustanovením správního řádu a zákona č. 326/1999 Sb. Navrhla, aby Městský soud v Praze
žalobu zamítl.
Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadená rozhodnutí,
jakož i řízení, které jejich vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán
(§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), při
přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování
správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je
důvodná.
Z obsahu spisového materiálu, který byl soudu předložen, byly zjištěny následující pro rozhodnutí ve věci samé podstatné skutečnosti:
Žalobkyně dne 20.8.2008 podala na Inspektorátu cizinecké policie Ústí nad Orlicí,
detašované pracoviště Svitavy žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému
pobytu za účelem zaměstnání.
Rozhodnutím Policie České republiky, Služby cizinecké policie, Oblastního ředitelství
služby cizinecké policie Hradec Králové, Inspektorátu cizinecké policie Ústí nad Orlicí,
skupiny povolování pobytu ze dne 20.5.2009 č.j. CPHK-834-19/ČJ-2008-66-SY-CI bylo
podle ust. § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb. řízení ve věci žádosti žalobkyně o
prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání ve smyslu
ust. § 44a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb. podané dne 20.8.2008 na Inspektorátu cizinecké
policie Ústí nad Orlicí, detašované pracoviště Svitavy a zaevidované pod č.j. CPHK-834/ČJ-
2008-66-SY-CI zastaveno. V odůvodnění správní orgán I. stupně zrekapituloval průběh
správního řízení a konstatoval, že po posouzení všech shromážděných důkazů, zjištěných
skutečností a vzhledem k tomu, že odvolání proti usnesení, kterým se žadatelka vyzývá
k odstranění vad žádosti, nemá dle ust. § 76 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb. odkladný účinek,
shledal správní orgán důvod pro aplikaci ust. § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb.
Proti tomuto rozhodnutí správního orgánu I. stupně podala žalobkyně blanketní
odvolání ze dne 9.6.2009, které doplnila podáním ze dne 26.10.2009, kde namítala
nezákonnost předmětného usnesení, když požádala správní orgán o přerušení řízení dle ust. §
64 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. a správní orgán, ač mu správní řád v cit. ustanovení ukládá
obligatorní postup, řízení nepřerušil, čímž porušil procesní práva účastníka řízení do té míry,
že jeho postup nemohl vyústit v zákonné rozhodnutí.
Žalobou napadeným rozhodnutím Policie České republiky, Služby cizinecké policie,
ředitelství služby cizinecké policie ze dne 11.11.2009 č.j. CPR-7157-3/ČJ-2009-9CPR-C220
bylo odvolání žalobkyně zamítnuto a původní rozhodnutí správního orgánu I. stupně
potvrzeno.
Soud posoudil předmětnou věc takto:
Podle ust. § 64 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb. správní orgán může řízení
usnesením přerušit současně s výzvou k odstranění nedostatků žádosti podle § 45 odst. 2.
Podle ust. § 64 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. v řízení o žádosti přeruší správní orgán
řízení na požádání žadatele; jestliže je žadatelů více, může tak učinit jen za podmínky, že s
přerušením souhlasí všichni.
Podle ust. § 64 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. řízení lze přerušit na dobu nezbytně
nutnou. Při postupu podle odst. 2 správní orgán při určení doby přerušení přihlíží k návrhu
účastníka.
V dané věci žalobkyně dne 20.8.2008 podala na Inspektorátu cizinecké policie Ústí
nad Orlicí, detašované pracoviště Svitavy žádost o prodloužení doby platnosti povolení
k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání dle ust. § 44a odst. 1 zákona č. 326/1999 Sb.
Usnesením Policie České republiky, Oblastního ředitelství služby cizinecké policie Hradec
Králové, Inspektorátu cizinecké policie Ústí nad Orlicí ze dne 27.3.2009 č.j. CPHK-834-
13/ČJ-2008-66-SY-CI byla žalobkyně vyzvána, aby svou žádost doložila dokladem
potvrzující účel pobytu na území České republiky a k doložení této náležitosti jí byla
stanovena lhůta 14 dnů ode dne doručení tohoto usnesení. Současně správní orgán dle ust. §
64 odst. 1 písm a) zákona č. 500/2004 Sb. řízení o žádosti o prodloužení doby platnosti
k dlouhodobému pobytu na území přerušil. Proti tomuto usnesení podala žalobkyně odvolání
ze dne 15.4.2009, které doplnila podáním ze dne 4.5.2009, kde mimo jiné uvedla, že podala
předmětnou žádost správnímu orgánu dne 20.8.2008 a toto podání splňovalo všechny
zákonem stanovené náležitosti. Nezákonným postupem správního orgánu bylo však řízení ve
věci zastaveno. Důsledkem tohoto nezákonného postupu ze strany správního orgánu podle
žalobkyně nastala skutečnost, kterou v rámci svého šetření zjistil správní orgán, tedy že došlo
k zániku platnosti předmětného povolení k zaměstnání. Současně také uvedla, že s ohledem
na stav v oblasti zaměstnanosti, který je vyvolán globální finanční krizí není reálné, aby
účastník řízení doložil ve lhůtě stanovené správním orgánem nové povolení k zaměstnání a
požádala správní orgán, aby řízení ve věci přerušil na dobu 180 dnů. Rozhodnutím správního
orgánu I. stupně ze dne 20.5.2009 č.j. CPHK-834-19/ČJ-2008-66-SY-CI pak bylo řízení o
předmětné žádosti žalobkyně zastaveno s tím, že nebyly v určené lhůtě odstraněny vady
žádosti, přičemž správní orgán I. stupně také uvedl, že požadavek žalobkyně na přerušení
řízení ve věci na dobu 180 dnů byl shledán nedůvodný, neboť jak je mimo jiné uvedeno v ust.
§ 6 zákona č.500/2004 Sb. správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Samotné
rozhodnutí odvolacího orgánu o předmětném odvolání proti usnesení správního orgánu I.
stupně ze dne 27.3.2009 č.j. CPHK-834-13/ČJ-2008-66-SY-CI, jímž bylo podle § 64 odst. 1
písm. a) zákona č. 500/2004 Sb. přerušeno řízení o předmětné žádosti žalobkyně, je až ze dne
26.10.2009, vydáno bylo pod č.j. CPR-7157-2/ČJ-2009-9CPR-C220 a bylo jím odvolání
žalobkyně zamítnuto a původní usnesení správního orgánu I. stupně potvrzeno.
Městský soud v Praze má za to, že žaloba byla podána důvodně. Správní orgán I.
stupně pochybil, jestliže navzdory žádosti žalobkyně o přerušení řízení, toto řízení nejenže
nepřerušil, ale usnesením zastavil, když dospěl k závěru, že žalobkyně neodstranila ve
stanovené lhůtě vady své žádosti. V ust. § 64 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. je přitom
výslovně stanoveno, že v řízení o žádosti přeruší správní orgán řízení na požádání žadatele.
Zákon tedy spojuje právo žádat o přerušení řízení pouze s osobou žadatele a podle této úpravy
správního řádu nemůže správní orgán žádosti žadatele o přerušení řízení nevyhovět a musí
řízení přerušit. Žadatel má v tomto bodě velmi silné postavení, které nebylo žalobkyni
v projednávané věci postupem správního orgánu I. stupně zachováno. Uvedené pochybení
nenapravil ani odvolací správní orgán, který rozhodnutí o zamítnutí odvolání odůvodnil mimo
jiné i konstatováním, že skutečnost, že žalobkyni byla správním orgánem poskytnuta
dostatečná lhůta k tomu, aby doplnila zákonem výslovně stanovené náležitosti její žádosti,
byla dostatečně prokázána. Nepředložení požadovaných dokladů v případě žádosti o
prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu za účelem zaměstnání považuje
odvolací správní orgán za podstatnou vadu, která brání pokračovat v řízení a kterou správní
orgán není schopen bez vynaložení značného úsilí odstranit sám. Podle odvolacího orgánu byl
správní orgán I. stupně povinen řízení o žádosti usnesením dne 20.5.2009 zastavit. K námitce,
že žalobkyně žádala o přerušení řízení dle § 64 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb. a správní orgán
řízení o žádosti nepřerušil, odvolací správní orgán uvedl, že žalobkyně požádala o přerušení
řízení podle § 65 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., tedy nikoli podle ust. § 64 odst. 2 cit. zákona
a to v odvolání ze dne 15.4.2009 proti usnesení o přerušení řízení o žádosti vydaném
správním orgánem I. stupně dne 27.3.2009 a odvolací správní orgán se k tomuto ve svém
rozhodnutí ze dne 26.10.2009 č.j. CPR-7157-2/ČJ-2009-9CPR-C220 již vyjádřil. Vzhledem
k uvedenému se odvolací správní orgán ztotožnil s postupem správního orgánu I. stupně,
neboť dle jeho názoru byly v daném případě podmínky pro zastavení předmětného řízení
naplněny.
Porušením procesních práv žalobkyně – v daném případě práva dosáhnout přerušení
správního řízení na základě vlastní žádosti – zatížily správní orgány obou stupňů řízení vadou,
která mohla mít za následek vydání nezákonného rozhodnutí ve věci samé. Postup správních
orgánů v dané věci byl formální. Soud ještě v předmětné věci upozorňuje na skutečnost, že
ve smyslu ust. § 64 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb. přihlíží správní orgán při určení doby
přerušení k návrhu účastníka řízení.
Na základě shora uvedeného tedy Městský soud v Praze dospěl k závěru, že žaloba
byla podána důvodně, když žalobou napadené rozhodnutí je v rozporu se zákonem pro
podstatné vady řízení, které mu předcházelo. Z tohoto důvodu soud žalobou napadené
rozhodnutí zrušil podle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. a současně vyslovil, že se věc vrací k dalšímu
řízení žalovanému (ust. § 78 odst. 4 s.ř.s.). Správní orgány jsou právním názorem,
vysloveným Městským soudem v Praze, v dalším řízení vázány (ust. § 78 odst. 5 s.ř.s.).
Podle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s. rozhodl soud o podané žalobě bez nařízení jednání, když
žalobkyně vyjádřila souhlas s takovýmto postupem a žalovaný k výzvě soudu ve stanovené
lhůtě nevyjádřil svůj nesouhlas s takovým projednáním věci. V daném případě tedy byly
splněny zákonné důvody pro postup dle ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého úspěšné
žalobkyni náleží náhrada nutných nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náhrada
nákladů řízení představuje v dané věci náklady právního zastoupení žalobkyně, které tvoří
odměna Mgr. Marka Sedláka, advokáta, za dva úkony právní služby po 2.100,- Kč (převzetí
zastoupení, podání žaloby) podle ust. § 7, § 9 a § 11 odst. 1 vyhlášky č.177/1996 Sb.,
advokátního tarifu, a dvakrát režijní paušál po 300,-Kč za náhradu hotových výdajů podle ust.
§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Celková výše přiznaných nákladů řízení činí 4.800,-Kč,
jejichž povinnost k náhradě soud přiznal proti žalovanému k rukám právního zástupce
žalobkyně ve třicetidenní lhůtě k plnění.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne
jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u
Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační
stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení
rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je
posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k
podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a
kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti
němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a
údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to
neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo
jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních
zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní
symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu
lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 28. listopadu 2013
JUDr.Slavomír Novák,v.r.
předseda senátu za správnost vyhotovení: Simona Štěpinová