22A 51/2013 – 114
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. v právní věci žalobce J. T., zastoupeného Mgr. Lucií Brusovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Masná 8, proti žalovanému Magistrátu města Ostravy, se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Gorkého 3037/2, ve věci žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu,
takto:
Odůvodnění:
Podanou žalobou se žalobce domáhal ochrany soudu proti nečinnosti žalovaného jako správního orgánu. Žalobce se domáhal vydání rozsudku, jímž by soud žalovanému uložil povinnost „ …aby rozhodl v souladu s ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech.“
V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že v roce 2003 mu byl s ohledem na skončení platnosti jeho tehdejšího občanského průkazu a na základě jeho žádosti vystaven nový občanský průkaz č. X, který však obsahoval nesprávný údaj rodného čísla, než který žalobce do té doby používal. S ohledem na tuto skutečnost žalobce odmítl předmětný nově vydaný občanský průkaz s vadnými údaji převzít. Podle ust. § 11 odst. 2 písm. b) zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, v platném znění (dále jen zákon o občanských průkazech), měl příslušný správní orgán rozhodnout o skončení platnosti tohoto občanského průkazu, neboť obsahoval nesprávně provedené změny a nesprávné údaje. Dle tohoto zákonného ustanovení souhlasí-li občan s rozhodnutím, provede se záznam do protokolu, v opačném případě se vydá rozhodnutí. Žalovaný rozhodnutí o skončení platnosti tohoto občanského průkazu od roku 2003 do dnešního dne nevydal. Dne 4.2.2013 podal žalobce u žalovaného podání označené „Žádost o vydání řádného a platného občanského průkazu…“, přičemž zdůraznil možnost svého podpisu a převzetí občanského průkazu s platnými údaji, v opačném případě žádal o vydání řádného úředního rozhodnutí ve věci správního řízení o vystavení nového platnosti pozbývajícího občanského průkazu, jež započalo v září 2009 a do dnešního dne nebylo v souladu se zákonem ukončeno. V rámci následného ústního jednání žalobce konkretizoval svůj požadavek, aby vydaný občanský průkaz obsahoval správné rodné číslo s podmínkou, že jinak občanský průkaz nepřevezme. Žalovaný na toto podání reagoval písemným sdělením, ve kterém se nevypořádal s argumenty žalobce označenými v jeho podání a pouze uvedl, že proces vydání občanského průkazu byl ukončen dne 10.9.2003 vydáním občanského průkazu č. X a v současné době žádné řízení o vydání občanského průkazu neprobíhá, neboť to, že si žalobce nově vydaný občanský průkaz nepřevzal, nemá za následek pokračování řízení. V souladu s požadavkem žalobce na změnu rodného čísla byl podnět žalobce v této části žalovaným postoupen Ministerstvu vnitra. Tento postup považuje žalobce za nesprávný a nadbytečný, protože se svým podáním ze dne 4.2.2013 domáhal pouze vydání řádného občanského průkazu a nikoliv změny rodného čísla. Nejde o změnu rodného čísla ve smyslu ust. § 17 odst. 7 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatelstva, v platném znění. Žalobce totiž svým požadavkem na změnu rodného čísla měl na mysli jeho správné uvedení v občanském průkaze, nikoliv vydání rozhodnutí, jímž se mění rodné číslo. Dále žalobce uvedl, že s ohledem na nečinnost žalovaného se obrátil na jeho nadřízený správní orgán, tj. na Krajský úřad Moravskoslezského kraje s žádostí o opatření proti nečinnosti správního orgánu podle ust. § 80 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen správní řád). Krajský úřad Moravskoslezského kraje usnesením ze dne 22.3.2013 nevyhověl žádosti žalobce, když neshledal v postupu žalovaného důvody pro aplikaci opatření proti nečinnosti. Dále žalobce zdůraznil, že doposud nehodlá občanský průkaz se změněnými údaji převzít, neboť nevlastní žádné úřední rozhodnutí, které by jej opravňovalo k užívání rodného čísla s koncovou 225. Za jediný možný zákonný krok tak považuje vydání rozhodnutí podle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona o občanských průkazech.
Žalovaný ve vyjádření uvedl, že na základě žádosti žalobce ze dne 20.8.2003 mu byl žalovaným dne 10.9.2003 vydán občanský průkaz č. X, v němž je uvedeno rodné číslo s koncovkou 225, jehož správnost byla ověřena podle dokladu o rodném čísle vydaném Českou správou sociálního zabezpečení v Praze předloženého žalobcem a podle informačního systému evidence obyvatel. Občanský průkaz žalobce i přes opakované výzvy odmítl převzít. Na základě žalobcova podnětu byl postup žalovaného přezkoumán Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, který neshledal rozpor se zákonem či jiným právním předpisem. Žalovaný má proto za to, že údaje zapsané v uvedeném občanském průkazu jsou platné, stejně jako vydaný občanský průkaz. Žalovaný postupoval podle zákona o občanských průkazech, když proces vydání občanského průkazu byl zahájen žádostí žalobce předloženou žalovanému a ukončen dne 10.9.2003 vydáním občanského průkazu č. X. Následné převzetí občanského průkazu je zákonnou povinností občana. Pokud žalobce trvá na vydání rozhodnutí o skončení platnosti uvedeného občanského průkazu podle ust. § 11 odst. 2 písm. b) zákona o občanských průkazech, má žalovaný za to, že není a ani nebyl oprávněn takto rozhodnout, jelikož vydaný občanský průkaz neobsahuje nesprávný údaj, jak předpokládá výše uvedené ustanovení, když obsahuje rodné číslo ve správném tvaru s koncovkou 225. Žalovaný dále uvedl, že problematikou rodného čísla žalobce se v minulosti opakovaně zabývaly krajské správní soudy, Nejvyšší správní soud i Ústavní soud [např. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS) sp. zn. 4 Aps 4/2009, 2 Aps 4/2011, 4 Aps 1/2010, 3 Ans 1/2012, 4 Aps 8/2009 a zejména 4 As 4/2008]. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby.
Žalobce v doplnění žaloby doručeném krajskému soudu dne 8.7.2013 zdůraznil, že splnil zákonnou podmínku dle ust. § 80 správního řádu, tj. vyčerpání opravných prostředků, když podáním ze dne 4.2.2013 podal u žalovaného podnět k ukončení řízení ve věci vydání platného občanského průkazu. Odkázal mimo jiné na závěry usnesení NSS ze dne 18.12.2013 č.j. 9 Ans 16/2012-88. Dále doplnil, že vzhledem k nezákonnému postupu žalovaného i nadřízeného správního orgánu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje se obrátil následně na Ministerstvo vnitra, které dne 16.5.2013 pod č.j. MV 6038-9/SC-2012 vydalo usnesení trpící vážnými vadami a neznalostí projednávané věci. Dále žalobce zmínil svou osobní situaci, tj. smrt své manželky a své vlastní onemocnění, v jehož důsledku mu byl přiznán částečný invalidní důchod, přičemž v těchto skutečnostech spatřuje důsledek nezákonného postupu státních orgánů vůči jeho osobě. Doplnění žaloby dále obsahuje doslovná znění právních předpisů souvisejících s problematikou rodných čísel a občanských průkazů a rekapitulaci historie jeho dlouholetého sporu se správními orgány o podobu rodného čísla.
V doplnění žaloby doručeném krajskému soudu dne 10.12.2013 žalobce k dokreslení neodbornosti a nezákonnosti postupu žalovaného předložil úředně potvrzený tvar rodného čísla, pod kterým je registrován u finančních orgánů České republiky za účelem platby daní, elektronický výpis unicity čísel evidence plátců daně v EU, pod nímž je registrován u orgánů ČR i EU k platbě daní a elektronický výpis k ověření originálu výstupu žalobce jako osoby OSVČ s DIČ a IČO. Dále žalobce uvedl, že v petitu žaloby bude nutno zohlednit dlouhodobě prohlubovaný nezákonný stav postojů a rozhodnutí správních orgánů i mylných a nezákonných rozhodnutí soudů, které dovedly tuto absurdní situaci tak daleko, že již žalobcem navrhovaný petit žaloby postrádá smysl z důvodu pozbytí platnosti falza občanského průkazu č.X vystaveného dne 10.9.2003 správními orgány na dobu platnosti deseti let. Platnost tohoto občanského průkazu totiž skončila k datu 10.9.2013, přitom bez podpisu žalobce tento doklad nikdy nenabyl platnosti a správní řízení o jeho vystavení nebylo ukončeno. Podle žalobce bude muset krajský soud zaujmout zcela jasné stanovisko k následnému dořešení celé věci, aby bylo zřejmé, kdy měl žalovaný zákonnou povinnost jednat po vynesení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30.6.2004 podle návrhu petitu žaloby a jaké zákonem podložené a pravdivé údaje je povinen správní orgán v následně nově vystaveném dokladu uvádět. S ohledem na to žalobce upravil petit žaloby v posuzované věci takto: Žalovanému Magistrátu města Ostrava se ukládá povinnost, aby rozhodl v souladu s ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1999 Sb. o občanských průkazech s ohledem na nabytí právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30.6.2004 č.j. 11Ca 55/2004-36.
V doplnění žaloby doručeném krajskému soudu dne 23.1.2014 žalobce poukázal na předchozí doplnění žaloby ze dne 10.12.2013, a to zejména na zpochybnění původního petitu žaloby z důvodů v předchozím podání uvedených, dále opětovně zopakoval důkazy, které předložil v doplnění žaloby ze dne 10.12.2013 a nově zdůraznil, že v měsíci lednu 2014 mu správce daně již zaslal vyúčtování za odvod DPH nikoliv na řádně nahlášený účet, ale složenkou bez uvedení variabilního symbolu, což je řádné a platné rodné číslo. K objektivnímu posouzení žalobce předložil kromě kopie shora uvedeného dokladu také výpis z účtu za prosinec 2013, kde mu byly platby ze strany správce daně vždy respektovány. Skutečnost ve změně chování správce daně dává žalobce do souvislosti s poskytnutím důkazů k řízení krajskému soudu v posuzované věci právě v doplnění žaloby ze dne 10.12.2013. Dále žalobce v tomto doplnění žaloby poukázal na doporučený dopis zaslaný mu žalovaným ze dne 31.12.2013 (sdělení, že platnost občanského průkazu, který mu byl vystaven dne 10.9.2013 uplynula dne 10.9.2013 – pozn. soudu), který předkládá v příloze a svou následnou reakci na tento dopis ze dne 23.1.2014, kdy tyto listiny požaduje založit jako součást spisu.
Podle ust. § 79 odst. 1 věty prvé zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění (dále jen s.ř.s.) ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení.
Z obsahu správních spisů bylo zjištěno, že podáním doručeným žalovanému dne 4.2.2013 žalobce podal žádost o vydání řádného a platného občanského průkazu a v opačném případě vydání řádného úředního rozhodnutí ve věci správního řízení o vystavení nového občanského průkazu. Z obsahu žádosti se podává, že žalobce má správní řízení o vydání nového občanského průkazu proběhnuvší v roce 2003 za neukončené a tímto se jeho ukončení domáhá. Obsahem protokolu o ústním jednání sepsaném dne 4.2.2013 žalovaným je rekapitulace písemného podání žalobce z téhož dne. Dle údajů z informačního systému evidence obyvatel ze dne 6.2.2013 založeného ve správním spise má rodné číslo žalobce tvar s číslicí za lomítkem /225. O způsobu vyřízení žádosti byl žalobce prostřednictvím své zástupkyně informován přípisem žalovaného ze dne 13.2.2013 č.j. SMO/42015/13/Vnitř/Vik, v němž žalovaný konstatoval, že občanský průkaz byl žalobci vydán v souladu se zákonem o občanských průkazech a řízení bylo ukončeno dne 10.9.2003, přičemž skutečnost, že žalobce odmítl občanský průkaz převzít, nepředstavuje neukončení řízení. Žalovaný dále požadavek na změnu údaje o rodném čísle žalobce vyhodnotil jako žádost o změnu rodného čísla a jako takovou ji v této části postoupil Ministerstvu vnitra, o čemž byl žalobce informován sdsělením ze dne 13.2.2013 č.j. SMO/042015/13/Vnitř. Z usnesení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 22.3.2013 č.j. MSK 33683/2013 je zřejmé, že žalobce podal žádost ve smyslu ust. § 80 odst. 1, 3 a 6 správního řádu ve věci opatření proti nečinnosti žalovaného ve věci vydání nového občanského průkazu. Žádosti nebylo Krajským úřadem Moravskoslezského kraje vyhověno, jelikož neshledal v činnosti žalovaného důvody pro aplikaci opatření proti nečinnosti. Na základě žádosti žalobce podle ust. § 80 odst. 3 správního řádu se věcí zabývalo také Ministerstvo vnitra, které usnesením ze dne 16.5.2013 č.j. MV 6038-9/SC-2012 žalobcově žádosti o přijetí opatření proti nečinnosti žalovaného i Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ve věci vydání nového občanského průkazu nevyhovělo, neboť neshledalo v činnosti správních orgánů obou stupňů žádné pochybení ani důvod pro přijetí opatření proti nečinnosti. Součástí správního spisu je usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.6.2004 č.j. 11Ca 55/2004-36, které nabylo právní moci dne 7.7.2004 a jímž byla odmítnuta žaloba žalobce v řízení proti České správě sociálního zabezpečení, kterou se domáhal přezkoumání rozhodnutí ze dne 26.8.2002 zn. 4700/451, jímž mu bylo změněno rodné číslo z původního /229 na /225. V odůvodnění tohoto usnesení Městský soud v Praze učinil závěr, že shora označené sdělení není rozhodnutím, jímž došlo ke změně rodného čísla žalobce, ale jedná se o sdělení o tom, že v roce 1967 bylo žalobci přiděleno rodné číslo s lomítkem 225, které při přepisování do rodného listu bylo přepsáno chybně, když jiné rodné číslo než s lomítkem 225 nebylo žalobci přiděleno. Tímto sdělením nedošlo ke změně práv a povinností žalobce a toto sdělení nezasáhlo do subjektivních hmotně právních oprávnění či povinností žalobce. Svým obsahem je sdělení informací a vysvětlením pochybení, k němuž došlo při přepsání rodného čísla do rodného listu, nelze je proto považovat za rozhodnutí, kterým se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti žalobce, a proto nejde o rozhodnutí, které podléhá přezkumu soudem. Z těchto důvodů bylo projednání žaloby odmítnuto jako nepřípustné (ust. § 46 odst. 1 písm. d) ve spojení s ust. § 70 písm. a) s.ř.s.).
Podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o občanských průkazech, ve znění účinném do 31.12.2004 doba platnosti občanského průkazu skončí, jestliže obsahuje neoprávněně provedené změny nebo nesprávné údaje, s výjimkou případů uvedených v § 12.
Podle ust. § 11 odst. 2 zákona o občanských průkazech, ve znění platném do 31.12.2004 o skončení platnosti občanského průkazu podle odst. 1 písm. b), c) a e) rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který občanský průkaz vydal. Souhlasí-li občan s rozhodnutím, provede se záznam do protokolu. V opačném případě se vydá rozhodnutí.
Podle ust. § 11 odst. 2 písm. b) zákona o občanských průkazech v platném znění obecní úřad obce s rozšířenou působností, příslušný k vydání občanského průkazu, rozhodne o skončení jeho platnosti, jestliže občanský průkaz obsahuje neoprávněně provedené změny, nesprávné údaje, s výjimkou případů uvedených v § 12 odst. 1 a 3. Souhlasí-li občan se skončením platnosti občanského průkazu, provede se záznam do protokolu; v opačném případě se vydá rozhodnutí. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
Shora citovaná právní úprava odráží změny v systematickém členění ust. § 11 zákona o občanských průkazech. S ohledem na obsah žaloby a jejích doplnění má krajský soud za to, že v prvotním znění žaloby, které bylo doručeno krajskému soudu dne 23.5.2013 v petitu, který požadoval, aby soud rozhodl v souladu s ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 328/1999 Sb., občanských průkazech, měl žalobce na mysli znění zákona o občanských průkazech platné do roku 2004, kterému pak odpovídá v současné době platné znění § 11 odst. 2 písm. b) téhož zákona.
Žalobce však v následném podání, jímž doplnil původní žalobu, a to v podání ze dne 10.12.2013 doručeném krajskému soudu téhož dne, zpochybnil smysl tohoto petitu především s ohledem na uplynutí platnosti sporného občanského průkazu a požadoval, aby soud rozhodl, že se žalovanému ukládá povinnost, aby rozhodl v souladu s ust. § 11 odst. 1 písm. c) zákona o občanských průkazech s ohledem k nabytí právní moci rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30.6.2004 č.j. 11Ca 55/2004-36. I v tomto případě má soud za to, že platí již shora uvedená úvaha, kdy žalobce má fakticky na mysli ust. § 11 odst. 2 písm. b) zákona o občanských průkazech, v platném znění.
Jelikož se úprava petitu provedená žalobcem doplněním žaloby ze dne 10.12.2013, včetně zpochybnění smysluplnosti původního petitu (obojí znovu zdůrazněné v dalším doplnění žaloby doručeném krajskému soudu dne 23.1.2014) jevila krajskému soudu nesrozumitelnou, byla u ústního jednání před krajským soudem konaného dne 29.1.2014 vyzvána zástupkyně žalobce k řádnému vymezení žaloby ve smyslu ust. § 79 odst. 1 a § 80 odst. 3 s.ř.s., a to zejména přesným vymezením návrhu výroku rozsudku. Krajský soud přitom zdůraznil, že vzhledem ke specifickému charakteru nečinnostní žaloby je formulace petitu zcela nepostradatelnou náležitostí žaloby a jako taková je také ve zcela výlučné dispozici žalobce, který návrhem rozsudku určuje, jakého rozsahu soudní ochrany se vlastně domáhá. Podle názoru krajského soudu v řízení o nečinnosti správního orgánu nedává s.ř.s. soudu prostor, aby žalobní petit dovozoval či domýšlel bez jeho výslovného určení žalobcem. Krajský soud spatřuje v řízení o tomto typu žaloby zcela jinou situaci, než např. v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, kde ust. § 76 a § 78 s.ř.s. určují, jak má soud podle výsledku přezkumného řízení rozhodnout, takže příp. absence návrhu rozsudku nepředstavuje překážku meritorního rozhodnutí. Po poučení soudem zástupkyně žalobce navrhla ponechání petitu v původním znění uvedeném v žalobě podané dne 23.5.2013.
Krajský soud se nejprve zabýval otázkou existence podmínek řízení ve věci žaloby na ochranu proti nečinnosti. Z obsahu správního spisu má za prokázané, že žaloba byla podána v zákonné lhůtě dle ust. § 80 odst. 1 s.ř.s. Žalobce rovněž vyčerpal prostředky, které mu procesní předpis, jímž je v posuzované věci správní řád, stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu, když podal žádost dle ust. § 80 u nadřízeného správního orgánu, tj. Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Splněna byla rovněž ta zákonná podmínka, že tyto prostředky k ochraně proti nečinnosti správního orgánu byly vyčerpány bezvýsledně, když nadřízený správní orgán dospěl k závěru, že žalovaný není ve věci nečinný.
Na základě splnění shora uvedených procesních podmínek se krajský soud zabýval důvodností žaloby. Z obsahu správního spisu i z tvrzení účastníků řízení je nesporné, že žalobce v roce 2003 podal řádnou žádost o vydání nového občanského průkazu, na jejímž základě žalovaný vydal občanský průkaz č. X, a to dne 10.9.2003. Nesporná je rovněž skutečnost, že žalobce tento občanský průkaz nikdy nepřevzal, když od počátku tvrdil nesprávnost údaje o rodném čísle, kde číslo za lomítkem má tvar 225 místo podle žalobce správného tvaru 229. Po necelých 10 letech dne 4.2.2013 podal žalobce žádost, kterou se domáhal, aby žalovaný vydal rozhodnutí ve smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. b) zákona o občanských průkazech, tj. aby rozhodl o neplatnosti vydaného občanského průkazu z toho důvodu, že obsahuje neoprávněně provedené změny nebo nesprávné údaje. Žalovaný na tuto žádost žalobce reagoval sdělením ze dne 13.2.2013 adresovaným zástupkyni žalobce, v němž uvedl, že nesdílí názor žalobce vyjádřený v žádosti ze dne 4.2.2013, když má za to, že proces vydání občanského průkazu byl v souladu se zákonem o občanských průkazech ukončen dne 10.9.2003 vydáním občanského průkazu č. 103314735. Samotné odmítnutí převzetí občanského průkazu neumožňuje vydání rozhodnutí o občanském průkazu, jež občan odmítne převzít. Část žádosti žalobce ze dne 4.2.2013 posoudil žalovaný jako žádost o změnu rodného čísla a postoupil ji Ministerstvu vnitra, a to dne 13.2.2013.
Rozhodnutí o neplatnosti občanského průkazu ve smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. b) zákona o občanských průkazech je svým charakterem rozhodnutím, které příslušný správní orgán vydává z moci úřední za splnění zákonné podmínky, že vydaný občanský průkaz obsahuje neoprávněně provedené změny, nebo nesprávné údaje. Pokud je tato podmínka splněna, další postup správního orgánu závisí na postoji osoby, jíž byl občanský průkaz vydán. Souhlasí-li tato osoba se skončením platnosti občanského průkazu, správní orgán provede záznam do protokolu, nesouhlasí-li, vydá rozhodnutí, proti kterému se lze odvolat. Nejedná se přitom o rozhodnutí, kterému by předcházel návrh účastníka řízení ve smyslu ust. § 45 správního řádu. Proto nelze žádost žalobce ze dne 4.2.2013 považovat za návrh na rozhodnutí ve věci, ale toliko za podnět ve smyslu ust. § 42 správního řádu. Podle tohoto ustanovení správní orgán je povinen přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední. Pokud o to ten, kdo podal podnět, požádá, je správní orgán povinen sdělit mu ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil, nebo že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, popř. že podnět postoupil příslušnému správnímu orgánu. V posuzované věci dospěl krajský soud k závěru, že žalovaný postupoval v souladu s ust. § 42 správního řádu, když žalobci ve lhůtě 30 dnů sdělil, že neshledal důvody k zahájení řízení z moci úřední, v němž by bylo rozhodnuto o neplatnosti občanského průkazu žalobce, který mu byl vystaven žalovaným dne 10.9.2003. Žalobce byl rovněž informován o postoupení části podnětu týkající se změny rodného čísla Ministerstvu vnitra. Žalovaný tedy dostál své zákonné povinnosti vyplývající z ust. § 42 a skutečnost, že nevydal rozhodnutí podle ust. § 11 odst. 2 písm. b) zákona o občanských průkazech, nelze označit za nečinnost správního orgánu.
Na základě shora uvedeného proto krajský soud v souladu s ust. § 81 odst. 3 s.ř.s. žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Pro úplnost krajský soud dodává, že skutečnost, že občanský průkaz vydaný žalobci dne 10.9.2003 v průběhu řízení před krajským soudem pozbyl platnosti, je z pohledu meritorního rozhodnutí v posuzované věci zcela irelevantní. Právně významná by byla tato skutečnost pouze za situace, kdy by se prokázala nečinnost žalovaného jako správního orgánu, neboť pak by soud sice mohl konstatovat nečinnost, nicméně nemohl by za daného stavu věci již žalovanému uložit, aby vydal rozhodnutí dle ust. § 11 odst. 2 písm. b) zákona o občanských průkazech, neboť ve smyslu ust. § 81 odst. 1 soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí. Tato situace však v posuzované věci nenastala.
Krajský soud rovněž pro úplnost zdůrazňuje, že předmětem žaloby na ochranu proti nečinnosti je toliko otázka, zda správní orgán dostál své povinnosti vydat rozhodnutí ve věci, či nikoliv. Námitky žalobce směřující k meritorní podstatě jeho letitého sporu se správními orgány o podobu jeho rodného čísla proto jsou v případě žaloby na ochranu proti nečinnosti irelevantní a soud se jimi nezabýval (srov. přiměřeně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28.5.2010 č.j. 9 Ca 318/2007-44). Z téhož důvodu shledal krajský soud pro posouzení věci irelevantním důkaz listinou o přidělení rodného čísla žalobci Českou správou sociálního zabezpečení ze dne 19.8.1993, který byl na návrh žalobce proveden v rámci ústního jednání před krajským soudem, když tento důkaz nemá žádnou vypovídací hodnotu k otázce posuzované nečinnosti správního orgánu.
O nároku na náhradu nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšný žalovaný se nároku na náhradu nákladů řízení vzdal.
Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
V Ostravě dne 29. ledna 2014
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu