31Af 105/2012-33

 

 

 

[OBRÁZEK]

 

 

 

ČESKÁ REPUBLIKA

 

 

ROZSUDEK

 

JMÉNEM REPUBLIKY

 

                                   

 Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Marie Kocourkové a soudkyň JUDr. Magdaleny Ježkové a Mgr. Heleny Konečné ve věci žalobkyně obchodní společnosti KATA, a.s., se sídlem Pilníkov 397, zast. Mgr. Marianem Pavlovem, advokátem v Hradci Králové, Malé náměstí 125, proti žalovanému Odvolacímu finančním  ředitelství se sídlem Brno, Masarykova 31, jako nástupci Finančního ředitelství v Hradci Králové, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 23. srpna 2012, č.j. 4699/12-1400-606115, takto:

 

 

  1. Rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 23. srpna 2012,  č.j. 4699/12-1400-606115, se  z r u š u j e  a věc se vrací Odvolacímu finančnímu ředitelství k dalšímu řízení.

II.  Odvolací finanční ředitelství je povinno zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši  7.800 Kč do 10 dnů od právní moci tohoto rozsudku do rukou jejího zástupce Mgr. Mariana Pavlova, advokáta v Hradci Králové, Malé náměstí 125.

 

                                                       Odůvodnění:

 

Krajský soud v úvodu tohoto rozhodnutí připomíná, že zákonem č. 456/2011 Sb., účinným ke dni 1.1.2013, došlo ke zrušení finančních ředitelství  (ust. § 19 odst. 1 této právní úpravy). Na jejich místo nastupuje Odvolací finanční ředitelství   (ust. § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů – dále jen „s.ř.s.“).

pokračování                                                                                            31Af 105/2012

-2-

 

Finanční ředitelství v Hradci Králové (dále jen žalovaný)  zamítlo shora identifikovaným rozhodnutím odvolání žalobkyně do rozhodnutí Finančního úřadu v Hradci Králové (dále je “správní orgán“) ze dne 24.2.2012, č.j.  55792/12/22855060425,  ve věci pokuty uložené podle ust. § 48 odst. 1 písm. d) zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o loteriích“), a   povinnosti nahradit náklady řízení podle ust. § 79 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a  rozhodnutí napadené   odvoláním potvrdil.

 

V jeho odůvodnění žalovaný uvedl, že  správní delikt byl zjištěn kontrolními pracovníky správního orgánu na provozovně Restaurace herna - Batalion, ulice Husova čp. 314, Hořice (dále jen Restaurace – herna Batalion“). V době kontroly, tj. dne 5.9.2011, nebyla na provozovně přítomna žádná z nahlášených odpovědných osob zabezpečujících zákaz hry osob mladších 18 let a zároveň pověřených k jednání se státním dozorem. Herní technická zařízení provozovaná žalobkyní nebyla technicky zabezpečena tak, aby  umožňovala hru bez předchozí kontroly plnoletosti účastníka hry. Konkrétně nebyl zabezpečen  interaktivní  loterní terminál  (dále jen „IVT“) výr. číslo ML20069. Tím žalobkyně  porušila podmínky bodů č. 2 (příjem sázek a výplatu výher nezajišťovala osoba v pracovně právním vztahu s provozovatelem), bodu č. 7 (IVT nebyla technicky zabezpečena tak, aby je bez předchozí kontroly nemohly používat osoby mladší 18 let) a bodu č. 12 (nebyla bez zbytečného odkladu nahlášena změna odpovědné osoby) rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 15.1.2009, č.j. 34/107161/2008. Zjištěné nesrovnalosti, jak dále uvedl žalovaný, byly zaznamenány do protokolu o kontrole ze dne 5.9.2011, č.j. 375026/11/228550604251. Správní orgán akceptoval vysvětlení podané žalobkyní k porušení podmínek bodům č. 2 a č. 12 výše identifikovaného rozhodnutí Ministerstva financí. Proto jí uložil pokutu pouze za porušení povinnosti vyplývající z bodu č. 7 citovaného rozhodnutí. 

 

Žalobce v odvolání do rozhodnutí správního orgánu označil za nezákonnost   absenci znění právního předpisu, podle kterého bylo rozhodováno, ve výroku rozhodnutí a dále  namítal, že předmětné IVT nebyly umístěny v „herním středisku“, jak uvádí správní orgán, nýbrž v herním středisku typu „herna“. 

 

Žalovaný k námitce týkající se nejasnosti a neúplnosti znění právního předpisu, podle kterého byla pokuta uložena, uvedl, že  ve výroku rozhodnutí o uložení pokuty ze dne 24.2.2012, č.j. 55792/12/228550604251,  je uvedeno  citován zákon  č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů, a  zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, včetně jednotlivých použitých ustanovení. Vyslovil názor, že text „ve znění pozdějších předpisů“ je běžně používán ke konstatování, že bylo pracováno s ustanoveními zákona platnými v době spáchání správního deliktu a zdůraznil, že žádný právní předpis neukládá správnímu orgánu konkrétně vypisovat čísla novel zákonů, podle kterých rozhodoval, případně konkretizovat dobu, po kterou konkrétní novela byla účinná. Následné zúžení názvů zákonů, které je běžnou legislativní zkratkou, nemohl dle žalovaného žalobkyni uvést do právní nejistoty stran toho, jaké znění zákona správní orgán použil.

pokračování                                                                                            31Af 105/2012

-3-

 

     K  druhé odvolací námitce pak žalovaný uvedl, že  Ministerstvo financí smí povolit loterie a jiné podobné hry, které nejsou v části první až čtvrté loterního zákona, jen tehdy, stanoví-li v povolení podrobně všechny podmínky provozování takové loterie a jiné podobné hry. Stanovené podmínky jsou pro příjemce rozhodnutí (provozovatele) závazné. Předmětné rozhodnutí, kterým bylo žalobkyni povoleno provozovat  v  Restauraci - herně Batalion 4 ks  IVT  typu MULTI  LOTTO, je omezeno právě na tento počet, který lze provozovat v herním středisku restauračního typu. Vyšší počet IVT lze umístit jen do herního střediska, jež je kasinem nebo hernou (tj. do typu střediska s nepochybně „přísnějším“ provozním režimem“ na jedné straně a s vyšší „mírou hazardu“ na straně druhé v porovnání s ostatními herními prostory). Porušení   zákona o loteriích nebo rozhodnutí Ministerstva financí o povolení provozování IVT v herně proto kontrolní pracovníci posuzují přísněji než v herním středisku restauračního typu. Rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 15.1.2009,  č.j. 34/107161/2008, umožňuje provozování IVT ve všech výše vyjmenovaných typech herních středisek, které splňují stanovené podmínky.   Při určení jejich názvů a adres se řídí především názvy a adresami uvedených provozovateli v žádostech o povolení. Z názvu provozovny uvedené v rozhodnutí Ministerstva financí nelze dle žalovaného jednoznačně dovozovat, že herní středisko bylo povoleno jako herna,  neboť herna  musí splňovat speciální režim, který je pro hernu stanoven ust. § 17 odst. 9  zákona o loteriích, tj. musí se jednat o místnost (soubor místností) určenou zejména k provozování výherních hracích přístrojů. V herně musí být po celou dobu provozu zajištěn dozor. Do herny je zákaz vstupu osobám mladším 18 let. Provoz herny se řídí schváleným herním řádem.

 

      Restaurace - herna Batalion podle žalovaného tyto podmínky v době kontroly evidentně nesplňovala (k tomu odkázal na  protokol o kontrole podepsaný odpovědnou osobou paní L. M.). Na vstupu do provozovny nebylo uvedeno jméno osoby odpovědné za její řádný provoz, paní M. nepředložila herní řád herny. Provozovna byla proto kontrolními pracovníky posuzována jako běžný typ provozovny „herní středisko“, určené zejména k restaurační činnosti, ve kterém má provozovatel povinnost technicky zabezpečit IVT tak, aby neumožňovaly hru osobám bez předchozí kontroly jejich plnoletosti. Kontrolní pracovníci beze vší pochybnosti zjistili, že tomu tak není. Vzhledem k námitkám žalobkyně  vyžádal správní orgán od Městského úřadu Hořice kolaudační podklady k  Restauraci Batalion, objektu čp. 314 v Husově ulici v Hořicích, ze kterých vyplývá, že objekt nebyl zkolaudován jako herna. Žalovaný však tyto podklady označil  za nadbytečné a uvedl, že je  posuzuje  pouze jako podpůrné důkazní prostředky k tvrzení správního orgánu, že objekt nelze pokládat za hernu. Vzhledem k tomu, že zákon o loteriích nevyžaduje pro povolení provozovny jako herny kolaudační rozhodnutí,  (v tomto případě poskytl Městský úřad Hořice pouze ověření zjednodušené dokumentace stavby), nelze je ověřit jako důkaz.    

 

Žalovaný se zcela ztotožnil se správní úvahou uvedenou v odůvodnění rozhodnutí o uložení pokuty, tedy  že žalobkyně jako  provozovatel loterií nebo jiných podobných her, nezajistila jejich provozování v souladu s výše uvedeným rozhodnutím Ministerstva financí, čímž se dopustila protiprávního jednání a poznamenal, že podnikání v oblasti provozování loterií nebo jiných podobných her je

pokračování                                                                                            31Af 105/2012

-4-

 

do značné míry specifickou činností, odlišnou od jiných druhů podnikání. Proto i samotný  zákon o loteriích stanovil přísná pravidla jak pro dozor nad plněním podmínek podnikání v této oblasti, tak i pro ukládání sankcí za nedodržení  zákona o loteriích, nebo provozování loterií a jiných podobných her v rozporu s příslušným povolením Ministerstva financí.

 

Výši pokuty  15.000  Kč, která je dle žalovaného   na samé spodní hranici daného sankčního rozpětí označil  za adekvátní, odpovídající závažnosti a následkům protiprávního jednání žalobkyně.

 

Včas podanou žalobou se žalobkyně domáhala přezkoumání a zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného a  namítala, že  správní orgán pochybil, pokud svoje rozhodnutí o uložení pokuty postavil na skutečnosti, že prostory, v nichž jsou umístěny herní automaty  nejsou zkolaudovány jako herna. Takový postup ale dle žalobkyně žádný právní předpis neukládá. Pokud jí byla  uložena pokuta za nesplnění povinnosti, kterou jí žádný předpis nestanoví, jedná se o vadu řízení, s níž se žalovaný dostatečně nevypořádal. I když konstatoval, že tuto skutečnost vzal při svém rozhodování jako důkaz podpůrný, postupoval v rozporu se zákonem, když potvrdil rozhodnutí zjevně vydané v rozporu se zákonem.

 

Dále žalobkyně namítala, že správní orgán nezjistil skutkový stav  úplně a   dovozuje svůj závěr, že kontrolovaná provozovna nebyla hernou, toliko ze skutečnosti,  že byly v prostoru provozovny povoleny je čtyři IVT typu MULTI LOTTO a více jich může být povoleno jen v herně. Nezabýval se však tím, zda žalobkyně sama nepodala žádost o povolení pouze tohoto omezeného počtu IVT. Žalovaný dle žalobkyně nesprávně zhodnotil předložené důkazy, když konstatoval, že prostory provozovny v době kontroly, tj. dne 5.9.2011 nesplňovaly podmínky pro hernu, stanovené zákonem o  loteriích v § 17 odst. 9.  Podle názoru žalobkyně žalovaný protokol o kontrole ze dne 5.9.2011 jako důkazní prostředek nesprávně zhodnotil a na jeho základě pak také vydal nesprávné rozhodnutí. Z předmětného protokolu v žádném případě nevyplývá, že kontrolním pracovníkům  nebyl předložen herní řád herny. Žádná takováto informace o nepředložení či absenci herního řádu není v protokolu zaznamenána. Skutečnost, že na vstupu do provozovny není uvedeno jméno osoby odpovědné za řádný provoz, byla  žalobkyní v rámci správního řízení vysvětlena (stávající odpovědná osoba musela být pro porušení pracovní povinnosti propuštěna a nová odpovědná osoba p. M. nebyla nahlášena, neboť v den kontroly byla v této pozici první den),  toto vysvětlení bylo ze strany správního orgánu prvního stupně akceptováno a porušení této povinnosti nebylo ani sankcionováno. Dále žalovaný nevzal v potaz další zákonem o loteriích stanovenou podmínku  pro hernu, která spočívá v tom, že v herně musí být po celou dobu provozu zajištěn dozor. Tato zákonná podmínka, jak vyplývá z obsahu protokolu,  byla ze strany žalobkyně jednoznačně splněna.  

 

  Žalovaný nevyužil svého práva k žalobě se vyjádřit a při předložení správního spisu plně  odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby.

 

 

pokračování                                                                                            31Af 105/2012

-5-

 

Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního  s.ř.s. Učinil tak  bez nařízení jednání dle jeho § 51 odst. 1, když souhlas žalobkyně i žalovaného s takovým postupem byl dán za dodržení podmínek stanovených ve větě druhé zmíněného zákonného ustanovení. O věci usoudil následovně.

 

První námitka žalobkyně směřovala proti postupu správního orgánu, který     svoje rozhodnutí o uložení pokuty postavil na skutečnosti, že prostory, kde má žalobkyně  umístěny IVT jsou zkolaudovány jako herna.

Co je hernou stanoví zákon o  loteriích v § 17 odst. 9, podle kterého  se hernou  rozumí místnost (soubor místností) určená zejména k provozování výherních hracích přístrojů. V herně musí být po celou dobu provozu zajištěn dozor. Do herny je zákaz vstupu osobám mladším 18 let. Provoz herny se řídí schváleným herním řádem.

 

Krajský soud s ohledem na shora uvedené znění zákona o loteriích souhlasí se žalobkyní, že k posouzení zda  prostory, v nichž jsou umístěny IVT, jsou hernou není rozhodující, zda byl pro tento účel daný prostor kolaudován.  Žalobkyně tuto  námitku uplatnila v odvolacím řízení a žalovaný  na str. 4 v prvním odstavci svého rozhodnutí   jednoznačně konstatuje, že si sice správní orgán od Městského úřadu Hořice vyžádal kolaudační podklady k  Restauraci Batalion, objektu čp. 314 v Husově ulici v Hořicích,  žalovaný však tyto podklady pokládá za nadbytečné a posuzuje je pouze jako podpůrné důkazní prostředky k tvrzení správního orgánu, že objekt nelze pokládat za hernu. Vzhledem k tomu, že loterní zákon nevyžaduje pro povolení provozovny jako hernu kolaudační rozhodnutí,  nelze je ověřit jako důkaz. Dle krajského soudu je z citovaného  zřejmé, že žalovaný podklady,  shromážděné správním orgánem o stavebním určení provozovny žalobkyně,  nepoužil jako důkaz pro své rozhodnutí.  Tento postup je zcela v souladu s ust. § 89 a násl.  správního řádu. Žalovaný pouze jinak hodnotil shromážděné důkazní prostředky, bez dopadu do právních závěrů, které ve věci učinil správní orgán. 

 

Žalobkyně dále brojila i proti závěrům žalovaného, že kontrolovaná provozovna nebyla hernou, neboť  v prostoru provozovny byly povoleny je čtyři IVT typu MULTI LOTTO a více jich může být povoleno jen v herně.  Jak vyplývá z napadeného rozhodnutí žalovaného, ten na str. 3 v odst. 3 uvádí, že „MF smí povolit loterie a jiné podobné hry, které nejsou v části první až čtvrté loterního zákona, jen tehdy, stanoví-li v povolení podrobně všechny podmínky provozování takové loterie a jiné podobné hry. Stanovené podmínky jsou pro příjemce rozhodnutí (provozovatele) závazné. Předmětné rozhodnutí, kterým bylo  …. povoleno provozovat IVT v  Restauraci - herně Batalion  4 ks IVT typu MULTI  LOTTO je omezeno právě na tento počet, který lze provozovat v herním středisku restauračního typu. Vyšší počet IVT lze umístit jen do herního střediska, jež je kasinem nebo hernou (tj. do typu střediska s nepochybně „přísnějším“ provozním režimem“ na jedné straně a s vyšší „mírou hazardu“ na straně druhé v porovnání s ostatními herními prostory)“. Této části odůvodnění nemá krajský soud  co vytknout a  ani žalobkyně  netvrdí, že je v rozporu se zákonem o loteriích. Žalovaný však citovaný text ponechal osamoceně a bez sdělení, jaký dopad má podle něho na právní závěry 

pokračování                                                                                            31Af 105/2012

-6-

 

v této věci.  Dále se  žalovaný zaměřuje na hodnocení závažnosti porušení zákona o loteriích nebo rozhodnutí Ministerstva financí o povolení provozování IVT v herně a v herním středisku restauračního typu. Proto je třeba přisvědčit žalobkyni, že žalovaný měl jednoznačně uvést, co podle něho shora citované skutečnosti prokazují a pokud tak neučinil, jeví se tato část textu jako nadbytečná. Tato nejasnost však sama nemohlo, dle názoru krajského soudu, způsobit nezákonnost napadeného rozhodnutí.

 

Krajský soud však musel přisvědčit další námitce žalobkyně poukazující na nesprávné hodnocení obsahu protokolu z provedené kontroly, jak bylo podáno v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Jak vyplývá  z protokolu sepsaného dne 5.9.2011 pracovníky správního orgánu za přítomnosti L. M., pracovnice žalobkyně, v kontrolované provozovně se  nenacházela žádná z nahlášených osob odpovědných   za  zákaz hry osob mladších 18 let a k jednání se státním dozorem. Přítomná L. M. potvrdila, že u žalobkyně je zaměstnána asi měsíc a půl. V protokolu je dále uvedeno, že  na vstupu do provozovny není  jméno osoby odpovědné za provoz. Kontrolní pracovníci ještě zaznamenali, že dle jejich informace se jedná o typ provozovny „herní středisko“, IVT by tudíž měly být technicky zabezpečeny tak, aby neumožnily hru bez předchozí kontroly plnoletosti účastníka hry. Uvedli, že všechna čtyři provozovaná IVT výr. čísla ML20067-70 takto zabezpečena nebyla.  Závěrem bylo konstatováno, že došlo k porušení podmínky bodu 2, 7 a 12 Ministerstva financí  ze dne 15.1.2009, č.j. 34/107161/2008. Následně dne 11.1.20012 správní orgán   pod č.j. 6806/12/228550604251, oznámil žalobkyni, že zahajuje ve smyslu ust. § 46 správního řádu řízení ve věci  uložení  pokuty podle § 48 zákona o loteriích. 

 

Správní orgán po provedeném řízení vydal dne 24.2.2012 pod č.j. 55792/12/228550604251   rozhodnutí, v němž uvedl, že tomu, že se nejedná o provozovnu typu herna svědčí mimo jiné skutečnost, že citované rozhodnutí Ministerstva financí neukládá žalobkyni povinnost vyznačit zákaz vstupu do provozovny osobám mladším 18  let, což   u provozovny typu herna  je stanoveno přímo zákonem a musí být umístěno na každém IVT. V části odůvodnění kde správní orgán uvádí  k jakým okolnostem přihlédl při ukládání výše pokuty  konstatuje, že žalobkyně nezajistila provozování loterií a jiných podobných her v souladu s rozhodnutím Ministerstva financí a zákonem o loteriích. Nesplnila ani podmínku č. 7 tohoto rozhodnutí když na provozovně nezabezpečila IVT výr. čísla ML20069 technicky tak, aby nebyl umožněna hra bez předchozí kontroly plnoletosti účastníka hry.

 

Žalovaný pak k této otázce v napadeném rozhodnutí uvedl, že Restaurace – herna Batlion   v době kontroly nesplňovala podmínky, které pro hernu stanoví § 17 odst. 9  zákona o loteriích. Na vstupu do provozovny nebylo uvedeno jméno osoby odpovědné za její řádný provoz, paní M. nepředložila herní řád. Provozovna proto byla posuzována jako běžný typ provozovny „herní středisko“, ve kterém má provozovatel povinnost technicky zabezpečit IVT tak, aby neumožňovaly hru bez předchozí kontroly plnoletosti.

 

 

pokračování                                                                                            31Af 105/2012

-7-

 

Ministerstvo financí ve svém rozhodnutí ze dne 15. ledna 2009,  č.j. 34/107161/2008, v bodě 7 stanovilo, že není-li střediskem kasino nebo herna, pak charakter místa pro instalaci IVT vyžaduje, aby byl IVT technicky vybaven tak, aby neumožnil hru bez předchozí kontroly plnoletosti účastníka hry a neumožnil hru osobě mladší 18 let. Technické řešení kontroly plnoletosti současně vyloučí, aby jeden účastník hry mohl ovládat více IVT současně.

 

Jak vyplývá ze shora uvedeného, žalobkyni je v prvoinstančním rozhodnutí vytýkáno, že nesplnila  podmínku č. 7 citovaného rozhodnutí Ministerstva financí, když na provozovně nezabezpečila IVT výr. čísla ML20069 technicky tak, aby nebyla umožněna hra bez předchozí kontroly plnoletosti účastníka hry. Jednoznačně tak správní orgán vycházel z předpokladu, že provozovna žalobkyně nebyla hernou. Tento závěr opřel o  skutečnost, že nebyla jako herna kolaudována  a dále že Ministerstvo financí ve svém rozhodnutí neuvádí povinnost vyznačit zákaz vstupu osob mladších 18 let jako u herny ale je povinen ho umístit na každém IVT. Žalovaný pak, jak bylo uvedeno výše, poukázal na skutečnost, že Ministerstvo financí ve svém rozhodnutí povolilo žalobkyni  v  Restauraci - herně Batalion  4 ks IVT typu MULTI  LOTTO a právě maximálně tento počet IVT lze provozovat v herním středisku restauračního typu. Vyšší počet IVT lze umístit jen do herního střediska typu herna. Dalším argumentem pro závěr žalovaného, že se nejednalo o hernu ale herní středisko byla skutečnost, že na vstupu do provozovny nebylo uvedeno jméno osoby odpovědné za její provoz a nebyl předložen herní řád herny. 

 

 Pokud jde o otázku do jaké míry lze pokládat skutečnost, že provozovna nebyla kolaudována jako herna, za důkaz o charakteru provozovny,  žalovaný ve svém rozhodnutí připustil, že  í zákon o loteriích splnění této podmínky nevyžaduje a shromážděné podklady stavebního úřadu neosvědčil jako důkaz.

 

Krajský soud posoudil shora popsanou argumentaci správního orgánu prvního stupně i žalovaného jako odvolacího orgánu a dospěl k závěru, že otázka zda provozovna žalobkyně Restaurace - herna Batalion je hernou nebo jen herním střediskem nebyla vyřešena.  Argumentace obou správních orgánů se mění a je nepřesvědčivá.  Správní orgán ji postavil na skutečnosti, že provozovna žalobkyně nebyla jako herna kolaudována, žalovaný od této argumentace ustoupil. Krajský soud vyslovil k této otázce svůj názor výše. Dále správní orgán argumentoval tím, že   Ministerstvo financí ve svém rozhodnutí neukládá žalobkyni  povinnost vyznačit zákaz vstupu osob mladších 18 let jako u herny, ale stanoví povinnost ho umístit na každém IVT.  Z čeho tento závěr správní orgán dovozuje není patrno. Shora citovaný bod číslo 7 rozhodnutí Ministerstva financí je naopak formulován tak, že umožňuje umístění IVT  v kasinu, herně i v herním středisku.  Pokud žalovaný ve svém rozhodnutí argumentoval tím, že Ministerstvo financí ve svém rozhodnutí povolilo žalobkyni  v  Restauraci - herně Batalion  4 ks IVT typu MULTI  LOTTO a právě maximálně tento počet IVT lze provozovat v herním středisku restauračního typu, jedná se argument značně nepřesvědčivý a krajský soud  svoje stanovisko k této argumentaci žalovaného podrobně uvedl výše. 

 

 

pokračování                                                                                            31Af 105/2012

-8-

 

Žalobkyni musel krajský soud přisvědčit i v tom, že zápis z kontroly neobsahuje údaj o tom, že v provozovně nebyl herní řád, a pokud to žalovaný ve svém rozhodnutí uvedl, neodpovídal tento závěr skutečnosti.  

 

S  ohledem na shora uvedené dospěl krajský soud závěru, že žalovaný dostatečně přesvědčivě nezdůvodnil, proč pokládá provozovnu žalobkyně za herní středisko.  Bez vyřešení této základní otázky pak není možné jednoznačně definovat, v čem spočívá skutek, za který byla žalobkyně trestána. Proto bylo rozhodnutí žalovaného zrušeno dle § 78 odst. 1 s.ř.s. a věc vrácena Odvolacímu finančnímu ředitelství  k dalšímu řízení.

 

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení §  60 odst. 1 s.ř.s. Dle něj má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl.  Žalobkyně byla  ve věci úspěšná, krajský soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 3.000 Kč a náhradě nákladů právní služby poskytnuté advokátem za 2 úkony po 2.100  Kč (převzetí zastoupení, sepsání žaloby) včetně paušální náhrady hotových výdajů 2x300 Kč (§ 9 odst. 4 písm. d/, § 11 odst. 1 pím. a), d),   a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.).  Celkovou částku 7.800 Kč bylo Odvolací finanční ředitelství zavázáno zaplatit žalobkyni do deseti dnů od právní moci  tohoto rozsudku do rukou jejího zástupce   (§ 64 s.ř.s., § 149 odst. 1 o.s.ř.).

 

 

Poučení:

 

 Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 

 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 

                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                     V Hradci Králové dne  28. února  2014                  Mgr. Marie Kocourková, v. r.                      

                                                                                  předsedkyně senátu