U S N E S E N Í
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců Mgr. Kamila Tojnera a Mgr. Jana Kašpara v právní věci žalobkyně: JUDr. A.J., proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ministra spravedlnosti ze dne 28.1.2011, č.j. 24/2011-OJ-SZ/4,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala přezkoumání rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto usnesení, kterým ministr spravedlnosti podle § 10 odst. 5 zákona č. 283/1993 Sb. zrušil dnem 31.1.2011 její pověření zastupováním funkce krajského státního zástupce v Hradci Králové v souvislosti se jmenováním JUDr. Pavla Hochmanna do funkce krajského státního zástupce na návrh nejvyššího státního zástupce.
Podáním ze dne 17.1.2014, č.j. MSP-24/2011-OJ-SZ/13 žalovaný soudu sdělil, že žalobkyně dne 7.5.2012 zemřela.
Podle kopie pravomocného usnesení Okresního soudu v Hradci Králové, zaznamenaného v soudním spisu na č.l. 26-27, bylo soudem zjištěno, že JUDr. A.J. skutečně dne … zemřela a že dědické řízení po zemřelé žalobkyni je u Okresního soudu v Hradci Králové vedeno pod sp.zn. 34 D 794/2012.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
Podle ust. § 64 s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu.
Podle ust. § 107 odst. 1 o.s.ř. jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
Podle ust. § 107 odst. 5 věta prvá o.s.ř. neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně dne 7.5.2012 zemřela a ztratila tak způsobilost být účastníkem řízení, se soud podle § 107 odst. 1 o.s.ř. zabýval otázkou, zda povaha dané věci umožňuje pokračovat v řízení. Podle náhledu soudu tomu tak není.
Žalobkyně se žalobou u soudu domáhala přezkoumání rozhodnutí ministra spravedlnosti o zrušení jejího pověření zastupováním funkce krajského státního zástupce. Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (viz např. rozsudek sp. zn. 1 As 32/2010) pokračování v řízení není možné mimo jiné v situaci, kdy předmětem řízení jsou práva a povinnosti, jež jsou podle hmotného práva vázána na osobu žalobce a jejichž povaha vylučuje přechod na právní nástupce (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 20.7.1999, sp.zn. I. ÚS 160/99, dostupné na http://nalus.usoud.cz). V dané věci šlo o zrušení pověření zastupování funkce krajského zástupce, tato práva byla vázána na osobu žalobkyně a jejich přechod na právní nástupce tak není možný. Ke stejnému závěru pak dospěl Nejvyšší správní soud rovněž v rozhodnutích č.j. 3 Ads 42/2008-75 ze dne 30.4.2008, č.j. 1 As 32/2010-72 ze dne 5.5.2010, v rozhodnutí 3 Azs 206/2005-54 ze dne 21.7.2005 a dalších, na jejichž odůvodnění soud pro stručnost odkazuje.
Žalobkyně tedy v projednávaném případě zemřela a povaha věci neumožňuje pokračovat v řízení s jejími právními nástupci (dědici). Za této situace je nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení na straně žalobkyně svojí povahou neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení. Soud proto žalobu podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. odmítl.
Pro úplnost soud dodává, že nemohl řízení zastavit postupem podle § 107 odst. 5 věta prvá o.s.ř., neboť mu to neumožňuje speciální úprava obsažená v § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s., která s neodstranitelným nedostatkem podmínek řízení ve správním soudnictví spojuje odmítnutí žaloby. Procesní důsledek tohoto postupu v podobě ukončení řízení je však shodný jako při zastavení civilního soudního řízení.
Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 23.1.2014
JUDr. Ing. Viera Horčicová,v. r.
předsedkyně senátu