[OBRÁZEK]
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudců JUDr. Marcely Rouskové a JUDr. Hany Pipkové v právní věci žalobce: Ing. J. K., proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, se sídlem Praha 3, Husinecká 1024/11a, o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství,Ústředního pozemkového úřadu ze dne 4.8.2011, čj.: 113951/2011-MZE-13301,
t a k t o :
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2.663,- Kč a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení druhého výroku v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo jako nedůvodné zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Chrudim ze dne 6.4.2011 č.j. 56023/2011-MZE-130744, jímž byl schválen návrh komplexní pozemkové úpravy v k.ú. Žlebské Chvalovice, zpracovaný Ing. A. K., který jako osoba úředně oprávněná k projektování pozemkových úprav zastupuje sdružení firem SELLA a AGRETA s.r.o. – Ing. Michalička Zdeněk – GEODEZIE, s.r.o. – Geodetales Chrudim s.r.o., se sídlem Chrudim, Podfortenská 103, č. zakázky SD XXVIII/08.
V odůvodnění odvolací orgán zrekapituloval předchozí průběh správního řízení a konstatoval, že ve věci podaného odvolání zkoumal, zda vydané rozhodnutí a jemu předcházející správní řízení, jsou v souladu se zákonem. Zde odvolací orgán neshledal žádná pochybení. Proces projednání návrhu nového uspořádání pozemků probíhal v souladu s platnými ustanoveními zákona, účastníci byli na jednání řádně zváni. Návrh nového uspořádání pozemků byl řádně schválen, tj. souhlas vyjádřili vlastníci alespoň ¾ výměry pozemků, které jsou řešeny ve smyslu ustanovení § 2 v pozemkových úpravách (ust. § 11 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb.)
Odvolací orgán prověřil, zda nově uspořádané pozemky žalobce splňují zákonem stanovená kriteria, tj. výměra +/- 10%, cena +/- 4%, vzdálenost +/- 20% (§ 10 zákona č. 139/2002 Sb.). Zde podle odvolacího orgánu nebyla nalezena pochybení, neboť nově uspořádané pozemky ve vlastnictví žalobce zapsané na LV č. 80 tato kriteria splňují: výměra -0,02%, cena +1,47%, vzdálenost +0,50%. V absolutních hodnotách to podle odvolacího orgánu znamená pro žalobce snížení výměry o 16 m², navýšení ceny pozemků ve prospěch žalobce o 13.139 Kč a snížení vzdálenosti o 7 m. Stejně tak splňují kritéria i pozemky zapsané na LV č. 239. V absolutních hodnotách to podle odvolacího orgánu znamená, že výměra je beze změny, cena pozemků je ve prospěch vlastníků zapsaných na LV č. 239 navýšena o 1.078,70 Kč a vzdálenost je navýšena o 34 m. Podle rozhodnutí o schválení návrhu jsou pozemky žalobce zahrnuté v komplexní pozemkové úpravě zpřístupněny společným zařízením dle schváleného plánu společných zařízení.
V daném případě podle odvolacího orgánu došlo k naplnění ust. § 11 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., podle kterého pozemkový úřad rozhodl o schválení návrhu pozemkových úprav na základě souhlasu vlastníků 93,57% výměry pozemků, které jsou řešeny v pozemkových úpravách ve smyslu ust. § 2 zákona č. 139/2002 Sb.
Po prozkoumání komplexního spisu prověřil odvolací orgán námitky obsažené v odvolání. Konstatoval, že ze spisu je zřejmé, že pozemkový úřad v řízení nepostupoval v neprospěch žalobce. Odvolací orgán tedy neshledal pochybení, řízení dle jeho názoru probíhalo standardně ve smyslu zákona č. 139/2002 Sb. a správního řádu. Podotkl, že problematiku komplexní pozemkové úpravy projednával zpracovatel pozemkové úpravy se žalobcem individuálně písemnou formou. Žalobce byl na jednání o komplexní pozemkové úpravě tam, kde to zákon vyžaduje, osobně písemně zván. Veřejných jednání se však žalobce neúčastnil, kromě úvodního jednání a jednotlivé kroky komplexní pozemkové úpravy připomínkoval písemnou formou. Proto byl žalobce k projednání svých připomínek a k objasnění postupu pozemkového úřadu při zpracování komplexní pozemkové úpravy zván písemně k osobnímu jednání na Pozemkový úřad Chrudim. Jednání se žalobce neúčastnil, kromě nového šetření hranic komplexní pozemkové úpravy dne 8.9.2010, další komunikace mezi žalobcem a pozemkovým úřadem byla vedena pouze písemnou formou. Do soupisu nároků a jednotlivých návrhů až po konečné uspořádání pozemků v k.ú. Žlebské Chvalovice zapracovával pozemkový úřad písemné připomínky žalobce. Podle odvolacího orgánu části námitek nešlo s ohledem na dosažení cílů pozemkových úprav vyhovět.
Spis obsahuje podle odvolacího orgánu korespondenci, podle níž pozemkový úřad objasnil žalobci postup při zpracování komplexní pozemkové úpravy a zároveň obsahuje vysvětlení a zodpovězení připomínek, na které žalobce opětovně upozorňuje ve svém odvolání do vydaného rozhodnutí o schválení návrhu komplexní pozemkové úpravy.
Žalobce v žalobě namítal, že byl zkrácen na svých právech a to zejména tím, že proti jeho vůli byly v řízení řešeny jeho pozemky uvedené na LV 80, 239, pro něho nevýhodným návrhem nového uspořádání pozemků a plánu takzvaných společných zařízení byl žalobce zkrácen ve svých právech racionálně hospodařit ve smyslu § 2 z.č. 139/2002; byly znepřístupňovány jeho pozemky (lesy č.p.parcelní 526, 484/3 , louka 469/2 ,a další)-mechanizačním prostředkem (traktor - sklízeči mlátička (kombajn)) - žalobce byl omezen oproti původnímu stavu; provedeným řízením došlo k výraznému znehodnocení jeho majetku, žalobce byl výrazným způsobem omezen v možnosti využívat svůj majetek proti původnímu stavu a následně byl omezen ve svých podnikatelských aktivitách (podnikatelský záměr); nedodržením zákonného postupu podle z.č. 139/2002 Sb., z.č. 500/2004 Sb.; účelovosti řízení, kdy cílem řízení bylo získat pozemky žalobce na stavbu, která nemá s předmětem řízení nic společného - část silnice mezi dvěma obcemi; hospodářsky využívat své pozemky a to zejména : a) č. parcelní 510 na malínský křen , žalobce nezná v celém k.ú. lepší pozemek, kde by bylo možno mít tuto plodinu, b) č. parcelní 469/2 -roste tam bylina tužebník, žalobce každoročně tuto bylinu suší a prodává, znepřístupnění tohoto pozemku v rámci provedeného řízení nemůže tento pozemek hospodářsky využívat, c) dalších pozemků jako např. č. parcelní 465 , 518 ,521, 498/1. Žalobce uvedl, že nikdy nedal souhlas s novým uspořádáním pozemků na LV 80 a 239, nikdy neměl zájem vyměňovat své pozemky na jakékoliv stavby ani v předmětném řízení. Žalobce uvedl, že mu vyhovoval původní stav a nežádal žádnou úpravu pozemků, a proto není možné, aby žalobci byl proti jeho vůli vnucován pro něho nevyhovující stav jenom proto, aby se řešily problémy někoho jiného na jeho úkor. Žalobce předně nemůže pochopit, proč by měl vyměňovat své pozemky, na kterých má zájem a může hospodařit, jenom proto, že si na ně někdo ukáže.
Žalobce rovněž uvedl, že byl změnou umístění pozemků např. č. parcelní 498/1 ,510, 505/1 ,518, 521 a dalších a jejich znepřístupňování např. č. parcelní 526 (les na skále) , 484/3 (borovicový les) nejen zásadním způsobem omezen ve využívání svého majetku oproti původnímu stavu a dále došlo k znehodnocení majetku žalobce, což ve správním řízení bez souhlasu dotčené osoby nelze provést. Řízení o pozemkových úpravách je podle žalobce dobrovolné. Mezi účastníky řízení vznikaly důvodné rozdíly. Pozemkový úřad Chrudim v tomto řízení postupoval jiným způsobem než ostatní pozemkové úřady (Český Krumlov, Pardubice, Havlíčkův Brod), jenom proto, aby účelově zvýhodnil určité účastníky, čímž vznikaly opět důvodné rozdíly mezi účastníky jednotlivých řízení . V rámci plánu společných zařízení byla navržena zastavitelná plocha stavba splňující podmínky § 2 odstavec 3 z.č. 183/2006 Sb a § 5 z.č. 13/1997 Sb., aniž by o tom pozemkový úřad informoval dotčené vlastníky. Uvedené pozemky, o kterých se v této žalobě jedná, jsou zapsané na LV 80 a 239, nabyl žalobce na základě usnesení Okresního soudu v Kutné Hoře jako dědictví po svých rodičích v roce 2006 a 2008.
Zásadní porušení svých práv žalobce spatřuje v tom, že odvolací orgán neoznámil žalobci podle § 47 odst. 1 z.č. 500/2004 Sb., že zahájil odvolací řízení, tím pádem se žalobce nemohl jako účastník podílet na prováděném správním řízení a uplatňovat v tomto řízení svá práva, která mu ve správním řízení dává právní řád ČR. Odvolací orgán pak nedal žalobci možnost vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí podle § 36 odst. 3 z.č. 500/2004 Sb., odvolací orgán ve svém rozhodnutí nepřezkoumávalpodle § 89 odst. 2 z.č. 500/2004 Sb. námitky, které uvedl žalobce ve svém odvolání, zda jsou v souladu s právním řádem. Odvolací orgán nedělal žádné podklady pro rozhodnutí dle § 50 z.č. 500/2004 Sb. Z odůvodnění, které provedl odvolací orgán ve svém rozhodnutí vyplývá, že nedělal – neprováděl žádné dokazování podle § 51 z.č. 500/2004 Sb. k námitkám, které žalobce uvedl ve svém odvolání. Rovněž nebyla podle žalobce dodržena lhůta uvedená v § 71 z.č. 500/2004 Sb. - 30 dní pro vydání tohoto rozhodnutí. Podle žalobce mělo být řízení ukončeno. Odvolací orgán byl povinen rozhodnutí pozemkového úřadu zrušit už jenom z důvodu, že nebylo
dosaženo v řízení před pozemkovým úřadem 100 % shody s návrhem nového uspořádání
pozemku . Tímto způsobem postupoval přímý podřízený žalovaného Pozemkový úřad Český
Krumlov viz. jeho dokument č.j. 22007/2011-MZE-130715 . Na tuto skutečnost byl odvolací orgán žalobcem v odvolání upozorněn. Není možné podle žalobce, aby jednotlivé pozemkové úřady v rámci jednoho právního předpisu postupovaly rozdílným způsobem. Odvolací orgán podle žalobce se nevypořádal s námitkami, které ve svém odvolání uvedl, ani s jediným
bodem. Žalobce má za to, že jeho odvolání proti rozhodnutí Pozemkového úřadu Chrudim č.j. 56023/2011-MZE-130744 bylo odvolacím orgánem vyřízeno nezákonně a účelově.
Žalobce také mimo jiné namítal neexistenci správního spisu, že řízení o komplexní pozemkové úpravě nebylo nikdy zahájeno tak, jak stanoví zákonný postup podle z.č. 139/2002 Sb., řešení pozemků probíhalo bez souhlasu vlastníka, řízení nebylo ukončeno, došlo k znepřístupnění pozemků, ke znehodnocení pozemku č. parcelní 542/1, nebyly dodrženy lhůty uvedené v § 11 odst. 1 z.č. 139/2002 Sb., nebyl schválen plán společných zařízení, nebyl dodržen postup podle § 2 odst. 4 a § 7 z.č. 500/2004 Sb., že řízení bylo účelové, že došlo k porušení povinnosti vyplývající z § 9 odst. 17 z.č. 139/2002 Sb., že nedostal písemné vyrozumění na uplatnění námitek vůči soupisu nároků § 8 odst. 1 z.č. 139/2002 Sb., že došlo k nezákonnému odmítnutí důkazů, nezákonnému zatajení podkladů pro rozhodnutí, že byl žalobce omezen nakládat se svým majetkem, že nedošlo k vypořádání se s jeho námitkami, navrhovanými důkazy a návrhy. Žalobce současně poukázal na nesprávný výklad zákona č. 139/2002 Sb.
Ve vyjádření k žalobě se odvolací orgán zabýval žalobními body, přičemž konstatoval, že z jeho pohledu není žaloba podaná žalobcem důvodná.
V replice měl žalobce za to, že jeho žaloba je důvodná.
Při jednání konaném dne 13.3.2014 setrvali účastníci na svých právních názorech a procesních stanoviscích.
Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobních bodů, kterými je vázán (§ 75 odst. 2 věta prvá zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, dále jen „s.ř.s.“), při přezkoumání vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 s.ř.s.) a po provedeném řízení dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.
Ve správním spise se mimo jiné nacházejí pro danou věc podstatné tyto dokumenty:
Zahájení řízení o komplexních pozemkových úpravách ze dne 10.9.2008 č.j.: PÚ 1249/2008-7499 – veřejná vyhláška – vyvěšeno dne 11.9.2008 sejmuto 29.9.2008 s otiskem razítka Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Chrudim - veřejná vyhláška – vyvěšeno dne 15.9.2008 sejmuto 2.10.2008 s otiskem razítka Obvodního úřadu Žlebské Chvalovice, rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Chrudim ze dne 6.4.2011 č.j.: 56023/2011-MZE-130744, odvolání žalobce ze dne 11.4.2011, žalobou napadené rozhodnutí Ministerstva zemědělství-Ústředního pozemkového úřadu ze dne 4.8.2011 č.j.113951/2011-MZE-13301.
Soud posoudil předmětnou věc takto:
Žalobce v žalobě namítal, že se odvolací orgán jeho námitkami uvedenými v jeho odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí nezabýval, nikterak se s nimi nevypořádal.
Žalobce ve svém odvolání ze dne 11.4.2011 proti prvoinstančnímu rozhodnutí Pozemkového úřadu Chrudim ze dne 6.4.2011 č.j. 56023/2011-MZE-130744 uplatnil pod 41 body námitky různé povahy a povinností odvolacího orgánu bylo v odvolacím řízení se těmito námitkami jednotlivě vypořádat, neboť tak to vyplývá z ust. § 89 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., který ukládá odvolacímu orgánu přezkoumat napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně v rozsahu námitek uvedených v odvolání. Žalobce pak v podané žalobě mimo jiné namítal, že odvolací orgán ve svém rozhodnutí nepřezkoumával rozhodnutí správního orgánu I. stupně podle § 89 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., tedy právě namítal to, že v odvolacím řízení nebyly jeho námitky, které uplatnil ve svém odvolání, jednotlivě a jmenovitě vypořádány.
Z obsahu napadeného rozhodnutí správního orgánu II. stupně je pak zřejmé, že tato námitka je důvodná. Odvolací správní orgán v odůvodnění svého rozhodnutí pojednal o průběhu řízení před Pozemkovým úřadem Chrudim, konstatoval skutková zjištění, která byla v průběhu řízení provedena, a shledal závěry, k nimž dospěl Pozemkový úřad Chrudim, za správné. Pokud pak jde o odvolání podané žalobcem, dospěl k závěru, že pozemkový úřad nepostupoval v neprospěch žalobce, neshledal pochybení, řízení dle názoru odvolacího orgánu probíhalo standardně ve smyslu zákona č. 139/2002 Sb. a zákona č. 500/2004 Sb., neshledal tedy takové vady, které by vedly ke změně nebo zrušení napadeného rozhodnutí, a proto žalobcovo odvolání jako nedůvodné ve druhém výroku svého rozhodnutí zamítl. O jednotlivých námitkách tak, jak byly žalobcem uplatněny v jeho odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí Pozemkového úřadu Chrudim, se z žádné části odůvodnění rozhodnutí odvolacího orgánu nedozvíme vůbec nic, protože odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí odvolacího orgánu žádné takové vypořádání jednotlivých námitek žalobce neobsahuje.
Je zřejmé, že odvolání žalobce ze dne 11.4.2011 tak, jak bylo obsažné, mohlo představovat určitý administrativní nebo technický problém pro samotné vypořádání se, nicméně nelze z povinností odvolacího orgánu slevit ani v takovém případě, jde-li o odvolání obsáhlé, které obsahuje velké množství odvolacích námitek, přičemž by bylo zřejmé, že vypořádání se s každou jednotlivě by zabralo čas, práci a energii. Nezbývá však, než trvat na tom, aby právě tak se odvolací orgán s předmětným odvoláním vypořádal, tedy, aby o každé jednotlivé námitce uvážil, zda je ve vztahu k věci důvodná, relevantní, či nikoli, zda se vůbec k předmětné věci vztahuje. Jak již Nejvyšší správní soud konstatoval ve svém rozsudku ze dne 23. 7. 2008, č. j. 3 As 51/2007-84, www.nssoud.cz, nevypořádá-li se správní orgán v rozhodnutí o opravném prostředku se všemi námitkami, které v něm byly uplatněny, způsobuje to zpravidla nepřezkoumatelnost rozhodnutí spočívající v nedostatku jeho důvodů /§ 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s./. Z rozsudku Vrchního soud v Praze ze dne 26. 2. 1993, č. j. 6 A 48/92 – 23 pak vyplývá, že odvolací orgán je povinen přezkoumat napadené rozhodnutí v celém rozsahu a je-li to nutné, řízení doplnit, popřípadě zjištěné vady odstranit. Z odůvodnění jeho rozhodnutí pak musí být seznatelné, proč považuje námitky účastníka za liché, mylné nebo vyvrácené, které skutečnosti vzal za podklad svého rozhodnutí, proč považuje skutečnosti předestírané účastníkem za nerozhodné, nesprávné, nebo jinými řádně provedenými důkazy vyvrácené, podle které právní normy rozhodl, jakými úvahami se řídil při hodnocení důkazů.
S odkazem na zjištěné skutečnosti se tedy musí odvolací orgán s každou námitkou vypořádat. To odvolací správní orgán v žalobou napadeném rozhodnutí ze dne 4.8.2011 č.j.: 113951/2011-MZE-13301 neučinil a z tohoto důvodů zatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností spočívající v nedostatku důvodů, neboť nelze z žalobou napadeného rozhodnutí seznat, které z odvolacích námitek byly shledány relevantními a které nikoli a z jakých důvodů.
Ostatními námitkami se pak soud vzhledem k vyslovené rozsáhlé nepřezkoumatelnosti žalobou napadeného rozhodnutí nezabýval.
S poukazem na shora uvedené důvody proto Městský soud v Praze napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů zrušil. V souladu s ust. § 78 odst. 4 s.ř.s. soud současně vyslovil, že se věc vrací žalované k dalšímu řízení. V dalším řízení je správní orgán vázán právním názorem vysloveným soudem v tomto rozsudku (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).
O nákladech řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 věty prvé s.ř.s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.000,- Kč a další účelně vynaložené náklady v celkové výši 663,- Kč, což tvoří dopravné dne 26.7.2011- kat. prac. Chrudim ve výši 141,- Kč, kolek ve výši 30,- Kč – daňový doklad ze dne 26.7.2011, dopravné-nahlížení do spisu ze dne 14.2.2012 a ze dne 26.6.2012 ve výši 2 x 192,- Kč, poštovné ze dne 16.2.2012 a ze dne 29.6.2012 ve výši 2 x 44,- Kč a kolek ve výši 20,- Kč – potvrzení č. 35. Náklady řízení tedy činí celkem 2.663,- Kč, jak je ve druhém výroku rozsudku uvedeno. Žalobcem uplatněné další náklady v celkové výši 11.240,- Kč a to dopravné ze dne 20.6.2011 ve výši 248,- Kč, znalecký posudek ze dne 7.7.2011 ve výši 4.000,- Kč, dopravné ze dne 7.7.2011 ve výši 232,- Kč, tisk (kopírování) dokumentů ve dnech 13.6.2011, 16.8.2008, 16.8.2011, 24.8.2011,26.8.2011 a 7.11.2011v celkové výši 6.149,-Kč, dopravné ze dne 29.8.2011 ve výši 276,- Kč, dopravné ze dne 23.7.2012 ve výši 163,- Kč, výpis z kat. nem. ze dne 23.7.2012 ve výši 100,- Kč a kopírování ze dne 9.11.2012 ve výši 32,- Kč nemohl soud za účelně vynaložené přijmout, neboť jednak není ani z předložených dokladů zřejmé, o jaké dokumenty se jednalo a zda tedy vynaložené náklady na tyto dokumenty lze v daném řízení považovat za náklady účelně vynaložené a jednak jde o doklady, které soud nepovažuje za účelně vynaložené v dané věci (výpis z kat. nem., dopravné ze dne 23.7.2012, ze dne 7.7.2011, ze dne 29.8.2011, znalecký posudek ze dne 7.7.2011).
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 13. března 2014
JUDr. Slavomír Novák,v.r.
předseda senátu
za správnost vyhotovení:
Simona Štěpinová