36Ad 32/2013 – 63

 

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

 

R O Z S U D E K

 

J M É N E M    R E P U B L I K Y

 

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu  JUDr. Milady  Haplové a soudkyň JUDr. Jarmily Ďáskové a JUDr. Jany Kubenové ve věci  žalobce F.O., bytem …………………, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o starobní  důchod, o žalobě proti nečinnosti žalované

 

t a k t o :

 

 I.   Žaloba se zamítá.

 

           II.   Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

O d ů v o d n ě n í :

 

Žalobou ze dne 28.11.2012, podanou u Městského soudu v Praze a postoupenou tímto soudem na základě usnesení č. j. 2Ad 65/2012-3 ze dne 4.1.2013 dne 11.6.2013 Krajskému soudu v Brně se žalobce domáhá podle § 24 zák. č. 87/1991 Sb., zápočtu celé doby odporu proti zločinům komunismu za dobu zaměstnání do 1.4.1991 s tím, že rozhodnutí Rt 615/90 o účasti na rehabilitaci mu bylo doručeno až 22.8.2012, proto je nemohl doložit k původní žádosti o starobní důchod ze dne 27.11.1995 a doložil je ihned po obdržení dne 23.2.2012. Žalovaná nechce toto rozhodnutí respektovat a z obsahu podané žádosti ze dne 27.11.1995 o starobní důchod tuto skutečnost mohla a měla zjistit stejně jako advokát či soud. Domáhá proto zápočtu doby pojištění k původní žádosti  ze dne 27.11.1995 a doplacení starobního důchodu podle § 24 zák. č. 87/1991 Sb. V doplňujícím podání ze dne 24.1.2013 adresovaným Městskému soudu v Praze zdůrazňuje, že ČSSZ nechce podle § 179 správního řádu ve stanovených lhůtách rozhodnout, v podání ze dne 17.7.2013 znovu zdůrazňuje, že žalobu podal pro nečinnost ČSSZ, ale i pro nečinnost MPSV u Městského soudu v Praze, neboť žalovaná mu upírá právo vydat ve lhůtě 30-ti dnů rozhodnutí.

 

Usnesením NSS č. j. Aprk 68/2013-40 ze dne 20.11.2013 Nejvyšší správní soud zamítl návrh, kterým se navrhovatel podáním ze dne 4.11.2013 domáhal určení lhůty k provedení procesního úkonu podle § 174a zák. č. 6/2002 Sb.

 

Žalovaná ve vyjádření uvedla, že o prvé žádosti o starobní důchod – předčasný trvalý, kterou uplatnil u OSSZ Žďár nad Sázavou dne 27.12.1995 a jíž požadoval důchod od 11.1.1996 bylo žalovanou rozhodnuto zamítavě dne 4.4.1996 a toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 5.2.1999, č. j. 32Ca 214/1996-55 ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18.5.1999, č. j. 1Cao 56/99-74. Soud prvého stupně konstatoval, že se nezabýval požadavkem zápočtu doby od 10.12.1967 do 1.4.1999 z důvodu aplikace § 24 zák. č. 87/1991 Sb., neboť tento požadavek žalobce ve správním řízení neuplatnil a nebylo o něm ČSSZ rozhodováno.  O další žádosti uplatněné dne 12.1.2001  u OSSZ Hodonín bylo rovněž pravomocně rozhodnuto, v této žádosti žádal výpočet důchodu podle zákona č. 87/1991 Sb., a i tato žádost pro nezískání potřebné doby zaměstnání byla zamítnuta 12.2.2001 a rozhodnutí potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. 41 Ca 57/2001-18. Dne 23.8.2012 žalobce sepsal podání, jímž jako účastník rehabilitace žádal o přiznání a výplatu starobního důchodu v původní žádosti ze dne 27.12.1995 zápočtem doby pojištění podle § 24 zák. č. 87/1991 Sb., což doložil pravomocným usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 21.11.1990, č. j. Rt 615/90, které fyzicky obdržel dne 22.8.2012. Dne 3.9.2012 žalovaná potvrdila přijetí dopisu a vyzvala žalobce k uplatnění žádosti o přiznání starobního důchodu prostřednictvím OSSZ a současně doložení potvrzení Vězeňské služby o době vazby a výkonu trestu,  bude-li uplatňovat úpravu důchodu podle zákona č. 119/1990 Sb. Dne 4.10.2012 žalobce sdělil, že odmítá uplatnit žádost a trvá na dříve uplatněné původní žádosti o přiznání starobního důchodu od 11.1.1996. Nyní doložil nové skutečnosti, jak byl vyzván a požaduje vyřízení žádosti do 30-ti dnů. Dne 1.10.2012 žalovaná podrobně  vysvětlila stav ve věci, setrvala na sepsání žádosti na OSSZ, neboť obě předchozí rozhodnutí žalované o žádostech žalobce o starobní důchod jsou pravomocná, řízení ukončená a důchod mu nebyl přiznán. Žalovaná dále zdůrazňuje, že řízení o přiznání dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti sepsané u příslušné OSSZ na předepsaném tiskopise, a jelikož žalobce není poživatelem žádné dávky z důchodového pojištění, je nezbytné trvat na uplatnění nové žádosti výhradně přes OSSZ. Jelikož žalobce dosud řádnou žádost o starobní důchod na předepsaném tiskopise, v níž by aktualizoval údaje a upřesnil o jakou formu rehabilitačního  odškodnění žádá a doložil ji potřebnými doklady, ač byl žalovanou dvakrát písemně vyzván, nemohla ČSSZ o jeho požadavku rozhodnout formou rozhodnutí s možností uplatnění opravných prostředků. Žalovaná není nečinná, ale naopak nekoná žalobce, který odmítá sepsat žádost a řádně ji doložit na příslušné OSSZ  o starobní důchod. Protože žádost dosud nebyla uplatněna, nemůže si žalobce vynutit konání po žalované ani soudní cestou. Žalovaná navrhla, aby soud žalobě nevyhověl a jako nedůvodnou ji zamítl.

 

 Ze správního spisu soud zjistil, že podáním ze dne 23.8.2012,  doručeným žalované dne 27.8.2012 podal  žádost o přiznání a výpočet starobního důchodu k původní žádosti ze dne 27.12.1995 a konstatuje, že podle rozhodnutí Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou č. j. Rt 615/90 je účastníkem rehabilitace podle § 21 odst. 1 písm. a) zák. č. 87/1991 Sb., včetně odsouzení 4T 125/67 se zápočtem doby pojištění podle § 24 zák. č. 87/1991 Sb., od posledního záznamu o pracovním vztahu, jakož i další výhody.  Rozhodnutí o účasti na rehabilitaci mu bylo doručeno dne 22.8.2012  a k podání je připojil. Dne 3.9.2012 žalovaná přípisem upozorňuje žalobce, že je třeba uplatnit žádost prostřednictvím OSSZ podle místa trvalého bydliště a na základě takto uplatněné žádosti může rozhodnout o nároku na důchod. Dne 5.9.2012 žalobce v podání  trvá na tom, že žádost o starobní důchod byla sepsána OSSZ ve Žďáru nad Sázavou dne 27.12.1995 a tvrdí, že soud není dosud ukončen, poněvadž nikdo nezjistil jeho účast na rehabilitaci. Tehdy nemohl doložit rozhodnutí  o účasti na rehabilitaci, protože mu je soud nedoručil, ač mohl.  Dalším podáním ze dne 1.10.2012 žalovaná žalobce upozornila, že o žádosti ze dne 27.12.1995 bylo pravomocně rozhodnuto 4.4.1996 jejím zamítnutím pro nezískání potřebných 25 roků pojištění. Rovněž další žádost uplatněná 12.1.2001 byla rozhodnutím ze dne 12.2.2001 zamítnuta pro nezískání potřebných 25 roků pojištění. Obě rozhodnutí nabyla právní moci, nelze tedy pokračovat v řízení a je třeba uplatnit novou žádost o důchod. Podáním ze dne 3.10.2012 žalobce poučení odmítl s tím, že trvá na uplatněná žádosti o starobní důchod od dne 11.1.1996 a upozorňuje žalovanou, že je povinna o jeho žádosti ze dne 23.8.2012 rozhodnout do 30-ti dnů, což neučinila, proto podává stížnost na průtahy. Všechna soudní rozhodnutí jsou nepravomocná, neboť účast na rehabilitaci všichni ignorovali a odmítli ji zjistit, stejně jako žalovaná a ministerstvo. Podal tedy žalobu na obnovu řízení. Ze správního spisu soud dále zjistil, že poslední žádost o starobní důchod podal žalobce  prostřednictvím OSSZ dne 18.1.2001 s požadovaným datem přiznání od 11.11.1998, obsahující rukou upravenou kolonku o uplatnění nároku z 12.01.01 na 11.1.1996, na zadní straně žádosti stejným způsobem  vyznačeno, od kdy má být důchod přiznán – 11.1.1996, § 55 z. 155/95. O této poslední žádosti rozhodla žalovaná rozhodnutím ze dne 12.2.2001 a Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 29.8.2001, č.j. 41Ca 57/2001-18 rozhodnutí žalované ze dne 12.2.2001 potvrdil a rozsudek nabyl právní moci dne 1.1.2003.

 

 Ze shora uvedeného je zřejmé, že o obou žádostech sepsaných  dne 27.12.1995 a 12.1.2001 žalovaná rozhodla rozhodnutími, která jsou po přezkumných řízení soudem pravomocná.

 

 Podle ust. § 81 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb.,  řízení o přiznání dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti. Za den uplatnění nároku na tuto dávku se považuje den, kdy se oprávněný poprvé obrátil na příslušný orgán se žádostí o její přiznání. Podle § 81 odst. 2 téhož zákona řízení o změně poskytování nebo výše již přiznané dávky důchodového pojištění se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z moci úřední orgánem, který je příslušný k rozhodnutí o této změně, není-li stanoveno jinak. Podle § 82 odst. 1 téhož zákona žádosti o přiznání dávky důchodového pojištění sepisuje s občany okresní správa sociálního zabezpečení příslušná podle § 7 písm. b) na předepsaných tiskopisech.

 

 Podání ze dne 23.8.2012, doručené žalované  dne 27.8.2012 nelze považovat za žádost ve smyslu ust. § 82 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. V předmětné věci se nejedná o změnu poskytování  nebo výše již přiznané dávky důchodového pojištění, které se zahajuje na základě písemné žádosti nebo z moci úřední orgánem, který je příslušný k rozhodnutí o této změně, neboť žalobce až dosud není poživatelem důchodové dávky. Poněvadž se řízení o přiznání dávky důchodového pojištění zahajuje na základě písemné žádosti, kterou sepisuje s občany příslušná okresní správa sociálního zabezpečení a taková žádost žalobce v jeho správním spisu dosud není, soud uzavírá, že řízení ve věci přiznání dávky důchodového pojištění nemohlo být  ani zahájeno a tudíž se nelze domáhat ochrany proti nečinnosti správního orgánu žalobou. 

 

 Ve smyslu ust. § 81 odst. 1 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.

 

 Poněvadž ke dni rozhodnutí soudu nebylo řádně zahájeno řízení o přiznání dávky důchodového pojištění pro neexistenci písemné žádosti ve smyslu ust. § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 zák. č. 582/1991 Sb., v platném znění, žalovaná nemůže být nečinná a soud proto žalobu jako nedůvodnou ve smyslu  ust. § 81 odst. 3 soudního řádu správního žalobu zamítá.  

 

 Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst.  2 s.ř.s., podle něhož  úspěšná žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona. 

 

 

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

 

V Brně dne 25. března 2014   

 

             JUDr. Milada Haplová, v. r.

                                                                         předsedkyně senátu

 

 

Za správnost vyhotovení:

Karolina Marešová