41A 30/2013 – 31
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobce L. P., bytem …, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 00 Praha 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2013, č. j. …
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Ve včas podané žalobě žalobce napadal rozhodnutí vydané Ministerstvem práce a sociálních věcí pod č. j. …, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky ve Zlíně ze dne 28. 8. 2012 vydané pod č. j. … kterým byl snížen příspěvek na péči ze .. Kč na … Kč měsíčně od 1. 9. 2012, a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.
Žalobní body
Žalobce napadá uvedené rozhodnutí, když uvádí, že trpí vadami, neboť vzhledem ke zdravotnímu stavu žalobce neuplatňuje svoji pravomoc pouze v mezích zákona a zužuje svým výkladem paragrafické znění příslušného zákona, porušuje tedy princip, který je zakotven v § 2 odst. 2 správního řádu, dále trpí těmi vadami, že vzhledem ke zdravotnímu stavu posuzovaného nedbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem (ochrana zdravotně postižených a naplnění mezinárodních úmluv o nápomoci těmto osobám), kterým je ochrana zdravotně postiženého a zájem nad zabezpečením péče o tuto osobu, jak vyplývá ze smyslu příspěvku na péči. Současně dochází k porušení § 2 odst. 4 správního řádu, kdy vyhodnocený stav neodpovídá okolnostem daného případu.
Posudkový závěr ze dne 2. 7. 2012 (sp. zn. č. …) doznává neschopnost zvládat základní potřebu:
- e) oblékání, obouvání,
- f) tělesná hygiena,
- j) péče o domácnost
Posudkový závěr ze dne 7. 12. 2012 (č. j. …) v rámci námitkového řízení dospěl k nezvládnutí základních životních potřeb:
- f) tělesná hygiena,
- i) osobní aktivity,
- j) péče o domácnost
V posudkovém závěru a ani v rozhodnutí žalovaného není odůvodněno, proč druhoinstanční orgán neuznal nezvládnutí životní potřeby e) oblékání, obouvání. Z tohoto důvodu není v rozhodnutí v daném bodě přezkoumatelné.
Současně v rozhodnutí uvedeno (na str. 3 odst. citace: ,,S přípravou stravy, konzumaci jídla apod. v životních potřebách ,,stravování“ problémy být mohou, posudková komise uznává tuto životní potřebu jako nezvládnutou“. Tato životní potřeba se však nikterak nezobrazila ve výrokové části rozhodnutí, kde i nadále je hodnoceno pouze nezvládání tří životních potřeb namísto čtyři. Je zde tedy i značný rozpor v odůvodnění i posudkovém závěru.
Na str. 4. rozhodnutí žalovaného je uvedeno, že lze používat:
a) ,,fixaci potravin při krájení“ – bohužel u přípravy stravy, chystání a nanášení či porcování není možné vždy využívat fixaci a i s touto fixací jde o stav, kdy není možné zvládnout potřebu v přijatelném standardu.
Fakticky jde o nezvládání základní životní potřeby stravování.
b) ,,obuv a oděv se suchým zipem“, což ale není v souladu s § 1 vyhl. č. 505/2006 Sb., kdy nejde o zvládání situace v přijatelném standardu, neboť stabilizace jedné nohy v obuvi se suchým zipem není zvládání situace v přijatelném standardu, neboť stabilizace jedné nohy v obuvi se suchým zipem není možná a současně s pomocí jedné ruky není možné navléci např. ponožky, a to již nelze jakkoliv nahradit. Daná skutečnost vyplývá z lékařského nálezu pro posouzení zdravotního stavu ze dne 6. 4. 2012.
Tvrzení zakládá žalobce na skutečnosti, že v obuvi je nutná korekční vložka (dle lékařské zprávy ze dne 29. 11. 2010) a také z důvodu nálezů na druhé noze (dle nálezu ze dne 23. 11. 2012).: ,,Dlouhodobé bolesti levého kolene zvl. při chůzi do schodů, rozvoj příčně ploché nohy vlevo zhoršuje statiku končetin. Do budoucna bude nezbytná – během asi dvou let – operace levé (artrodeza), která zabrání progresi deformity. Bude-li se zhoršovat dermatitida v oblasti pahýlu PDK, bude nutno použít mechanický vozík k vyloučení zhoršení“.
Současně většina kalhot má knoflíky (nelze po dospělém vyžadovat, aby v rámci přijatelného standardu využíval kalhoty pouze teplákovitého stylu s gumou v pase) a stejně tak košile jsou běžným celospolečenským uznávaným ošacením, které nelze pouze z důvodu zdravotního postižení jakkoliv eliminovat.
V posudku ze dne 7. 12. 2012 je uvedeno: ,,není medicínský důvod, proč by např. neměl zvládnout umytí vlasů a zapínání knoflíků“. Tento posudek není nikterak podložený odůvodněním. Je zřejmé, že vrozená vývojová vada – chybějící část pravé končetiny je zásadní medicínský důvod, který ovlivňuje tuto schopnost. Vzhledem k atrofování svalů není možné končetinu oprotézovat a tedy ani tak nahradit její funkčnost.
Fakticky tedy jde o nezvládání základní potřeby oblékání a obouvání.
V posudku č. j.: … je na druhé straně posudkového závěru uvedeno:
Citace: ,,Posuzovaný je hůře mobilní s pomocí protetické pomůcky, přechodně však dochází ke zhoršení mobility pro přítomnost atopického ekzému, který znemožňuje naložení protézy – potom nutnost mobility invalidním vozíkem.
Je tedy zřejmé, že způsob zvládání mobility není v přijatelném standardu, neboť nemožnost oprotézování je velmi často omezena atopickým ekzémem.
Potřebu pomoci v oblasti mobility vyjadřuje i výše zmíněný lékařský nález ze dne 23. 11. 2012, který dokazuje, že je naplněna nutnost úlevového režimu ordinujícího lékařem, aby nedošlo k prohlubování dalšího postižení, což je v souladu s § 1 odst. 4 vyhl. č. 505/2006 Sb.: ,,Za neschopnost zvládání základní životní potřeby se považuje rovněž stav, kdy režim nařízený odborným lékařem poskytujícím specializované zdravotní služby neumožňuje provádění základní životní potřeby v přijatelném standardu“.
I zde je zřejmé, že posudkový lékař dostatečně důsledně nehodnotil podklady pro vydání rozhodnutí a měl bezpochyby uznat nezvládání základní životní potřeby mobility.
V posudku č. j.: … je na druhé straně posudkového závěru uvedeno:
,,Strava musí být předkrájena, nají a napije se sám, tekutiny nepřenese“.
Z uvedeného je zřejmé, že jde o naplnění jednoho z kritérií základní životní potřeby Stravování: Za schopnost zvládat tuto základní životní potřebu se považuje stav, kdy osoba je schopna vybrat si ke konzumaci hotový nápoj a potraviny, nápoj nalít, stravu naporcovat, naservírovat, najíst se, napít, dodržovat stanovený dietní režim.
Tento posudkový závěr se objevuje i na straně 2 a dotvrzuje nezvládání základní potřeby Stravování.
Klient je schopen provést drobný nákup, vaření nezvládá, ani běžný úklid a údržbu domácnosti.
Z lékařského nálezu pro posouzení zdravotního stavu ze dne 6. 4. 2012 vyplývá i nutnost pravidelné péče o kůži z důvodu atopického ekzému. Ošetření kůže na zdravé ruce či v oblasti podpaží a na zádech u zdravé ruky není možné samostatné ošetření. Posudkový lékař se touto otázkou vůbec nezabýval, a to i přes skutečnost, že dg ekzému je zmiňována v převážné většině lékařských zpráv. Lékař tedy nehodnotil objektivně danou situaci a měl uznat nezvládání základní potřeby Péče o zdraví.
Z výše uvedeného je zřejmé následující hodnocení:
v I. stupni řízení ve II. stupni řízení prokazováno žalobou
a) mobilita neřešeno neřešeno prokazováno nezvládání
b) orientace neřešeno neřešeno
c) komunikace neřešeno neřešeno
d) stravování neřešeno uznáno, ale neuvedeno prokázáno nezvládání
e) oblékání a obouvání uznáno popřeno prokázáno nezvládání
f) tělesná hygiena uznáno uznáno
g) výkon fyziol. potřeby neřešeno neřešeno
h) péče o zdraví neřešeno neřešeno prokázáno nezvládání
i) osobní aktivity neřešeno uznáno
j) péče o domácnost uznáno uznáno
Rozhodnutí se skládá ze dvou posudkových závěrů, které však nebyly hodnoceny v souladu s § 25 zák. č. 108/2006 Sb., v platném znění, kdy k řízení o odvolání nebyly využity jiné podklady než posouzení posudkovou komisí LPS, přičemž jde především o sociální dávku, která se váže k sociálním schopnostem sebeobsluhy a životních potřeb, které sice mají mít primárně podklad ve zdravotním stavu, ale bez znalostí sociálních schopností osoby nelze dovozovat vliv lékařské diagnózy na závislost osoby na péči jiné osoby.
Současně závěry posudkového hodnocení odvolacího orgánu nereflektují závěry posudkového hodnocení prvoinstančního orgánu.
Nové posudkové závěry postrádají tyto dva základní podklady, čímž je rozhodnutí vydáno v rozporu s § 3 správního řádu, kdy nebyl stav věci zjištěn tak, aby o něm nebyly důvodné pochybnosti a současně byl porušen § 2 odst. 4 správního řádu, protože dochází k nedůvodným rozdílům při vymezování skutkově shodné situace.
Jednotlivé nezvládnutí základních životních potřeb rozhodné pro posouzení dávky od 1. 1. 2012 nebyly hodnoceny v souladu se závěry lékařských zpráv a ani se závěry sociálního šetření. Závěry učiněné lékařskou posudkovou komisí jsou tedy nedostatečně podložené a neodůvodněné.
Z uvedených skutečností vyplývá, že rozhodnutím žalovaného nebylo reflektování odvolacího řízení a bylo vydáno v rozporu se správním řádem, obecnými zásadami správního řízení a smyslem zákona č. 108/2006 Sb.
Žalobce tedy navrhoval, aby rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 2. 2013 i rozhodnutí Úřadu práce ČR – krajské pobočky ve Zlíně ze dne 28. 8. 2012 byla zrušena a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení s tím, že žalobce se uznává závislým na pomoci jiné fyzické osoby dle § 8 zákona č. 108/2006 Sb., ve III. stupni (těžká závislost), z důvodu nezvládání sedmi základních životních potřeb, a to ode dne 27. 4. 2012.
Stanovisko žalovaného.
27. 4. 2012 oznámil Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně, kontaktního pracoviště … žalobci snížení příspěvku na péči ode dne 1. 5. 2012 z … Kč na … Kč z důvodu dosažení 18-ti let věku. Úřad práce současně žalobci oznámil, že zahajuje správní řízení za účelem nového stanovení stupně závislosti podle ust. § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách a tomu odpovídající výši příspěvku. Dne 27. 4. 2012 provedl úřad práce sociální šetření, při kterém byla zjišťována schopnost žalobce samostatného života v přirozeném prostředí. Následně požádal úřad práce LPS OSSZ ve Zlíně o posouzení zdravotního stavu žalobce pro účely příspěvku na péči s platností posouzení k 18. 4. 2012.
OSSZ ve svém závěru ze dne 11. 7. 2012 uvedla, že žalobce potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoc při zvládání 3 následujících potřebách:
- oblékání a obouvání,
- tělesná hygiena,
- péče o domácnost
OSSZ dále uvedla, že žalobce je osobou, která se podle ust. § 8 odst. 2 písm. a) zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. (lehká závislost). Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ve smyslu ust. § 3 písm. c) zákona o sociálních službách není žalobce schopen zvládat 3/4 základní životní potřeby a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. Platnost posudku byla stanovena od 18. 4. 2012 – trvale.
Úřad práce poskytl žalobci v souladu s ust. § 36 odst. 3 správního řádu možnost seznámit se před vydáním rozhodnutí s podklady rozhodnutí. Žalobce obdržel vyrozumění a výše uvedenou informaci dne 16. 8. 2012. Této možnosti však nevyužil.
Úřad práce dne 3. 9. 2012 vydal rozhodnutí, kterým žalobci snížil příspěvek na péči ze … Kč na … Kč měsíčně ode dne 1. 9. 2012. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání. Součástí odvolání byly i fotografie dokumentující jeho zdravotní postižení.
Úřad práce postoupil odvolání Ministerstvu práce a sociálních věcí. Tento požádal PK MPSV ČR, detašované pracoviště v Brně o posouzení zdravotního stavu žalobce ode dne 18. 4. 2012 ke dni jednání posudkové komise.
13. 12. 2012 obdržel žalovaný orgán posudek o zdravotním stavu žalobce ze dne 7. 12. 2012. PK MPSV ve svém závěru uvádí, že žalobce je osoba, která se podle ust. § 8 odst. 2 písm. a) zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. (lehká závislost). Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není žalobce schopen zvládat 3 nebo 4 základní životní potřeby a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. Platnost posudku je stanovena od 18. 4. 2012 do 30. 4. 2017.
Žalovaný orgán poskytl žalobci možnost seznámit se s podklady rozhodnutí před vydáním rozhodnutí. Žalobce této možnosti využil, dostavil se k ústnímu jednání, byl seznámen s obsahem spisového materiálu, obdržel kopii posudku ze dne 7. 12. 2012 a uvedl, že dodal zprávu z ortopedie, která nebyla v posudku uvedena.
31. 12. 2012 žalovaný orgán obdržel vyjádření žalobce, jehož součástí byla zpráva z ortopedie ze dne 15. 11. 2012. Na základě těchto nových skutečností odvolací orgán požádal PK MPSV o doplnění posouzení zdravotního stavu žalobce.
Dne 23. 1. 2013 obdržel žalovaný orgán posudek z 18. 1., kde bylo uvedeno, že PK MPSV setrvává na posudkovém závěru z předchozího jednání (7. 12. 2012).
Žalovaný orgán poskytl žalobci možnost seznámit se s podklady rozhodnutí před vydáním rozhodnutí. Žalobce této možnosti využil a dne 4. 2. 2013 se dostavil k ústnímu jednání, byl seznámen s obsahem spisového materiálu, obdržel kopii posudku z 18. 1. a byl poučen o dalším průběhu odvolacího řízení. 13. 2. 2013 žalovaný vydal rozhodnutí, kterým odvolání zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil.
Žalovaný shrnul, že úřad práce rozhodoval na základě posudku vydaného OSSZ dne 11. 7. 2012. Žalovaný orgán napadené prvoinstanční rozhodnutí přezkoumal a své rozhodnutí vydal na základě posudků vydaných PK MPSV dne 7. 12. 2012 a 18. 1. 2013.
K jednotlivým žalobním námitkám uvedeným v žalobě pak žalovaný uvedl. Žalovaný je při výkonu své činnosti vázán správním řádem jako obecně platným právním předpisem, dále pak konkrétními zákony vztahujícími se k jednotlivým dávkám nepojistného systému, tedy zákonem o sociálních službách. Žalovaný orgán vždy přezkoumává soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Zjišťuje skutečný stav věci – zdravotní i sociální situaci posuzovaných. Hlavním podkladem pro vydání rozhodnutí je sociální šetření a posouzení zdravotního stavu PK MPSV. V tomto směru je tedy námitka žalobce velmi obecná a nekonkrétní.
K další žalobní námitce žalovaný uvedl, že při své činnosti se řídí zásadou posuzování partikulárních zájmů, po zvážení všech rozporů a připomínek. Následně se snaží dojít ke konsensu. Zájem posuzovaných je vždy brán obzvlášť na zřetel a tak tomu bylo i u žalobce. Žalovaný orgán však musí akceptoval i zásadu, která vyplývá z ust. § 4 odst. 4 správního řádu a tou je, že správní orgán dbá na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Pakliže je žalovaný orgán vázán tím, že při posuzování nároků a výše příspěvku na péči vychází z posudkového zhodnocení zdravotního stavu odvolatelů, nemůže svévolně přiznat vyšší stupeň závislosti, aniž by měl oporu v posudku, jež je pro něj důkazním prostředkem a dopustil by se tak porušení správního řádu. V neposlední řadě musí žalovaný orgán brát zřetel i na hospodárnost využívání veřejných prostředků.
K námitce týkající se nezvládání mytí vlasů, zapínání knoflíků, oblékání a obouvání a stravování uvedl, že ,,je odvolatel na svůj stav adaptovaný a dané úkony je možné zvládat převážně i s jednou funkční levou horní končetinou“. Funkce pravé horní končetiny je podstatným způsobem narušena, ale není zcela afunkční. Je možné přidržování předmětů či vytvořit opozici funkční končetině. Dále je možné použít různých facilitátorů, které z části jsou schopny nahradit funkci horní končetiny, např. fixací potravin při krájení, je možné používat obuv a oděv se suchým zipem na problematických místech pro zapínání jednou rukou či k nahrazení šněrování apod.
Dále uvedeno, že informace o nezvládnutí základní životní potřeby stravování byla uvedena v posudku ze dne 7. 12. 2012. Žalobce mimo jiné namítá nesrovnalost mezi touto informací a celkovým hodnocením jeho zdravotního stavu.
V posudkovém závěru základní životní potřeba stravování neuznána jako nezvládána. PK MPSV, která byla požádána o doplnění posouzení v posudku ze dne 18. 1. 2013 již informaci o nezvládání stravování neuvádí. Naopak se vyjadřuje ve smyslu zvládání základní životní potřeby stravováním. V napadeném rozhodnutí je uveden přepis obou posudků, neboť se jedná o stěžejní důkazy pro vydání rozhodnutí.
V další námitce žalobce zpochybňuje odůvodnění PK MPSV, že lze použít fixaci potravin při krájení. Žalovaný orgán se shoduje s názorem PK MPSV.
Žalobce namítá také nemožnost používání obuvi a oděvu se suchým zipem a dodává, že stabilizace nohy v obuvi se suchým zipem není možná a současně s pomocí jedné ruky není možné navléci např. ponožky.
Žalovaný uvedl, že lze zhotovit ortopedickou obuv i na suchý zip pro různé typy vad nohou, a to i na zakázku. Cena odpovídá ceně běžné obuvi, dostupnost ve Zlíně. Pro navlékání ponožek lze použít obouvák.
K námitce žalobce, že většina kalhot a košil má knoflíky žalovaný uvedl, že i tu je event. možnost řešit všitým suchým zipem (viz doporučení PK MPSV z 18. 1. 2013 – napadené rozhodnutí str. 4).
Žalovaný pak uvedl, že námitku zvládání či nezvládání umytí vlasů či zapínání knoflíků žalobce vznesl již ve svém vyjádření, jež žalovaný obdržel 31. 12. 2012 a kterým se PK MPSV zabývala ve svém hodnocení. Následně (18. 1. 2013) proto také i k této námitce uvedla, že ,,je odvolatel na svůj stav adaptovaný a dané úkony je možné zvládat převážně i s jednou funkční levou horní končetinou. Funkce pravé horní končetiny je podstatným způsobem narušena, ale není zcela afunkční. Je možné přidržení předmětů či vytvořit opozici funkční končetině. Dále je možné použít různých facilitátorů, které z části jsou schopny nahradit funkci horní končetiny, např. fixaci potravin či krájení, je možné používat obuv a oděv se suchým zipem na problematických místech pro zapínání jednou rukou či k nahrazení šněrování apod. (napadené rozhodnutí str. 4).
K námitce žalobce, kdy odkazuje na posudek OSSZ ze dne 11. 7. 2012, kde je na str. 2 uvedeno: ,,strava musí být předkrájená, nají a napije se sám, tekutiny nepřenese“. Žalovaný uvedl, že předmětná žaloba je podána proti rozhodnutí orgánu druhé instance, která vycházela nikoliv z posudku OSSZ, ale z posudku PK MPSV. V tomto není schopnost žalobce se najíst a napít nikterak zpochybňována a je zde uvedeno doporučení, že žalobce může při krájení potravin využít jejich fixací. Schopnost přenášení tekutin není v základní životní potřebě stravování zohledňována.
V žalobě je dále uvedeno, že ,,klient je schopen provést drobný nákup, vaření, nezvládá ani běžný úklid a údržbu domácnosti“. Žalovaný orgán uvedl, že má za to, že se jedná o nedokončenou námitku, k uvedenému uvedl, že jmenované úkony jsou zahrnuty v základní životní potřebě péče o domácnost – tuto potřebu PK MPSV uznala jako nezvládanou.
K další námitce, že se posudkový lékař nezabýval otázkou péče o zdraví při ošetření kůže z důvodu atopického ekzému žalovaný uvedl, že PK MPSV vzala výskyt ekzému v úvahu, neboť jej zmiňuje i ve svém hodnocení. Sám žalobce během správního řízení námitku týkající se nezvládání péče o zdraví v souvislosti s ošetřováním pokožky nevznesl, tuto diagnózu uvedl jen v souvislosti s nemožností použít protézy a následné imobility.
K žalobní námitce, že posudkové závěry nebyly hodnoceny v souladu s ust. § 25 zákona o sociálních službách žalovaný uvedl, že § 25 zákona o sociálních službách informuje o tom, že podkladem pro vydání rozhodnutí o příspěvku na péči je sociální šetření a posouzení stupně závislosti. Správní orgán pak hodnotí důkazy podle své úvahy. Žalovaný při hodnocení zdravotní i sociální situace vycházel ze sociálního šetření úřadu práce a posudků PK MPSV. Žalobce během správního řízení nenamítl změnu – zhoršení zdravotního stavu nebo sociální situace, která by byla podnětem k vykonání aktuálního sociálního šetření. Stejně tak PK MPSV nevznesla požadavek pro nové sociální šetření.
Žalovaný pak uvedl, že hodnocení PK MPSV se shoduje s OSSZ ve stanoveném stupni závislosti. Jednotlivé potřeby jsou mírně pozměněny. Rozdílnost v neuznání nezvládání základní životní potřeby oblékání a obouvání ve svém posudku PK MPSV uvádí a zdůvodňuje. Žalovaný konstatoval, že postupoval zákonem stanoveným postupem pro odvolací řízení a jak uvedl v napadeném rozhodnutí, opatřil dostatečné podklady pro rozhodnutí. Provedl hodnocení posudku – důkazních prostředků – z hlediska úplnosti a přesvědčivosti a dospěl k závěru, že posudky byly vypracovány komisí v řádném složení. Žalovaný nemá důvod pochybovat o podkladech pro jednání, průběhu jednání i závěru PK MPSV. PK MPSV taxativně vyjmenovala lékařské zprávy, ze kterých vycházela při hodnocení zdravotního stavu žalobce – stanovení stupně závislosti. Součástí podkladové dokumentace bylo i sociální šetření vykonané úřadem práce.
Žalovaný navrhoval tedy, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
Replika k vyjádření žalovaného.
Žalobce reagoval na vyjádření žalovaného k žalobě a uvedl, že se domnívá, že fotodokumentace je plně odpovídajícího jeho zdravotnímu stavu a doplnil, že odvolací orgán má povinnost přezkoumat v plném rozsahu a taktéž kontrolovat adekvátnost lékařského závěru. Zákon č. 108/2006 Sb., neopravňuje k redukování dávek, má za cíl zajišťovat podmínky pro poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci (§ 1 a 7 uvedeného zákona). Argumentace žalovaného nezohlednila, že nejde o běžně a v přijatelném standardu zvládání zajištění životních potřeb. Dále uvedl, že zhotovení speciální obuvi nespadá do běžného zvládání životních potřeb a neumožňuje provádění v přijatelném standardu. Úprava oblečení není běžný standard a je bezpodmínečně nutná dopomoc druhé osoby. Takováto opatření jsou odlišná od opatření, které by prováděl zdravý člověk. Ke stanovisku žalobce k námitce č. 5 v žalobě pak uvedl, že jde o zvládání úkonů na úrovni těžkého postižení, což je srovnatelné s podstatným narušením mobility. Je potřeba zkoumat tělesné struktury, včetně hrubé i jemné motoriky, kterou postižení vyžaduje. Přes mírnou adaptaci nejde o zvládání v přijatelném standardu. Trval na argumentaci ze žaloby, stále jde o nepřijatelnou zátěž druhé nohy a ruky. Dále pak uvedl, že pokud je odlišný závěr v posudku PK MPSV oproti posouzení OSSZ, takovýto odlišný závěr musí být zdůvodněn. Jde o nedůvodné rozdíly bez ohledu na to, že výsledek je totožný. Dále pak uvedl, že povinností posudkového lékaře je zhodnotit stav, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Není v možnostech žalobce hodnotit vliv zdravotního stavu na všechny životní potřeby. Tato činnost je plně v kompetenci posudkové služby.
Uvedl, že trvá na závěrech uvedených v žalobě a sdělil, že posouzení PK MPSV musí vycházet ze sociálního šetření, což v daném případě nebylo. Argumentace je nedostatečná, změna závěru v rozsahu životních potřeb je zásadně pro posouzení nároku na příspěvek na péči. Negativní progresi zdravotního stavu lze z medicínského hlediska předpokládat, pokud nebude dodržován léčebný režim a doporučené postupy ošetřujícími lékaři. Je tedy nutné posuzovat životní potřeba s ohledem na doporučené postupy a nikoliv s ohledem ke stavu, který je v současné době posuzovaný schopen zvládat, ale který zároveň jeho zdravotní stav zhoršuje.
Skutková zjištění podstatná pro posouzení věci soudem z dávkového spisu.
V dávkovém spise se nachází řada fotografií žalobce, z nichž vyplývá jeho zdravotní postižení, všechny lékařské zprávy konstatované v posudcích o jeho zdravotním stavu.
Ve spise se pak nachází záznam ze sociálního šetření provedený Úřadem práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně, kontaktní pracoviště Otrokovice 27. 4. 2012 v bydlišti žalobce. Z tohoto záznamu vyplývá, že matka jmenovaného pracuje na zkrácený úvazek ráno i odpoledne bývá doma, synovi pomáhá se vypravit do školy, s ranní hygienou, chystáním stravy i věcí do školy. Ze záznamu bylo zjištěno, pokud jde o schopnost péče o vlastní osobu, že posuzovaný má protézu na PDK pod kolenem, chůze zhoršena, ale zvládá i chůzi po schodech, vydrží sedět, zvládne stoj, musí PDK odlehčovat levou nohou. PHK – žádný úchop, LHK – úchop zachován, přenese stravování – rozliší potraviny, podá z lednice, nerozbalí, strava předkrájena, tekutiny nepřenáší, sám se nají i napije. Pokud jde o osobní hygienu, sám zvládá malou ranní hygienu, sám vyčistí zuby, učeše vlasy, nehty stříhá matka. Je sám schopen dojít na WC i zvládnout následnou hygienu, matka myje klientovi vlasy, sprchování zvládá sám. Pokud jde o oblékání, je orientovaný, je schopen sám vybrat oblečení, rozlišit, zvládá vrstvení, je schopen vybrat úměrně počasí, sám se obleče – potřebuje pomoc s oblékáním ponožek a zapínáním knoflíků. K léčebnému režimu – je ekzématik – potřebuje pomoc s mazáním, momentálně neužívá žádné léky. Je studentem 2. ročníku gymnázia, závodně plave. Udržuje vztahy běžně s kamarády, sleduje TV, čte. Pokud jde o domácnost, je schopen provést drobný nákup, těžký nákup neodnese, není schopen jej doma uklidit na své místo, vaření jídla nezvládá, ohřev v mikrovlnné troubě ano, ale má potíže s přenesením stravy, mytí nádobí nezvládá, běžný úklid také ne, není schopen poskládat a uložit prádlo, není schopen přepírat drobné prádlo, je schopen po sobě ustlat, převlékání ložního prádla zajišťuje matka: Klient je schopen obsluhovat běžné domácí spotřebiče, je schopen manipulovat s kohouty a vypínači, s okny i dveřmi. Není schopen samostatně zajistit praní a žehlení prádla. Žije v činžovém domě ve 3. patře bez výtahu. Dobrá dostupnost lékař, obchod i MHD.
Zdravotní stav žalobce pro posouzení stupně závislosti osoby pro účely příspěvku na péči vypracoval OSSZ Zlín dne 7. 11. 2012. Posudek vyšel z odborných lékařských nálezů v posudku uvedených i ze sociálního šetření, v posudkovém zhodnocení byly popsány úkony, které zvládá a které nezvládá a v posudkovém závěru je uvedeno, že posuzovaný nezvládá základní životní potřeby a potřebuje pomoc z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu při základních životních potřebách, a to
e) oblékání, obouvání,
f) tělesná hygiena,
j) péče o domácnost,
tedy nezvládá celkem 3 základní životní potřeby.
28. 8. 2012 Úřad práce ČR – krajská pobočka ve Zlíně, kontaktní pracoviště …vydal pod č. j. … rozhodnutí, kdy rozhodl snížit příspěvek na péči posuzovaného ze .. na .. Kč ode dne 1. 9. 2012, přičemž v odůvodnění rozhodnutí bylo uvedeno, z kterých lékařských nálezů při posuzování zdravotního stavu posuzovaného posudkový lékař vycházel s tím, že bylo k dispozici posudkovému lékaři i sociální šetření a uvedeno, že dle posudkového zhodnocení jde u něho o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb. Dle posudkového závěru je posuzovaný hůře mobilní s pomocí protetické pomůcky, přechodně však dochází ke zhoršení mobility pro přítomnost atopického ekzému, který znemožňuje naložení protézy – potom nutnost mobility invalidním vozíkem. Převážně je však, i když hůře, samostatně mobilní. Jde o kombinovanou anatomickou ztrátu části dvou končetin. Sociální šetření je v souladu s jeho zdravotním stavem za použití facilitátorů a je uvedeno, že v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu oprávněná osoba potřebuje pomoc při základních životních potřebách, a to oblékání a obouvání, tělesná hygiena, péče o domácnost.
S tímto rozhodnutím žalobce nesouhlasil, podal proti němu odvolání, které doplnil řadou fotografií.
V rámci odvolacího řízení nechal žalovaný vypracovat posudek PK MPSV ČR, pracoviště v Brně posudek je ze dne 7. 12. 2012, kdy posudková komise, jak uvedla vycházela z odborných lékařských nálezů, které v posudku vyjmenovala i ze sociálního šetření provedeného dne 27. 4. 2012.
V posudkovém zhodnocení pak uvedla, že v popředí obtíží je vrozená vývojová vada – chybění ruky na pravé horní končetině, chybění pravé dolní končetiny pod dolní třetinou bérce. Je po plastické operaci pahýlu bérce, opakovaně se vyskytuje ekzém po iritaci protézou. V případě přetrvávání a zvýraznění těchto obtíží by bylo nutné zvážit používání mechanického invalidního vozíku. Dále jsou popisovány hypotrofie svalu PDK, hypotrofie svalů jsou i na PHK, na LDK je hypotrofie lýtkového svalu, výhledově je zvažována arthrodéza. Občas se vyskytuje ekzém generalizovaně po celém těle. Trpí myopií ODS, vizus s korekcí je dostačující. Duševní schopnosti jsou přiměřené, slyší dobře, kardiopulmonálně je kompenzovaný. Převážnou část roku je schopen samostatné chůze s protézou, chůze je limitovaná pro větší vzdálenosti. Funkce PHK je pro absenci ruky narušená, má ovšem protézu. Dle sociálního šetření nezvládá řadu úkonů, to by ale odpovídalo stavu bez funkční protézy na horní končetině. Jinak převážnou část úkonů závislých od horních končetin zvládá. Není medicínský důvod, proč by např. neměl zvládnout mytí vlasů či zapínání knoflíků. K odvolání posuzovaného PK konstatovala, že pro potřeby sebeobsluhy a soběstačnosti dle platných posudkových kritérií je schopnost chůze dostačující. Občasná imobilita pro zhoršení stavů bérce či poruchu protézy nelze hodnotit jako dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. S přípravou stravy a konzumací jídla apod. v životních potřebách ,,stravování“ problémy být mohou. PK uznává tuto životní potřebu jako nezvládnutelnou. Na rozdíl od první posudkové instance a sociálního šetření nenachází důvod k nezvládnutí oblékání, obouvání. V závěru uvedeno, že posuzovaný z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu dle platných právních předpisů nezvládá tři základní životní potřeby, je závislý na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. (lehká závislost). Uvedeno, že nezvládá tělesnou hygienu, osobní aktivity, péči o domácnost.
18. 1. 2013 žalovaný požádal PK MPSV o vypracování doplňujícího posudku, neboť byla předložena zpráva z 15. 11. 2012 z ortopedie, která PK MPSV při předcházejícím posouzení zdravotního stavu 7. 12. 2012 nebyla k dispozici. Z této zprávy vyplynulo, že úchopová schopnost PHK je možná jen v přitisknutí předmětu o hrudník či břicho, výrazná dysfunkce svalstva zbytku PHK s hypertonem přetížených svalů, decentrace G-H, s poruchou stabilizace lopatky vázne elevace v S i F rovině – 20 st., rotace bolestivé skapulothoracální drásoty při pohybu, esovitá skolióza Th – L decomp., olovnice – 2cm vpravo, obliquita pánve, iritace SI vpravo, kyčle bez omezení, hypotrofie svalstva PDK, arthoza F-P levého kolene gr. III. dle RTG.
Posudková komise po prostudování této zprávy uvedla v posudkovém hodnocení a závěru, že posuzovaný ve svém odvolání udává, že protézu pravé horní končetiny nepoužívá, jelikož je těžká a tím pádem nepoužitelná. Dle ortopedické zprávy chybí na PHK ruka, tedy chybí úchopová funkce končetiny, je možné předmět přidržet o hrudník či břicho. Celý zbytek horní končetiny je omezeně funkční. Posuzovaný dále uvádí, že nezvládá mytí vlasů, zapínání knoflíků, oblékání a obouvání a dále stravování. K těmto úkonům PK konstatovala, že posuzovaný je na svůj stav adaptovaný a dané úkony je možné zvládat převážně i s jednou funkční levou horní končetinou. Funkce pravé horní končetiny je podstatným způsobem narušena, ale není zcela afunkční. Je možné přidržení předmětu či vytvořit opozici funkční končetiny. Dále je možné použít různých facilitátorů, které z části jsou schopny nahradit funkci horní končetiny, např. fixaci potravin při krájení, je možné používat obuv a oděv se suchým zipem na problematických místech pro zapínání jednou rukou či k nahrazení šněrování apod. PK neshledává posuzovaným výše uváděné úkony za nezvládnutelné, byť tyto úkony jistě provádí déle či poněkud složitěji, než osoby s dobře funkčními horními končetinami.
V závěru uvedla, že setrvává na svém závěru z předchozího jednání.
Žalovaný pak vydal rozhodnutí, které je předmětem soudního přezkumu 13. 2. 2013 pod č. j. …, kdy rozhodl tak, že odvolání žalobce zamítl a prvostupňové rozhodnutí úřadu práce potvrdil.
V odůvodnění rozhodnutí je konstatováno, na základě jakých podkladů bylo vydáno prvostupňové rozhodnutí, dále pak konstatovány posudky PK MPSV ČR vypracované v rámci odvolacího řízení a jejich závěry a v závěru uvedeno, že odvolací orgán považuje proces dokazování ve věci příspěvku na péči za ukončený, neboť opatřil dostatečné podklady pro rozhodování a uvedl, že rozhodoval na základě stejnopisu posudku, který mu posudková komise poskytla, provedl hodnocení tohoto důkazního prostředku z hlediska úplnosti a přesvědčivosti a dospěl k závěru, že posudek byl vypracován komisí v řádném složení. PK provedla hodnocení základních životních potřeb z hlediska doloženého zdravotního stavu i z výsledku provedeného sociálního šetření.
Zhodnocení věci krajským soudem.
Podle § 7 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, příspěvek na péči (dále jen ,,příspěvek“) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu.
Podle § 8 odst. 2 uvedeného zákona osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a) stupni I. (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 3 nebo 4 základní životní potřeby,
b) stupni II. (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 5 nebo 6 základních životních potřeb,
c) stupni III. (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 7 nebo 8 základních životních potřeb,
d) stupni IV. (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat 9 nebo 10 základních životních potřeb, a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby,
Podle § 9 odst. 1 uvedeného zákona, při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní životní potřeby:
a) mobilita,
b) orientace,
c) komunikace,
d) stravování,
e) oblékání a obouvání,
f) tělesná hygiena,
g) výkon fyziologické potřeby,
h) péče o zdraví,
i) osobní aktivity,
j) péče o domácnost.
Podle § 9 odst. 5 uvedeného zákona, pro uznání závislosti v příslušné základní životní potřebě musí existovat příčinná souvislost mezi poruchou funkčních schopností z důvodu nepříznivého zdravotního stavu a pozbytím schopností zvládat základní životní potřebu v přijatelném standardu. Funkční schopnosti se hodnotí s využíváním zachovaných potenciálů a kompetencí fyzické osoby a využíváním běžně dostupných pomůcek, prostředků, předmětů denní potřeby nebo vybavení v domácnosti, veřejných prostor nebo s využitím zdravotnického prostředku.
V příloze č. 1 vyhl. č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, jsou vymezeny schopnosti zvládat základní životní potřeby, a to ty, které jsou uvedeny v § 9 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb.
Posouzení zdravotního stavu žalobce a z toho vyplývající schopnosti zvládat základní životní potřeby je sice shodně hodnoceno v posudku vypracovaného úřadem práce a v posudcích vypracovaných PK MPSV ČR v tom, že obojí uvádí 3 nezvládané základní životní potřeby, neuvádí však shodné tyto základní životní potřeby, neboť z posouzení provedené pro úřad práce OSSZ Zlín vyplývá, že žalobce nezvládá oblékání, obouvání, tělesnou hygienu a péči o domácnost, kdežto z posudků PK MPSV vyplývá, že nezvládá tělesnou hygienu, péči o domácnost a osobní aktivity.
V posudcích PK MPSV ČR však není vůbec vysvětleno, proč tento orgán uvádí, že žalobce zvládá oblékání a obouvání, když OSSZ tento úkon hodnotí jinak a proč naopak dle PK MPSV žalobce nezvládá osobní aktivity a dle posudku OSSZ je tomu jinak.
Navíc z posudku PK MPSV ČR ze dne 7. 12. 2012 plyne, že žalobce nezvládá základní životní potřebu stravování a v témže posudku v jeho posudkovém zhodnocení je pak uvedeno zvládání tohoto úkonu.
V tom tedy soud spatřuje ,,výrazný rozpor“ samotného posudku.
Pokud pak jde o doplňující posudek ze dne 18. 3. 2013, tento byl vypracován z toho důvodu, aby byla posudkovou komisí zhodnocena ještě lékařská zpráva z ortopedie od MUDr. G. z 15. 11. 2012, tato však není v rozporu s předchozími lékařskými zprávami, které posudková komise měla k dispozici a kdy v posudkovém závěru je k těmto úkonům uvedeno (posuzovaný uvádí, že nezvládá mytí vlasů, zapínání knoflíků, oblékání a obouvání a dále stravování), že na tento svůj stav je posuzovaný adaptovaný a dané úkony je možné zvládat převážně i s jednou funkční levou horní končetinou, když tomuto se posudková komise nijak blíže nevyjadřuje, nijak toto stanovisko nezdůvodňuje, tedy to jakým způsobem tyto úkony může posuzovaný zvládat pouze s levou horní končetinou za pomoci podstatně narušené funkce pravé horní končetiny.
Žalovaný při vydání svého rozhodnutí, dle názoru soudu, v podstatě pouze opisuje posudky PK MPSV ČR, aniž by k nim zaujal vlastní hodnotící stanovisko, navíc se jedná o posudky, které se s odvolacími námitkami vypořádávají velmi stručně, navíc např. pokud jde o základní životní úkon stravování, z těchto posudků se nedá vůbec poznat, zda uvedenou základní životní potřebu posuzovaný zvládá či nikoliv.
Podle § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního (dále jen ,,s.ř.s.“) soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodu rozhodnutí.
Krajský soud dospěl k závěru, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné, kdy nepřezkoumatelnost spočívá v nesrozumitelnosti, z důvodů, které soud shora uvedl a proto bylo rozhodnutí žalovaného zrušeno.
Soud zavazuje žalovaného dle ust. § 78 odst. 5 s.ř.s. názorem, že žalovaný před vydáním nového rozhodnutí bude muset nechat vypracovat znovu posudek PK MPSV ČR, kdy v tomto posudku bude zcela jasně vysvětleno, pokud posudková komise setrvá na svých závěrech, proč uváděla pokud jde o nezvládání základních životních potřeb žalobcem, jeden z úkonů nezvládání zcela jiný než lékař OSSZ a proč navíc uváděla, oproti lékaři OSSZ, že žalobce zvládá základní životní úkon oblékání, obouvání, tedy bude se muset s tímto řádně vypořádat a navíc, bude se muset vypořádat s tím, proč v posudku PK MPSV ze 7. 12. 2012 se uvádí v odůvodnění, že posuzovaný nezvládá základní životní úkon stravování, když v úplném závěru, bez bližšího zdůvodnění je uvedeno, že tento úkon zvládá, a v doplňujícím posudku ze 18. 1. 2013 je pak již tento úkon – stravování – uváděn, zcela jednoznačně, že je žalobcem zvládán, a to bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení.
Teprve na základě doplňujícího posudku, který se vypořádá řádně se všemi odvolacími důvody a skutečnostmi, na něž soud poukázal, bude možné ve věci vydat nové rozhodnutí, přičemž je nutné, aby žalovaný v novém rozhodnutí zaujal k posudkům vlastní hodnotící stanovisko a toto řádně odůvodnil.
Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí se opírá o ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. Žalobce měl ve věci úspěch, náklady řízení však nežádal, proto mu nebyly přiznány, žalovaný ve věci neměl úspěch, náklady řízení mu proto přiznány nebyly.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 26. února 2014
JUDr. Jana Kubenová, v. r.
samosoudkyní