[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci žalobkyně G. B., bytem ………………., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o změnu výše invalidního důchodu, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 2.12.2013, č. …………………,
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím ze dne 2.12.2013, č. …………………., žalovaná změnila rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 22.10.2013, č.j. ……………….. tak, že podle ust. § 41 odst. 3 a pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. b), c) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění zamítla žádost o změnu výše invalidního důchodu. Podle ust. § 56 odst. 1 písm. c) téhož zákona invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně vyplácený na základě předběžně vykonatelného rozhodnutí ze dne 22.10.2013 od 8.12.2013 snížila na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 5.259 Kč měsíčně. Podle posudku OSSZ Prostějov ze dne 7.10.2013 bylo zjištěno, že účastnice řízení není invalidní pro invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona, ale je invalidní pro invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, a proto ČSSZ rozhodnutím ze dne 22.10.2013 zvýšila účastníci řízení podle § 56 odst. 1 písm. d) a § 41 odst. 3 zákona o důchodovém pojištění od 6.9.2013 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně ve výši 6.724 Kč měsíčně. V námitkách proti tomuto rozhodnutí účastnice řízení uvedla, že její zdravotní stav, který jí nedovoluje vykonávat soustavnou výdělečnou činnost odpovídá invaliditě třetího stupně, což prokazuje i sedmiměsíční pracovní neschopnost. Nesouhlasila s tvrzením, že zdravotní stav je částečně ovlivnitelný rehabilitací, což potvrzuje lékařský nález ze dne 3.10.2013, podle něhož infuze vedly k malému zlepšení a fyzioterapie spíše ke zhoršení. Domáhala se nového přezkoumání zdravotního stavu. Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitkám žalobce a posoudila jeho invaliditu podle § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák.č. 582/1991 Sb. Podle posudku o invaliditě ze dne 14.11.2013, který byl podán na základě dostupné zdravotní dokumentace vyplývá, že byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., a jde nadále o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona. Míra poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 40%, když rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kap. XIII, oddíl E, položce 1c, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, kde je stanoveno rozmezí 30% - 40%, posuzující lékař zvolil horní hranici s tím, že není důvod k úpravě ve smyslu § 3 citované vyhlášky.
V žalobě ze dne 10.12.2013 žalobkyně vyslovila nesouhlas jak s rozhodnutím ČSSZ ze dne 22.10.2013, tak i napadeným rozhodnutím a domáhá se jeho přezkoumání, neboť jak je zřejmé z posudků ze dne 7.10.2013 a 15.11.2013 posudkoví lékaři se nedokázali shodnout na stupni invalidity a navíc posudek ze dne 15.11.2013 považuje za nesprávný, neboť lékař dostatečně nezohlednil aktuální nepříznivý psychický stav, dlouhodobou a stále trvající medikaci opiáty, které ji vylučují z jakéhokoliv pracovního procesu. S takovou medikací nemůže vykonávat ani nejméně náročnou pracovní činnost, neboť je utlumena. Poukázala na to, že v minulosti byla invalidní pro invaliditu třetího stupně a kritéria pro toto zařazení stále splňuje. Zdravotní hodnocení v posudku je v rozporu s lékařskými nálezy odborných lékařů. Rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Navrhla soudu, aby napadené rozhodnutí zrušil a žalovaná o žádosti znovu rozhodla.
Žalovaná ve vyjádření navrhla vyžádání posudku příslušné PK MPSV a rozhodnutí ponechala na soudu podle závěru tohoto posudku.
Soud vyžádal a provedl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně ze dne 12.3.2014. Posudková komise za účasti odborného lékaře – psychiatra a neurologa hodnotila zdravotní stav na základě lékařských nálezů v posudkové dokumentaci, dokumentaci k námitkovému řízení a ve zdravotní dokumentaci praktické lékařky a předložených lékařských nálezů při jednání komise z roku 2014. Lékařské nálezy, které posudková komise hodnotila a vzala v potaz při posuzování zdravotního stavu jsou uvedeny a citovány ve vypracovaném posudku v rozsahu postačujícím pro posudkové zhodnocení zdravotního stavu žalobkyně. K datu napadeného rozhodnutí bylo rozhodujícím onemocněním postižení v duševní oblasti při lehkém neurologickém funkčním postižení. Posuzovaná trpí dlouhodobými bolestmi páteře krčního a bederního úseku s vystřelováním do levostranných končetin, vyšetřována s nálezem užšího páteřního kanálu v oblasti krční, bez nálezu myelopathie, bez doporučení operace. Dále sledována v centru pro bolest bez většího efektu, v listopadu 2011 hospitalizována na neurologické klinice pro polymorfní stesky funkční geneze, všechna vyšetření neprokázala žádnou patologii a bylo uzavřeno jako somatoformní obtíže při negativním neurologickém nálezu i pomocných vyšetřeních. MR vyšetření bederní páteře bez známek herniace, kompletní revmatologické vyšetření neprokázalo systémové onemocnění. Posudková komise hodnotila zdravotní stav odlišně od obou předchozích lékařů podle položky, která lépe vystihuje tíži rozhodujícího zdravotního postižení. Oba lékaři zdravotní stav nadhodnotili v oblasti postižení pohybového aparátu. Protože se u posuzované jedná o lehké funkční postižení, nikoliv středně těžké či těžké. Dle psychologického a psychiatrického vyšetření se jedná o somatoformní poruchu, nejvýše středně těžké funkční postižení, značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit značně omezen. Dle posledního psychiatrického vyšetření v roce 2014 je stav beze změny. Nejedná se o těžké postižení vedoucí k poskytování ústavní péče, s těžkým narušením společenských a pracovních funkcí a výkonu většiny denních aktivit. Nálezy přiložené k námitkovému řízení i při jednání PK jsou ve shodě, neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Ostatní onemocnění nesnižují podstatněji výkonnost organismu. PK MPSV dospěla k závěru po prostudování doložené dokumentace a vlastním zjištění, že k datu vydání napadeného rozhodnutí je rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené ve vyhl. č. 359/2009 Sb., kap V, položka 5, písm. c) a stanovila míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 35%. Samotné postižení v oblasti psychické by bylo hodnoceno na dolní hranici daného procentního pásma, horní hranice zvolena s ohledem na ostatní onemocnění a předchozí vykonávané výdělečné činnosti. Pro zvýšení ve smyslu § 3 odst. 1, 2 vyhlášky neshledala jiné závažné důvody. Po snížení třetího stupně invalidity v roce 2011 neurologické nálezy neprokazují zhoršení zdravotního stavu podle propouštěcí zprávy z neurologické kliniky z listopadu 2011 byl prokázán po všech pomocných vyšetření normální neurologický nález. Dne 18.4.2013 byla odeslána psychiatrem na psychiatrické vyšetření pro suspektivní depresivní syndrom při polymorfním somatickém onemocnění, což psychologické vyšetření v květnu 2013 potvrdilo. Posudkový závěr vychází ze zjištění zdravotního stavu a jeho funkčních důsledků, o němž nejsou pochybnosti. Mezi lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se týkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly zjištěny v rozsahu dostatečném pro použití posudkových kritérií. Posudková komise prostudovala veškeré dostupné lékařské nálezy použité v průběhu celého řízení a konstatovala, že neobsahují nové skutečnosti posudkově významné pro hodnocení stavu do data vydání napadeného rozhodnutí. Zdravotní stav byl posouzen objektivně, z dostatečně doložené zdravotní dokumentace, ze které nevyplývá progrese zdravotního stavu. Posudková komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb., a šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona a nešlo o invaliditu druhého či třetího stupně. Šlo pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%, nedosahoval však více než 49%.
K nařízenému jednání dne 1. dubna 2014 se žalobkyně dostavila a uvedla, že nesouhlasí s posudkem v části týkající se pracovní rekomandace, neboť není schopna rekvalifikace ani předchozí výdělečné činnosti. V pracovní neschopnosti je od 5.4.2013 a požádala o prodloužení výplaty nemocenských dávek. Ani druhý stupeň invalidity přiznaný lékařem OSSZ nebylo pro ni řešení, neboť není schopna pracovat nejen z důvodu nepříznivého zdravotního stavu, ale i z důvodu jeho léčby opiáty. V lékařských nálezech je sice konstatovaná stabilizace zdravotního stavu, na druhé straně však obsahují problémy a bolesti, kterými trpí. K posouzení zdravotního stavu doložila všechny lékařského nálezy objektivně existující.
Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl vzhledem k závěru v posudku PK MPSV v Brně ze dne 12.3.2014.
Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Zásadní žalobní námitku – rozdílné posouzení zdravotního stavu posuzujícími lékaři a nedostatečné zhodnocení zdravotního stavu soud posoudil podle podaného posudku PK MPSV v Brně ze dne 12.3.2014. Jak je uvedeno shora posudková komise se v posudku velmi podrobně zabývala všemi zdravotními problémy žalobkyně a podle posudkových kritérií za rozhodující zdravotní postižení stanovila postižení v duševní oblasti, když hodnocení v oblasti postižení pohybového aparátu posudkovými lékaři v předchozích posudcích shledala za nadhodnocené, neboť jde o lehké neurologické funkční postižení. Tento svůj závěr řádně a přesvědčivě v posudku zdůvodnila. Posudková komise se rovněž vyjádřila k obsahu lékařských nálezů, v nichž neshledala rozpory, shledala je v dostatečném rozsahu pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech, neboť byly objektivizovány všechny skutečnosti týkající se zdravotního stavu nebo jeho funkčních důsledků významných pro posudkový závěr. Vypracovaný posudek posudkové komise soud hodnotí jako přesvědčivý, objektivní a úplný a pojal ho jako rozhodující důkaz pro posouzení žaloby. Závěr posudku činí napadené rozhodnutí žalované správným a v souladu se zákonem. Soud proto žalobu ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítá.
Žalobkyně nebyla ve věci úspěšná, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku shora a nepřiznal jí náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 1. dubna 2014
JUDr. Milada Haplová, v. r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Karolina Marešová