ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní
věci žalobce V. K., proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje
se sídlem v Ostravě, 28. října 117, k žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalovaného
o přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu ze dne 21. června 2011 čj. MSK
102100/2011,
t a k t o :
I. Žaloba se z a m í t á .
II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů.
III Žalovanému se n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Vymezení předmětu řízení
[1] Žalobce byl uznán vinným z přestupku podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. b/
zákona o přestupcích, porušením ustanovení § 5 odst. 2 písm. b/ zákona č. 361/2000
Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) a uložil mu pokutu ve výši
10.0,- Kč a zákaz činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu
6 měsíců s účinností ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, neboť dne 24. října 2010
v době kolem 10:15 hodin v katastru obce Václavovice, poblíž hasičské zbrojnice po
ulici Frýdecké, ve směru na Šenov, řídil osobní motorové vozidlo tovární značky
Audi Q5, registrační značky X, bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo
v takové době po požití alkoholického nápoje, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem, při
silniční kontrole se podrobil orientačnímu vyšetření ke zjištění obsahu alkoholu
v organismu analyzátorem splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním
předpisem, při této dechové zkoušce provedené kalibrovaným analyzátorem alkoholu
zn. ALCOTEST 7410 mu byla naměřena hladina 0,55 g/kg alkoholu v organismu. Po
započtení maximální stanovené odchylky ve výši 0,24 g/kg alkoholu v organismu. Po
započtení maximální stanovené odchylky ve výši 0,24 g/kg (zahrnující vliv přesnosti
měření a fyziologickou hladinou alkoholu v těle člověka), byla tato hodnota vyhodnocena
jako hladina alkoholu v organismu nejméně ve výši 0,31 g/kg.
[2] Správní orgán I. stupně, Magistrát města Ostravy, odbor dopravně správních
činností rozhodl dne 10. května pod č.j. SMO/133754/11/DSČ/Škr tak, že žalobce uznal
vinným ze spáchání přestupku, jak je uvedeno v odstavci [1] tohoto rozsudku, za což mu
byla uložena sankce uvedená rovněž v odstavci [1] tohoto rozhodnutí. Správní orgán
v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že zjištění alkoholu bylo
platně provedeno v souladu s ustanovením § 16 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb.
certifikovaným měřidlem a nebyl ze strany Policie České republiky zjištěn jiný důvod
k nařízení odborného lékařského vyšetření, jsou naměřené hodnoty konformně
s platnou legislativou považovány za důkaz o ovlivnění řidiče alkoholem. Ze strany
orgánů policie proto provádění odborného lékařského vyšetření již nebylo důvodné.
Neuskutečnění odborného lékařského vyšetření s odběrem biologického materiálu však
nijak důvodně nezpochybňuje platnost a věrohodnost provedených dechových zkoušek.
Přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích podle
ustanovení § 22 odst. 1 písm. b/ zákona o přestupcích, se dopustí ten, kdo řídí vozidlo
nebo jede na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo v takové době
po požití alkoholického nápoje, po kterou je ještě pod jejich vlivem. Jelikož obviněný dne
24.10.2010 v době kolem 10:15 hodin v katastru obce Václavovice po ulici Frýdecké,
řídil osobní motorové vozidlo tovární značky Audi Q5, registrační značky X, přičemž mu
provedeným vyšetřením podle zvláštního právního předpisu byla zjištěna hladina
alkoholu v organismu nejméně ve výši 0,31 g/kg, nepochybně tak naplnil skutkovou
podstatu výše citovaného přestupku. Ustanovení § 22 odst. 5 zákona o přestupcích
současně stanoví, že za spáchání přestupku podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. b/
zákona o přestupcích se uloží sankce pokuty od 10.000,- Kč do 20.000,- Kč a dále
sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu
od 6 měsíců do 1 roku. Z dikce tohoto ustanovení vyplývá, že sankce pokuty a zákazu
činnosti se ukládají komulativně, alternativní výběr sankce tedy není ze zákona možný.
Ustanovení § 22 odst. 12 zákona o přestupcích pak stanoví, že od uložení sankcí není
možné v předmětném případě upustit. Projednávající správní orgán je tedy
bezpodmínečně povinen uložit sankce pokuty a zákazu činnosti v zákonem stanovených
rozmezích. Při úvaze o výši uložených sankcí zdejší správní orgán přihlédl k míře
zavinění i způsobu spáchání přestupku, který lze považovat za nedbalostní, dále pak ke
skutečnosti, že v důsledku jednání obviněného nedošlo k závažným následkům či
přímému ohrožení zdraví a života jiných osob. Zdejší správní orgán proto vhodně uložil
obviněnému sankci pokuty a zákazu činnosti v dolní hranici stanovené zákonem,
přičemž má za to, že obě sankce dostatečně splní předpokládaný výchovný účinek.
[3] Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání a napadené rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně, Magistrátu města Ostravy, odboru dopravně
správních činností ze dne 10. května 2011 čj. SMO/133754/11/DSČ/Škr ve věci
přestupku podle § 22 odst.1 písm. b) zákona o přestupcích zamítl pro opožděnost.
V odůvodnění uvedl, že dne 10.5.2011 vydal magistrát rozhodnutí, kterým uznal
obviněného vinným z přestupku podle ustanovení § 22 odst. 1 písm. b/ zákona o
přestupcích, porušením ustanovení § 5 odst. 2 písm. b/ zákona č. 361/2000 Sb., o
provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“) a uložil mu pokutu ve výši
10.000,- Kč a zákaz činnosti, spočívající v zákazu řízení motorových vozidel na dobu
6 měsíců s účinností ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, neboť dne 24. října 2010
v době kolem 10:15 hodin v katastru obce Václavovice, poblíž hasičské zbrojnice po
ulici Frýdecké, ve směru na Šenov, řídil osobní motorové vozidlo tovární značky
Audi Q5, registrační značky X, bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo
v takové době po požití alkoholického nápoje, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem, při
silniční kontrole se podrobil orientačnímu vyšetření ke zjištění obsahu alkoholu
v organismu analyzátorem splňujícím podmínky stanovené zvláštním právním
předpisem, při této dechové zkoušce provedené kalibrovaným analyzátorem alkoholu
zn. ALCOTEST 7410 mu byla naměřena hladina 0,55 g/kg alkoholu v organismu. Po
započtení maximální stanovené odchylky ve výši 0,24 g/kg alkoholu v organismu. Po
započtení maximální stanovené odchylky ve výši 0,24 g/kg (zahrnující vliv přesnosti
měření a fyziologickou hladinou alkoholu v těle člověka), byla tato hodnota vyhodnocena
jako hladina alkoholu v organismu nejméně ve výši 0,31 g/kg. Rozhodnutí bylo
obviněnému doručeno prostřednictvím jeho zmocněnce Bc. M. B.do vlastních rukou tak,
že dne 11.5.2011 bylo uloženo na poště, kde si ho zmocněnec vyzvedl dne 16.5.2011.
Lhůta pro podání odvolání uplynula dne 31.5.2011 a právní moc rozhodnutí nastala dne
1.6.2011. Jestliže obviněný podal odvolání až dne 3.6.2011, je takové odvolání
opožděné a odvolacímu správnímu orgánu nezbylo, než je zamítnout.
Obsah žaloby
[4] Žalobce žalobou ze dne 25.7.2011 se domáhal zrušení napadeného rozhodnutí
i rozhodnutí správního orgánu prvního stupně a vrácení věci k dalšímu řízení
žalovanému. Uvedl, že dokazováním před správním orgánem nebylo dokázáno, že
obviněný se měl dopustit přestupku dle § 5 odst. 2 písm. b/ z.č. 361/2000 Sb. zákona
o bezp. a plynulosti silničního provozu, a tím měl spáchat přestupek dle § 22 odst. 5 z.č.
200/1990 Sb. o přestupcích. Svědeckými výpověďmi bylo dokázáno, že policisté
neuvádějí pravdu a několikrát se ji snažili před správním orgánem měnit, aby dosáhli
potrestání V. K. Správní orgán navíc vadně hodnotil důkazy, které jasně dokazují, že
obviněný byl na místě kontroly hendikepován a tento hendikep – zrakový, byl použit
proti němu samému. Žalobce podal řádně a včas odvolání přes email dne 29.5.2011 a
následně zaslal písemné vyhotovení odvolání proti rozhodnutí v zákonem stanovené
lhůtě do tří dnů k rukám MM Ostrava ODSČ. Správní orgán se vůbec neobtěžoval zaslat
oznámení o postoupení odvolání ke kraji, jako opožděné jim, jako účastníkům řízení tak,
jak stanoví správní řád. Odvolací orgán zřejmě nečetl vůbec spis a rozhodl vadně a své
rozhodnutí odůvodnil na jednu stranu s tím, že bylo údajně podáno opožděně. Dříve,
než krajský úřad rozhodl, podali k němu doplňující informace dne 15.6.2011, kde o
dalších důkazech je informovali. Krajský úřad pochybil a vyhodnotil si celou věc po
svém, vůbec se jí nezabýval a přeposlal tuto věc na MM Ostrava. Krajský úřad byl
upozorněn dopisem, že MM Ostrava je řádně neupozornil na postoupené odvolání a
navíc uvedl, že odvolání podali až 3.6.2011, což je lživé a lze to dokázat. Odvolání bylo
podáno prostřednictvím obyčejného emailu dne 29.5.2011 a dle zákona doručeno do tří
dnů, což bylo dle výpisu z pošty dokázáno. K žalobě přiložil výpisy své e-mailové pošty
ze dne 29.5..2011, která byla odeslána na adresu „X“ o obsahu „Podávám 29.5.2011
odvolání proti rozhodnutí čj.: SMO/305183/10/DSČ/skr, které bude doručeno
v písemném vyhotovení nejpozději do tří dnů ode dne doručení.“
Vyjádření žalovaného
[5] Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě popřel oprávněnost žaloby.
Uvedl, že žalobce napadá rozhodnutí žalovaného, kterým bylo odvolání žalobce proti
rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zamítnuto jako opožděné. Může tedy
úspěšně namítat pouze to, že odvolání mělo být posouzeno jako včasné a prvostupňové
rozhodnutí mělo být meritorně přezkoumáno. Námitky týkající se skutkového stavu nebo
vad řízení proto považuje žalovaný v dané věci za irelevantní. Z doručenky rozhodnutí
správního orgánu prvního stupně (čl. 70) vyplývá, že toto bylo vypraveno dne 10.5.2011
a bylo doručeno zmocněnci žalobce do vlastních rukou dne 16.5.2011, kdy si ho fakticky
převzal. Bezprostředně za rozhodnutím (čl. 71) je ve spisu správního orgánu prvního
stupně založena kopie nedatovaného odvolání žalobce s podacím razítkem správního
orgánu dne 3.6.2011, spolu s přílohou – kalibračním protokolem – a dále (čl. 73) přípis
o předložení spisu odvolacímu správnímu orgánu. Jiné písemnosti vztahující se
k odvolání se ve spisu nenacházejí. Originál odvolání je pak založen ve spisu
žalovaného a je k němu připojena obálka s označením doporučené zásilky s datem
1.6.2011. Posledním dnem 15 denní odvolací lhůty byl 31. květen 2011, kdy naposledy
mohlo být odvolání podáno k poštovní přepravě nebo přímo u správního orgánu.
Odvolání však bylo podáno k poštovní přepravě až o den později, bylo tedy posouzeno
jako opožděné. Skutečnost, že žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí
datum doručení odvolání (3. června 2011), nemá na výsledek rozhodnutí vliv a nemá za
následek zkrácení žalobce na jeho právech. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout.
Skutečnosti zjištěné ze správního spisu pro posouzení věci
[6] Žalobce dne 24.1.2011 zmocnil Bc. M.B. pro celé řízení a správnímu orgánu I.
stupně předložil „generální plnou moc“. Rozhodnutí ze dne 10. května 2011 čj.
SMO/133754/11/DSČ/Škr bylo zmocněnci doručeno dne 16.5.2011. Písemné odvolání
proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo správnímu orgánu I. stupně doručeno
dne 3.6.2011 s podáním na poštu dne 1.6.2011. V neděli dne 29.5.2011 bylo z e-mailu
zmocněnce na e-mailovou adresu X odeslána zprava označena jako X OMLUVA tohoto
znění „Podávám 29.5.2011 odvolání proti rozhodnutí Čj.SMO/305183/10/DSČ/skr, které
bude doručeno v písemné vyhotovení nejpozději do tří dnů ode dne doručení“. Toto
sdělení navazuje na e-mailovou zprávu ze dne 26. května 2011, rovněž označenou jako
B. OMLUVA ve znění „Omlouvám se tímto z jednání nařízené na 31. května 2011 u Vás,
jako správního orgánu ve věci nedání přednosti M. M.-dopravní nehoda, čj.
SMO/130860/11DSČ/Škr. Tímto se hluboce omlouvám, neboť jsem zapomněl a bylo mi
znovu připomenuto mé zastupování ve věci rozvodu. Tímto se omlouvám a žádám o
znovu stanovení termínu pro naší nutnou účast. Velice se omlouvám za komplikaci,
kterou jsem způsobil, a proto přijměte mou omluvu.
Právní úprava
[7] Podle ust. § 86 odst. 1 věty první zákona č. 500/2004 Sb., správní řád odvolací
lhůta činí 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.
[8] Podle ust. § 37 odst. 4 správního řádu podání je možno učinit písemně nebo
ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané uznávaným elektronickým
podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doplněno
způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických
prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez
použití uznávaného elektronického podpisu.
Právní posouzení věci samé
[9] Rozhodnutí správního orgánu I. stupně, Magistrátu města Ostravy ze dne
10. května 2011, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle ust.
§ 22 odst. 1 písm. b) zákona o přestupcích bylo zástupci žalobce (plná moc ze dne
24.1.2011 na č.l. 18 správního spisu) doručeno do vlastních rukou dne 16.5.2011. Lhůta
k podání odvolání započala běžet dnem 17.5.2011 a poslední den lhůty připadl na
31.5.2011 (úterý). Odvolání (bez uvedení data sepsání) bylo doručeno v písemném
vyhotovení Magistrátu města Ostravy dne 3.6.2011, přičemž k přepravě na poštu bylo
podáno dne 1.6.2011. S odvoláním na právní ustanovení citované v odstavci [7] tohoto
rozsudku nutno konstatovat, že odvolání bylo podáno opožděně, neboť teprve
následující den po marném uplynutí lhůty, bylo odvolání podáno k poštovní přepravě.
Na tom nic nemění ani zástupcem žalobce předložený výpis z jeho e-mailové pošty,
neboť e-mail zaslaný Magistrátu města Ostravy sice v zákonné lhůtě (29.5.2011) je bez
vztahu k předmětné věci. Ve výpisu e-mailové pošty je zcela jednoznačně zástupcem
žalobce uvedeno, že odvolání je podáváno do rozhodnutí SMO/305183/10/DSČ/skr,
v tomto řízení však rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo vydáno pod čj.
SMO/133754/11/DSČ/Škr. I při přisvědčení, že lze podat toliko blanketní odvolání pro
zachování lhůty, pak je nutno, aby takové podání, byť podané veřejnou datovou sítí bez
ověřeného podpisu, bylo zcela určité ve smyslu, že je naprosto zřejmé, které konkrétní
rozhodnutí je napadáno; rozhodnutí musí být zcela přesně identifikovatelné, tzn.
minimálně musí být označeno dnem vydání a číslem, pod kterým bylo vydáno. Nelze
přisvědčit straně žalobce, že bylo-li napadené rozhodnutí nesprávně označeno číslem
jednacím, navíc nebylo označeno ani datem vydání rozhodnutí, měl si to správní orgán
sám správně podřadit k rozhodnutí ze dne 10.5.2011. Soud tak se ztotožnil s názorem
žalovaného, že odvolání podané e-mailem dne 29.5.2011 nelze považovat za odvolání
proti rozhodnutí Magistrátu města Ostravy ze dne 10. května č.j. SMO/133754/11/
DSČ/Škr.
[10] Vzhledem k tomu, že strana žalobce neprokázala včasnost podání odvolání, byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta dle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.
[11] Pokud v žalobě bylo uvedeno, že se jedná o žalobu proti rozhodnutí čj. MSK
110563/2011 ze dne 21. června 2011, pak zástupce žalobce u jednání soudu uvedl, že
to tam bylo napsáno omylem, proto soud se touto otázkou nezabýval.
[12] O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s.
s přihlédnutím k tomu, že ve věci plně procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů
řízení vzdal a také mu žádné nevznikly.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne
doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních
u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační
stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě
obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje,
v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo
rozhodnuto doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li
stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje,
vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro
výkon advokacie.
V Ostravě dne 12. března 2014
JUDr. Jana Záviská
-samosoudkyně-