ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohuslavou Drahošovou
v právní věci žalobkyně: Ing. J.P., zastoupené JUDr. Milanem Matulou, advokátem
se sídlem AK Rožnov pod Radhoštěm, Nábřeží dukelských hrdinů 561, proti
žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, Odbor právní a Krajský živnostenský
úřad, oddělení státního občanství a přestupků, se sídlem Zlín, tř. Tomáše Bati 21, o
žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19.9.2012 č.j. KUZL/54759/2012, sp. zn.
KUSP/54759/2012/PŽÚ/Du,
t a k t o :
I. Žaloba s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
III. JUDr. Milanu Matulovi, advokátovi se sídlem Nábřeží dukelských
hrdinů 561, Rožnov pod Radhoštěm, se p ř i z n á v á odměna za zastupování
žalobkyně ve výši 6.800,- Kč. Tato částka bude vyplacena z účtu Krajského soudu
v Ostravě do 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
IV. Česká republika n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
I.
Žalobou ze dne 28.11.2012 se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí
žalovaného ze dne 19.9.2012 č.j. KUZL/54759/2012, sp. zn.
KUSP/54759/2012/PŽÚ/Du a vrácení věci správnímu orgánu k dalšímu řízení. Dále
se domáhala přiznání nákladů řízení. Zároveň požádala o osvobození od soudních
poplatků a ustanovení zástupce k ochraně jejich práv. V žalobě uvedla, že tímto
rozhodnutím správní orgán velmi závažným způsobem zasáhl do jejich práv.
Usnesením ze dne 26.7.2013 č.j. 58A 7/2013-31 krajský soud žalobkyni
ustanovil pro řízení zástupce z řad advokátů, a to JUDr. Milana Matulu, kterého
zároveň vyzval k provedení opravy a doplnění podání žalobkyně ze dne 28.11.2012,
a to ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení. V doplnění žaloby ze dne 28.11.2011
advokát žalobkyně uvedl, že žalobkyně byla vyzvána dopisem ustanoveného
právního zástupce ze dne 13.8.2013 k poskytnutí součinnosti. Tento dopis si
nepřevzala a nebylo tedy možné ze strany právního zástupce zjistit současné
stanovisko a námitky žalobkyně. Právní zástupce proto v doplnění žaloby vychází
pouze z obsahu příslušného správního spisu a jednotlivých podání žalobkyně.
Uvedl, že z právní argumentace žalobkyně vyplývá, že správní orgány obou
stupňů nesprávně aplikovaly ust. § 27 odst. 2 správního řádu, neboť jí bylo
znemožněno nahlédnout do správního spisu ještě předtím, než správní orgán
I. stupně rozhodl o tom, že účastníkem řízení není. Odkázal na ustanovení § 38
správního řádu. Uvedl, že žalobkyně ve svých původních podáních zdůrazňovala
svůj právní názor, že měla být účastníkem předmětného řízení i z důvodů uvedených
v § 15 a § 18 zákona o přestupcích, tj. že je účastníkem řízení podle ust. § 72
písm. c) přestupkového zákona, neboť pořízená fotokopie občanského průkazu
s jejími osobními daty by měla být jejím vlastnictvím a byla správním orgánem
zabrána a nebyla jí vydána. Žalobkyně požadovala, aby správní orgán ji považoval
za účastníka řízení i z důvodů uvedených v ust. § 72 písm. d) zákona o přestupcích.
Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě ze dne 12.7.2013 uvedl, že
s podanou žalobou nesouhlasí. Je toho názoru, že podaná žaloba nesplňuje všechny
náležitosti stanovené v § 71 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve
znění pozdějších předpisů. Konkrétně pak z žaloby není patrné, z jakých skutkových
a právních důvodů žalobce považuje napadené rozhodnutí za nezákonné. Žalobkyně
uvedla, že napadeným rozhodnutím bylo zasaženo do jejich práv, aniž by tento svůj
závěr jakkoliv odůvodnila. S ohledem na tuto skutečnost žalovaný uvedl, že se
s tvrzením žalobkyně neztotožňuje, když je toho názoru, že jím vydané rozhodnutí
bylo vydáno v souladu s právními předpisy, je řádně odůvodněno a do práv
žalobkyně zasáhlo pouze v tom směru, že jím bylo potvrzeno předchozí usnesení
správního orgánu o tom, že žalobkyně není účastníkem řízení o přestupku. Žalovaný
dále uvedl, že v napadeném rozhodnutí podrobně vysvětlil, proč není žalobkyně
účastníkem řízení, přičemž svou argumentaci opřel o příslušná zákonná ustanovení.
Na obsah odůvodnění napadeného rozhodnutí odkázal. Pro úplnost dále uvedl, že
předmětná věc úzce souvisí s věcí, která je soudem vedena pod zn. 58A 8/2013.
Závěrem svého vyjádření navrhoval, aby Krajský soud v Ostravě žalobu žalobkyně
zamítl jako nedůvodnou.
II.
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného včetně správního
řízení, které jeho vydání předcházelo, tedy i řízení a rozhodnutí správního orgánu
I. stupně v mezích žalobních bodů k datu vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst.
1, 2 zákona č.150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.) a dospěl
k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce přitom krajský soud
vycházel z ustanovení § 65 a násl. soudního řádu správního.
Krajský soud tak zjistil, že:
- Žalobkyně adresovala Městskému úřadu Vsetín, Odbor správních agend, k rukám
paní O., podání ze dne 8.11.2011, ve kterém uvedla, že se obrací na jmenovanou ve
věci porušení ustanovení § 2 odst. 6 zákona č. 328/199 Sb. Uvedla mimo jiné, že
personální pracovnice paní I. S. firmy RADEKOV spol. s r.o. sídlo Rožnov pod
Radhoštěm si po ověření její identity vyžádala občanský průkaz, a bez jejího
souhlasu oboustranně pořídila kopii jejího občanského průkazu dne 30.8.2011. Přes
opakovanou žádost jí paní I. S. odmítala neoprávněně pořízenou kopii OP vydat.
Ředitel firmy na její požadavek o vrácení neoprávněně pořízené kopie OP sdělil, že
nemá žádné informace a považuje věc za uzavřenou. Dále žalobkyně uvedla, že bez
jejího souhlasu došlo k oboustrannému pořízení kopie jejího občanského průkazu a
tím porušení zákona, má i obavu ze zneužití osobních údajů vč. údajů třetích osob.
- Městský úřad Vsetín usnesením ze dne 10.11.2011 č.j. MUVS-s
12565/2011/1/OSA/HSD postoupil podnět žalobkyně ve věci neoprávněného
pořízení kopie občanského průkazu, patrně Městskému úřadu Rožnov pod
Radhoštěm.
- Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm sepsal dne 30.11.2011 záznam o podaném
vysvětlení. Předvolaná Ing. J. P. uvedla: Odvolávám se na dopis ze dne 8.11.2011.
Dále uvedla, že se domnívá, že je účastníkem řízení, jelikož byla poškozena
způsobeným přestupkem.
- Přípisem ze dne 13.12.2011 Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm sdělil Ing. J. P.,
že dle § 72 zákona č. 200/1990 Sb. není účastníkem řízení, je pouze oznamovatelem
přestupku. Z toho důvodu není umožněno nahlížet do spisu a nebude vyrozuměna o
výsledku řízení. Podnět byl zaevidován a projednán.
- Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm dne 1.12.2011 rozhodl o tom, že věc
odkládá, aniž zahájil řízení o přestupku na úseku občanských průkazů dle ust. § 16a
odst. 1 písm. k) zákona č. 328/1999 Sb., kterého se měla dopustiti I. S. tím, že
neoprávněně pořídili kopii občanského průkazu paní P. J.
- Podáním ze dne 29.12.2011 adresovaným Městskému úřadu Rožnov pod
Radhoštěm sdělila žalobkyně, že nesouhlasí se způsobem řešení jejího podnětu ze
dne 8.11.2011.
- Dne 30.7.2012 se dostavila žalobkyně na Městský úřad Rožnov pod Radhoštěm,
kancelář č. 104 za účelem nahlédnutí do spisu ve věci neoprávněně pořízené
oboustranné fotokopie jejího občanského průkazu. Žádala o nahlédnutí do spisu. Dle
záznamu jí nebylo umožněno nahlédnout do spisu s odůvodněním, že neprokázala
naléhavý právní zájem-náhradu majetkové škody s tím, že není účastníkem řízení.
- Usnesením ze dne 1.8.2012 č.j. MěÚ/KS/30469/2012/Ma Městský úřad v Rožnově
pod Radhoštěm, odbor kanceláře starosty rozhodl tak, že Ing. J. P. není účastníkem
řízení ve věci řízení o přestupku dle § 16a) odst.1 písm. k) zákona 328/1999 o
občanských průkazech, vedeném proti obviněné I. S. pod sp. zn. MěÚ-
RpR/19191/12/Ma, mimo jiné s odůvodněním, že okruh účastníků přestupkového
řízení je taxativně vymezen v § 72 přestupkového zákona a pro účely řízení o
přestupku vyčerpávajícím způsobem. Podle tohoto ustanovení by u Ing. P. přicházelo
v úvahu pouze postavení poškozené, pokud by jí v souvislosti s přestupkem vznikla
majetková újma vyjádřitelná obecným ekvivalentem, tj. penězi a pokud by se připojila
k řízení s nárokem na náhradu škody. Protože Ing. P. neuvedla, jaká škoda jí
v souvislosti s projednávaným přestupkem vznikla, resp. v jaké výši a ani se
nepřipojila k řízení s nárokem na náhradu škody, nemohl jí správní orgán přiznat
postavení účastníka řízení o přestupku. V předmětné věci byla Ing. J. P. svědkem a
nikoliv účastníkem řízení.
- Proti rozhodnutí Městského úřadu Rožnov pod Radhoštěm ze dne 1.8.2012 č.j. MěÚ/KS/30469/2012/Ma podala žalobkyně odvolání ze dne 24.8.2012.
- O odvolání žalobkyně rozhodl Krajský úřad Zlínského kraje dne 19.9.2012 č.j.
KUZL/54759/2012, sp. zn. KUSP/54759/2012/PŽÚ/Du tak, že odvolání Ing. J. P.
zamítl a usnesení správního orgánu ze dne 1.8.2012, vypravené dne 2.8.2012, č.j.
MěÚ/KS/30469/2012/Ma, potvrdil. V odůvodnění žalovaný popsal dosavadní průběh
řízení. Uvedl, že z úředního záznamu založeného ve spisovém materiálu bylo
zjištěno, že dne 30.7.2012 se odvolatelka dostavila osobně ke správnímu orgánu a
požádala o nahlédnutí do spisového materiálu týkajícího se přestupkové věci I. S. O
nahlédnutí do spisového materiálu žádala z toho titulu, že je účastníkem řízení.
Tvrzení, že je účastníkem řízení uvedla i v podání zaslaném správnímu orgánu
elektronicky dne 31.7.2012. Dne 1.8.2012 správní orgán vyhotovil usnesení, jímž
konstatoval, že odvolatelka není účastníkem řízení o přestupku vedeného vůči I. S. V
tomto usnesení správní orgán uvedl, že odvolatelka není účastníkem řízení z toho
důvodu, že okruh účastníků přestupkového řízení je taxativně vymezen v § 72
přestupkového zákona a jiným osobám toto postavení nelze přiznat. Odvolací orgán
uvedl, že závěr správního orgánu o tom, že odvolatelka není účastníkem řízení, je
správný. Kdo je účastníkem řízení o přestupku stanoví taxativním způsobem § 72
přestupkového zákona. Účastníkem řízení je vždy obviněný z přestupku /písm. a)/,
dále poškozený, pokud jde o projednávání náhrady škody způsobené přestupkem
/písm. b)/, vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení
týkající se zabrání
věci /písm. c)/, a navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle
§ 68 odst. 1 cit. zákona /písm. d)/. Jiné osoby nemohou být účastníky řízení.
Odvolací orgán konstatoval, že odvolatelka neměla v přestupkové věci vedené
správním orgánem pod sp. zn. MěÚ-RpR/19191/2012/Ma postavení účastníka řízení.
V předmětném řízení měla odvolatelka z procesního hlediska pouze postavení
svědka. V daném případě nebylo pochyb o tom, že odvolatelka nemá
v přestupkovém řízení vedeném vůči I. S. postavení účastníka řízení, správní orgán s
ní jako s účastníkem řízení nejednal. Odvolatelka nebyla zkrácena na svých právech.
Závěr správního orgánu, že odvolatelka není účastníkem řízení o přestupku je
správný a má oporu v přestupkovém zákoně i ve správním řádu.
Dále se žalovaný vyjádřil k námitce (odvolatelky) žalobkyně, týkající se
doručení zásilky doručované jí začátkem měsíce července roku 2012, k vedení
spisu v předmětné přestupkové věci.
Pokud jde o odvolatelkou namítané pochybení obviněné I. S., jež měla porušit
ustanovení § 2 odst. 6 zákona č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění
pozdějších předpisů, odvolací orgán uvedl, že správní orgán vedl vůči jmenované
řízení o přestupku. Rozhodnutí v této věci bylo správním orgánem vydáno dne
8.8.2012 a řádně bylo obviněné oznámeno. Rozhodnutí již nabylo dne 23.8.2012
právní moci. Odvolacímu orgánu nezbylo, než odvolání odvolatelky zamítnout a
usnesení správního orgánu jako správné a vydané v souladu s právními předpisy
potvrdit.
III.
Podle ustanovení § 16a odst.1 písm. k) zákona č. 328/1999 Sb. fyzická osoba
se dopustí přestupku tím, že pořídí kopii občanského průkazu a neprokáže souhlas
občana podle § 15a odst. 2.
Podle ustanovení § 72 zákona č. 200/1990 Sb. v řízení o přestupku jsou
účastníky řízení
a) obviněný z přestupku,
b) poškozený, pokud jde o projednávání náhrady majetkové škody způsobené
přestupkem,
c) vlastník věci, která může být zabrána nebo byla zabrána, v části řízení týkající se
zabrání věci,
d) navrhovatel, na jehož návrh bylo zahájeno řízení o přestupku podle § 68 odst. 1.
Podle ustanovení § 82 zákona č. 150/2002 Sb. každý, kdo tvrdí, že byl přímo
zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále
jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti
němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou
u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
Podle § 84 odst.3 zákona č. 150/2002 Sb. žaloba mimo obecných náležitostí podání musí obsahovat
a) označení zásahu, proti němuž se žalobce ochrany domáhá,
b) vylíčení rozhodujících skutečností,
c) označení důkazů, jichž se žalobce dovolává,
d) návrh výroku rozsudku.
IV.
Krajský soud vzal za prokázáno a mezi účastníky bylo nesporné, že žalobkyně
tvrdila, že rozhodnutím žalovaného ze dne 19.9.2012 č.j. KUZL/54759/2012, sp. zn.
KUSP/54759/2012/PŽÚ/Du správní orgán závažným způsobem zasáhl do jejich
práv.
V čem konkrétně tento zásah spočívá, žalobkyně v podané žalobě blíže
žádným způsobem nespecifikovala. Z obsahu správních spisů lze dovodit, že zásah
spatřovala v tom, že s ní nebylo jednáno jako s účastnicí správního řízení ve věci
projednávání přestupku proti obviněné I. S. pro přestupek dle § 16a odst.1 písm. k)
zákona č. 328/1999 Sb.
Žalobkyně v žalobě především neoznačila konkrétně zásah, vůči němuž se
domáhá ochrany, nevylíčila rozhodující skutečnosti, neoznačila důkazy. Ač právní
zástupce žalobkyně jevil snahu nedostatky žaloby odstranit podáním ze dne
26.8.2013, pro nesoučinnost žalobkyně nebyly odstraněny vady žaloby řádně a soud
proto mohl projednat žalobu pouze v obecné rovině.
Krajský soud se ztotožňuje se závěrem správních orgánů, že žalobkyně
nebyla účastníkem správního řízení. Jak uvedeno výše, kdo je účastníkem řízení
o přestupku, stanoví taxativním způsobem § 72 přestupkového zákona. Účastníkem
řízení je vždy obviněný z přestupku, dále poškozený, pokud jde o projednávání
náhrady škody způsobené přestupkem, vlastník věci, která může být zabrána nebo
byla zabrána, v části řízení týkající se zabrání věci a navrhovatel, na jehož návrh
bylo zahájeno řízení o přestupku podle § 68 odst. 1 cit. zákona. Jiné osoby nemohou
být účastníky řízení. Protože přestupkový zákon obsahuje svoji vlastní komplexní
úpravu okruhu účastníků řízení, nelze aplikovat ustanovení § 27 správního řádu
o účastnících řízení. Žalobkyně neměla v přestupkové věci vedené správním
orgánem pod sp. zn. MěÚ-RpR/19191/2012/Ma postavení účastníka řízení - nebyla
osobou obviněnou z přestupku, ani v řízení nebyla projednávána otázka zabrání
věci. Rovněž tak jí nesvědčilo ani postavení navrhovatele, neboť přestupek obviněné
I. S. byl projednáván z úřední povinnosti, nikoliv na návrh, který by byl podán v
souladu s § 68 přestupkového zákona (odvolatelka pouze podala podnět k zahájení
řízení, který však není návrhem ve smyslu přestupkového zákona), ani postavení
poškozeného, protože se v řízení neprojednávala otázka náhrady škody na majetku
(žalobkyně v řízení žádný nárok na náhradu škody na majetku, která jí vznikla přímo
přestupkem, nikoliv následně, neuplatnila). Ve správním řízení měla odvolatelka z
procesního hlediska pouze postavení svědka.
Řízení o přestupcích jako zvláštní druh správního řízení je upraveno za
širokého podpůrného použití zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení. Znamená to,
že v tom řízení se zásadně postupuje podle správního řádu, pokud zákon
o přestupcích nebo jiný zvláštní zákon dotýkající se přestupků a řízení o nich
neobsahuje specifická procesní ustanovení, popřípadě pokud některé procesní
instituty neupravuje odlišně od správního řádu.
Správní řád je tedy ve vztahu k zákonu o přestupcích stejně jako k jiným
zákonům upravujícím řízení o přestupcích právním předpisem subsidiárním a zákon
o přestupcích popřípadě jiný zákon ve vztahu ke správnímu řádu právním předpisem
speciálním.
Po provedeném řízení a hodnocení důkazů /§ 77 s.ř.s./ soud žalobu z důvodů
výše uvedených zamítl, neboť není důvodná /§ 78 odst. 7 s.ř.s./. Za souhlasu
účastníků řízení rozhodl soud ve smyslu § 51 odst.1 s. ř. s. o věci samé bez jednání.
Usnesením ze dne 26.7.2013 č.j. 58A 7/2013-31 krajský soud žalobkyni
ustanovil pro řízení zástupce z řad advokátů, a to JUDr. Milana Matulu. Odměna
zástupci žalobce byla stanovena za dva úkony právní služby po 3.100,- Kč (§ 9 odst.
4 písm. d/, § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb.), tj. 6.200,- Kč, 2x náhrada hotových výdajů dle
§13 odst. 3 téže vyhlášky po 300,- Kč, tj. 600,- Kč, tj. celkem 6.800,- Kč.
Účastníkům řízení nebyla náhrada nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 60
odst.1, 4 zákona č. 150/2002 Sb. přiznána, neboť žalobkyně nebyla v řízení úspěšná
a úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval. (Usnesením ze dne
13.6.2013 č.j. 58A 7/2013-25 krajský soud přiznal žalobkyni osvobození od soudních
poplatků.)
Pokud žalobkyně poté, co usnesením ze dne 26.7.2013 č.j. 58A 7/2013-31
byl jí pro toto řízení ustanoven zástupce z řad advokátů JUDr. Milan Matula, žádala
opakovaně o ustanovení advokáta, přičemž tvrdila, že usnesení o ustanovení
advokáta jí nebylo doručeno, krajský soud opětně o této její žádosti nerozhodoval,
neboť bylo na žalobkyni, aby si usnesení o ustanovení advokáta převzala. Protože
žalobkyně nebyla při doručování zastižena, písemnost jí byla 2.8.2013 uložena na poště. Následně pak bylo toto usnesení vyvěšeno na Úřední desce soudu.
P o u č e n í :
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne
jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího
správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti
rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým
označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí).
Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem
lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační
stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s.
a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označeni rozhodnutí, proti
němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj
o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí,
má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej
zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů
vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 23. ledna 2014
JUDr. Bohuslava Drahošová
samosoudkyně