38Ad 2/2012-55
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce V. S., zast. opatrovnicí Ing. L. S., proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, Praha 2, k žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 24.5.2011 č.j. MSK 54385/2011 a ze dne 21.12.2011 č.j. MSK 173072/2011 o příspěvek na péči,
t a k t o:
O d ů v o d n ě n í :
I.
[1] Žalobci byla zamítnuta žádost o změnu výše přiznaného příspěvku na péči.
[2] Zákonná zástupkyně podala u zdejšího soudu dne 24.1.2012 žalobu proti dvěma rozhodnutím žalovaného, a to
- ze dne 24.5.2011 č.j. MSK 54385/2011, kterým bylo odvolání zamítnuto a rozhodnutí Městského úřadu Bohumín ze dne 17. března 2011 č.j. 12079/2011/BOH o snížení příspěvku na péči s účinností od 1. dubna 2011 z částky 8.000,- Kč na 4.000,- Kč měsíčně potvrzeno a
- ze dne 21.12.2011 č.j. MSK 173072/2011, kterým bylo odvolání zamítnuto a rozhodnutí Městského úřadu Bohumín ze dne 22. září 2011 č.j. 39030/2011/BOH o zamítnutí návrhu na změnu výše přiznaného příspěvku na péči, potvrzeno.
Uvedla, že syn dosáhl dne 18.11.2010 plnoletosti a dne 24.11.2010 bylo zahájeno správní řízení ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku na péči. Ke dni zahájení řízení byl syn osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III. (těžká závislost). Proběhlo posouzení zdravotního stavu syna jako před OSSZ tak i před posudkovou komisí MPSV ČR. Šetření posudkové komise nezahrnovalo žádné lékařské vyšetření a nelze ho považovat ani za odborné a ucelené šetření k jednotlivým úkonům. V červnu 2011 podala u Městského úřadu v Bohumíně nový návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči. V červenci 2011 proběhlo nové sociální šetření, v září 2011 vyslovila nesouhlas s posudkem OSSZ Karviná. Nedostatky spatřovala v tom, že nebylo dodrženo ust. § 9 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb. a § 1 odst. 2 vyhl.č. 505/206 Sb. a upozornila na to, že tři posudky zhotovené v období 9 měsíců se rozcházejí ve zvládání či nezvládání ve 13ti úkonech. U jednání posudkové komise jí bylo sděleno, že úkony mytí, koupání, výkon fyziologické potřeby, mytí nádobí synovi neuznají a komisi upozornila, že u minulého jednání komise koupání a výkon fyziologické potřeby na základě stejných lékařských zpráv označila za nezvládaný. V komisi uvedla, že syn nemá prostorové vidění, takže se špatně pohybuje po schodech na ulici. Rovněž byl rozdíl v posouzení zapojení do sociálních aktivit. Uvedla, že u obou rozhodnutí Městského úřadu Bohumín i žalovaného postrádá odůvodnění ve smyslu § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., a to především informace o tom, jak se správní orgán vypořádal s jejími námitkami a vyjádřením k podkladům rozhodnutí a postrádá odkaz na interní směrnice a doporučené postupy, na něž se Městský úřad Bohumín odvolával a stejně tak posudková komise MPSV. Dále uvedla, že žalovaný použil jako jediný podklad pro své rozhodnutí posudek posudkové komise MPSV a kdyby žalovaný posudkové zhodnocení zkonfrontoval s jejími námitkami a důkazy v odvolání, zjistil by řadu rozporů. Krajský úřad nezaregistroval, že argumenty posudkové komise jsou v rozporu s přílohou č. 1 k vyhl.č. 505/2006 Sb. Už pouhé porovnání sociálního šetření s výroky komise mělo žalovaného přimět k vyžádání dalších důkazů. Navrhla zrušit rozhodnutí Městského úřadu Bohumín, odboru sociálního č.j. 12079/2011BOH a rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru sociálních věcí č.j. MSK 54385/2011, dále rozhodnutí Městského úřadu Bohumín, odboru sociálního č.j. 39030/2011/BOH a rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru sociálních věcí č.j. MSK 173072/2011 a uložil úřadu Bohumín, odboru sociálnímu, aby o věci znovu jednal a vydal nové rozhodnutí. K žalobě připojila listinu vystavenou Okresním soudem v Karviné dne 15.8.2011 o ustanovení její osoby opatrovníkem pro V.S. k zastupování ve všech právních úkonech.
II.
[3] Žalovaný rozhodnutím ze dne 24.5.2011 č.j. MSK 54385 odvolání zamítl a rozhodnutí Městského úřadu Bohumín ze dne 17. března 2011 č.j. 12079/2011/BOH o snížení příspěvku na péči s účinností od 1. dubna 2011 z částky 8.000,- Kč na 4.000,- Kč měsíčně potvrdil.
[4] Rozhodnutím ze dne 21.12.2011 č.j. MSK 173072/2011 žalovaný podle ustanovení § 90 odstavce 5 správního řádu odvolání zamítl a napadené rozhodnutí Městského úřadu Bohumín, odboru sociálního, ze dne 29.9.2011 č.j. 39030/2011/BOH, kterým byl zamítnut návrh na změnu výše přiznaného příspěvku na péči, potvrdil. V odůvodnění uvedl, že ze spisové dokumentace je zřejmé, že V. S. pobírá příspěvek na péči ve výši 4.000,- Kč. Dne 27.6.2011 podala návrh na změnu jeho výše paní Ing. L. S, coby opatrovník. Dne 11.6.2011 bylo provedeno šetření v místě bydliště a následně dne 8.9.2011 byla posouzena závislost V. S. na pomoci jiné fyzické osoby lékařem Okresní správy sociálního zabezpečení Karviná se závěrem, že je osobou, u které byl zjištěn stupeň II. závislosti na pomoci jiné fyzické osoby podle § 8 zákona o sociálních službách – středně těžká závislost s platností do 30.6.2014. V rámci odvolacího řízení byl zdravotní stav posouzen posudkovou komisí MPSV ČR v Ostravě se závěrem, že účastník řízení k datu podání návrhu na změnu výše přiznaného příspěvku na péči je osobou, která se podle ust. § 8 písm. e/ zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II. (středně těžká závislost). Z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřeboval každodenní pomoc nebo dohled při 22 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti.
[5] Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě popřel oprávněnost námitek uvedených v žalobě. Uvedl, že v návaznosti na změnu právní úpravy vyvolanou zákonem č. 366/2011 Sb. vstupuje Ministerstvo práce a sociálních věcí do řízení namísto původního žalovaného – Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Dále uvedl, že podle ust. § 7 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb. má nárok na příspěvek na péči osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb. S odkazem na výše uvedené je pan V. S. osobou, která disponuje aktivní procesní legitimací k podání žádosti a ustanovený opatrovník – paní L. S. – jen jedná jménem žalobce. Dle mínění žalované je pan V. S. účastníkem soudního řízení, byť je zastoupen svým opatrovníkem. Žalobou jsou vcelku napadena čtyři rozhodnutí správních orgánů a dle žalovaného postup žalobce není správný, neboť byly podány vcelku dvě žádosti a tím byla vedena dvě separátní správní řízení, byť po věcné stránce obdobná. Ve věci správního řízení č. 1 bylo vydáno rozhodnutí Městského úřadu Bohumín dne 17.3.2011 č.j. 12079/2011/BOH a navazující rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje dne 24.5.2011 č.j. MSK 543852/2011. Žaloba směřující k soudnímu přezkumu správních rozhodnutí v řízení č. I byla podána 24.1.2012 a žalovaná tedy navrhuje, aby žalobní návrh v tomto rozsahu byl z důvodu opožděnosti odmítnut. K soudnímu přezkumu správních rozhodnutí z řízení č. II (rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje ze dne 21.12.2011 č.j. MSK 173072/2011 a rozhodnutí Městského úřadu Bohumín ze dne 22.9.2011 č.j. 39030/2011/BOH) navrhuje žalobu. zamítnout.
III.
[6] Soud musí konstatovat, že ač je žalován Krajský úřad Moravskoslezského kraje, vstoupilo od účinnosti zákona č. 366/2011 Sb., tj. od 1.1.2012, do řízení na místo označeného krajského úřadu Ministerstvo práce a sociálních věcí .
[7] Pokud se týká námitky žalovaného ve vyjádření ohledně osoby žalobce, soud přisvědčil v tom, že označení žalobce v žalobě není perfektní, nicméně z označení žalobce „L. S. matka - opatrovník V.S.“ soud dovodil, že žalobcem je V. S., zastoupen opatrovnicí L. S.
IV.
[8] Podle ust. § 8 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění k 21.12.2011 osoba se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve
a) stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 12 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 4 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,
b) stupni II (středně těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 18 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 10 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,
c) stupni III (těžká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 15 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti,
d) stupni IV (úplná závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti nebo u osoby do 18 let věku při více než 20 úkonech péče o vlastní osobu a soběstačnosti.
[9] Podle ust. § 9 zákona č. 108/2006 Sb. ve znění k 21.12.2011
(1) Při posuzování péče o vlastní osobu pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony:
a) příprava stravy,
b) podávání, porcování stravy,
c) přijímání stravy, dodržování pitného režimu,
d) mytí těla,
e) koupání nebo sprchování,
f) péče o ústa, vlasy, nehty, holení,
g) výkon fyziologické potřeby včetně hygieny,
h) vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh,
i) sezení, schopnost vydržet v poloze vsedě,
j) stání, schopnost vydržet stát,
k) přemisťování předmětů denní potřeby,
l) chůze po rovině,
m) chůze po schodech nahoru a dolů,
n) výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení,
o) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání,
p) orientace v přirozeném prostředí,
q) provedení si jednoduchého ošetření,
r) dodržování léčebného režimu.
(2) Při posuzování soběstačnosti pro účely stanovení stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto úkony:
a) komunikace slovní, písemná, neverbální,
b) orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí,
c) nakládání s penězi nebo jinými cennostmi,
d) obstarávání osobních záležitostí,
e) uspořádání času, plánování života,
f) zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku,
g) obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování),
h) vaření, ohřívání jednoduchého jídla,
i) mytí nádobí,
j) běžný úklid v domácnosti,
k) péče o prádlo,
l) přepírání drobného prádla,
m) péče o lůžko,
n) obsluha běžných domácích spotřebičů,
o) manipulace s kohouty a vypínači,
p) manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří,
q) udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady,
r) další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti.
V.
[10] Z obsahu správního spisu soud zjistil, že
- b) podávání a porcování stravy
- f) péče o ústa, vlasy, nehty, holení
- k) přemisťování předmětů denní potřeby
- m) chůze po schodech nahoru a dolů
- n) výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení
- q) provedení si jednoduchého ošetření
- r) dodržování léčebného režimu;
Nezvládá úkony soběstačnosti:
- a) komunikace slovní, písemná, neverbální
- b) orientace vůči jiným fyz. osobám
- c) nakládání s penězi
- d) obstarávání osobních záležitostí
- g) obstarávání si potravin
- h) vaření, ohřívání
- j) běžný úklid
- k) péče o prádlo
- l) přepírání drobného prádla
- m) péče o lůžko
- p) manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří
- q) udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady
- r) další jednoduché úkony s chodem a udržováním domácnosti;
- má problémy s chůzí po schodech a nerovném terénu,
- problémy s uchopováním a manipulací s drobnými předměty, není schopen si poradit s knoflíky, zipsy, tkaničkami,
- problémy s nalitím tekutiny do sklenice, nachystané jídlo sní a sám se napije,
- osobní hygienu provádí pod dohledem, sám nemá potřebu ji udržovat,
- potřebuje pomoc při holení, stříhání nehtů, čistění zubů, koupání,
- vylučování koriguje,
- obléká se pod dohledem a musí mít oblečení nachystáno,
- léky užívá pod dohledem;
VI.
[11] Krajský soud hodnotil nejen napadené rozhodnutí, ale i zákonnost správního řízení, které předcházelo vydání napadených rozhodnutí, dle skutkového a právního stavu k datu vydání napadeného rozhodnutí (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, dále jen s.ř.s.) a dospěl k závěru, že žaloba v části napadající rozhodnutí žalovaného ze dne 24.5.2011 č.j. MSK 54385/2011 je opožděná a ve zbývající části je nedůvodná.
[12] Pokud se týká rozhodnutí žalovaného ze dne 24.5.2011, bylo možno proti němu podat žalobu u zdejšího soudu do dvou měsíců od doručení rozhodnutí (§ 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – dále jen s.ř.s.) , tj. do 30.7.2011. Zástupce žalobce však žalobu podal až dne 24.11.2012 (na poštu podáno dne 23.1.2012), tedy po marném uplynutí dvouměsíční lhůty. Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. nestanoví-li zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. S ohledem na citované, soud žalobu v uvedené části odmítl.
[13] Jiná situace je však v části žaloby proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21.12.2011; v této části je žaloba včasná. Citované rozhodnutí je výsledkem řízení zahájeném žádostí o změnu výše přiznaného příspěvku dne 27.6.2011. V řízení bylo provedeno šetření sociální pracovnicí dne 11.7.2011 a posouzení lékařem OSSZ dne 8.9.2011. Při hodnocení závislosti těmito dvěma orgány došlo k odlišnosti při hodnocení několika úkonů.
[14] Zástupkyně žalobce ve svém odvolání ze dne 26.9.2011 rozporovala úkony péče o vlastní osobu uvedené pod písm. a) – příprava stravy, z důvodu poruchy jemné motoriky, pod písm. d) – mytí těla, neboť se bojí teplé vody, myje se jen ve studené, nepoužije mýdlo a ručník a s ohledem na silné akné, je třeba mu mýt obličej, pod písm. e) – koupání nebo sprchování, neboť bez dozoru hrozí utonutí, neodhadne množství šamponu, pěny do koupele, neudrží správně sprchu, pod písm. g) – výkon fyziologické potřeby včetně hygieny, neboť potřebuje dohled při mytí rukou, očistu doma provádějí sprchou nad vanou, na veřejném WC by si sedl i na špinavé WC a mohlo by také dojít k sexuálnímu zneužití na veřejném WC, pod písm. o) – oblékání….., neboť se mu musí nachystat oblečení a kontrolovat, v jakém pořadí si je oblékl, nezvládá zipy, menší knoflíky a druky, při obouvání boty sešlapuje, neutáhne tkaničky ani suché zipy, pod písm. p) – orientace v přirozeném prostředí, neboť je nutný stálý dozor pro jeho tendenci utíkat a schovávat se, je extrémně důvěřivý k cizím lidem. V úkonech soběstačnosti byly rozporovány úkony pod písm. e) – uspořádání času, plánování života, neboť nemá představu o čase, neustále sleduje televizi, pod písm. f) – zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku, neboť intelektově je na úrovni 6-8letého dítěte, jeho pracovní potenciál je nulový, není schopen samostatného jednání, vyžaduje doprovod k aktivizačním činnostem, pod písm. i) – mytí nádobí, použije jen studenou vodu, nepoužije houbičku, neutře nádobí, neuklidí jej, pod písm. n) - obsluha běžných domácích spotřebičů, neboť toto je mu zakazováno z důvodu jeho bezpečnosti, nemá mobil, telefonní čísla nezná, nenapíše SMS, pod písm. o) – manipulace s kohouty a vypínači – pouští jen studenou vodu, teplé se bojí, běžně nechává téct vodu, na pákové baterii neumí nastavit teplotu. V odvolacím řízení byl znovu zdravotní stav s dopadem na závislost na pomoc jiné osoby hodnocen, a to posudkovou komisí MPSV. Tato komise jednala za přítomnosti zástupce účastníka řízení a ve svém posudku se vypořádala s námitkami uvedenými v odvolání, přičemž přisvědčila námitce ohledně úkonů péče o vlastní osobu uvedených pod písm. a) a o), avšak oproti prvostupňovému řízení neuznala potřebu každodenní pomoc nebo dohledu při úkonu pod písm. m), čímž ve výsledku zhodnotila, že žalobce vyžaduje každodenní pomoc nebo dohled při 8 úkonech a v úkonech soběstačnosti přisvědčila zástupkyni účastníka řízení u úkonu uvedeném pod písm. n). Celkem tedy uznala u 22 úkonů každodenní pomoc nebo dohled.
[15] Žalovaný převzal pro své rozhodnutí bezezbytku závěr posudkové komise MPSV ze dne 23. listopadu 2011, zdůraznil, že při jednání komise byla přítomna zástupkyně účastníka řízení. Na tomto místě soud konstatuje, že odůvodnění napadeného rozhodnutí, vzhledem k obsáhlosti odvolání, je poněkud „skromné“, avšak soud má zato, že jestliže žalovaný v odůvodnění odkazuje na posudek posudkové komise MPSV ze dne 23. listopadu (jednání byla přítomna zástupkyně žalobce) a z tohoto posudku cituje úkony, při kterých žalobce potřebuje pomoc nebo alespoň dohled jiné osoby, cituje lékařskou dokumentaci, ze které komise vycházela, pak s ohledem na skutečnost, že posudková komise ve svém posudku se vypořádala s námitkami uvedenými v odvolání ohledně zvládání rozporovaných úkonů, je rozhodnutí přezkoumatelné.
[16 ] Soud vyhodnotil, že žalovaná nepochybila, jestliže rozhodla na základě posudku posudkové komise MPSV ze dne 23. listopadu 2011, neboť soud dospěl k závěru, že tento posudek je úplný, objektivní a přesvědčivý a komise se vypořádala s námitkami uvedenými v odvolání. U jednání komise byl zákonný zástupce žalobce. Komise se jen v některých jednotlivostech odklonila od názoru sociální pracovnice a posudkového lékaře okresní správy sociálního zabezpečení a ve výsledku uznala žalobci závislost v dalších dvou úkonech. Posudková komise jednala v odpovídajícím obsazení s ohledem na zdravotní postižení žalobce, když spolu s posudkovým lékařem zdravotní stav hodnotil odborný lékař psychiatr.
[17] Soud s ohledem na výše uvedené nevyhověl žalobě a v části proti rozhodnutí ze dne 24.5.2011 č.j. MSK 54385/2011 ji pro opožděnost dle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. odmítl a v části proti rozhodnutí ze dne 21.12.2011 č.j. MSK 173072/2011 ji zamítl dle ust. 78 odst. 7 s.ř.s.
[18] O náhradě nákladů řízení (výrok III. rozsudku) bylo rozhodnuto dle ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. věta první, podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Úspěšný žalovaný se nákladů řízení vzdal a také, jak bylo zjištěno ze spisu, žádné mu nevznikly, proto náhrada nákladů řízení nebyla žádnému z účastníků přiznána.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 29. dubna 2014
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně