USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobkyně: Heineken Česká republika, a.s., IČ: 451 48 066, se sídlem U Pivovaru 1, 270 53 Krušovice, zastoupené Mgr. Milanem Polákem, advokátem, se sídlem Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1 – Nové Město, proti žalovanému: Generálnímu ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, 140 96 Praha 4, v řízení o žalobě proti rozhodnutím Celního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 10.1.2012, č.j. 208/2012-200010-21, č.j. 209/2012-200010-21, č.j. 210/2012-200010-21, č.j. 214/2012-200010-21, č.j. 216/2012-200010-21, č.j. 217/2012-200010-21, č.j. 218/2012-200010-21, č.j. 219/2012-200010-21, č.j. 211/2012-200010-21, č.j. 212/2012-200010-21, č.j. 215/2012-200010-21, č.j. 220/2012-200010-21, 221/2012-200010-21, 222/2012-200010-21, č.j. 223/2012-200010-21, 213/2012-200010-21, č.j. 224/2012-200010-21, č.j. 225/2012-200010-21, č.j. 226/2012-200010-21, č.j. 227/2012-200010-21, č.j. 228/2012-200010-21, č.j. 229/2012-200010-21, č.j. 230/2012-200010-21, č.j. 231/2012-200100-21,
takto:
Odůvodnění:
Žalobkyně se žalobou podanou v zákonem stanovené lhůtě prostřednictvím svého právního zástupce domáhala zrušení rozhodnutí Celního ředitelství v Ústí nad Labem (dále jen „původní žalovaný“) ze dne 10.1.2012, č.j. 208/2012-200010-21, č.j. 209/2012-200010-21, č.j. 210/2012-200010-21, č.j. 214/2012-200010-21, č.j. 216/2012-200010-21, č.j. 217/2012-200010-21, č.j. 218/2012-200010-21, č.j. 219/2012-200010-21, jimiž byla zamítnuta odvolání žalobkyně proti dodatečným platebním výměrům Celního úřadu Ústí nad Labem (dále jen „správce daně“), ze dne 13.5.2009, č.j. 16733-01/08-206300-024/P až č.j. 16736-01/08-206300-024/P, č.j. 16740-01/08-206300-024/P, č.j. 16742-01/08-206300-024/P, č.j. 16744-01/08-206300-024/P, č.j. 16745-01/08-206300-024/P, kterými byla žalobkyni dodatečně vyměřena spotřební daň. Žalobkyně se rovněž domáhala zrušení rozhodnutí původního žalovaného ze dne 10.1.2012, č.j. 211/2012-200010-21, č.j. 212/2012-200010-21, č.j. 215/2012-200010-21, č.j. 220/2012-200010-21 až č.j. 223/2012-200010-21, jimiž byly dodatečné platební výměry správce daně ze dne 13.5.2009, č.j. 16737-01/08-206300-024/P, č.j. 16738-01/08-206300-024/P, č.j. 16741-01/08-206300-024/P, č.j. 16718-01/08-206300-024/P, č.j. 16719-01/08-206300-024/P, č.j. 16720-01/08-206300-024/P, č.j. 16721-01/08-206300-024/P, změněny tak, že původně dodatečně vyměřená spotřební daň z lihu a z piva byla celkem navýšena o částku ve výši 961.004,- Kč. Žalobkyně se také domáhala zrušení rozhodnutí původního žalovaného ze dne 10.1.2012, č.j. 213/2012-200010-21, č.j. 224/2012-200010-21 až č.j. 231/2012-200010-21, jimiž byly dodatečné platební výměry správce daně ze dne 13.5.2009, č.j. 16739-01/08-206300-024/P, č.j. 16722-01/08-206300-024/P až 16727-01/08-206300-024/P, č.j. 16729-01/08-206300-024/P, č.j. 16730-01/08-206300-024/P, změněny tak, že původně dodatečně vyměřená spotřební daň z lihu a z piva byla celkem snížena o částku ve výši 974.480,- Kč.
Dne 1.1.2013 vstoupil v účinnost zákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o celní správě“), kterým byla zrušena všechna celní ředitelství, včetně Celního ředitelství v Ústí nad Labem. Podle ustanovení § 69 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), ve spojení s ustanoveními § 2, § 4 odst. 1 písm. a), a § 82 odst. 2 zákona o celní správě od 1.1.2013 přešla působnost Celní ředitelství v Ústí nad Labem na Generální ředitelství cel, které se tak stalo žalovaným.
Zdejšímu soudu byl dne 11.12.2013 doručen přípis žalovaného z téhož dne, v němž žalovaný soudu sdělil, že žalobkyně podnětem ze dne 22.11.2013 požádala žalovaného o uspokojení ve správním soudnictví postupem dle ustanovení § 124 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), pročež žalovaný požádal soud o vydání již jemu předložených správních spisů, aby následně v rámci přezkumného řízení mohl rozhodnout o podnětu žalobkyně. Jelikož měl žalovaný v přezkumném řízení rozhodovat o podnětu žalobkyně, soud uvážil, že v posuzovaném případě je nezbytné žalovanému dle ustanovení § 62 odst. 2 s.ř.s. stanovit lhůtu pro vydání rozhodnutí. Soud proto v souladu s ustanovením § 62 odst. 2 s.ř.s. žalovanému přípisem ze dne 20.12.2013, č.j. 15Af 112/2012-149, stanovil lhůtu dvou měsíců ode dne doručení tohoto přípisu k vydání nového rozhodnutí. Soudu bylo dne 4.2.2014 prostřednictvím datové schránky doručeno sdělení žalovaného ze dne 4.2.2014, č.j. 6232-2/2013-900000-302, jímž bylo soudu oznámeno, že žalovaný v rámci jím vedeného přezkumného řízení vydal dne 29.1.2014 rozhodnutí, č.j. 6232/2013-900000-302, kterým v souladu s ustanovením § 124 odst. 1 daňového řádu všechna žalobou napadená rozhodnutí původního žalovaného změnil tak, že veškerá rozhodnutí správce daně zrušil a řízení vedená v těchto věcech zastavil.
S ohledem na vydání nového rozhodnutí žalovaným v rámci přezkumného řízení soud adresoval žalobkyni výzvu ze dne 28.2.2014, č.j. 15Af 112/2012-156, ve smyslu ustanovení § 62 odst. 3 s.ř.s., aby soudu ve stanovené lhůtě sdělila, zda byla postupem žalovaného zcela uspokojena, a současně, aby soudu vyčíslila náklady řízení, které jí v souzené věci vznikly. Žalobkyně byla soudem zároveň poučena, že pakliže soudu sdělí, že byla postupem žalovaného zcela uspokojena, předmětné řízení bude usnesením zastaveno.
Podle ustanovení § 62 odst. 1 s.ř.s. platí, že dokud soud nerozhodl, může žalovaný vydat nové rozhodnutí, jímž žalobce uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Odst. 4 věta první téhož ustanovení pak zakotvuje, že soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen. Soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo (viz ustanovení § 62 odst. 4 věta druhá s.ř.s.).
Žalobkyně v reakci na uvedenou výzvu ze dne 28.2.2014 podáním ze dne 13.3.2014, které bylo soudu prostřednictvím datové schránky doručeno téhož dne, soudu výslovně sdělila, že shora zmíněným rozhodnutím žalovaného ze dne 29.1.2014, č.j. 6232/2013-900000-302, byla uspokojena a že souhlasí se zastavením tohoto soudního řízení. V rámci tohoto podání žalobkyně současně vyčíslila náklady, které jí v souvislosti s tímto řízením vznikly.
S přihlédnutím ke sdělení žalobkyně ze dne 13.3.2014, z něhož je zcela patrné, že žalobkyně byla postupem žalovaného uspokojena, když současně souhlasila i se zastavením probíhajícího soudního řízení, soud proto ve smyslu ustanovení § 62 odst. 4 věty první s.ř.s. ve spojení s ustanovením § 47 písm. b) s.ř.s. výrokem ad I) řízení o dotyčné žalobě zastavil.
Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle ustanovení § 10 odst. 3 věty první zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění po 1. 9. 2011, rozhodl výrokem ad II) o vrácení soudního poplatku, jenž byl soudu uhrazen při podání žaloby ve výši 3.000,- Kč, toliko ve výši 2.000,- Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20%, nejméně však o 1.000,- Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený soudní poplatek bude žalobkyni vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.
Výrok ad III) o přiznání práva na náhradu nákladů řízení žalobkyni má oporu v ustanovení § 60 odst. 3 věty druhé s.ř.s., podle kterého platí, že pokud bylo řízení zastaveno pro uspokojení žalobce, má žalobce proti žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobkyni do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení náhradu nákladů řízení ve výši 13.826,- Kč, která se skládá z částky 1.000,- Kč odpovídající nevrácené části zaplaceného soudního poplatku; z částky 6.300,- Kč za tři úkony právní služby po 2.100,- Kč podle ustanovení § 7 ve spojení s ustanovením § 9 odst. 3 písm. f) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném do 31.12.2012 (dále jen „advokátní tarif“), a to převzetí a příprava zastoupení podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. a), podání žaloby podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d), replika k vyjádření žalovaného k žalobě podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d); dále z částky 3.100,- Kč za jeden úkon právní služby podle ustanovení § 7 ve spojení s ustanovením § 9 odst. 4 písm. d) advokátního tarifu, ve znění účinném od 1.1.2013, a to písemné vyjádření k výzvě soudu podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. d); dále z částky 1.200,- Kč za čtyři režijní paušály po 300,- Kč podle ustanovení § 13 odst. 1 a odst. 3 advokátního tarifu, a to vše mimo část nevráceného soudního poplatku zvýšenou o daň z přidané hodnoty ve výši 21% představující částku ve výši 2.226,- Kč.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení
Iva Tovarová