45A 5/2014 – 40
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců JUDr. Milana Podhrázkého, PhD., a Mgr. Ing. Petra Šuránka ve věci žalobce I. J. L., bytem, zastoupeného Mgr. Jozefem Barátem, advokátem se sídlem nám. TGM 142, 261 01 Příbram I, proti žalovanému Krajskému soudu v Ústí nad Labem se sídlem Národního odboje 1274, 400 92 Ústí nad Labem, v řízení o žalobě na vyslovení nicotnosti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. Si 255/2013 a sp. zn. Si 255-2/2013,
t a k t o:
Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) podanou ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem dne 14. 11. 2013, jež byla usnesením Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 12. 12. 2013, č. j. Nao 91/2013-18, přikázána z důvodu nutnosti Krajskému soudu v Praze, domáhá vyslovení nicotnosti shora označených rozhodnutí, jimiž předseda žalovaného rozhodl o odvolání žalobce proti rozhodnutím Okresního soudu v Litoměřicích (dále jen „povinný subjekt“) ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 0 Si 95/2013, a ze dne 3. 9. 2013, sp. zn. 0 Si 94/2013. Těmito rozhodnutími povinný subjekt částečně odmítl žádosti žalobce ze dne 31. 8. 2013 o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „informační zákon“) o zaslání rozhodnutí povinného subjektu sp. zn. 2 T 293/2009, 2 T 73/2008 a 5 T 154/2009, včetně rozhodnutí odvolacího soudu, v části týkající se jména, příjmení, data narození a bydliště.
Z oznámení Ministerstva spravedlnosti ze dne 13. 5. 2014 a z oznámení žalovaného ze dne 24. 3. 2014 se Krajský soud v Praze dozvěděl, že Ministerstvo spravedlnosti podle § 77 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) prohlásilo rozhodnutím ze dne 20. 3. 2014, č. j. MSP-616/2013-OT-OSV/5, nicotnost rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. Si 255-2/2013, a rozhodnutím ze dne 24. 3. 2014, č. j. MSP-617/2013-OT-OSV/6, nicotnost rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. Si 255/2013.
Podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou-li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.
Splnění podmínek řízení soud zjišťuje kdykoliv v průběhu řízení. Jednou z podmínek řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. je také existence napadeného rozhodnutí. Ze shora citovaných rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti soud však zjistil, že napadená rozhodnutí již byla prohlášena za nicotná, v důsledku čehož zanikl důvod podané žaloby. Proto soudu nezbylo než podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. podanou žalobu odmítnout, neboť (neodstranitelně) odpadla jedna z podmínek řízení.
Druhým výrokem tohoto usnesení bylo rozhodnuto o nákladech řízení, a to v souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., podle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Podle § 10 odst. 3 věty poslední zákona o soudních poplatcích, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek.
Protože podaná žaloba byla odmítnuta, posledním výrokem soud rozhodl o vrácení žalobcem uhrazeného soudního poplatku ve výši 6.000,- Kč za podání žaloby, a to ve lhůtě plynoucí z ustanovení § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 14. května 2014
Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost:
Božena Kouřimová