20Ad 24/2014-8
U s n e s e n í
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce E. K. , bytem X, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25 k žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18.3.2014 číslo X o důchodovém nároku
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Krajskému soudu v Ostravě byla dne 25.4.2014 doručena žaloba proti České správě sociálního zabezpečení ve věci rozhodnutí ze dne 18.3.2014 číslo X o zamítnutí žádosti o invalidní důchod. Žalobce v žalobě uvedl, že má za to, že skutečnost je zcela jiná, s jeho zdravotním stavem jej nechce nikdo zaměstnat a zdravotní stav neodpovídá posouzení. Žalobce nepřipojil v rozporu s ust. § 71 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s.ř.s.) stejnopis napadeného rozhodnutí.
Žalovaná Česká správa sociálního zabezpečení dne 19.5.2014 předložila správní spis a současně sdělila, že napadeným rozhodnutím byla zamítnuta žádost žalobce o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP), s přihlédnutím k článku 46 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004. Po ukončení reklamačního řízení dodatečně předloží doklad o doručení napadeného rozhodnutí. Podle § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, v platném znění lze od 1.1.2010 proti rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení ve věcech důchodového pojištění jako řádný opravný prostředek podat písemné námitky do 30 dnů ode dne jeho oznámení účastníku řízení. Zavedení námitek v důchodových věcech nevylučuje soudní přezkum, správní žalobou však lze napadnout až rozhodnutí o námitkách.
pokračování - 2 - 20Ad 24/2014
O možnosti podání námitek byl žalobce informován v poučení napadeného rozhodnutí. Na přezkoumání napadeného rozhodnutí žalované se tedy vztahuje institut řízení o námitkách, a proto navrhují odmítnutí žaloby pro nepřípustnost.
Podle ust. § 68 písm. a) s.ř.s. žaloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. d) s.ř.s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.
Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalovaná rozhodnutím ze dne 18.3.2014 zamítla žádost o invalidní důchod. Rozhodnutí obsahuje poučení o možnosti podat u České správy sociálního zabezpečení nebo u kterékoliv okresní správy sociálního zabezpečení písemné námitky ve lhůtě do 30 dnů ode dne následujícího po dni oznámení rozhodnutí a o námitkách rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení. Žalobce v rozporu s uvedeným poučením podal dne 25.4.2014 (na poštu podáno dne 23.4.2014) žalobu proti rozhodnutí ze dne 18.3.2014, aniž vyčerpal možnost podat řádný opravný prostředek – námitky.
Tak jak výše uvedeno, soud přezkoumává rozhodnutí správního orgánu jen za situace, že ve správním řízení účastník řízení využil svého práva podat řádný opravný prostředek. V dané věci se tak nestalo, a proto soud s odkazem na citované ustanovení § 46 odst. 1 písm. d) a § 68 písm. a) s.ř.s. žalobu odmítl.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 60 odst. 3 věta první s.ř.s., dle kterého žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí l z e podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnuto doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ostravě dne 21. května 2014
JUDr. Jana Záviská
samosoudkyně