Usnesení
Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců JUDr. Pavla Vacka a Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. v právní věci žalobce: XX, se sídlem XX, proti žalovanému: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, se sídlem Karmelitská 7, Praha 1, o žalobě proti sdělení žalovaného ze dne 31. 7. 2012 k č. j. MSMT-27584/2012-41,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobou postoupenou zdejšímu soudu usnesením Městského soudu v Praze ze dne
25. 4. 2014, č. j. 59 A 177/2012-30, se žalobce domáhal zrušení napadeného sdělení žalovaného, kterým byl žalobce vyrozuměn, že zprostředkující subjekt - Liberecký kraj postupoval v souladu s pravidly Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost, když vyřadil žádost o finanční podporu z Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost na žalobcem předložený grantový projekt nazvaný „Online lektorstvím na ZŠ proti obavám z mluvené angličtiny“ s reg. č. CZ.1.07/1.1.22/02.0068.
O vyřazení své žádosti byl žalobce zpraven sdělením Krajského úřadu Libereckého kraje ze dne 23. 5. 2012. Vyřazení žádosti bylo v tomto sdělení odůvodněno nesplněním kritérií přijatelnosti, konkrétně kritéria „Navržené klíčové aktivity projektu jsou v souladu s vyhlášenými podporovanými aktivitami v rámci dané výzvy“. Na námitku žalobce proti vyřazení projektu při hodnocení přijatelnosti pak Krajský úřad Libereckého kraje reagoval sdělením ze dne 7. 6. 2012, v němž důvody vedoucí k vyřazení žalobcovy žádosti blíže osvětlil. Žalobce poté zaslal námitku proti výsledku hodnocení přijatelnosti předloženého projektu žalovanému, který na ni reagoval shora uvedeným sdělením.
Řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle části třetí hlavy druhé dílu prvního s. ř. s. nemohlo proběhnout a žaloba musela být odmítnuta z následujících důvodů:
Podle § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen
„s. ř. s.“). je k žalobě oprávněn (aktivně žalobně legitimován) ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „rozhodnutí“). Pouze v tomto případě se může žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní zákon jinak. Nejedná-li se tedy o úkon správního orgánu, kterým může být založeno, měněno, rušeno nebo závazně určeno právo nebo povinnost osoby, nejedná
se o úkon, který je ve smyslu soudního řádu správního rozhodnutím. Takový úkon, který není rozhodnutím ve smyslu legislativní zkratky rozhodnutí v § 65 odst. 1 s. ř. s., je pak podle § 70 odst. a) s. ř. s. ze soudního přezkumu vyloučen, a proto je podle § 68 písm. e) s. ř. s. žaloba domáhající se přezkumu takového vyloučeného úkonu nepřípustná. Podle § 46 odst. 1
písm. d) s. ř. s. soud usnesením návrh odmítne, jestliže je nepřípustný (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2010, č. j. 9 As 30/2010 - 219 či rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2005, č. j. 5 As 35/2004 - 56).
Dopis ředitelky odboru řízení Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost ze dne 31. 7. 2012 k č. j. MSMT-27584/2012-41 není rozhodnutím ve smyslu § 65 s. ř. s. Nevykazuje formální znaky rozhodnutí, ani jím není zasahováno do právní sféry žalobce. Dle § 14 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech není na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Žalobou napadené sdělení žalovaného není ničím jiným než odpovědí (stanoviskem) na námitky, které žalobce uplatnil vůči hodnocení přijatelnosti svého projektu Krajským úřadem Libereckého kraje. Nešlo však o námitky, jež by měly (mohly mít) charakter opravného prostředku správního procesu.
Vzhledem k tomu, že sdělení ředitelky odboru řízení Operačního programu Vzdělání pro konkurenceschopnost ze dne 31. 7. 2012 k č. j. MSMT-27584/2012-41 nelze považovat
za rozhodnutí správního orgánu, byla žaloba odmítnuta dle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný
z účastníků nemá na jejich náhradu právo.
V souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích soud žalobci vrací zaplacený soudní poplatek.
K vydání tohoto usnesení nemusel soud nařizovat jednání, protože nerozhodoval
ve věci samé - o důvodnosti žaloby. Zákon v tomto případě uvedený procesní postup dovoluje (§ 49 odst. 1 s. ř. s.).
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Liberci dne 10. června 2014
Mgr. Lucie Trejbalová,
předsedkyně senátu