[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: Ing. P. L., zast. JUDr. Ludmilou Krátkou, advokátkou se sídlem Příkop 2a, 602 00 Brno, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 1. 2012, č. j. ………..,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím žalované ze dne 20. 1. 2012, č. j. ………, byly zamítnuty námitky žalobce. Z odůvodnění rozhodnutí vyplynulo, že žalobce učinil dne 3. 11. 2011 podání označené jako žaloba proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 10. 2011, č. j. ….. u Městského soudu v Praze, které bylo dne 7. 12. 2011 postoupeno Krajskému soudu v Brně. Krajský soud v Brně usnesením č. j. 33 Ad 36/2011-17 ze dne 19. 12. 2011 posoudil podání podle obsahu jako námitky podle ust. § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 10. 2011, rozhodl o odmítnutí tohoto podání pro nepříslušnost a postoupil ho k vyřízení žalované. Námitky spolu s usnesením ze dne 19. 12. 2011 byly žalované doručeny až dne 12. 1. 2012. Žalovaná shodně posoudila toto podání jako námitky podle ust. § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. Vycházela ze skutečností, že napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 24. 10. 2011, proto posledním dnem lhůty k podání těchto námitek bylo datum 23. 11. 2011. Námitky byly účastníkem řízení podány v 30 denní lhůtě pro podání námitek Městskému soudu v Praze, který není příslušný v této věci rozhodovat, přičemž žalované došly až po uplynutí uvedené lhůty, tj. dne 12. ledna 2012. Z výše uvedeného vyplývá, že lhůta pro podání námitek nebyla zachována, neboť námitky nebyly podány v dané lhůtě žalované jako příslušnému orgánu, který rozhodnutí vydal, nebo u kterékoliv Okresní správy sociálního zabezpečení. S ohledem na výše uvedené shledala žalovaná tyto námitky jako opožděné. Podle ust. § 92 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), opožděné námitky správní orgán zamítne.
V této souvislosti dále žalovaná konstatovala, že datová zpráva podaná prostřednictvím veřejné datové sítě dne 25. 10. 2011, v níž účastník řízení podával námitky proti rozhodnutí ze dne 19. 10. 2011, nebyla opatřena zaručeným elektronickým podpisem. Žalovaná písemně podala jmenovanému poučení ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu. Vzhledem k tomu, že účastník řízení datovou zprávu ze dne 25. 10. 2011 náležitě do pěti dní nedoplnil, ačkoliv na následky vad datové zprávy byl upozorněn, žalovaná se touto datovou zprávou dále nezabývala.
Dne 2. 3. 2012 v elektronické formě podal účastník řízení žalobu, kterou dne 7. 3. 2012 potvrdil písemným podáním shodného obsahu. Navrhl, aby rozhodnutí žalované ze dne 20. 1. 2012, č. j. …… a rozhodnutí žalované ze dne 19. 10. 2011, č. j. 370 823 769/428 byla zrušena a věc vrácena žalované k dalšímu projednání. Uvedl, že dne 27. 1. 2012 mu bylo doručeno rozhodnutí žalované ze dne 20. ledna 2012, jímž byly zamítnuty jeho námitky z důvodu opožděnosti. Uvedl, že v citovaném rozhodnutí je dáno poučení, že proti tomuto rozhodnutí lze podat písemné námitky, a to do 30 dnů ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí. Podané námitky nemají odkladný účinek s výjimkou námitek podaných proti rozhodnutí vydaných podle § 118a až § 118c zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jak vyplývá z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2011, č. j. 33 Ad 36/2011-17, soud žalobu žalobce ze dne 3. 11. 2011 směřující proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 10. 2011 posoudil jako námitku proti napadenému rozhodnutí žalované, podání ze dne 3. 11. 2011 odmítl s tím, že citované podání postupuje k vyřízení žalované. V odůvodnění usnesení Krajského soudu v Brně je sděleno, že podal-li žalobce žalobu dne 4. 11. 2011, během 30 denní lhůty k podání námitek (napadené rozhodnutí převzal dne 24. 10. 2011), posledním dnem k podání námitek je tedy den 24. 11. 2011, soud proto návrh posoudil jako námitku proti napadenému rozhodnutí žalované, řízení zastavil ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. pro neodstranitelný nedostatek pravomoci soudů jako jedné z podmínek řízení a věc podle § 104 odst. 1 věty druhé ve spojení s § 64 s.ř.s. postoupil žalované jako příslušnému orgánu. Žalobce je toho názoru, že pokud by Městský soud v Praze dospěl ke stejnému právnímu názoru jako Krajský soud v Brně a svým rozhodnutím ze dne 16. 11. 2011 věc postoupil žalované jako příslušnému orgánu, nebyl by problém dodržet zákonnou lhůtu do dne 23. 11. 2011. Popisovaný postup není možno, aby šel na újmu žalobce.
Žalobce zároveň s ohledem na jeho osobní majetkové a výdělkové poměry požádal o ustanovení zástupce v předmětné věci.
Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 14. 3. 2012, č. j. 22 Ad 12/2012-13 ustanovil žalobci pro řízení o soudní přezkoumání rozhodnutí právním zástupcem JUDr. Ludmilu Krátkou, advokátku se sídlem Příkop 2a, 602 00 Brno, neboť u žalobce byly dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků, resp. pro ustanovení zástupce (§ 35 odst. 8 věta první s.ř.s.).
Dne 26. 3. 2012 bylo doručeno soudu prostřednictvím uvedené právní zástupkyně rozšíření žaloby ze dne 2. 3. 2012 s odůvodněním, že za skutkové situace, kdy žalobce podal své námitky proti prvostupňovému rozhodnutí žalované dne 25. 10. 2011 prostřednictvím veřejné datové sítě a žalovaný z tohoto skutkového zjištění v odůvodnění napadeného rozhodnutí vychází, lze považovat za nesporné, že žalobce námitky proti rozhodnutí touto cestou podal. Žalovaný je toho názoru, že takto podané námitky jsou námitkami ve smyslu § 88 zákona č. 582/1991 Sb. Předmětná věc má být proto posuzována v souladu s § 82, § 88 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., § 93 odst. 1 správního řádu. Namítl, že žalovaný vybral a aplikoval na zjištěnou skutkovou situaci právní normu na tuto situaci nedopadající, když námitky posoudil podle ust. § 37 odst. 4 správního řádu a žalobcem podané námitky zamítl. Žalobou napadené rozhodnutí tak trpí vadou nesprávného právního posouzení věci a jako takové je nezákonné.
Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 30. 4. 2012 v návaznosti na podanou žalobu i rozšíření žaloby zaujal následující stanovisko:
Z obsahu spisové dokumentace bylo zjištěno, že dne 12. 1. 2012 bylo žalované doručeno usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2011, č. j. 33 Ad 36/2011-17, kterým bylo odmítnuto podání žalobce ze dne 3. 11. 2011 směřující proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 10. 2011. Citované žalobcovo podání bylo žalované doručeno spolu s uvedeným usnesením Krajského soudu v Brně a bylo posouzeno jako námitky podle § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb.
Dle dokladu o doručení bylo rozhodnutí ze dne 19. 10. 2011 žalobci doručeno dne 24. 10. 2011. Posledním dnem k podání námitek proti tomuto rozhodnutí byl den 23. 11. 2011. Vzhledem k tomu, že námitky byly žalované doručeny až dne 12. 1. 2012, lhůta pro podání námitek marně uplynula.
Pokud jde o datové zprávy podané žalobcem prostřednictvím datové sítě dne 25. 10. 2011, a jejichž obsahem byly „námitka č. 1“, „námitka č. 2“ a „námitka č. 3“ (bez odůvodnění). Spolu s těmito námitkami byla žalované „přeposlána“ i žádost ze dne 16. 9. 2011 o „povolení kladného rozhodnutí ve věci dorovnání slovenského důchodu, resp. o jinou nápravu došetřování“. Citované námitky byly odeslány z e-mailové adresy „…… (Ing. H. L.). Na uvedenou e-mailovou adresu bylo zasláno poučení ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu, neboť podání učiněné prostřednictvím datové schránky nebylo opatřeno zaručeným elektronickým podpisem. Zároveň byl žadatel poučen, že nebude-li podání doplněno některým ze způsobů v citovaném poučení uvedených, nelze ho považovat za podání ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu a žalovaná se jím z tohoto důvodu nebude zabývat. Vzhledem k tomu, že žalobce tak neučinil, pak jeho podání nebylo způsobilé k zahájení předmětného správního řízení, žalovaná proto k němu nemohla vůbec přihlížet. Z výše uvedených důvodů byl proto učiněn návrh na zamítnutí žaloby.
V návaznosti na písemné vyjádření žalované žalobce prostřednictvím právní zástupkyně v replice ze dne 25. 5. 2012 vyjádřil nesouhlas s právními názory žalované v souvislosti s výkladem § 37 odst. 4 správního řádu a jeho aplikace na předmětnou věc. Byl přesvědčen, že odvolací správní orgán měl podmínky pro meritorní rozhodnutí věci.
Soud zjistil ze spisu sp. zn. 33 Ad 36/2011, že usnesením Krajského soudu v Brně bylo žalobcovo podání ze dne 3. 11. 2011 odmítnuto s tím, že citované podání se postupuje k vyřízení žalované. Z obsahu tohoto usnesení vyplývá, že dne 7. 12. 2011 byla Krajskému soudu v Brně postoupena Městským soudem v Praze žaloba ze dne 3. 11. 2011, kterou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 19. 10. 2011, č. j. ……. (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byla zamítnuta jeho žádost o starobní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 29 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a s přihlédnutím k článku 20 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení, publikované v České republice pod číslem 228/1993 Sb. K žalobě připojil žalobce i opis napadeného rozhodnutí. Z obsahu žaloby bylo zjištěno, že jmenovaný napadené rozhodnutí žalované převzal dne 24. 10. 2011, žaloba byla podána žalobcem u Městského soudu v Praze elektronicky dne 4. 11. 2011, doplněna písemným podáním totožného obsahu podaný dne 7. 11. 2011. Ze stejnopisu napadeného rozhodnutí připojeného žalobcem k žalobě pak soud zjistil, že žalobce v něm byl řádně poučen o možnosti podat písemné námitky proti tomuto rozhodnutí u České správy sociálního zabezpečení, nebo kterékoliv Okresní správy sociálního zabezpečení ve lhůtě 30 dnů ode dne následujícího po dni oznámení tohoto rozhodnutí. Je tudíž zřejmé, že žaloba ze dne 3. 11. 2011 směřuje proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Protože žaloba byla podána dne 4. 11. 2011 během 30 denní lhůty k podání námitek (napadené rozhodnutí převzal dne 24. 10. 2011), posledním dnem k podání námitek je tedy den 24. 11. 2011, soud proto návrh posoudil jako námitku proti napadenému rozhodnutí žalované, řízení zastavil ve smyslu ust. § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s. pro neodstranitelný nedostatek pravomoci soudu jako jedné z podmínek řízení a věc podle § 104 odst. 1 věty druhé ve spojení s § 64 s.ř.s. postoupil žalované jako příslušnému orgánu.
V dávkovém spise žalobce se nachází citované rozhodnutí žalované ze dne 19. 10. 2011, č. j. 370 823 769/428, dle připojené doručenky převzato žalobcem dne 24. 10. 2011. Žalobce, byť v napadeném rozhodnutí řádně informován o možnosti a způsobu podání písemných námitek, podal ve věci žalobu ze dne 3. 11. 2011, která, jak vyplývá z kopie podacího lístku, byla adresována nesprávně Městskému soudu v Praze. Je mylná žalobní námitka žalobce, že Městský soud v Praze mohl věc postoupit nikoliv Krajskému soudu v Brně, nýbrž přímo příslušnému orgánu, neboť tento postup by byl v rozporu s ust. § 7 odst. 3 s.ř.s. a ust. § 89 odst. 2 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., podle kterého „nelze-li ve věcech důchodového pojištění určit příslušnost krajského soudu v řízení o žalobě proto, že navrhovatel nemá na území ČR bydliště a ani se na tomto území nezdržuje, a má-li bydliště na území Slovenské republiky, je k tomuto řízení příslušný Krajský soud v Brně“.
Jiná situace však nastala v důsledku právního dopadu usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2011, č. j. 33 Ad 36/2011-17, jímž podání žalobce (žaloba) ze dne 3. 11. 2011 bylo odmítnuto dle § 46 odst. 1 písm. a) s.ř.s., avšak podle § 104 odst. 1 věty druhé ve spojení s § 64 s.ř.s. citované podání žalobce bylo postoupeno žalované jako příslušnému orgánu. Postup Krajského soudu v Brně vycházel i z judikatury NSS, sice usnesení ze dne 18. 12. 2007, č. j. Nad 39/2006-16 uveřejněné pod Ej 41/2008, www.nssoud.cz, které je citováno v obsahu usnesení soudu ze dne 19. 12. 2011. V projednávané věci nebyla dána pravomoc soudů, neboť soudnímu řízení má předcházet řízení před jiným orgánem, tj. žalovanou, tzv. námitkové řízení ve smyslu § 88 a násl. zákona č. 582/1991 Sb., v platném znění. Námitky se podávají orgánu sociálního zabezpečení, který rozhodnutí vydal (§ 88 odst. 3 citovaného zákona).
Optikou tohoto názoru nahlížel soud i na souzenou věc. Jestliže tudíž žalobce převzal rozhodnutí žalované ze dne 19. 10. 2011 dne 24. 10. 2011 a dne 4. 11. 2011 podal ve věci návrh, nesprávně označený „žaloba,“ byť k nepříslušnému orgánu, tj. Městskému soudu v Praze, který věc postoupil Krajskému soudu v Brně, jedná se o návrh uplatněný včas, neboť z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 19.12.2011, č. j. 33 Ad 36/2011-17 vyplývá, že byl posouzen jako námitka proti napadenému rozhodnutí žalované. Žalovaná proto pochybila, pokud učiněný návrh v rámci námitkového řízení věcně neprojednala. Soud se proto neztotožnil s právním názorem žalované, že námitky žalobce byly podány opožděně, neboť jak žalovaná uvádí: „napadené rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 24. 10. 2011, proto posledním dnem lhůty k podání námitek byl den 23. 11. 2011. Námitky byly jmenovaným podány v 30 denní lhůtě pro podání námitek k Městskému soudu v Praze, který ale není příslušný v této věci rozhodovat, přičemž žalované došly až po uplynutí uvedené lhůty dne 12. 1. 2012 spolu s usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 19. 12. 2011, č. j. 33 Ad 36/2011-17!.
Pokud žalovaná v odůvodnění přezkoumávaného rozhodnutí ze dne 20. 1. 2012, č. j. 370 823 769/315-MS se vyjadřuje i ke způsobu a formě datové zprávy podané žalobcem prostřednictvím datové sítě dne 25. 10. 2011, jejichž obsahem byly „námitka č. 1“, námitka č. 2“ a námitka č. 3“ (bez odůvodnění), pak tyto skutečnosti nebyly předmětem přezkumného soudního řízení, z uvedeného pouze soud usuzuje, že žalobce paralelně s podaným návrhem ze dne 3. 11. 2011, který byl následně posouzen jako námitka proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 10. 2011, podal zároveň i citované námitky č. 1, 2, 3, které byly adresovány veřejnou datovou sítí žalované. Za tohoto stavu soudu nepříslušelo se vyjadřovat, zda podání takto uplatněné bez zaručeného elektronického podpisu žadatele bylo perfektní či nikoliv, zda byl na místě postup žalované předpokládaný ve smyslu § 37 odst. 4 správního řádu, zda takto učiněné podání mělo předpokládané procesní účinky, či zda k němu nemělo být přihlédnuto.
Ve světle výše uvedeného dospěl soud k závěru, že přezkoumávané rozhodnutí žalované trpí vadou nesprávného právního posouzení věci, proto ve smyslu § 76 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního jej zrušil bez jednání rozsudkem pro podstatné porušení ustanovení o řízení před správním orgánem, mohlo-li mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. Ve smyslu § 78 odst. 4 s.ř.s. zruší-li soud rozhodnutí, vysloví současně, že věc se vrací k dalšímu řízení žalovanému. Ve smyslu § 78 odst. 5 s.ř.s. je žalovaná vázána právním názorem soudu vysloveným v obsahu odůvodnění soudního rozhodnutí, tzn., že podání žalobce ze dne 3. 11. 2011, které bylo soudem posouzeno jako námitka proti rozhodnutí žalované ze dne 19. 10. 2011, projedná.
Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 60 odst. 1 a 2 s.ř.s., náklady řízení účastníkům přiznány nebyly, neboť žalobce žádné nepožadoval a žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona.
Krajský soud v Brně ustanovil právním zástupcem žalobce dle usnesení ze dne 14. 3. 2012, č. j. 22 Ad 12/2012-13 JUDr. Ludmilu Krátkou, advokátkou se sídlem Příkop 2a, 602 00 Brno, v takovém případě podle ust. § 35 odst. 8 s.ř.s. platí odměnu advokáta včetně hotových výdajů stát. Podle ust. § 7 bod 3, § 9 odst. 2 a § 11 odst. 1 písm. b), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, má advokát nárok na odměnu za 4 právní služby (první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení, je-li klientovi zástupce ustanoven soudem, prostudování spisu, písemné podání ve věci samé ze dne 23. 3. 2012, tj. rozšíření žaloby ze dne 2. 3. 2012, replika k vyjádření žalovaného ze dne 25. 5. 2012 a podání ze dne 4. 2. 2013) ve výši 4x 1.000 Kč, podle ust. § 13 odst. 1, 3 citované vyhlášky náhrada hotových výdajů ve výši 4x 300 Kč, takže celková částka odměny činí 5.600 Kč, která je splatná z účtu Krajského soudu v Brně do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jmenované právní zástupkyně žalobce.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 24. února 2014
JUDr. Eva Lukotková, v. r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Barbora Zachovalová