č. j. 45 Az 20/2014 – 43

 

U S N E S E N Í

 

 

Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavřelovou v právní věci žalobce: E. P., státní příslušnost , t. č. neznámého pobytu, zastoupený JUDr. Marošem Matiaškem, LL. M., advokátem se sídlem Rumunská 22/28, 120 00 Praha 2, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, pošt. schr. 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 3. 2014, č. j. OAM-292/LE-BE03-K07-2013, E. č. L009656

 

t a k t o :

 

 

  1. Řízení se zastavuje.

 

  1. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

 

  1. Ustanovenému zástupci JUDr. Maroši Matiaškovi, advokátu se sídlem Rumunská 22/28, 120 00 Praha 2, se přiznává odměna ve výši 6.800,- Kč, která mu bude vyplacena ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení z účtu Krajského soudu v Praze.

 

O d ů v o d n ě n í :

 

Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto tak, že se žalobci mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o azylu“), se neuděluje.

 

V době zahájení soudního řízení byl žalobce umístěn v Zařízení pro zajištění cizinců v Bělé – Jezové. Od 25. 3. 2014 byl pak ubytovaný v Pobytovém středisku Kostelec nad Orlicí. Dle sdělení Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra ze dne 23. 4. 2014 žalobce toto středisko dne 27. 3. 2014 opustil v režimu § 82 zákona o azylu s tím, že se bude zdržovat na adrese S., P.. Tytéž skutečnosti ohledně pobytu žalobce soudu sdělila i Policie ČR přípisem ze dne 20. 5. 2014.

 

Při doručování soudní písemnosti (usnesení, kterým byl žalobci ustanoven advokát) žalobci na adresu PoS Kostelec, tř. Rudé armády 1000, 517 41 Kostelec nad Orlicí došlo k závadě v doručování, protože písemnost nebylo možné vložit do schránky, byla vrácena soudu. Při doručování téže soudní písemnosti žalobci na zjištěnou adresu S., P. došlo rovněž k závadě v doručování, protože písemnost nebylo možné vložit do schránky, byla vrácena soudu s poznámkou pošty, že adresát nemá schránku, na uvedené adrese je neznámý.

 

Podle ustanovení § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).

 

Protože v daném případě jsou splněny zákonné podmínky pro postup podle § 33 písm. b) zákona o azylu (žalobce je neznámého pobytu, neboť na adrese, kterou oznámil při opuštění pobytového střediska, nemá poštovní schránku a není zde znám a jinou adresu se soudu nepodařilo zjistit), soud řízení podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 33 písm. b) zákona o azylu zastavil.

 

Nelze též přehlédnout, že žalobce nesplnil ani jinou povinnost, která mu ze zákona vyplývá a jejíž nesplnění s sebou rovněž nese následek v podobě zastavení řízení. Podle § 33 písm. e) soud totiž řízení zastaví také tehdy, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) se nezdržuje v místě hlášeného pobytu a jeho změnu soudu neoznámil. Nelze přehlédnout, že žalobce se od 27. 3. 2014 nezdržoval v místě svého hlášeného pobytu, přičemž tuto skutečnost soudu sám nesdělil. Soud pak byl nucen pobyt žalobce sám zjišťovat. Soud nicméně podle tohoto ustanovení primárně neposupoval, neboť soud si pátrání po pobytu žalobce provedl sám. Soudu se však ze všech dostupných zdrojů nepodařilo zjistit pobyt žalobce, neboť na soudem zjištěných adresách se žalobce nezdržuje.

 

Nadto soud poznamenává, že uvedená zákonná ustanovení jsou výrazem toho, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany v případě, že podá žalobu a dožaduje se soudního přezkoumání rozhodnutí ve své azylové věci, je povinen poskytovat soudu součinnost v podobě jeho neproblematické dosažitelnosti. To se projevuje tím, že je povinen mít místo hlášeného pobytu, zdržovat se zde, případně soudu oznámit, že se zdržuje jinde. Je tedy nutno si uvědomit, že statut žadatele o udělení mezinárodní ochrany s sebou nese nejen práva, kterých je celá řada a která do života cizince přinášejí řadu pozitiv, ale také povinnosti, s nimiž logicky souvisí i jistá omezení, která je jako protiváhu nutné respektovat.

 

V důsledku zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 s. ř. s.).

 

Žalobci byl usnesením ze dne 20. 3. 2014, č. j. 45 Az 20/2014 – 19, ustanoven zástupcem z řad advokátů JUDr. Maroš Matiaško, LL. M., advokát se sídlem Rumunská 22/28, 120 00 Praha 2. Odměna ustanoveného zástupce byla stanovena na 6.800,- Kč, a to za dva úkony právní služby po 3.100,- Kč [převzetí a příprava zastoupení, jedno písemné podání soudu (doplnění žaloby) – § 7, § 9 odst. 4 písm. d), a § 11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], k čemuž byla přičtena paušální částka jako náhrada hotových výdajů ve výši 2 x 300,- Kč podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Uvedená částka bude zástupci žalobce vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.

 

 

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

V Praze dne 6. června 2014

 

Mgr. Jitka Zavřelová, v.r.

samosoudkyně

 

Za správnost: Alena Léblová