22A 69/2012 – 25
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Moniky Javorové a soudců JUDr. Miroslavy Honusové a JUDr. Daniela Spratka, Ph.D. v právní věci žalobce Ing. T. H., zastoupeného Mgr. Barbarou Wilczkovou, advokátkou se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, Stodolní 741/15, proti žalovanému Krajskému úřadu Moravskoslezského kraje, se sídlem v Ostravě-Moravské Ostravě, 28. října 117, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 25.4.2012 č.j. MSK 50436/2012, ve věci námitek proti záznamu bodů v registru řidičů,
takto:
Odůvodnění:
Podanou žalobou se žalobce domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 25.4.2012 č.j. MSK 50436/2012, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Frýdku-Místku ze dne 23.2.2012 č.j. MMFM 22811/2012, jímž byly jako nedůvodné zamítnuty námitky žalobce proti záznamu bodů v registru řidičů.
V podané žalobě žalobce namítl tyto žalobní body:
1) Žalobce namítl vyhodnocení pokutového bloku ze dne 15.10.2011 jako podkladu způsobilého k zápisu bodů, neboť podle jeho tvrzení označení přestupku na tomto bloku je neurčité a nelze jednoznačně dovodit, že se dopustil přestupku podle ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, v platném znění (dále jen zákon č. 361/2000 Sb.), když z označení „pásy“ nelze dovodit, že se jedná o přestupek řidiče nepřipoutání se bezpečnostním pásem. Rovněž namítl nezřetelnost označení příslušného § a písmene přestupku, za který byla uložena pokuta, když zřetelné je uvedení § 125c a posléze jsou napsány dvě čáry, přičemž není zřejmé, zda se jedná o lomítko, písmeno l nebo číslici 1 a dále je napsáno písmeno k. Tyto údaje podle žalobce nesplňují zákonné požadavky pro pokutový blok.
2) Správní orgán ignoroval skutečnost, že se žalobce přestupku ze dne 15.10.2011 nemohl dopustit, neboť doložil lékařské potvrzení, že v době spáchání přestupku bezpečnostní pás ze zdravotních důvodů nemohl užívat. Pokud by mu bylo policisty sděleno, že se dopustil přestupku nepřipoutání se bezpečnostním pásem, předložil by lékařské potvrzení a nenechal by se za takový přestupek potrestat v blokovém řízení. Žalobce namítl, že se nemohl dopustit přestupku spočívajícího v nepřipoutání se bezpečnostními pásy, neboť jestliže byl v době kontroly osobou, která byla držitelem příslušného oprávnění o zdravotní indispozici, zcela absentuje materiální stránka přestupku.
3) Žalobce byl přesvědčen, že je trestán za jiný přestupek, a to, že měl mírně sjetý vzorek pneumatik, jelikož byl na tuto skutečnost policisty upozorněn. Proto přestupek uznal a pokutu zaplatil. Žalobce při blokovém řízení neviděl, co podepisuje, jelikož policista držel blok tak, že nemohl přečíst jeho obsah a rovněž neměl brýle. Také výše pokuty 100,- Kč jej utvrzovala v přesvědčení, že je trestán za drobné provinění, jakým je neodpovídající stav pneumatik, neboť předpokládal, že za přestupek nepřipoutání se bezpečnostním pásem by byl sankcionován vyšší pokutou. Žalobce se domnívá, že policisté mu cíleně uložili nízkou pokutu, aby s jejich postupem souhlasil a trest v blokovém řízení přijal.
Žalovaný ve vyjádření uvedl, že žalobce vznesl shodné námitky jako v odvolání a trvá na svých názorech a tvrzeních, aniž by je konfrontoval s důvody napadeného rozhodnutí. Podstata žalobních námitek směřuje proti jednomu z rozhodnutí o přestupku, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, jehož správnost a zákonnost správní orgán v řízení o námitkách není oprávněn přezkoumávat. Žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a navrhl zamítnutí žaloby.
Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, v platném znění – dále jen s.ř.s.) a byl vázán obsahem žalobních bodů uvedených v žalobě (ust. § 75 odst. 2 s.ř.s.).
Z obsahu správního spisu krajský soud zjistil, že oznámením ze dne 17.10.2011 bylo žalobci správním orgánem I. stupně sděleno, že dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení. Proti tomuto záznamu bodů podal žalobce námitku pouze konstatačního charakteru, v níž se vyjadřuje k jednotlivým jím spáchaným přestupkům. Námitku upřesnil doplněním ze dne 7.11.2011, v němž namítá ve vztahu k přestupku, jehož se měl dopustit dne 15.10.2011, že se podle něj netýkal pásů a že při kontrole mu byl vyčítán mírně sjetý vzorek pneumatik. Přílohou tohoto doplnění je kromě předmětného pokutového bloku lékařské potvrzení ze dne 30.8.2011 o nemožnosti připoutat se bezpečnostními pásy na sedadle motorového vozidla ze zdravotních důvodů vystavené MUDr. P. K., praktickým lékařem. Potvrzení bylo vydáno na dobu do 31.10.2011. Součástí spisu je pokutový blok série JI/2006 č. 2665049 obsahující jméno a příjemní žalobce, jeho rodné číslo, bydliště a dále, že pokuta je uložena za přestupek podle ust. § 125c//k nebo § 125 c 1/k zákona č. 361/2000 Sb., číslo občanského průkazu žalobce. Doba, místo a popis přestupkového jednání jsou uvedeny takto: 15.10.11, 8:45 hod., VM, „ul. NÁDRAŽNÍ, „PÁSY“, § 6/1a zákona č. 361/2000 Sb. Dále blok obsahuje uvedení SPZ automobilu a výši uložené pokuty 100,- Kč, datum projednání 15.10.2011, otisk úředního razítka, jméno a podpis kontrolujícího policisty a podpis žalobce jako přestupce. Ve spise se dále nachází podání žalobce ze dne 3.12.2012 adresované Krajskému ředitelství policie Zlínského kraje, v němž žalobce popisuje průběh údajného přestupku ze dne 15.10.2011 tak, že hlídka policie jej zastavila k běžné prohlídce a jeden z policistů jej informoval, že provádí silniční kontrolu s tím, že má podezření, že žalobce není připoután bezpečnostními pásy. Žalobce mu ukázal, že pásy má přes rameno a že je právě odepnul. Příslušník jej požádal o doklady s tím, zda je ochoten se podrobit dechové zkoušce, která dopadla negativně, a druhý z kontrolujících policistů prováděl obhlídku vozu, načež žalobce upozornil, že přední pneumatiky vykazují značné opotřebení, ale jsou ještě v normě. Pak se žalobce policisté dotázali, zda je ochoten na místě uhradit blokovou pokutu 100,- Kč. Žalobce byl přesvědčen, že se jedná o závadu na předních pneumatikách, které byly na hranici přípustnosti, takže s pokutou souhlasil. Policista vypsal blok a dal ho žalobci podepsat, ukázal mu, kde ho má podepsat, žalobce nikde neviděl označení pásy, pouze na bloku, který obdržel, jsou dost nesrozumitelně načmárána nějaká písmena a až následně zjistil, co vlastně na bloku je napsáno, o jaký přestupek se jedná. Vzhledem k nízké výši pokuty si žalobce nemyslel, že se jedná o pokutu za nepřipoutání bezpečnostními pásy, která se ukládá do výše 2.500,- Kč. Uvedený přípis byl Krajským ředitelstvím policie Zlínského kraje vyhodnocen jako podnět k přezkoumání rozhodnutí o udělení blokové pokuty s tím, že nebyly zjištěny důvody k postupu podle ust. § 95 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, v platném znění (dále jen správní řád). V dalším podání ze dne 3.2.2012 žalobce zopakoval svá dosavadní tvrzení. Rozhodnutím ze dne 23.2.2012 č.j. MMFM 22812/2012 správní orgán I. stupně námitky žalobce proti provedení záznamu bodů v registru řidičů zamítl a provedené záznamy potvrdil. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím žalovaného.
Podle ust. § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. řidič motorového vozidla je kromě povinností uvedených v § 4 a 5 dále povinen být za jízdy připoután na sedadle bezpečnostním pásem, pokud jím je sedadlo povinně vybaveno podle zvláštního právního předpisu.
Podle ust. § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. přestupku se dopustí fyzická osoba tím, že v provozu na pozemních komunikacích jiným jednáním, než které je uvedeno pod písm. a) až j) nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v hlavě II tohoto zákona.
Podle ust. § 123f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. nesouhlasí-li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu.
Podle ust. § 123f odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb. shledá-li obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky oprávněné, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy mu byly námitky doručeny, provede opravu záznamu o dosaženém počtu stanovených bodů v registru řidičů a neprodleně písemně vyrozumí o provedené opravě záznamu řidiče.
Podle ust. § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. shledá-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností námitky řidiče neodůvodněné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.
Rozsah řízení o námitkách vymezil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 6.8.2009, č.j. 9 As 96/2008-44, dostupný na www.nssoud.cz tak, že: „Správní orgán rozhodující v řízení o námitkách proti provedenému záznamu bodů v registru řidičů (§ 123f zákona o silničním provozu) je oprávněn zkoumat pouze to, zda existuje způsobilý podklad pro záznam (tj. pravomocné rozhodnutí příslušného orgánu veřejné správy či soudu ve smyslu § 123b odst. 1 a 2 citovaného zákona), zda záznam v registru řidičů byl proveden zcela v souladu s tímto způsobilým podkladem a zda počet připsaných bodů odpovídá v příloze k citovanému zákonu obsaženému bodovému hodnocení jednání. Správní orgán však v tomto řízení zásadně nepřezkoumává správnost a zákonnost aktů orgánů veřejné moci, na základě kterých byl záznam proveden, neboť na tyto akty je třeba nahlížet jako na správné a zákonné, a to až do okamžiku, než je příslušný orgán veřejné moci zákonem předvídaným postupem prohlásí za nezákonné a zruší je (zásada presumpce správnosti aktů orgánů veřejné moci).“ V řízení o námitkách tak správní orgán posuzuje, zda byly záznamy bodů v registru řidičů provedeny v souladu se zákonem, tj. zda podkladem pro záznam bylo pravomocné rozhodnutí, zda počet zaznamenaných bodů odpovídá spáchanému přestupku atd. Tomu pak logicky odpovídá i výrok rozhodnutí a jeho odůvodnění. V důsledku toho tak pouze ověří, zda oznámení, které bylo podkladem pro záznam bodů v registru řidičů, plně odpovídá skutečnostem uvedeným v rozhodnutí nebo v dokladu o blokové pokutě (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11.11.2011, č.j. 5 As 76/2010-59, www.nssoud.cz).
V posuzované věci žalobce v 1) žalobním bodu zpochybnil dostatečnost pokutového bloku vystaveného v souvislosti s přestupkovým jednáním ze dne 15.10.2011, jakožto podkladu pro provedení záznamu v registru řidičů. Součástí správního spisu je kopie pokutového bloku a žalovaný dospěl k závěru, že tento doklad je podkladem způsobilým pro provedení záznamu. Na str. 2 až 3 napadeného rozhodnutí vyvrací svými úvahami zpochybnění žalobce a k námitce nezpůsobilosti bloku jako podkladu pro zápis bodů vyhodnotil, že veškeré požadované údaje v bloku jsou řádně vypsány a přestupkové jednání je sice heslovitě, ale srozumitelně popsáno. Neshledal proto žádné pochyby, pro které by bylo možno tento pokutový blok považovat za podklad nezpůsobilý k provedení záznamu.
Blokové řízení je řízením zjednodušeným, ve kterém do značné míry splývá řízení s jeho výsledkem - uložením pokuty. Pokutový blok je svou povahou správním aktem, který závazně deklaruje, že určitá osoba se dopustila konkrétního, individuálně popsaného jednání, jež naplnilo znaky přestupku, a konstituuje jeho povinnost zaplatit pokutu. Obsahové náležitosti pokutového bloku proto vyplývají zejména z povahy blokového řízení, jak je upravuje zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění (dále jen zákon o přestupcích), zejména v ust. § 84 a § 85. Tomu odpovídá i závěr obsažený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12.4.2011, sp. zn. 21 Cdo 776/2000 podle kterého „rozhodnutí vydané v blokovém řízení (pokuta uložená v blokovém řízení) musí, aby se jednalo o vykonatelné správní rozhodnutí (rozhodnutí orgánu státní správy nebo samosprávy), obsahovat náležitosti, které jsou uvedeny v ustanovení § 85 odst. 4 větě druhé zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (ve znění pozdějších předpisů), a další údaje, jak vyplývají z použití bloku k ukládání pokut, vydaného podle ustanovení § 85 odst. 1 tohoto zákona. Nemůže-li pachatel přestupku zaplatit pokutu na místě, musí rozhodnutí v blokovém řízení (blok na pokutu na místě nezaplacenou) obsahovat též poučení o způsobu zaplacení pokuty, o lhůtě její splatnosti a o následcích nezaplacení pokuty (§ 85 odst. 3 tohoto zákona).“
Žalobce zejména zpochybňuje dostatečnost popsání skutku, když u paragrafového znění, tj. uvedení § 6 odst. 1 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. je pouze uvedeno „pásy“. Dále zpochybnil uvedené ust. § 125c odst. 1 písm. k) jeho nečitelností. Z rozsáhlé judikatury správních soudů k otázkám blokového řízení lze shrnout, že ne vždy je následkem formálních či obsahových nedostatků pokutového bloku jeho nezpůsobilost být podkladem pro zápis bodů v registru. V každém konkrétním případě je třeba posuzovat, zda takové pochybení může mít dopad na způsobilost pokutového bloku být podkladem pro zápis bodů. Za způsobilý být podkladem pro zápis bodů do registru nelze např. považovat pokutový blok, na kterém chybí podpis přestupce (viz např. rozsudek NSS ze dne 23.9.2011 č.j. 8 As 69/2011-40). Okamžik podpisu pokutového bloku obviněným z přestupku je totiž zároveň okamžikem vydání rozhodnutí v blokovém řízení a okamžikem nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Teprve tímto podpisem stvrzuje obviněný svůj souhlas se spolehlivým zjištěním přestupku a s jeho projednáním v blokovém řízení Jednoznačně tak potvrzuje naplnění podmínek blokového řízení stanovených v ust. § 84 zákona o přestupcích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 12. 2010, č. j. 8 As 68/2010-81, www.nssoud.cz). Naopak na způsobilost pokutového bloku jako podkladového rozhodnutí pro zápis bodů do registru nebude mít zpravidla vliv chybějící uvedení funkce nebo služebního čísla oprávněné osoby. Pokud se jedná o obsahovou stránku pokutového bloku, tj. popis skutku, je nutno zohlednit specifika blokového řízení, a proto je podle názoru krajského soudu možno přijmout i strohé a zkratkovité formulace, je-li z nich patrno, komu, kdy a za jaký přestupek byla pokuta v blokovém řízení uložena, jak vyžaduje ust. § 85 odst. 4 zákona o přestupcích. Je nezbytné, aby konkrétní jednání konkrétní osoby bylo v bloku popsáno natolik jednoznačně a určitě, že nebude zaměnitelné s jiným jednáním. Stane-li se tak pomocí zkratkovitých formulací, jsou-li v kontextu dalších údajů srozumitelné, na způsobilost bloku být podkladem pro zápis bodů to nic nemění (srov. rozsudek NSS ze dne 4.9.2012 č.j. 7 As 94/2012-20). Po obsahové stránce tedy postačuje zkratkovité uvedení podstaty skutku, které bude doplněno odkazem na ustanovení zákona o přestupcích, v němž je přestupek specifikován a na ustanovení zákona o silničním provozu, které přestupce porušil. V posuzované věci pokutový blok tyto náležitosti obsahuje. Je proto nepochybné, že se žalobce dopustil přestupku tím, že nebyl jako řidič motorového vozidla za jízdy připoután bezpečnostním pásem.
Také námitku nečitelného označení § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb. krajský soud neshledal důvodnou, když ani v tomto ohledu nepovažuje pokutový blok za nesrozumitelný a nespatřuje v něm důvod pro závěr, že by tento pokutový blok nebyl způsobilým být podkladem pro záznam bodů v registru řidičů. Zcela jednoznačně je totiž určen zákon č. 361/2000 Sb. a § 125c. Pokud je za tímto označením uvedeno lomítko a číslice 1 nebo dvě lomítka, lze dovodit, že jde o odst. 1 a dále písm. k) mj. také proto, že jiné odstavce tohoto ustanovení písm. k) neobsahují. Podle názoru krajského soudu jde o dostatečný odkaz na konkrétní ustanovení zákona, který ve spojení s dalšími údaji v pokutovém bloku v celkovém souhrnu skutek žalobce dostatečně konkrétně popisuje. Ze shora uvedených důvodů krajský soud dospěl k závěru o nedůvodnosti 1) žalobního bodu.
Ani 2) žalobní bod krajský soud důvodným neshledal. Žalobce v něm namítl, že správní orgán ignoroval doložení lékařského potvrzení, že v době spáchání přestupku nemohl bezpečnostní pás ze zdravotních důvodů užívat. Obsahem napadeného rozhodnutí má krajský soud za prokázané, že žalovaný tuto skutečnost neignoroval, když na str. 3 napadeného rozhodnutí uvedl, že námitku zdravotních důvodů, pro které nemohl žalobce užít bezpečnostní pás, považuje za irelevantní, a to zejména s ohledem na naprostou nekonzistentnost tvrzení žalobce v tom směru, zda byl připoután či nikoliv a z jakých důvodů, neboť žalobce v námitkách ze dne 26.10.2011 uváděl, že mu policisté zcela neprokázali vinu – pásy. V doplnění těchto námitek ze dne 7.11.2011 uvedl, že je přesvědčen, že přestupek se netýkal pásů, neboť při kontrole mu byl vyčítán mírně sjetý vzorek pneumatik. V podání adresovaném Policii ČR uváděl, že policista mu sdělil, že má podezření, že není připoután a žalobce mu ukázal, že má pás přes rameno a že si jej právě odepnul a v podání ze dne 3.2.2011 uvedl, že připoután byl, což policistovi sdělil. Krajský soud se zcela ztotožňuje se závěrem žalovaného, že důsledkem těchto četných vyjádření žalobce, která sice ne stejnými slovy ale přesto vždy obsahují tvrzení žalobce, že připoután byl, je nepřesvědčivost následného tvrzení o existenci zdravotních důvodů znemožňujících 1) a 3) použití pásů a v kontextu celého řízení pak jeho účelovost. Krajský soud dodává, že žalobce v žádném svém podání neuvedl, že by kontrolujícím policistům sdělil v době projednávání přestupku v blokovém řízení, že má lékařské potvrzení o nemožnosti připoutat se bezpečnostními pásy, ačkoliv to pro něj byla skutečnost zásadního významu. Dokonce ani v doplnění námitky ze dne 7.11.2011, jehož přílohou je kopie lékařského potvrzení, tuto skutečnost netvrdí. Poprvé ji uvedl až v odvolání a následně v žalobě. Z těchto důvodů a v kontextu s argumentací uvedenou k žalobním bodům krajský soud neshledal důvodným ani 2) žalobní bod včetně námitky o absenci materiální stránky přestupku.
Další žalobní bod spočívající v tvrzení, že žalobce nevěděl, co podepisuje, když policista držel blok tak, že nemohl přečíst jeho obsah a to také proto, že neměl brýle a že se domníval, že bloková pokuta je uložena za zcela jiný přestupek, považuje krajský soud za zcela irelevantní, neboť žalobce nezpochybnil svůj podpis na pokutovém bloku, a pokud připojil podpis na doklad, jehož obsah si nepřečetl, nelze na základě takového tvrzení dodatečně zpochybnit správnost pokutového bloku, neboť je vlastním rizikem žalobce, podepisuje-li doklad, jehož obsah si nezkontroloval. Žalobcovo tvrzení o zavádějící výši pokuty, která byla uložena pouze v částce 100,- Kč, krajský soud rovněž neshledal důvodem pro zpochybnění tohoto podkladu k záznamu bodů. Jedná se o subjektivní ničím neopodstatněný názor žalobce. Ve smyslu ust. § 125c odst. 6 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb. lze za daný přestupek uložit pokutu do 2.000,- Kč. Skutečnost, že pokuta byla uložena při samé dolní hranici zákonné sazby, nemůže mít takovou vypovídací hodnotu, jak se snaží svým tvrzením navodit žalobce. Žalobcovo tvrzení o domněnce, že důvodem blokové pokuty je sjetý vzorek pneumatik, je v rozporu s jeho dalším tvrzením, že kontrolující policisté uvedli „že je to ale ještě v normě“. Takové stanovisko policistů nemohlo žalobce důvodně dovést k přesvědčení, že je pokutován za sjetý vzorek pneumatik.
Jelikož krajský soud neshledal žalobu důvodnou, podle ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. Ve věci bylo rozhodnuto bez jednání v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.
Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., když procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu soudního spisu žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti s tímto řízením nevznikly.
Poučení: Proti tomuto rozsudku je možno podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně.
V Ostravě dne 29. května 2014
JUDr. Monika Javorová
předsedkyně senátu