U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: MUDr. Z.S., nar. X, bytem N.Z. 144/8, P., zastoupeného Mgr. Karlem Borkovcem, advokátem, AK Křesťanová & Borkovec, se sídlem Masarykova 31, 602 00 Brno, proti žalovanému: Odvolacímu finančnímu ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, poštovní přihrádka 351, 602 00 Brno, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.5.2013, č.j. 10151/135000-14101-706486,
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou podanou datovou zprávou dne 26.3.2013 prostřednictvím svého právního zástupce, domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17.5.2013, č.j. 10151/135000-14101-706486, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Finančního úřadu v Lounech ze dne 26.7.2012, č.j. 82759/12/201922500384, kterým byla žalobci doměřena daň z příjmu fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 ve výši 65.955,- Kč.
Předně je nutné uvést, že k podání žaloby proti rozhodnutí správního orgánu podle ust. § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., správní řád soudní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), je legitimován ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti. Podle ust. § 72 odst. 1 s.ř.s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle odst. 4 téhož ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
Podle ust. § 40 odst. 1 s.ř.s. lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. Odst. 2 citovaného ustanovení pak stanovuje, že lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Podle odst. 3 tohoto ustanovení připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Podle odst. 4 téhož ustanovení je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením návrh odmítne, jestliže byl návrh podán předčasně nebo opožděně.
V posuzovaném případě si soud k otázce dodržení zákonné lhůty k podání správní žaloby u žalovaného vyžádal kopii žalobou napadeného rozhodnutí, doklad o doručení tohoto rozhodnutí zástupci žalobce a příslušnou plnou moc. Z předložených dokladů soud zjistil, že žalobou napadené rozhodnutí bylo legitimně doručováno zástupci žalobce, neboť žalobce byl v řízení před žalovaným na základě plné moci ze dne 22.8.2011 zastupován JUDr. V.Š., daňovým poradcem, když tato plná moc jej právě opravňovala k zastupování žalobce v daňových řízeních vedených ve věci stanovení daně z příjmů za období 2008 a 2009. Zástupci žalobce bylo rozhodnutí žalovaného doručováno rovněž zcela legitimně prostřednictvím jeho datové schránky, přičemž k řádnému doručení dotyčného rozhodnutí prokazatelně došlo dne 20.5.2013, kdy se přihlásila do jeho datové schránky oprávněná osoba ve smyslu ust. § 8 odst. 1 až odst. 4 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá z přiložené doručenky vytištěné z elektronického systému datových schránek. Tento den, tj. 20.5.2013, je pak zapotřebí považovat za den oznámení ve smyslu běhu lhůty pro podání správní žaloby podle ust. § 72 odst. 1 s.ř.s.
Dnem určujícím počátek lhůty počítané podle měsíců bylo tedy v případě žalobou napadeného rozhodnutí pondělí 20. 5. 2013 a dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby tak skončila v pondělí 22.7.2013, jelikož poslední den dvouměsíční lhůty připadl na sobotu 20.7.2013, a proto je v tomto případě v souladu s ust. § 40 odst. 3 s.ř.s. je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den, tj. pondělí 22.7.2013.
Z předmětné žaloby ovšem soud zjistil, ostatně jak již bylo poznamenáno shora, že právní zástupce žalobce odeslal žalobu prostřednictvím systému datových schránek zdejšímu soudu až dne 26.3.2014, když tato skutečnost zjevně vyplývá z přiložené doručenky vytištěné z elektronického systému datových schránek, jejímž prostřednictvím byla soudu předmětná žaloba doručena.
Na základě předloženého dokladu o doručení žalobou napadeného rozhodnutí žalovaného zástupci žalobce a s ohledem na výše uvedená příslušná ustanovení s.ř.s. tak soudu nezbylo jinak, než učinit závěr, že předmětná žaloba byla podána opožděně, neboť nebyla dodržena zákonem stanovená dvouměsíční lhůta k jejímu podání. Proto soud byl soud nucen v intencích ust. § 46 odst. 1 písm. b) s.ř.s. žalobu jako opožděnou ve výroku usnesení ad I. bez dalšího odmítnout.
V důsledku odmítnutí žaloby současně soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s.ř.s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Jelikož řízení skončilo před prvním jednáním, soud podle ust. § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, rozhodl soud ve výroku usnesení ad III. rovněž o vrácení zaplaceného soudního poplatku v částce 4.000,- Kč, který bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Ústí nad Labem dne 9. dubna 2014
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D., v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Markéta Kubová