Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a Mgr. Ing. Petra Šuránka v právní věci žalobce: V. Š., bytem , proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, se sídlem Pod Sídlištěm 9, P. O. Box 21, 182 11 Praha 8, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 3. 2005, č. j. 0‑9/104/2005-Ji,
takto:
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze dne 7. 4. 2014 domáhal zrušení shora uvedeného rozhodnutí, kterým žalovaný k odvolání žalobce proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Příbram ze dne 29. 11. 2004, sp. zn. OR-747/2004-211/2, toto rozhodnutí změnil tak, že zrušil chybný zápis evidující žalobce jako vlastníka parcel č. 2008/1 a 2008/2 v k. ú. Příbram a jako vlastníka zapsal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.
V žalobě žalobce uvádí, že napadené rozhodnutí mu nikdy nebylo doručeno. Žalovaný totiž nemá doklad o podání a příjmu zásilky od konzulátu v Kanadě. Nemá ani doklad o doručení přímo žalobci nebo jeho zástupci. Proto napadené rozhodnutí není v právní moci a nemohla tak začít běžet lhůta pro podání žaloby.
Tato žaloba je opožděná.
Podle § 72 odst. 1 a 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout.
Ze správního spisu žalovaného soud zjistil, že doklad o doručení žalobou napadeného rozhodnutí skutečně chybí. Podle relace České pošty, s. p. se zásilka obsahující žalobou napadené rozhodnutí podaná k poštovní přepravě dne 24. 3. 2005 ztratila. Na výzvu žalovaného ze dne 13. 6. 2005, zda žalobce obdržel žalobou napadené rozhodnutí, žalobce nereagoval. Žalobce však dne 13. 4. 2005 učinil podání, které došlo Českému úřadu zeměměřickému a katastrálnímu dne 20. 4. 2005 a jehož obsahem byl podnět k přezkumu rozhodnutí mimo odvolací řízení. Zde žalobce rozhodnutí žalovaného označil číslem jednacím. Žalovaný z toho dovodil, že žalobce se s napadeným rozhodnutím seznámil nejpozději dne 13. 4. 2005 a tento den vyznačil jako den právní moci. Dále ze správního spisu plyne, že dne 13. 3. 2008 zmocněnec žalobce nahlédl do správního spisu žalovaného a z tohoto spisu mu byly vyhotoveny kopie 15 listin (blíže neoznačených).
Na základě těchto skutečností soud dospěl k závěru, že žalobce se s žalobou napadeným rozhodnutím seznámil nejpozději dne 13. 4. 2005, kdy sepisoval podnět na přezkum tohoto rozhodnutí mimo odvolací řízení. Tento závěr soud učinil s přihlédnutím k tomu, že žalobce v uvedeném podání zcela přesně a správně toto rozhodnutí identifikoval podle čísla jednacího a byl tedy v daný okamžik s jeho existencí a obsahem prokazatelně seznámen. Lhůta pro podání žaloby tedy počala běžet dne 14. 4. 2005 a skončila dne 13. 6. 2005. Žaloba je tudíž zjevně opožděná.
Pokud by žalobce hodlal tuto úvahu zpochybňovat, lze argumentovat i tím, že zcela jistě se žalobce (prostřednictvím svého zmocněnce) s žalobou napadeným rozhodnutím seznámil při nahlížení do správního spisu dne 13. 3. 2008. I kdyby však soud za okamžik rozhodný pro počátek běhu lhůty vzal toto datum, nic by to na jeho závěru o opožděnosti žaloby nemohlo změnit.
Lze ještě dodat, že žalobce již v minulosti v téže věci podal žalobu. Tato žaloba byla sepsána dne 21. 7. 2012 a i zde žalobce rovněž precizně a nezaměnitelně žalobou napadené rozhodnutí identifikoval, z čehož lze opět dovodit, že nejpozději v den sepisu předchozí žaloby, projednávané a odmítnuté pro opožděnost Krajským soudem v Praze pod sp. zn. 46 A 37/2012, mu muselo být žalobou napadené rozhodnutí známo.
Pro úplnost soud dodává, že byť žalobce jako žalovaného označil „Českou republiku zastoupenou vládou ČR a jejím zmocněncem a jejími podřízenými orgány: ČÚZK, ZKI, KÚ a Úřad majetku státu“, jednal soud s ohledem na § 69 s. ř. s. jako s žalovaným se Zeměměřickým a katastrálním inspektorátem v Praze, tj. se správním orgánem, který žalobou napadené rozhodnutí vydal.
S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobu odmítl pro opožděnost [§ 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s.].
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 6. června 2014
Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost:
Božena Kouřimová