U S N E S E N Í
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce J. Č., zast. Mgr. Lubomírem Matějem, advokátem AK Hradec Králové, Gočárova 806, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, pracoviště Hradec Králové, Slezská 839, PSČ : 502 00, o účasti na důchodovém pojištění osoby samostatně výdělečně činné, k žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 10. ledna 2014, č.j. 46000/005817/13/010/KH, t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí žalované ze dne 10. 1. 2014, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí OSSZ v Hradci Králové ze dne 23. 10. 2013. Žalovaná potvrdila rozhodnutí orgánu I. stupně, kterým bylo rozhodováno o účasti žalobce jako osoby samostatně výdělečně činné na důchodovém pojištění. V mezidobí rozhodlo o zrušení obou citovaných rozhodnutí v rámci přezkumného řízení Ministerstvo práce a soc. věcí ČR dne 16. 4. 2014. Na základě této skutečnosti vzal žalobce svoji žalobu zpět, navrhl zastavení řízení a účtoval náhradu nákladů řízení dle § 60 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní – s.ř.s., a to za tři úkony právní služby po 3.100,- Kč, 3 režijní paušály po 300,- Kč a DPH 21%, celkem částku 12.342,- Kč.
Protože žalobce vzal svůj návrh zpět, s čímž žalovaná souhlasila, soud řízení zastavil (§ 47 písm. a) s.ř.s.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 60 odst. 3 s.ř.s – žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta. Vzal-li však navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce nebo bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele, má navrhovatel vůči odpůrci právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě vzal žalobce zpět
pokračování 29Ad 3/2014
-2-
návrh, podaný důvodně, když v mezidobí došlo ku zrušení žalobou napadených rozhodnutí v přezkumném řízení. Soud však postupoval při výpočtu náhrady nákladů právního zastoupení žalobce v souladu s ust. § 9 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, neboť zde se uvádí, že ve věcech péče soudu o nezletilé, osvojení, podpůrných opatření, svéprávnosti, nezvěstnosti a smrti, přivolení k zásahu do integrity, přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu, ve věcech opatrovnických a ve věcech nároku fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění se považuje za tarifní hodnotu částka 5.000,- Kč. Toto pak ve spojení s ust. § 7 bod 3 téhož předpisu znamená, že sazba mimosmluvní odměny za jeden právní úkon právní služby činí z této tarifní hodnoty částku 1.000,- Kč, nikoliv účtovaných 3.100,- Kč. Soud proto přiznal žalobci (jeho právnímu zástupci) za 1 úkon právní služby částku 1.000,- Kč, za tři účtované úkony pak činí odměna právního zastoupení částku 3.000,- Kč. Dle § 13 odst. 3 cit. vyhlášky pak náleží za tři paušální částky 3x 300,- Kč, celkem 900,- Kč. Částka 3.900,- Kč pak činí s 21 % DPH ve výši 819,- Kč celkem k výplatě částku 4.719,- Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit k rukám právního zástupce žalobce do 15 dnů od doručení tohoto rozhodnutí soudu.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 10. června 2014
JUDr. Jana Kábrtová, v.r.
samosoudkyně