Usnesení
Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Trejbalové a soudců Mgr. Karolíny Tylové, LL.M. a JUDr. Pavla Vacka v právní věci žalobkyně A.M., bytem XX, proti žalovanému Krajskému úřadu Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2013, č. j. OÚPSŘ 357/2013-330-rozh.,
takto:
Odůvodnění:
Zdejšímu soudu bylo dne 26. 5. 2014 postoupeno podání žalobkyně, k poštovní přepravě podané dne 21. 5. 2014, v němž se žalobkyně domáhala zrušení shora označeného rozhodnutí žalovaného. S ohledem na to, že žaloba shodného obsahu byla již žalobkyní podána a řízení o ní pravomocně zastaveno usnesením podepsaného soudu ze dne 28. 4. 2014, č. j. 59A 10/2014-30, pro nezaplacení soudního poplatku, vyzval soud žalobkyni k vyjádření, zda se jedná o nově podanou žalobu, přičemž ji zároveň poučil o zákonné lhůtě k podání správní žaloby. Podáním ze dne 12. 6. 2014 žalobkyně potvrdila, že skutečně zamýšlela podáním žaloby zahájit soudní řízení správní o přezkumu shora označeného rozhodnutí žalovaného.
Podáním žaloby tak bylo zahájeno řízení dle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) a bylo povinností soudu zabývat se nejprve splněním podmínek řízení.
V písemném vyjádření k žalobě žalovaný uvedl, že žaloba mohla být podána nejpozději do 6. 2. 2014.
Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.
Dle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Dle odst. 4 citovaného ustanovení zmeškání lhůty pro podání žaloby nelze prominout. Podle § 40 ods.t 4 s. ř. s. je lhůta zachována, bylo-li podání v poslední den lhůty předáno soudu nebo jemu zasláno prostřednictvím držitele poštovní licence, popřípadě zvláštní poštovní licence anebo předáno orgánu, který má povinnost je doručit, nestanoví-li tento zákon jinak.
Z předložené doručenky k napadenému rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2013 soud ověřil, že skutečnosti uváděné žalovaným správním orgánem jsou pravdivé. Napadené rozhodnutí žalovaného bylo dle předložené doručenky žalobkyni doručeno dne 6. 12. 2013, kdy je osobně převzala, a tento den nabylo právní moci. Zákonná dvouměsíční lhůta k podání správní žaloby proti napadenému rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 11. 2013 uplynula dne 6. 2. 2014. Jestliže žalobu žalobkyně podala až dne 21. 5. 2014, jak soud ověřil z podacího razítka na obálce, ve které žalobkyně žalobu zaslala soudu, učinila tak po uplynutí zákonné lhůty k podání žaloby. Soudu tak nezbylo, než žalobu jako opožděnou v souladu s § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. usnesením odmítnout.
Pro úplnost soud dodává, že usnesení o zastavení řízení ze dne 28. 4. 2014, č. j. 59A 10/2014-30, pro nezaplacení soudního poplatku, netvoří překážku věci pravomocně rozhodnuté rei iudicatae, a nebyl tak dán důvod pro odmítnutí žaloby dle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.
Výrok o nákladech řízení se opírá o § 60 odst. 3 s. ř. s. Žaloba byla odmítnuta, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soudní poplatek nebyl žalobkyní za žalobu zaplacen, proto nebylo namístě rozhodovat o jeho vrácení v souladu se zákonem č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Liberci dne 14. července 2014.
Mgr. Lucie Trejbalová,
předsedkyně senátu