17 A 47/2013-50
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Plzni rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Komínkovou v právní věci žalobce: J.K., zastoupeného: JUDr. Ronald Němec, advokát, se sídlem Jasmínová 10, Karlovy Vary, proti žalovanému: Krajský úřad Karlovarského kraje, se sídlem Závodní 88, Karlovy Vary, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9.10.2013, č.j. 3574/DS/13-3
t a k t o :
I. | Žaloba se z a m í t á.
|
II. | Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení
|
Odůvodnění:
Žalobce se žalobou domáhal zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Magistrátu města Karlovy Vary, odboru dopravy, vydané dne 12.8.2013 pod čj. 19387/OD-P/13, jímž byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. e) bod 1. a podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, porušením § 3 odst. 3, písm. a), § 4 písm. c), § 5 odst. 1 písm. a), § 6 odst. 1 písm. a), § 32 odst. 1 a § 52 odst. 2 a 3 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta 30.000,-Kč a zákaz řízení všech motorových vozidel na 14 měsíců a náhrada nákladů přestupkového řízení 1.000,-Kč.
Žalobce v žalobě nesouhlasil se závěrem správního orgánu I. stupně, že byl žalobce řádně předvolán, když mu bylo doručeno na adresu…, přestože má trvalý pobyt…a adresa v… není hlášena ani jako doručovací pro správní orgány v této věci. Žalobce tvrdil, že tuto adresu uvedl pouze pro potřeby policejních orgánů, nikoliv orgánu správního. Postup správního orgánu byl podle žalobce v rozporu s usnesením Ústavního soudu ČR I. ÚS 877/12, podle něhož „i kdyby správní orgán zjistil jinou adresu, na které si stěžovatel obvykle přebírá poštu, nebyl by dán zákonný důvod na ni doručovat, neboť na adresu pro doručování lze účastníku zasílat písemnosti, jen jestliže on sám takovou adresu správnímu orgánu sdělí“. Podle žalobce se jednalo o doručení neúčinné. Podle žalobce v případě doručování dokladované doručenkou na čl. 36, kde není zatrhnuto políčko „nevracet, vložit jen do schránky, uložit 10 dní“, bylo postupováno v rozporu se zákonem, neboť dopis by se vrátil, aniž by se obviněný dozvěděl o jeho obsahu. Na doručence založené ve spise na čl. 37 je toto políčko podle žalobce již zaškrtnuto, přesto se dopis vrátil, a tak se nemohl žalobce s jeho obsahem seznámit. Žalobce měl za to, že fikce doručení platí právě proto, že adresát má možnost se s obsahem seznámit. Obdobně podle žalobce na čl. 43 správního spisu jsou dvě doručenky, podle nichž v jedné je označené políčko zaškrtnuto a dopis byl doručen fikcí, a v druhé je opět políčko „nevracet“ nezaškrtnuté. Žalobce rovněž namítal, že předvolání k výslechu nebylo řádně doručeno nikdy ani svědkyni G.K., když nebyl žádný důvod pro doručování na adresu ... Na tuto adresu rovněž nebylo zaškrtnuto políčko „nevracet“. Následně bylo doručováno svědkyni na …, kde je políčko „nevracet“ zaškrtnuto. Tím, že ani svědkyni, která je manželkou žalobce, nedoručoval správní orgán řádně, bylo podle žalobce znemožněno, aby se o předvolání dozvěděl alespoň od své manželky. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně pak bylo podle žalobce doručováno pouze na adresu …, nikoliv na adresu trvalého pobytu…, což podle žalobce nemá oporu v zákoně, když tato adresa nebyla nikdy oznámena správnímu orgánu jako doručovací. Podle žalobce správní orgán při doručování postupoval bez opory v zákoně, náhodně a nesystematicky. Nikdy nedoručil řádně své první předvolání o zahájení řízení, a proto je řízení postiženo nezhojitelnou vadou. Žalobce v žalobě dále uvedl, že na adrese …žalobce pracuje a předvolání dne 7.6.2013 na této adrese převzal, protože měl za to, že si přebírá nějakou písemnost, avšak z obálky nemohl seznat, o jaké řízení jde. V každém případě nikdy nežádal o doručování na jinou adresu, než na adresu trvalého pobytu. Žalobce citoval ust. § 20 odst. 1 správního řádu s tím, že ustanovení „fyzické osoby lze však doručit, kdekoliv bude zastižena“, je až za středníkem, tedy je nutné tuto možnost chápat jako výjimečnou, nejde-li doručit jinak. Jinak by podle žalobce zákonodárce nerozepisoval způsoby doručování. Žalovaný se podle žalobce nevypořádal s námitkou, že následně bylo doručováno (oznámení o výslechu svědků) na adresu…, nikoliv na …, byť ke změně nebyl důvod. Pokud by bylo pravdivé tvrzení žalovaného, že správní orgán doručoval na více adres proto, aby doručil, mělo být podle žalobce vždy zaškrtnuto políčko „nevracet“, aby písemnost byla vhozena. Podle žalobce má fikce v doručení význam pouze potud, pokud účastník má alespoň reálnou šanci se s písemností seznámit. Pokud se zásilka vrací zpět zasílacímu orgánu a není vhozena do schránky, jde o postup, který účastníkovi znemožňuje hájit účinně jeho práva.
Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobce v průběhu silniční kontroly před orgány policejními uvedl doručovací adresu bez specifikace, kdo je oprávněn na tuto adresu doručovat. Na tuto adresu správní orgán I. stupně doručoval oznámení o zahájení řízení a písemnost byla žalobci do vlastních rukou doručena. Skutečnost, že správní orgán I. stupně na této obálce nevyznačil možnost vložit písemnost do schránky, dle žalovaného nemá vliv na platnost doručení. Podle žalovaného byla písemnost doručena v souladu s § 20 odst. 1 správního řádu na místě, kde byla fyzická osoba (žalobce) zastižena, čímž bylo řízení o přestupcích řádně zahájeno. V ust. § 20 odst. 1 správního řádu podle žalovaného zákonodárce nevyloučil možnost doručovat písemnost na všechny známé adresy současně. Správní orgán I. stupně vyloučil vhození písemnosti do domovní schránky u těch, které nebyly doručovány na adresu trvalého pobytu, u kterých nebylo možné z toho důvodu uplatnit fikci doručení. Fikce doručení byla podle žalovaného uplatněna pouze u písemností doručovaných na adresu trvalého pobytu, tedy na úřední adresu ...
Součástí správního spisu je oznámení přestupku ze dne 8.5.2013, podle něhož žalobce v tento den v 10:45 hod. v Karlových Varech na ulici Krále Jiřího řídil motorové vozidlo VW Multivan RZ… a nákladní přívěs Monti RZ…, přičemž nebyl připoután bezpečnostním pásem. Dále neměl rozsvíceno žádné osvětlení vozidla a porušil zákaz vjezdu do lázeňského území. Rovněž podle oznámení měl rozbité pravé zpětné zrcátko a přepravoval nezajištěný náklad, který nebyl označen, ač přesahoval 1 metr. Žalobce se vyjádřil do oznámení tak, že s přestupky z části nesouhlasí a že byl pokutován. Na oznámení přestupku je uveden trvalý pobyt žalobce … a přechodný pobyt ... Podle úředního záznamu PČR ze dne 8.5.2013 dále hlídka jasně viděla, že bezpečnostní pás visí ve svislé poloze, a byla vidět i přezka bezpečnostního pásu, která nebyla zapnuta do upínacího mechanismu. Řidič přijížděl k hlídce rychlostí cca 30 km v hodině. Hlídka vozidlo zastavovala, a to už jel řidič rychlostí cca 3-4 km v hodině a nepřipoutání řidiče tedy viděla hlídka zpředu i z boku na nejkratší vzdálenost 1-2 metry. Další kontrolou bylo zjištěno, že řidič vjel do lázeňského území a neměl povolení k vjezdu. Nezajištěný náklad nebyl nijak označen, ačkoliv přečníval jízdní soupravu vzadu o 1,46 metrů. Hlídka chtěla uložit blokovou pokutu, řidič se chvíli rozmýšlel a poté uvedl, že chce věc oznámit do správního řízení. Dále je součástí spisu fotodokumentace pořízená na místě přestupku. Součástí správního spisu je i výpis z centrální evidence vozidel týkající se jak osobního automobilu Volkswagen Multivan, jehož hmotnost je 3000 kg, tak i přívěsu, jehož hmotnost je 1200 kg. Z výpisu z evidenční karty řidiče ze dne 5.6.2013 vyplynulo, že žalobce byl držitelem pouze řidičského průkazu skupiny B, nikoliv B + E.
Oznámení o zahájení správního řízení spolu s předvoláním k jednání na 26.6.2013 a s poučením bylo žalobci doručeno do vlastních rukou na adrese … dne 7.6.2013. Jednání se žalobce nezúčastnil. Další předvolání k jednání na 6.8.2013 obsahující informaci o tom, že budou prováděny výslechy zasahujících policistů bylo žalobci doručováno na adresu trvalého bydliště …, kde z doručenky vyplývá, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení a bylo zaškrtnuto políčko „nevracet, uložit jen na 10 dní, vložit do schránky“. Dále na obálce je uvedeno, že adresát nebyl zastižen, oznámení bylo učiněno dne 3.7.2013 a odběrní lhůta končí 15.7.2013, adresát je na uvedené adrese neznámý a jedná se o úřední adresu. Fikce doručení nastala dnem 15.7.2013. Současně bylo žalobci předvolání doručováno rovněž na adresu …, kde nebylo na doručence zaškrtnuto vložit do schránky a nevracet a uložit jen na 10 dní a zásilka se vrátila a vyplývá z ní, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení a zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 3.7.2013, adresát nebyl zastižen a zásilka nebyla vyzvednuta. K jednání dne 6.8.2013 byla předvolávána svědkyně G.K., rovněž zásilkou adresovanou na adresu …, kde je zaškrtnuto nevracet, vložit do schránky, uložit jen na 10 dní s tím, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení dne 3.7.2013, avšak adresát na uvedené adrese byl neznámý a jedná se o úřední adresu. Svědkyni bylo rovněž doručováno na adresu …, není v tomto případě zaškrtnuto políčko nevracet, vložit do schránky, uložit jen na 10 dní. Rovněž z této zásilky vyplývá, že adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo mu zanecháno poučení, a to dne 3.7.2013, avšak dle sdělení pošty nebyla zásilka v úložní době vyzvednuta. Při jednání dne 6.8.2013 vypovídali zasahující policisté M.R. a R.Š. Jednání se konalo v nepřítomnosti žalobce i G.K.
Rozhodnutím správního orgánu I. stupně byl žalobce uznán vinným z výše uvedených přestupků, přičemž toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno do vlastních rukou na adresu … dne 13.8.2013. Současně bylo opět doručováno na adresu trvalého bydliště …, kde je na obálce uvedeno, že se jedná o adresu ohlašovny a adresát zde nemá schránku.
V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí žalovaný uvedl, že odvolací správní orgán se opírá o ust. § 20 odst. 1 správního řádu, podle něhož se fyzické osobě písemnost doručuje na adresu pro doručování, na adresu jejího trvalého pobytu, či tam, kde bude fyzická osoba zastižena. Ze spisové dokumentace podle žalovaného vyplývá, že žalobce orgánům PČR uvedl místo svého současného pobytu, neuvedl však, že výhradně požaduje doručování písemností na uvedenou adresu. Správní orgán I. stupně z této skutečnosti vycházel a doručoval jak na adresu trvalého pobytu, tak i na adresu současného pobytu v Karlových varech, kdy takový postup správní řád nevylučuje. Oznámení o zahájení řízení žalobce fyzicky převzal dnem 7.7.2013, kdy došlo k zahájení řízení. Předvolání k dalšímu jednání bylo doručováno opět na adresu trvalého pobytu a současně na adresu současného pobytu, kdy ani v jednom případu nedošlo ke skutečnému doručení do vlastních rukou. V obou případech bylo z obálky odděleno poučení o uložení písemnosti a toto bylo ponecháno adresátovi v domovní schránce. Podle § 23 odst. 4 správního řádu se adresát vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí kde, od kdy a kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil. Vzhledem ke skutečnosti, že adresa trvalého pobytu je adresou úřední, tedy adresou obecního úřadu, a kdy nebylo možné písemnost vhodit do domovní schránky, byla písemnost vrácena odesílateli. Zákonné podmínky pro uplatnění fikce doručení však nastaly a správní orgán I. stupně v souladu se správním řádem na písemnosti doručované na adresu trvalého pobytu fikci doručení uplatnil. Rozhodnutí správního orgánu I. stupně pak bylo doručováno jak na adresu trvalého pobytu, tak i na adresu současného pobytu, kde si žalobce rozhodnutí převzal a ani v tomto případě neshledal žalovaný pochybení v doručování.
O věci samé bylo rozhodnuto bez jednání podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen s.ř.s.), neboť s tím žalovaný souhlasil a žalobce se k tomu ve stanovené lhůtě nevyjádřil.
Žaloba není důvodná.
Podle ust. § 20 odst. 1 správního řádu fyzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 3), na adresu jejího trvalého pobytu, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena.
Podle § 23 odst. 1 a 4 správního řádu nebyl-li v případě doručování podle § 20 adresát zastižen a písemnost nebylo možno doručit ani jiným způsobem přípustným podle § 20, písemnost se uloží. Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Je-li to možné a nevyloučil-li to správní orgán, písemnost se po uplynutí 10 dnů vloží do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo; jinak se vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil.
Podle § 24 odst. 1 správního řádu jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty.
V dané věci soud neshledal žádné pochybení při doručování písemností ve správním řízení. Nejprve žalobce nesouhlasil s tím, že mu bylo účinně doručeno oznámení o zahájení řízení spolu s předvoláním k prvnímu jednání. Z výše shrnutého obsahu správního spisu je zřejmé, že tuto listinu žalobce osobně převzal na adrese, kterou do oznámení přestupku uvedl jako adresu pro doručování. Podle názoru soudu není pochybnost o tom, že pokud žalobce zásilku osobně převzal, byla řádně doručena, neboť hlavním cílem doručování je zajistit, aby mohl žalobce v řízení uplatnit svá práva, tedy aby se mohl dozvědět o tom, kdy, kde a jakým způsobem je může uplatňovat. Osobní převzetí zásilky od správního orgánu tomuto požadavku vyhovuje nejlépe. Nemůže proto obstát názor, že žalobci bylo oznámení o zahájení řízení s předvoláním k prvnímu jednání doručeno neúčinným způsobem.
Stejně tak je nesprávný výklad žalobce týkající se výše cit. ust. § 20 odst. 1 správního řádu, podle něhož umístění věty "fyzické osobě lze doručit, kdekoli bude zastižena" až za středníkem znamená, že takové doručení je možné pouze výjimečně. Soud zastává názor, že tato část věty naopak rozšiřuje způsoby, které jsou pro doručování fyzickým osobám vyjmenovány v první části této věty v ust. § 20 odst. 1 správního řádu.
Soud má rovněž za to, že uvedení adresy pro doručování do oznámení přestupku jednoznačně má účinky adresy pro doručování ve smyslu § 20 odst. 1 věty před středníkem správního řádu, a to ve vztahu k celému správnímu řízení o přestupku, tedy i ve vztahu ke správním orgánům, neboť ze samotné skutečnosti, že je sepisováno oznámení přestupku, nepochybně vyplývá, že není věc ukončena před policejními orgány (blokovým řízením), ale že bude věc předána správním orgánům. Řízení po sepsání oznámení přestupku logicky provedou jiné orgány než policejní, a těmto orgánům je oznámení přestupku určeno.
Jelikož rozhodnutí správního orgánu prvního stupně převzal žalobce rovněž osobně na uvedené adrese pro doručování, na základě týchž úvah jako v případě oznámení o zahájení řízení bylo i toto doručování provedeno v souladu se správním řádem.
Žalobce brojil proti doručování na označenou adresu … a měl za to, že doručováno mu mělo být pouze na adresu trvalého pobytu. Správní orgán prvního stupně další zásilky doručoval na obě známé adresy, tj. jak na adresu pro doručování …, tak i na adresu trvalého pobytu ... Doručováním na obě známé adresy se zvyšovaly možnosti, že se žalobce o zásilkách dozví, a takový postup je v souladu s principy dobré správy. Logicky stejně bylo postupováno i u svědkyně - manželky žalobce.
Postup po uplynutí úložní doby je upraven ve výše cit. ust. § 23 odst. 4 in fine správního řádu, z něhož je zřejmé, že ke vhození do domovní schránky dochází je při současném splnění podmínky,, že "je to možné", a "nevyloučil-li to správní orgán". Jinak je po uplynutí úložní doby zásilka vrácena správnímu orgánu. Jak z výše shrnutého odůvodnění rozhodnutí správních orgánů vyplývá, nebylo možné zásilky určené na adresu trvalého pobytu po uplynutí úložní doby vhodit do schránky, když se jednalo o úřední adresu a na ní žalobce (ani jeho manželka) schránku neměl. Ohledně zásilek obsahujících předvolání k jednání na 6.8.2013 a zasílaných na adresu …, správní orgán nezaškrtnutím políčka nevracet, vhodit do schránky, vyloučil tento postup, proto se i tyto zásilky správnímu orgánu vrátily po uplynutí úložní doby. K doručení zásilek obsahujících předvolání k jednání na 6.8.2013 tak došlo fikcí ve smyslu § 24 odst. 1 správního řádu uplynutím úložní doby, i když se adresát o obsahu zásilky nedověděl.
Jelikož žaloba směřovala pouze proti porušení procesních ustanovení, týkajících se doručování ve správním řízení a soud neshledal žádné porušení procesu takové intenzity, které by mělo za následek nesprávné rozhodnutí ve smyslu hmotněprávním, žalobu zamítl podle § 78 odst. 7 s.ř.s.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého by měl nárok na jejich náhradu žalovaný, který měl ve věci plný úspěch. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, a proto jejich náhrada nebyla žádnému z účastníků přiznána.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení rozsudku. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením
shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li
poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže
následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze
prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Plzni dne 30. června 2014
Mgr. Jana Komínková, v.r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení: Bc. Michaela Karásková