ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Indráčkem
v právní věci žalobkyně nezl. M. P., zastoupené Bc. L.P., bytem tamtéž, jakožto
zákonnou zástupkyní, proti žalovanému Ministerstvu práce a sociálních věcí ČR
se sídlem Praha 2, Na Poříčním právu 376/1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného
ze dne 2.1.2013, sp. zn. SZ/743/2012/9S-ZLK, č.j. MPSV-UM/70/13/9S-ZLK, o
příspěvku na péči,
t a k t o :
I. Rozhodnutí žalovaného Ministerstva práce a sociálních věcí ČR ze dne
2.1.2013, sp. zn. SZ/743/2012/9S-ZLK, č.j. MPSV-UM/70/13/9S-ZLK se pro
nezákonnost z r u š u j e a věc se mu vrací k dalšímu řízení.
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím ze dne 2.1.2013, sp. zn. SZ/743/2012/9S-ZLK, č.j. MPSV-UM/70/13/9S-
ZLK žalované Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR změnilo rozhodnutí Úřadu práce
České republiky – Krajské pobočky ve Zlíně ze dne 19.9.2012 č.j. MPSV-UP/524579/12/AIS-
SSL, kterým byl žalobkyni přiznán příspěvek na péči ve výši 3.000,- Kč měsíčně od července
2012 a to tak, že se příspěvek na péči od 1.1.2013 odejímá. Žalovaný jakožto odvolací orgán
dospěl k závěru na základě posudku posudkové komise MPSV ČR ze dne 8.12.2012, že
žalobkyně není osobou do 18-ti let věku, která se podle ust. § 8 odst. 1 zákona o sociálních
službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby. Z důvodu dlouhodobě
nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně vyžaduje každodenní mimořádnou péči jiné
fyzické osoby, není však neschopna zvládat aspoň tři základní životní potřeby. Podle tohoto
posudku žalobkyně nezvládá dvě základní životní potřeby, a to stravování a péči o zdraví.
Žalovaný odkázal na ust. § 89 odst. 2 správního řádu a na to, že příspěvek na péči placen ze
státních prostředků a jeho využití musí být v souladu s veřejným zájmem. Proto napadené
rozhodnutí změnil tak, že se žalobkyni příspěvek na péči odejímá od 1.1.2013.
Žalobkyně podala proti uvedenému rozhodnutí včasnou žalobu, ve které žalovanému
vytýkala závěry posudku PK MPSV ČR, která se nevyrovnala s výsledky sociálního šetření a
doloženými lékařskými zprávami. Poukázala dále na to, že k jednání posudkové komise
nebyla přizvána a že z rozhodnutí není zcela zřejmé, z čeho posudková komise vycházela.
Mezi uvedenými podklady je k odvolání doložena zpráva MUDr. A. H. ze dne 8.10.2012,
zatímco žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvádí, že k odvolání nebyly žádné
lékařské zprávy doloženy. Kromě toho žalobkyně namítala, že mezi podklady je uvedena
zpráva MUDr. Š.ze dne 9.8.2012, kterou nezná a není si vědoma toho, že by žalobkyni
vyšetřovala. Žalobkyně dále v žalobě namítala, že kromě uznaných základních životních
potřeb stravování a péče o zdraví, ji onemocnění cystickou fibrózou neumožňuje zvládat
další základní životní potřeby a to mobilitu, tělesnou hygienu, výkon fyziologické potřeby a
osobní aktivity. Domáhala se proto zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci
žalovanému k dalšímu řízení.
Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby jako nedůvodné.
Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 2.1.2013, sp. zn.
SZ/743/2012/9S-ZLK, č.j. MPSV-UM/70/13/9S-ZLK a připojeného správního spisu
žalovaného téhož čísla jednacího a z připojeného správního spisu Úřadu práce České
republiky – Krajská pobočka ve Zlíně, kontaktní pracoviště Valašské Meziříčí a po té dospěl
k závěru, že žaloba je důvodná, byť z jiných důvodů než v žalobě uvedených. Při řízení o
žalobě žalobkyně vycházel přitom krajský soud z ust. § 65 a násl. s.ř.s., jakož i ze
skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době vydání rozhodnutí žalovaného (§ 75
s.ř.s.).
Ze správního spisu Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky ve Zlíně krajský
soud zjistil, že zákonná zástupkyně žalobkyně podala žádost o příspěvek na péči dne
11.7.2012. Dne 20.7.2012 bylo v místě bydliště žalobkyně provedeno sociální šetření a z něj
byl vyhotoven záznam. Poté správní orgán I. stupně usnesením ze dne 2.8.2012 přerušil
řízení za účelem vyžádání posudku o zdravotním stavu a posouzení stupně
závislosti pro účely příspěvku na péči, který byl podán dne 21.8.2012 se závěrem, že
nezletilá žalobkyně nezvládá základní životní potřeby, a to stravování, péči o zdraví a osobní
aktivity. Dle tohoto posudku je žalobkyně osobou do 18-ti let věku, která se podle ust. § 8
odst. 1 písm. a) zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění považuje za závislou na pomoci
jiné fyzické osoby ve stupni I. – lehká závislost. Nejde o osobu, která není schopna zvládat
základní životní potřeby v oblasti mobility nebo orientace. Na to správní orgán I. stupně vydal
rozhodnutí ze dne 19.9.2012, kterým žalobkyni přiznal příspěvek na péči ve výši 3.000,- Kč
měsíčně od července 2012. Správní spis dále obsahuje odvolání zákonné zástupkyně
nezletilé žalobkyně ze dne 4.8.2012, o kterém rozhodl žalovaný napadeným rozhodnutím,
poté kdy si opatřil posudek posudkové komise MPSV ČR ze dne 6.12.2012. Podle tohoto
posudku nezletilá žalobkyně nezvládá základní životní úkony stravování a péče o zdraví.
Nejde tedy o osobu do 18-ti let věku, která se dle shora citovaného zákonného ustanovení
považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby.
V projednávané věci je tedy nesporné, že o žádosti žalobkyně o příspěvek na péči
rozhodl správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 19.9.2012 tak, že žalobkyni přiznal tento
příspěvek od července 2012 ve výši 3.000,- Kč měsíčně. Protože prostřednictvím zákonné
zástupkyně podala žalobkyně proti tomuto rozhodnutí odvolání, uvedené rozhodnutí
nenabylo právní moci. Podle ust. § 28 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění
odvolání proti rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce nemá odkladný účinek. Podle ust. §
90 odst. 3 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů) odvolací
správní orgán nemůže změnit napadené rozhodnutí v neprospěch odvolatele, ledaže
odvolání podal také jiný účastník, jehož zájmy nejsou shodné, anebo je napadené rozhodnutí
v rozporu s právními předpisy nebo jiným veřejným zájmem. V daném případě žalovaný,
jakožto odvolací orgán, si pro své rozhodnutí o podaném odvolání opatřil posudek
posudkové komise MPSV ČR ze dne 6.12.2012 a na jeho základě rozhodl tak, že podle ust.
§ 90 odst. 1 písm. c) správního řádu rozhodnutí správního orgánu I. stupně změnil tak, že se
žalobkyni příspěvek na péči od 1.1.2013 odejímá. Rozhodl-li žalovaný v neprospěch
žalobkyně, jakožto odvolatelky pak v tomto směru svým rozhodnutím nepochybil, neboť ve
smyslu shora citovaného ust. § 90 odst. 3 správního řádu za situace, kdy bylo v odvolacím
řízení zjištěno, že žalobkyně není osobou do 18-ti let věku závislou na pomoci jiné fyzické
osoby, bylo rozhodnutí správního orgánu I. stupně vydáno v rozporu s veřejným zájmem.
Tento veřejný zájem, jak ostatně žalovaný v odůvodnění svého rozhodnutí poukázal, spočívá
v účelném využívání prostředků vynakládaných na tuto sociální dávku ze státního rozpočtu.
Žalovaný však pochybil v tom, že napadené rozhodnutí správního orgánu I. stupně změnil
tak, že se žalobkyni příspěvek na péči od uvedeného data odejímá. Toto pochybení krajský
soud spatřuje především v tom, že podáním odvolání rozhodnutí správního orgánu I. stupně
nenabylo právní moci a žalobkyni tedy pravomocně příspěvek na péči doposud nebyl
přiznán. Žalovaný proto nemohl napadené rozhodnutí změnit tak, že se tento příspěvek
odejímá, neboť tato dávka dosud pravomocně přiznána nebyla. Jestliže totiž byl žalovaný
přesvědčen o tom, že žalobkyně není osobou do 18-ti let věku, která se považuje za závislou
na pomoci jiné fyzické osoby, měl postupovat podle ust. § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu
a napadené prvoinstanční rozhodnutí zrušit a věc vrátit k novému projednání Úřadu práce
České republiky – Krajské pobočce ve Zlíně.
Za této situace krajskému soudu nezbylo, než podle ust. § 78 odst. 1 s.ř.s. rozhodnutí
žalovaného pro nezákonnost zrušit a věc mu podle odst. 4 téhož ustanovení vrátit k dalšímu
řízení.
Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci
úspěšné žalobkyni v souvislosti s tímto řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly (§ 60
odst. 1 s.ř.s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu
správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů ode dne doručení
jeho písemného vyhotovení, a to písemně, ve dvojím vyhotovení.
Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení
stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské
právnické vzdělání.
V Ostravě dne 13. června 2014