U S N E S E N Í

 Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Kuchynky a soudců JUDr. Václava Roučky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce: Bc. J.K.,  zastoupeného JUDr. Tomášem Machem, LL.M., Ph.D., advokátem Advokátní kanceláře Týnská, s.r.o., se sídlem Praha 8, Křižíkova 196/18, proti žalované: Západočeská univerzita v Plzni, se sídlem Plzeň, Univerzitní 2732/8, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 29. dubna 2014, čj. ZCU 013686/2014,

t a k t o :

I.   Žaloba   s e   o d m í t á .

II. Návrh na přiznání odkladného účinku žalobě   s e   o d m í t á .

III. Návrh na předběžné opatření   s e   o d m í t á .

IV. Žalobci se z účtu Krajského soudu v Plzni  vrací zaplacený soudní poplatek v úhrnné výši 5.000,- Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení .

V. Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení .

O d ů v o d n ě n í

 Žalobou doručenou do datové schránky Krajského soudu v Plzni (dále též jen „soud“ nebo „zdejší soud“) dne 22. května 2014 se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalované ze dne 29. dubna 2014, čj. ZCU 013686/2014 (dále též jen „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím byla zamítnuta žalobcova žádost o přezkoumání „rozhodnutí vedoucího katedry č.j. ZCU 032470/2013 ze dne 18. 6. 2013“ a toto rozhodnutí bylo potvrzeno.

Rozhodnutím vedoucího katedry matematiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni nebylo žalobci povoleno „třetí opakování opravné zkoušky před zkušební komisí z předmětu KMA/VSM“.

Řízení ve správním soudnictví je upraveno zákonem č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „s. ř. s.“ nebo „soudní řád správní“).

Podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh je podle tohoto zákona nepřípustný.

Podle § 68 písm. e) s. ř. s. žaloba je nepřípustná také tehdy, domáhá-li se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle tohoto nebo zvláštního zákona vyloučeno.

Podle § 70 písm. a) s. ř. s. jsou ze soudního přezkoumání vyloučeny úkony správního orgánu, které nejsou rozhodnutími (= rozhodnutími ve smyslu legislativní zkratky podle § 65 odst. 1 s. ř. s.).

Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. se ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak.

Soud dospěl k závěru, že v posuzované věci se jedná o žalobu proti rozhodnutí, které je z přezkoumání podle s. ř. s. vyloučeno.

Žalobce ve věci souzené zdejším soudem podal ve smyslu čl. 39 odst. 5 ve spojení s čl. 40 odst. 2 úplného znění Studijního a zkušebního řádu Západočeské univerzity v Plzni ze dne 10. dubna 2012 (déle též jen „SZŘ“) žádost o třetí opravné opakování zkoušky z předmětu KMA/VSM před zkušební komisí.

Podle čl. 39 odst. 5 SZŘ, nevyhoví-li student u zkoušky, může požádat vedoucího garantující katedry, aby jeho případ přezkoumal a rozhodl o opakování zkoušky. V případě záporného rozhodnutí vedoucího katedry může student požádat o přezkum a rozhodnutí děkana; jeho rozhodnutí je konečné.

Podle čl. 40 odst. 1 SZŘ, nevyhoví-li student u zkoušky, může konat první opravnou zkoušku, umožňuje-li to harmonogram akademického roku. Nevyhoví-li student při první opravné zkoušce, může konat druhou opravnou zkoušku, umožňuje-li to harmonogram akademického roku.

Podle čl. 40 odst. 2 SZŘ, vedoucí garantující katedry může na žádost studenta, zkoušejícího nebo i bez návrhu rozhodnout, že druhá opravná zkouška proběhne před zkušební komisí, kterou pro tento případ jmenuje.

Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 9. 10. 2013, čj. 1 As 52/2012-114 (publikován pod č. 2974/2014 Sb. NSS, k dispozici na www.nssoud.cz), mj. uvedl: „(…) Nejvyšší správní soud dospěl ve shodě s krajským soudem k závěru, že rozhodnutí o výjimce ze Studijního a zkušebního řádu není samo o sobě způsobilé zasáhnout do práv jednotlivce. Rozhodnutím o výjimce ze Studijního a zkušebního řádu je s definitivní platností stanoveno, zda se výjimka v konkrétním případě povoluje, tedy zda student může vykonat státní zkoušku i po lhůtě určené Studijním a zkušebním řádem. Samotné povolení či v tomto případě nepovolení výjimky však nemělo do práv stěžovatele žádné přímé dopady. Stěžovatel zůstal studentem vysoké školy. Samostatný soudní přezkum by byl zcela na místě v těch situacích, kdy na rozhodnutí o výjimce nenavazuje žádný další úkon správního orgánu, který by byl podroben soudní kontrole. Ve skutečnosti se však do právní sféry stěžovatele negativně promítne až rozhodnutí o ukončení studia. Teprve toto rozhodnutí zasahuje do právní sféry stěžovatele. (…) Rozhodnutím, které je možné na základě žaloby napadnout a přezkoumat v rámci správního soudnictví, protože zasahuje do právního postavení studenta, je až rozhodnutí o ukončení studia, např. právě v důsledku nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu podle Studijního a zkušebního řádu, tj. i pro nesložení státní zkoušky a neodevzdání diplomové práce. Až toto rozhodnutí lze považovat za rozhodnutí ve smyslu § 65 s. ř. s. a jako takové je lze podrobit přezkumu ve správním soudnictví. Toto rozhodnutí není vázáno na povolení výjimky, ale na nesplnění podmínek stanovených zákonem o vysokých školách či Studijním a zkušebním řádem. (…) Pokud není určité rozhodnutí správního orgánu rozhodnutím podle § 65 odst. 1 s. ř. s., je podrobeno výluce ze soudního přezkumu podle § 70 písm. a) s. ř. s. V tomto se rozsudky 8. a 9. senátu shodovaly. Pokud je správní akt podroben výluce ze soudního přezkumu, neboť není vůbec rozhodnutím, není možno činit rozdíl, zda žalobce tvrdí porušení svých veřejných subjektivních práv v hmotněprávní či procesní oblasti. (…)“.

Právě citované závěry Nejvyššího správního soudu byly stěžejní pro rozhodnutí zdejšího soudu o odmítnutí žaloby ve věci sp. zn. 30A 58/2014. Žalobce neměl na povolení třetí opravné zkoušky právní nárok a do jeho právního postavení studenta může zasáhnout až případné rozhodnutí o ukončení studia. Žalovaná rozhodnutí jsou proto ze své podstaty vyloučena z přezkumu ve smyslu soudního řádu správního.

Vzhledem k výše uvedenému proto soud žalobu ve smyslu § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. ve spojení s § 68 písm. e) s. ř. s. a § 70 písm. a) s. ř. s. usnesením odmítl.

Stran žalobcových návrhů na přiznání odkladného účinku žalobě a předběžné opatření soud připomíná, že takové návrhy mají akcesorickou povahu k věci hlavní a sdílí její osud. Soud proto rozhodl o jejich odmítnutí současně s odmítnutím žaloby proti napadenému rozhodnutí.

Protože řízení o žalobě bylo skončeno procesním rozhodnutím, nemohl se soud zabývat věcnými argumenty obsaženými v žalobě.

Žalobce v dané právní věci zaplatil soudní poplatek za podání žaloby ve výši 3.000,- Kč a soudní poplatky za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě, resp. za návrh na předběžné opatření (za každý z těchto návrhů 1.000,- Kč). Podle § 10 odst. 3 věta poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném ke dni rozhodnutí soudu, byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Vzhledem k tomu, že žaloba byla soudem před prvním jednáním odmítnuta, soud rozhodl o vrácení zaplacených soudních poplatků (za žalobu i za návrh na přiznání odkladného účinku, resp. návrh na předběžné opatření) žalobci.

 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s., podle něhož žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno nebo žaloba odmítnuta.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů po jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Plzni dne 24. června 2014

           JUDr. PhDr. Petr Kuchynka, Ph.D., v.r.                                                                                                                                            předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Helena Kováříková