Číslo jednací: 45A 44/2014 – 35
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Jitky Zavřelové a soudců JUDr. Věry Šimůnkové a JUDr. Milana Podhrázkého v právní věci žalobce: P.Č., bytem , pro doručování: poste restante, proti žalovanému: Městský soud v Praze, se sídlem Spálená 2, 120 00 Praha 2, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem,
t a k t o :
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 5. 2014, č. j. Nad 122/2014-21, bylo ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) projednání a rozhodnutí žaloby podané původně u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který žalobu obdržel dne 31. 1. 2014 a postoupil ji Městskému soudu v Praze, přikázáno Krajskému soudu v Praze.
Žalobce se v žalobě domáhá, aby soud „zakázal žalovanému, aby pokračoval v porušování žalobcova práva na doručení věcného vyrozumění o stížnosti, a přikázal mu, aby obnovil stav před zásahem, kdy stížnost na nečinnost soudu zmařil nesmyslným sdělením (Spr 1714/13)“. Žalobce ve své „stížnosti“ z 11. 6. 2013 adresované žalovanému uvedl, že žádá o „prošetření iracionálního konání Městského soudu v Praze pod značkou 6 Ad 22/11, které způsobilo průtahy“. Tuto žádost odůvodnil tím, že „žádost o zpřístupnění spisu není návrh, k němuž by Městský soud v Praze nemusel přihlížet“. Dále žalobce podotkl, že žalovaný nevydal žádné rozhodnutí o jeho předešlé žádosti z 19. 2. 2011, nevypravil návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu z 10. 11. 2011, vnutil žalobci právního zástupce, pochybil při doručování soudních písemností a konečně že ignoruje emailovou korespondenci. Žalovaný vyhodnotil žalobcovo podání z 11. 6. 2013 podle jeho obsahu jako opakování či připomínku své žádosti z 30. 4. 2013 o nahlédnutí do soudního spisu u Krajského soudu v Českých Budějovicích vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 Ad 22/2011.
Žalobce následně požádal, aby byl osvobozen od soudního poplatku.
Krajský soud v Praze shledal, že v dané věci nejsou splněny podmínky řízení.
Dle ustanovení § 82 odst. 1 s. ř. s. každý, kdo tvrdí, že byl přímo zkrácen na svých právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením (dále jen "zásah") správního orgánu, který není rozhodnutím, a byl zaměřen přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo, může se žalobou u soudu domáhat ochrany proti němu nebo určení toho, že zásah byl nezákonný.
Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. se správním orgánem rozumí orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jakož i fyzická nebo právnická osoba nebo jiný orgán, pokud jim bylo svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.
Dle ustanovení § 126 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudech a soudcích“), předseda krajského soudu vykonává státní správu krajského soudu a okresních soudů v jeho obvodu. Vedle toho podle odst. 2 téhož ustanovení předseda krajského soudu dbá o důstojnost jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, vedených u krajského soudu a u okresních soudů v jeho obvodu, a o to, aby v těchto řízeních nedocházelo ke zbytečným průtahům. K tomu účelu, a to i s využitím elektronické evidence věcí, vedených u krajského a okresních soudů, provádí prověrky soudních spisů, dohlíží na úroveň soudních jednání a vyřizuje stížnosti.
Dle ustanovení § 119 zákona o soudech a soudcích je za správu soudů odpovědné Ministerstvo spravedlnosti (srov. též ustanovení § 11 odst. 1 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů).
Z koncepce zavedené v zákoně o soudech a soudcích je zřejmé, že v činnosti soudů je třeba rozlišovat případy, kdy je soudci a pracovníky soudu vykonávána moc soudní (tzv. jurisdikční složka) a případy, kdy pracovníci soudu jednající z pověření orgánu státní správy soudů vykonávají správní činnost a kdy je tedy jejich jednání považováno za úkon správního orgánu. Soud proto zkoumal, do které z výše uvedených činností soudu (tj. zda do jurisdikční nebo do výkonu státní správy) by měl spadat „zásah“ namířený proti žalobci.
V nyní projednávané věci se žalobce ve své podstatě domáhá umožnění nahlédnutí do soudního spisu vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 6 Ad 22/2011u Krajského soudu v Českých Budějovicích.
Právo účastníka řízení nahlížet do soudního spisu upravuje ustanovení § 45 odst. 1 a 2 s. ř. s., podle něhož účastníci, jejich zástupci a osoby zúčastněné na řízení mají právo nahlížet do soudního spisu a jeho příloh, s výjimkou protokolu o hlasování, a pořizovat si z něj výpisy a opisy nebo žádat, aby mu byl takový výpis nebo opis vydán. Jiným osobám může povolit nahlédnutí předseda senátu, prokáží-li právní zájem nebo vážný důvod a není-li to v rozporu s právy nebo právem chráněnými zájmy některého z účastníků. Účastník řízení může se souhlasem předsedy senátu požádat, aby mohl do soudního spisu nebo jeho částí nahlédnout u jiného než procesního soudu (srov. § 191 věta první instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001-Org., kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, ve znění pozdějších předpisů). Takový úkon je zpoplatněn (viz položka 35 Sazebníku poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů). Z uvedeného vyplývá, že nahlížení do soudních spisů a úkony s tím související jsou nepochybně výkonem jurisdikční činnosti soudu, neboť se tak děje v rámci konkrétního soudního řízení.
Pokud jde o žalobcem požadované zajištění nahlížení do soudního spisu, jde zjevně o úkon soudu v rámci rozhodovacího procesu o věci samé a příslušnou námitku bude moci žalobce uplatnit v rámci případného opravného prostředku. Podal-li žalobce v této věci stížnost předsedovi (místopředsedovi) soudu, není věcné vyřízení takové stížnosti v jeho kompetenci, resp. její nevyřízení nelze považovat za nezákonný zásah správního orgánu, jak to nesprávně činí žalobce. K povaze činnosti soudů se vyjádřil též Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2005, č. j. 8 Ans 2/2005 – 63: „Výkonem soudní moci je nejen přímé rozhodování soudu, ale i výkon takových činností, které sice nejsou přímou jurisdikční činností, nicméně jsou s jejím výkonem bezprostředně spjaty.“
Soud tedy dospěl k závěru, že požadovaný úkon (umožnění nahlédnutí do soudního spisu) je svou povahou aktem moci soudní, a z tohoto důvodu jej nelze podřadit pod nezákonný zásah správního orgánu ve smyslu ustanovení § 82 s. ř. s. za použití § 4 odst. 1 písm. c) s. ř. s. Pravomoc správních soudů v této věci rozhodovat proto není dána a Krajský soud v Praze tudíž musel návrh žalobce odmítnout pro nedostatek podmínek řízení [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. ].
Za tohoto stavu již soud nerozhodoval o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků.
O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 11. srpna 2014
Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost:
Božena Kouřimová