U s n e s e n í
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Věrou Šimůnkovou v právní věci žalobce: B. A., nar. , státní příslušnost, t. č. neznámého pobytu, zastoupeného JUDr. Katarzynou Žák Krzyžankovou, advokátkou se sídlem Šlikova 550, 169 00 Praha 6, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR (Odbor azylové a migrační politiky), pošt. schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 2. 2014, č. j. OAM-34/LE-LE05-LE05-2014,
t a k t o:
O d ů v o d n ě n í:
Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž byla podle ustanovení § 16 odst. 1 písm. d) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o azylu“), zamítnuta jako zjevně nedůvodná žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany.
V době zahájení soudního řízení byl žalobce umístěn v Přijímacím středisku Praha Ruzyně. V průběhu řízení bylo ze zprávy Správy uprchlických zařízení Ministerstva vnitra zjištěno, že žalobce byl z přijímacího střediska přemístěn nejprve do Zařízení pro zajištění cizinců Bělá Jezová a následně do Pobytového střediska Kostelec nad Orlicí, v němž se naposledy zdržoval dne 6. 6. 2014, kdy mu byly z důvodu ukončení řízení o udělení mezinárodní ochrany ukončeny služby. Téhož dne žalobce ze střediska odešel. Žádnou novou adresu neuvedl. Současné místo pobytu žalobce není známo nejenom Správě uprchlických zařízení, ale ani žalovanému či Policii České republiky.
Podle ustanovení § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).
Protože v daném případě jsou splněny zákonné podmínky pro postup podle ustanovení § 33 písm. b) zákona o azylu (žalobce je neznámého pobytu, neboť se nezdržuje na adrese posledního hlášeného pobytu a jinou adresu se soudu nepodařilo zjistit), soud řízení podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 33 písm. b) zákona o azylu zastavil.
Nastoupení některého z důvodů podle ustanovení § 33 zákona o azylu pak vylučuje, aby soud ve věci meritorně rozhodoval. Neznámý pobyt žalobce obligatorně vyúsťuje v zastavení řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2008, čj. 3 Azs 40/2008-67, dostupný na www.nssoud.cz).
V důsledku zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 s. ř. s.).
Žalobci byla usnesením ze dne 31. 3. 2014, č. j. 47 Az 3/2014 - 19, ustanovena zástupkyní JUDr. Katarzyna Žák Krzyžanková, advokátka se sídlem Šlikova 550, 169 00 Praha 6. Odměna ustanovené zástupkyně byla stanovena v souladu s vyúčtováním ve výši 6.800 Kč, a to za dva úkony právní služby po 3100 Kč [převzetí a příprava zastoupení, písemné podání – doplnění žaloby podle ustanovení § 7, § 9 odst. 3 písm. f), a ustanovení § 11 odst. 1 písm. b) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb.], k čemuž byla přičtena paušální částka jako náhrada hotových výdajů ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč) podle ustanovení § 13 odst. 3 téže vyhlášky. Uvedená částka bude zástupkyni žalobce vyplacena z účtu Krajského soudu v Praze do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Praze dne 25. září 2014
JUDr. Věra Šimůnková, v. r.
samosoudkyně
Za správnost:
Božena Kouřimová