USNESENÍ
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobkyně P. T. N., proti žalovanému Ministerstvu vnitra ČR, se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11.12.2013, č. j. OAM- 241/LE-LE05-HA08-2013, ve věci mezinárodní ochrany, takto:
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně napadla včas podanou žalobou shora uvedené rozhodnutí žalovaného, kterým jí nebyla udělena mezinárodní ochrana dle ustanovení § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
Podle § 33 písm. a) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany (žalobce) v průběhu řízení zemřel.
V průběhu řízení před soudem vyšlo najevo, že žalobkyně zemřela. Tato skutečnost byla soudu dne 29.9.2014 oznámena manželem žalobkyně, který k prokázání této skutečnosti doložil úmrtní list vystavený dne 6.6.2014 matričním úřadem Magistrátu města Hradec Králové, z něhož je zřejmé, že žalobkyně dne 25.5.2014 zemřela.
Podle ustanovení § 29 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění za použití § 64 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s.ř.s.“), není-li zastoupena fyzická osoba, která jako účastník řízení nemůže před soudem samostatně jednat, ustanoví jí předseda senátu opatrovníka. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zemřela, ustanovil jí soud opatrovníkem podle § 29 odst. 1, 4 zákona č. 99/1963 Sb., osobu blízkou - manžela, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.
Vzhledem k tomu, že žalobkyně v průběhu řízení zemřela, nezbylo soudu než řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného zastavit podle § 33 písm. a) zákona o azylu. Tento postup umožňuje ust. § 47 písm. c) s. ř. s., dle kterého soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 3. října 2014
JUDr. Ivona Šubrtová, v.r.
samosoudkyně