[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci žalobkyně J. D., bytem ………………, …………, zast. JUDr. Tomášem Truschingerem, advokátem se sídlem Bašty 413/2, 602 00 Brno, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19.11.2013, č.j. 7553114712/315-PP,
t a k t o :
I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení , č.j. 7553114712/315-
PP ze dne 19.11.2013 s e z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení za právní zastoupení k rukám zást. žalobkyně JUDr. Tomáše Truschingera, advokáta se sídlem Bašty 413/2, částku 4.719 Kč do 30-ti dnů od právní moci rozsudku.
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím žalované ze dne 19.11.2013, č.j. 7553114712/315-PP, žalovaná zamítla námitky účastnice řízení a rozhodnutí ze dne 14.5.2013 potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím ČSSZ přiznala účastnici řízení podle ust. § 38 písm. a) zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o důchodovém pojištění) od 5.3.2013 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 5.214 Kč měsíčně, neboť podle posudku MěSSZ Brno ze dne17.4.2013 je od 5.3.2013 invalidní podle § 39 odst. 1 a jedná se o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění, když z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu jí poklesla pracovní schopnost o 35%. V námitkách ze dne 24.6.2013 vyslovila nesouhlas se stanoveným datem vzniku invalidity, stupněm invalidity, že pro výpočet výše invalidního důchodu nebylo zohledněno studium na střední škole, její onemocnění jí stěžuje výkon běžných denních aktivit a nebyly správně zhodnoceny veškeré okolnosti a příčiny nepříznivého zdravotního stavu, které by se měly projevit v navýšení horní hranice, a proto se domáhá přiznání vyššího stupně invalidity. Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitce účastnice řízení a posoudila invaliditu podle § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák. č. 582/1991 Sb. Podle posudku o invaliditě ze dne 15.8.2013 je účastnice řízení od 25.3.2013 invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, jde o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a), neboť procentní míra poklesu pracovní schopnosti stanovená podle kap. V, položka 3, písm. c) činila 35 %.
V žalobě žalobkyně vytkla žalované nesprávně stanovený den vzniku invalidity, stupeň invalidity, nesprávnosti uvedené v lékařském posudku ze dne 17.4.2013 a 15.8.2013 a má i zato, že ve výpočtu důchodu nebyla zohledněna doba studia na střední škole. Oba posudky obsahují řadu nesprávností a nepravdivých tvrzení, např. o nepravidelné docházce do psychiatrické ambulance, když ze zdravotní dokumentace vyplývá opak, dále okolnosti změny ošetřujícího lékaře psychiatra, nesprávnost v datu vzniku invalidity (5.3.2013 a 25.3.2013). První ataka onemocnění nebyla dne 30.8.2012, ale jednalo se pouze do té doby o nejtěžší projev daného onemocnění. Vytýká dosavadní posouzení zdravotního stavu, nezhodnocení veškerých okolností a příčin nepříznivého zdravotního stavu, a proto by měl být znovu přezkoumán nejen z hlediska výše míry poklesu pracovní schopnosti, ale i z hlediska vzniku invalidity.
Žalovaná ve vyjádření navrhla důkaz posudkem PK MPSV s tím, že rozhodnutí ponechává na výsledku dokazování u soudu s tím, že studium na střední škole je plně započteno jako časové období v rozsahu 4 let a po dosažení věku 18-ti let jako náhradní doba pojištění.
Soud vyžádal a provedl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně ze dne 6.6.2014. Posudková komise za účasti odborného lékaře – psychiatra hodnotila zdravotní stav na základě lékařských nálezů v posudkové dokumentaci, doložených nálezů k žalobě a v námitkovém řízení, ve zdravotní dokumentaci praktického lékaře a předložené v průběhu řízení v komisi. Po zhodnocení odborných lékařských nálezů uvedených a citovaných v posudku komise shrnula, že jde o dlouhodobě nepříznivý dlouhodobě zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kap. V, položce 3c, přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v platném znění, pro který se stanovuje míra pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí 30% - 45%, tj. 45% a vzhledem k souběhu psychotické poruchy s progredující osobnostní poruchou a kognitivním deficitem horní hranici míry poklesu pracovní schopnosti navýšila o 10% na celkových 55%., v němž je maximálně zohledněna tíže residuální psychotické symptomatologie, porucha osobnosti i přítomnost progredujícího kognitivního deficitu spolupodílejících se na poklesu pracovní schopnosti a snížené úrovni společenského chování. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, šlo o invaliditu druhého stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) téhož zákona, nešlo o invaliditu třetího stupně podle § 39 odst. 2 písm. c). Vznik invalidity posudková komise stanovila ke dni 14.9.2012, tj. od propuštění z hospitalizace po 4. atace duševní poruchy.
Při jednání žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyslovila souhlas s vypracovaným posudkem, který reagoval na všechny námitky uvedené v žalobě stran řádného posouzení zdravotního stavu ke vzniku invalidity i zvýšení stupně invalidity a nečinila žádný další důkazní návrh.
Žalovaná nenavrhla další dokazování a ponechala na rozhodnutí soudu s ohledem na provedené dokazování.
Zást. žalobkyně navrhl zrušit rozhodnutí žalované s poukazem na závěr posudku PK MPSV a účtoval na nákladech řízení za tři úkony právní služby a 3x režijní paušál.
Na základě shora provedeného důkazu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Z důvodu žalobních námitek soud vyžádal posudek PK MPSV v Brně, který byl vypracován dne 6.6.2014, v němž posudková komise řádně a úplně zhodnotila zdravotní stav žalobkyně, vyjádřila se ke všem námitkám vznesených žalobkyní k dosud vypracovaným posudkům v rozsahu dostačujícím pro zhodnocení a posouzení žaloby. Z obsahu posudku je zřejmé, že se posudková komise zabývala zdravotním stavem velmi podrobně, provedla objektivní vyšetření při svém zasedání, za účelem namítaného vzniku invalidity zhodnotila i lékařské zprávy z let předcházejících vydání napadeného rozhodnutí. Na základě toho pak stanovila nový vznik invalidity 14.9.2012 a rovněž i druhý stupeň invalidity, čímž vyhověla z hlediska posouzení zdravotního stavu žalobkyni zcela. Soud posoudil vypracovaný posudek PK MPSV v Brně za úplný, podrobný, přesvědčivý a pojal ho jako zásadní důkaz pro posouzení žaloby.
Na základě jeho závěru soud zrušil napadené rozhodnutí ve smyslu ust. § 78 odst. 1 soudního řádu správního. Žalovaná je v dalším řízení vázána právním názorem soudu, že žalobkyně byla k datu napadeného rozhodnutí dne 19.11.2013 invalidní, šlo o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zákona o důchodovém pojištění a tato invalidita vznikla dne 14.9.2012 podáním žádosti.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Na nákladech řízení zástupce žalobkyně účtoval za 3 úkony právní služby a 3x náhradu hotových výdajů s tím, že je plátcem DPH. Na náhradě nákladů řízení zástupci žalobkyně náleží za 3 úkony právní služby, tj. první porada s klientem, včetně převzetí a přípravy zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. b), písemné podání podle § 11 odst. 1 písm. d) a za účast u jednání podle § 11 odst. 1 písm. e) vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění celkem částka 3.000 Kč. Ke každému úkonu právní služby náleží náhrada hotových výdajů, která činí podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300,-Kč, celkem tj. 900 Kč. Celkovou částku 3.900 Kč soud navýšil o 21 % DPH, tj. o 819 Kč, protože je zástupce plátcem DPH. Náklady řízení žalobkyně ve výši 4.719 Kč je žalovaná povinna zaplatit do 30-ti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 22. července 2014
JUDr. Milada Haplová, v. r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Karolina Marešová