č. j. 45 Az 33/2014 - 51
U s n e s e n í
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavřelovou v právní věci žalobce: E. M., zastoupený Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR (Odbor azylové a migrační politiky), pošt. schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 5. 2013, č. j. OAM-322/ZA-ZA06-K01-2012,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto tak, že se žalobci mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o azylu“), se neuděluje.
V době zahájení soudního řízení byl žalobce hlášen na adrese xx. Na tuto adresu soud žalobci doručoval předvolání k jednání, které se však vrátilo s poznámkou pošty, že zásilku nebylo možné dne 4. 9. 2014 vložit do schránky, přičemž o této skutečnosti bylo možné zanechat žalobci oznámení v místě doručení. Soud proto vyzval k součinnosti advokáta žalobce, který nejprve podáním ze dne 10. 9. 2014 sdělil, že s žalobcem pravděpodobně není krátkodobě v kontaktu, a proto nemůže sdělit informace ohledně jeho pobytu. Po prodloužení lhůty ke sdělení informace o pobytu žalobce jeho advokát podáním ze dne 18. 9. 2014 sdělil, že s žalobcem v současné době není v žádném kontaktu, neboť se s ním nedaří spojit ani telefonicky a ani písemně na jím uvedených posledních kontaktech.
Jak Policie ČR, tak i Ministerstvo vnitra pak soudu k jeho žádosti sdělili, že poslední hlášená adresa žalobce je xx.
Podle ustanovení § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).
Protože v daném případě jsou splněny zákonné podmínky pro postup podle § 33 písm. b) zákona o azylu (žalobce je neznámého pobytu, neboť se nezdržuje na adrese, která je evidována jako hlášená adresa jeho pobytu a jinou adresu se soudu nepodařilo zjistit), soud řízení podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 33 písm. b) zákona o azylu zastavil, aniž by vyčkával, až se žalobce v budoucnu znovuobjeví či až se jeho advokátovi s ním podaří spojit.
K tomu soud poznamenává, že uvedené zákonné ustanovení je výrazem toho, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany v případě, že podá žalobu a dožaduje se soudního přezkoumání rozhodnutí ve své azylové věci, je povinen poskytovat soudu součinnost v podobě jeho neproblematické dosažitelnosti. To se projevuje tím, že je povinen mít místo hlášeného pobytu, zdržovat se zde, případně soudu oznámit, že se zdržuje jinde. Je tedy nutno si uvědomit, že statut žadatele o udělení mezinárodní ochrany s sebou nese nejen práva, kterých je celá řada a která do života cizince přinášejí řadu pozitiv, ale také povinnosti, s nimiž logicky souvisí i jistá omezení, která je jako protiváhu nutné respektovat.
V důsledku zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 22. 9. 2014
Mgr. Jitka Zavřelová, v.r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Vlasáková