Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a soudců JUDr.Jitky Hroudové a Mgr.Marka Bedřicha v právní věci žalobce: Hlavní město Praha, se sídlem Mariánské nám. 2, Praha 1, zast. JUDr. Jiřím Brožem, CSc., advokátem, se sídlem Dykova 17, Praha 10, proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro hlavní město Prahu, se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu Praha, ze dne 13.1.2010, č.j. PÚ 2739/92/1
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce podal žalobu proti rozhodnutí označenému v záhlaví usnesení, jímž bylo podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, rozhodnuto, že oprávněné osoby H. A., J. J. a B. Š. jsou vlastníky nemovitosti dle KN parc.č. 1573, zahrada o výměře 1685 m² a nejsou vlastníky v rozhodnutí vyjmenovaných nemovitostí v katastrálním území Horní Počernice. Žalobce v žalobě namítá, že rozhodnutí bylo vydáno zcela mimo věcnou příslušnost správního orgánu, a domáhá se toho, aby soud vyslovil jeho nicotnost.
Zdejší soud úvodem podotýká, že v projednávané věci, kdy se žalobce domáhá pouze vyslovení nicotnosti napadeného rozhodnutí, jímž bylo (alespoň zdánlivě) správním orgánem rozhodnuto v soukromoprávní věci, je dána věcná příslušnost k rozhodnutí soudu ve správním soudnictví (viz usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 5. 3. 2012, čj. Konf 53/2011-25).
Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013, čj. 7 As 100/2010-65 platí, že ani žalobu, jejímž jediným důvodem je tvrzená nicotnost rozhodnutí, však nelze podat kdykoliv. Počátek lhůty pro její podání je určen dnem oznámení rozhodnutí vydaného v odvolacím řízení žalobci, nikoliv dnem, v němž mu byl oznámen úkon správního orgánu ve věci prohlášení nicotnosti podle § 77 a 78 správního řádu.
Podle § 46 odst. 1 písm. b) soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán předčasně nebo opožděně.
Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. lze žalobu podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou.
V daném případě bylo žalobou napadené rozhodnutí (proti němuž není přípustné odvolání a které je tak konečným rozhodnutím ve věci) doručeno žalobci dne 15.1.2010, jak žalobce sám výslovně v žalobě uvádí. Podle § 40 odst. 2 s. ř. s. lhůta určená podle týdnů, měsíců nebo roků končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty. Posledním dnem lhůty pro podání žaloby tak bylo pondělí 15.3.2010. Žaloba však byla podána osobně na podatelně soudu až dne 26.8.2014
Jelikož lhůta pro podání žaloby uplynula marně dnem 15.3.2014, je žaloba opožděná. Soud proto postupoval podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a žalobu jako opožděně podanou odmítl. Za situace, kdy soud odmítl žalobou jako opožděnou, se nezabýval důvodností žalobních námitek.
Výrok o nákladech řízení soud opřel o ust. § 60 odst. 3 s. ř. s. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 22. září 2014 JUDr. Hana Veberová
předsedkyně senátu