22 A 139/2014 – 17  

U S N E S E N Í

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Gottwalda a soudců JUDr. Moniky Javorové a Mgr. Tomáše Zubka v právní věci navrhovatele M. K., zastoupeného Mgr. Karlem Jindrákem, advokátem se sídlem Praha 10 – Strašnice, Černokostelecká 856/33, za účasti 1) Městského úřadu Český Těšín, se sídlem Český Těšín, nám. ČSA 1, 2) České strany sociálně demokratické, jednající volební zmocněnkyní I. B., 3) Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové, jednající volební zmocněnkyní Mgr. P. S. R., 4) Komunistické strany Čech a Moravy, jednající volebním zmocněncem J. N., 5) Nestraníků, jednajících volební zmocněnkyní M. L., 6) Nezávislých, jednajících volebním zmocněncem M. Z., a 7) Občanské demokratické strany, jednající volební zmocněnkyní Ing. E. P., o návrhu na neplatnost hlasování ve volbách do Zastupitelstva města Český Těšín, konaných ve dnech 10. – 11.10.2014,

t a k t o :

I. Návrh se zamítá.

 II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

 Navrhovatel se podaným návrhem domáhá vyslovení neplatnosti hlasování ve volbách do Zastupitelstva města Český Těšín, konaných ve dnech 10. – 11.10.2014, kdy namítá, že „dle informací získaných od Nadačního fondu proti korupci došlo při volbách v Českém Těšíně ke kupčení s hlasy“. Jako důkaz navrhovatel označil výslech blíže nespecifikovaného zástupce Nadačního fondu proti korupci.

 Podáním navrhovatele došlým soudu dne 27.10.2014 nazvaným „Doplnění návrhu na neplatnost voleb“ se soud nemohl zabývat, když ve volebních věcech lze všechny skutkové či právní důvody, o které navrhovatel opírá svůj návrh, účinně uvést jen ve lhůtě pro podání návrhu, která skončila již dne 24.10.2014 v 16:00 hod.     (§ 60 odst. 1, odst. 3 zák. č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí             a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) – srov. např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 13.12.2014 č.j. Vol 13/2004-31,   Sb. NSS č. 472/2005, www.nssoud.cz. Nadto navrhovatel v tomto podání toliko obecně uvádí, že podal trestní oznámení pro podezření ze spáchání vyjmenovaných osmi trestných činů.

 Krajský soud proto posoudil návrh, jak byl podán již 24.10.2014, a dospěl k závěru, že jakkoli navrhovatel tvrdí v obecné rovině jednání, v němž spatřuje volební vadu, ničeho netvrdí o jeho intenzitě (rozsahu) a o tom, jaký vliv měla mít tato volební vada na složení Zastupitelstva města Český Těšín, natož aby tvrdil       a navrhoval důkazy k příčinné souvislosti mezi tvrzenou volební vadou a vlivem na rozdělení mandátů v Zastupitelstvu města Český Těšín.

 S ohledem na shora uvedenou koncentraci a na okamžik podání návrhu již soud nemohl vyzývat navrhovatele k doplnění jeho podání.

 Podle ustálené judikatury Ústavního soudu ve volbách do obecních zastupitelstev nejde jen o práva voličů a volebních stran, nýbrž též o práva kandidátů na členy zastupitelstva a o práva zvolených kandidátů, která vyplývají      z práva ucházet se za rovných podmínek o volené funkce a v případě zvolení tyto funkce bez překážek vykonávat. [nález sp. zn. Pl. ÚS 30/95 ze dne 10. 1. 1996, Sbírka rozhodnutí, svazek 5, nález č. 3, str. 17 (21), vyhlášen pod č. 31/1996 Sb.]. Ve volebním soudnictví nejde jen o to, zda byl porušen volební zákon objektivně či subjektivně, nýbrž je třeba vzít v úvahu všechny okolnosti konkrétního případu a intenzitu a způsob porušení volebního zákona. Nikoliv každé porušení volebního zákona vyvolává (je-li napadeno) neplatnost voleb. Každý případ je nutno posuzovat a vyhodnocovat nikoliv formálně, nýbrž materiálně: vždy individuálně      a s přihlédnutím ke všem konkrétním okolnostem. Prvotním úkolem volebního soudnictví je ochrana funkce voleb v demokratické společnosti z hlediska tzv. objektivního ústavního práva; proto je třeba i v rámci něho reflektovat ochranu základních práv a svobod fyzických a právnických osob. [nález sp. zn. I. ÚS 526/98 ze dne 19. 2. 1999, Sbírka rozhodnutí, svazek 13, nález č. 27, str. 203 (204, 205)]. Základní funkcí … je zajištění řádného provedení voleb. … Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. … Názor volební teorie a praxe z 19. století, podle kterého každá nezákonnost má za následek neplatnost voleb, pokud se neprokáže opak, byl již překonán. … Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. … Tento proces je založen na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním            a respektujícím práva menšiny (čl. 6 Ústavy), … Úprava ověřování voleb je přitom alternativně založena na předpokladu objektivní příčinné souvislosti mezi volební vadou a složením zastupitelského sboru nebo alespoň možné příčinné souvislosti (princip potenciální kauzality). Tuto možnou příčinnou souvislost je však třeba vykládat nikoli jako pouhou abstraktní možnost. … Z čl. 21 odst. 4 Listiny lze dovodit právo zvoleného kandidáta na nerušený výkon funkce po stanovené časové období … Z toho je třeba dovodit, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. [nález sp. zn. Pl. ÚS 73/04 ze dne 26. 1. 2005, Sbírka rozhodnutí, svazek 36, nález č. 17, str. 185 (209-211)]. Čl. 21 odst. 4 Listiny se nevztahuje pouze na přístup k veřejné funkci ve smyslu vzniku funkce, ale zahrnuje i právo na její nerušený výkon včetně práva na ochranu před protiprávním zbavením této funkce. Účast na správě věcí veřejných, která je smyslem celého článku 21, se nevyčerpává pouhým získáním funkce, nýbrž logicky trvá po celu dobu výkonu této funkce. Pokud je tedy tímto článkem Listiny sledováno umožnit občanům správu veřejných záležitostí, musí být subjekt vykonávající funkci nadán rovněž ochranou před libovůlí státu, která by mu mohla bránit ve výkonu veřejné funkce. Samotné právo na přístup k veřejným funkcím by nemělo smysl, pokud by neobsahovalo i ochranu v průběhu výkonu funkce. [nález sp. zn. II. ÚS 53/06 ze dne 12. 9. 2006, Sbírka rozhodnutí, svazek 42, nález č. 159)]. Výše uvedené úvahy se projevily i v nálezech sp. zn. I. ÚS 768/06 ze dne 12. 12. 2006, stejně jako          v nálezech sp. zn. III. ÚS 885/06 a III. ÚS 887/06, oba ze dne 10. 1. 2007, Sbírka rozhodnutí, svazek 43, nález č. 224, svazek 44, nálezy č. 3 a č. 4).

 Za situace, kdy navrhovatel nikterak netvrdí, jak se měly jím namítané volební vady projevit ve složení Zastupitelstva města Český Těšín podle výsledků napadených voleb, byl jeho návrh jako nedůvodný zamítnut.

 O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s.ř.s.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Ostravě dne 31. října 2014

                                                    Mgr. Jiří Gottwald

                                                    předseda senátu