č. j.: 45 Az 28/2014-46
U s n e s e n í
Krajský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Zavřelovou v právní věci žalobce: Y. A., nar. , státní příslušník Ukrajinské republiky, t.č. neznámého pobytu, zastoupený Mgr. Bc. Filipem Schmidtem, LL. M., advokátem se sídlem Čihákova 871/15, 190 00 Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra (Odbor azylové a migrační politiky), pošt. schránka 21/OAM, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 4. 2014, č. j. OAM-13/LE-BE02-BE03-2014,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze dne 16. 5. 2014 domáhá zrušení rozhodnutí označeného v záhlaví tohoto usnesení, jímž bylo zastaveno řízení o jeho žádosti o udělení mezinárodní ochrany jako nepřípustné podle ustanovení § 25 písm. i) ve s pojení s ustanovením § 10a písm. e) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“).
V době zahájení soudního řízení byl žalobce hlášen na adrese Zařízení pro zajištění cizinců B. Z databáze žalovaného však soud dne 17. 9. 2014 zjistil, že žalobce dne 4. 6. 2014 toto zařízení opustil, neboť byl vyhoštěn. Adresu žalobce v cizině soud z této databáze nezjistil. Policie ČR, ředitelství služby cizinecké policie soudu k jeho žádosti podáním ze dne 23. 9. 2014 potvrdila skutečnost, že žalobce byl shora uvedeného dne vyhoštěn a současně sdělila, že současné místo pobytu žalobce známo není.
Soud se ještě na pobyt žalobce dotázal u jeho zástupce, který však ve stanovené lhůtě a ani později do dne vydání tohoto usnesení nereagoval.
Podle ustanovení § 33 písm. b) zákona o azylu soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce).
Protože v daném případě jsou splněny zákonné podmínky pro postup podle § 33 písm. b) zákona o azylu (žalobce je neznámého pobytu a jinou adresu se soudu dostupnými prostředky nepodařilo zjistit), soud řízení podle ustanovení § 47 odst. 1 písm. c) s. ř. s. ve spojení s ustanovením § 33 písm. b) zákona o azylu zastavil.
V důsledku zastavení řízení nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (§ 60 odst. 3 s. ř. s.).
Poučení : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 13. října 2014
Mgr. Jitka Zavřelová, v.r.
samosoudkyně
Za správnost : Alena Léblová