18Ad 24/2014-24

 

[OBRÁZEK]

 

         ČESKÁ   REPUBLIKA  

  ROZSUDEK

      JMÉNEM   REPUBLIKY

 

       Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudcem  JUDr. Petrem Indráčkem                 v právní věci žalobce D.  K., zastoupeného JUDr. Jarmilou Bajerovou, advokátkou se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Matiční 3, proti žalované České správě sociálního zabezpečení se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8.4.2014 o zamítnutí námitek a potvrzení rozhodnutí žalované ze dne  18.3.2014, o starobní důchod před dosažením důchodového věku,

  t a k t o :

 

        I.          Žaloba  s e   z a m í t á .

       II.          Žádný z účastníků   n e m á   právo na náhradu nákladů řízení.

       III.     Odměna advokátky JUDr. Jarmily Bajerové   se určuje částkou  3.146,- Kč,  která jí  bude proplácena z účtu Krajského soudu v Ostravě do 60-ti dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. 

 

     O d ů v o d n ě n í

       Rozhodnutím ze dne 8.4.2014 č.j. X  žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 18.3.2014, kterým zamítla žádost žalobce o starobní důchod před dosažením důchodového věku pro nesplnění

 

podmínek ust. § 31 zákona č. 155/1995 Sb. s odůvodněním, že žalobce ke dni 21.4.2014, od kterého žádal o jeho přiznání,  nezískal potřebnou dobu pojištění 31 let požadovanou ust. § 29 odst. 1 písm. g) citovaného zákona ani podle ust. § 29 odst. 3 téhož zákona 30 let doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 téhož zákona.  

      Žalobce proti uvedenému rozhodnutí podal včasnou žalobu, ve které poukázal na to, že v řízení o námitkách žádal o odstranění tvrdosti zákona v ust. § 11 a § 13 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, jelikož je přesvědčen o „narušení ústavnosti ve znění čl. 10 o zachování lidské důstojnosti, v jeho případě důstojného stáří a v čl. 30 Listiny základních práv a svobod“. Žalobce požadoval zrušení napadeného rozhodnutí žalované. Je předčasný starobní důchodce, kterému nenáleží starobní důchod, ale „pojistná státní sociální dávka v zákonné výši v režimu ČSSZ, bez omezení osobních svobod“.

      Krajský soud provedl důkaz napadeným rozhodnutím žalované ze dne 8.4.2014 č.j. 521 213 109/315-EKO, připojeným dávkovým spisem žalobce  a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 

      Při řízení o žalobě žalobce vycházel krajský soud z ust. § 65 a násl. s.ř.s. a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době vydání rozhodnutí žalované (ust. § 75 s.ř.s.).

       Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z dávkového spisu žalobce vzal v daném případě krajský soud za prokázáno, že žalobce podal žádost o starobní důchod před dosažením důchodového věku dne 26.2.2014 s tím, aby mu tento důchod byl přiznán od  21.4.2014. O této žádosti rozhodla žalovaná rozhodnutím ze dne 18.3.2014 tak, že ji zamítla, neboť žalobce získal ke dni 21.4.2014, od něhož  žádal o přiznání starobního důchodu,  pouze 16 roků a 347 dnů pojištění a 12 roků a 237 dnů doby pojištění uvedené v ust. § 11 a § 13 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění. Žádost tedy žalovaná zamítla proto, že žalobce nesplňuje podmínku potřebné doby pojištění. K rozhodnutí je připojen osobní list důchodového pojištění žalobce, ze kterého je patrný uvedený rozsah pojištění žalobce s přehledem jednotlivých dob pojištění. Dávkový spis dále obsahuje námitky proti tomuto rozhodnutí, v nichž žalobce uvedl, že rozhodnutí pokládá za diskriminující ve znění Listiny základních práv a svobod a že žádá o odstranění tvrdosti zákona v ust. § 11 a § 13 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění o době pojištění. Požaduje „status předčasného starobního důchodce, kterému náleží pojistná státní sociální dávka v zákonné výši“. O těchto námitkách rozhodla žalovaná žalovanou napadeným rozhodnutím ze dne 8.4.2014.

 

      Jedinou námitkou žalobce v této projednávané věci byl jeho odkaz na jim podané námitky ze dne 2.4.2014, v nichž žádal o odstranění tvrdosti zákona v ust.   § 11 a           § 13 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění o době pojištění. Žalobce je v této souvislosti přesvědčen o porušení čl. 10  a čl. 30 Listiny základních práv a svobod. Ohledně požadavku žalobce na odstranění tvrdosti zákona odkazuje krajský soud na ust. § 4 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., podle kterého ministr práce a sociálních věcí může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech. Z tohoto ustanovení vyplývá zákonné zmocnění pro ministra práce a sociálních věcí, resp. jím pověřené správy sociálního zabezpečení ve věcech odstraňování tvrdosti zákona při provádění sociálního zabezpečení a vyplývá z něho mimo jiné také to, že k řízení a rozhodování o věcech žádostí nejsou zákonem zmocněny soudy. Proto k této žalobní námitce nemůže krajský soud přihlížet jako k důvodné. Žalobce je v žalobě přesvědčen o  porušení čl. 10 a čl. 30 Listiny základních práv a svobod (vyhlášené pod č. 2/1993 Sb.) vůči jeho osobě. Podle čl. 10 odst. 1 Listiny má každý právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest, dobrá pověst a chráněno jeho jméno. Podle čl. 30 odst. 1 mají občané právo na přiměřené hmotné zabezpečení ve stáří a při nezpůsobilosti k práci, jakož i při ztrátě živitele. Každý, kdo je v hmotné nouzi, má právo na takovou pomoc, která je nezbytná pro zajištění základních životních podmínek. Podrobnosti stanoví zákon. Stejně tak pokud jde i o nároky na jednotlivé dávky důchodového pojištění jejich podmínky stanoví zákon č. 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Mimo jiné také stanoví podmínky vzniku nároku na starobní důchod před dosažením důchodového věku, jimiž je jednak potřebný věk a jednak získání potřebné doby pojištění v rozsahu stanoveném tímto zákonem. Jestliže žalobce prokazatelně podmínku potřebné doby pojištění nesplňuje, nemůže se dovolávat porušení shora citovaných článků Listiny základních práv a svobod, neboť uvedené podmínky zákona platí stejně pro všechny případy posuzování nároku občanů na tuto dávku důchodového pojištění.

 

       Ze shora uvedených důvodů  proto soudu nebylo, než žalobu žalobce jako nedůvodnou zamítnout v souladu s ust. § 78 odst. 7 s.ř.s.

 

                         Odměna zástupkyně žalobce JUDr. Jarmily Bajerové byla stanovena  za  dva úkony právní pomoci po 1.000,-Kč  tj. 2.000,- Kč,  dvakrát náhrada hotových výdajů po 300,- Kč, tj. 600,- Kč (ust. § 7, § 9 odst. 2 a § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.)  a 21% daně z přidané hodnoty ve výši  546,- Kč. Celkem tedy náleží advokátce  odměna ve výši  3.146,-Kč, která jí bude proplacena ve lhůtě do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

 

 

P o u č e n í :  Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě dvou týdnů po doručení rozhodnutí,  písemně ve dvojím vyhotovení. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení advokátem. To neplatí má-li stěžovatel sám, nebo jeho zástupce vysokoškolské právnické vzdělání.

 

                                               V Ostravě  dne 2. října 2014

 

 

 

                                                              JUDr. Petr Indráček

                                                                     samosoudce