U S N E S E N Í

Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci navrhovatelky: L.B.,  za účasti: 1) Okrsková volební komise Babylon, jednající předsedou R.M.,  2) S.S., bytem  jakožto kandidát, jehož volba byla napadena, 3) V.K.,  jakožto kandidát, jehož volba byla napadena, 4) V.K., , jakožto kandidát, jehož volba byla napadena, 5) K.P., jakožto kandidát, jehož volba byla napadena, 6) M.P., jakožto kandidát, jehož volba byla napadena, 7) T.H., jakožto kandidát, jehož volba byla napadena, v řízení o návrhu na neplatnost volby kandidátů a na neplatnost voleb do zastupitelstva obce Babylon konaných ve dnech 10. a 11. října 2014,

t a k t o :

1. Návrh s e  z a m í t á .

2. Žádný z účastníků  n e m á  právo na náhradu nákladů řízení .

O d ů v o d n ě n í

[I] Návrh

Dne 24. 10. 2014 byl Krajskému soudu v Plzni (dále též jen „soud“ nebo „zdejší soud“) doručen návrh na neplatnost volby kandidátů a neplatnost voleb do zastupitelstva obce Babylon ve volbách do zastupitelstev obcí konaných ve dnech 10. a 11. října 2014 (dále též jen „Návrh“).

Navrhovatelka uvedla, že dle zápisu o výsledku voleb bylo celkem šestnácti kandidátům dvou politických stran uděleno 982 platných hlasů. Vzhledem k tomu, že se voleb do zastupitelstva obce účastnilo 142 voličů, mohlo být uděleno nejvýše 994 platných hlasů (za předpokladu, že by každý ze 142 voličů využil svého práva a v hlasovacím lístku označil buď pouze některou ze stran bez dalšího, nebo některou ze stran a jednotlivé kandidáty z druhé strany nebo označil 7 jednotlivých kandidátů). Navrhovatelka dospěla k závěru, že po odečtení reálně udělených platných hlasů od maximálně možného počtu hlasů nebylo ve volbách voliči, kteří odevzdali své hlasy, využito pouze 12 platných hlasů (někteří voliči tak neoznačili ani jednu ze stran a zároveň neoznačil všech 7 možných kandidátů - tedy nevyužili některý ze svých 7 hlasů). Tento výsledek byl, dle navrhovatelky, v hrubém nepoměru k výsledkům minulých voleb do zastupitelstev, kteréžto tvrzení navrhovatelka doplnila následujícím přehledem:

Rok 2002

Celkem vydaných obálek 163, 163 hlasujících x 7 mandátů = 1141 max. možných přidělených hlasů, reálně přidělených (platných) hlasů 1042, 1141-1042 = 99 nepřidělených hlasů

Rok 2006

Celkem vydaných obálek 152, 152 hlasujících x 7 mandátů = 1064 max. možných přidělených hlasů, reálně přidělených (platných) hlasů 998, 1064-998 = 66 nepřidělených hlasů

Rok 2010

Celkem vydaných obálek 109, 109 hlasujících x 7 mandátů = 763 max. možných přidělených hlasů, reálně přidělených (platných) hlasů 580, 763-580 = 183 nepřidělených hlasů

Rok 2014

Celkem vydaných obálek 142, 142 hlasujících x 7 mandátů = 994 max. možných přidělených hlasů, reálně přidělených (platných) hlasů 982, 994-982= 12 nepřidělených hlasů.

Navrhovatelka dále uvedla, že nadto nejméně 15 voličů (navrhovatelka uvedla sebe a další tři osoby), kteří se účastnili voleb do zastupitelstva obce, tvrdí, že v hlasovacím lístku neoznačilo žádnou ze stran a zároveň neudělilo všech 7 preferenčních hlasů, což však neodpovídá zveřejněnému zápisu o výsledku voleb.

Navrhovatelka tak byla přesvědčena o tom, že zjištění výsledků voleb, resp. sčítání odevzdaných volebních hlasů, neproběhlo v souladu se zákonem o volbách do zastupitelstev obcí, a výsledek voleb v obci Babylon z toho důvodu neodpovídá skutečným výsledkům voleb dle odevzdaných hlasovacích lístků, tedy, že počty odevzdaných platných hlasů neodpovídají vyhlášeným výsledkům voleb, čímž došlo k porušení § 40 odst. 5 a § 41 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, které mohlo ovlivnit výsledky voleb ve volebním obvodu obce Babylon. Navrhovatelka navrhla, aby si soud vyžádal od Obecního úřadu obce Babylon veškerou volební dokumentaci, otevřel ji, hlasy přepočítal a ověřil tak výsledek hlasování, který budí vážné pochybnosti a snižuje důvěru nově zvolených členů zastupitelstva obce. S ohledem na výše uvedené, jakož i na skutečnost, že navrhovatelce nebylo známo, zda došlo k pochybení při sčítání hlasů, či zda došlo k manipulaci s hlasovacími lístky, navrhovala, aby soud rozhodl usnesením o neplatnosti volby kandidátů zvolených ve volbách do zastupitelstva obce Babylon konaných ve dnech 10. 10. 2014 a 11. 10. 2014, či o neplatnosti hlasování ve volbách do zastupitelstva obce Babylon konaných ve dnech 10. 10. 2014 a 11. 10. 2014.

[II] Posouzení návrhu krajským soudem

Krajský soud v Plzni postupoval při posuzování návrhu podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „soudní řád správní“ nebo „s. ř. s.“) a podle zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „zákon o volbách do zastupitelstev obcí“).

Soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný.

 Podle § 90 odst. 1 s. ř. s., za podmínek stanovených zvláštními zákony se může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.

 Podle § 90 odst. 2 s. ř. s., v řízení o návrhu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování jsou účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán, politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo polických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena, nebo nezávislý kandidát.

 Podle § 90 odst. 3 s. ř. s., soud rozhodne usnesením, a to do 20 dnů poté, kdy návrh došel soudu. Jednání není třeba nařizovat.

 Podle § 60 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, podáním návrhu na neplatnost hlasování, neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.

 Podle § 60 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.

 Stran prvé námitky zpochybňující výsledek voleb, tedy počet nepřidělených hlasů, soud uvážil tak, že takový závěr (= názor předestřený navrhovatelkou) nelze hodnotit jinak, než jako její blíže nepodloženou domněnku a spekulaci (míněn vliv počtu nepřidělených hlasů na správnost volebního výsledku, nikoliv navrhovatelkou uvedené údaje o počtu nepřidělených hlasů). To, aniž by tu byla relevantní indicie, z níž by bylo možné usuzovat na důvodnost takové domněnky, nemůže vést k tomu, aby soud nahrazoval práci okrskové volební komise do té míry, že by přepočítával veškeré odevzdané hlasy. Optikou názoru prezentovaného navrhovatelkou by bylo možné dojít k absurdním koncům, totiž že zpochybnit regulérnost voleb a domáhat se přepočítání odevzdaných hlasů by mohla např. každá strana (příp. kandidát) pouze na základě toho, že v aktuálních volbách utrpěla výsledkový debakl, kdežto ve volbách předchozích byla úspěšná. Soud v této souvislosti připomíná, že Ústavní soud došel mimo jiné k tomuto zásadnímu závěru: „(…) Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho [= ze zákonné úpravy volebního soudnictví a ověřování voleb] plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. (...) Z toho třeba dovodit, že rozhodnutí voličů jako suveréna může soudní moc změnit jen ve výjimečných případech, kdy vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát.“ (viz nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005 sp.zn. Pl. ÚS 73/04 = č. 140/2005 Sb.). Žádná taková výjimečná situace však z tvrzení navrhovatelky nevyplývá, a není proto možné takovým způsobem relativizovat vůli voličů. První námitka proto nebyla shledána důvodnou.

 Ve vztahu k druhé námitce vyjadřující pochybnost nad volebním výsledkem na základě tvrzení o tom, že „nejméně 15 voličů, kteří se účastnili voleb do zastupitelstva obce tvrdí, že v hlasovacím lístku neoznačilo žádnou ze stran a zároveň neudělilo všech 7 preferenčních hlasů, což však neodpovídá zveřejněnému zápisu o výsledku voleb“, soud dospěl k následujícímu závěru.

 Z povahy tajného hlasování ve volbách [zde do zastupitelstva obce] vyplývá, že jeho výsledek není možné zpochybnit pozdějším (veřejným) prohlášením voliče (voličů) o tom, jak a koho - volební stranu, kandidáta – volil či nevolil. Tajná volba je jedním ze základních, Ústavou i Listinou základních práv a svobod zaručených, práv občana-voliče při volbách do zastupitelských sborů (k tomu srov. čl. 102 odst. 1 Ústavy: „Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva.“, příp. čl. 21 odst. 3 Listiny: „Volební právo je všeobecné a rovné a vykonává se tajným hlasováním.“). Volební zákon vylučuje, aby volič vhodil úřední obálku s volebním lístkem do volební schránky, aniž by před tím nevstoupil do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků. To vyplývá jak ze znění § 34 odst. 1 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, podle něhož „Po obdržení hlasovacích lístků a úřední obálky vstoupí [tedy nikoliv může vstoupit] volič do prostoru určeného k úpravě hlasovacích lístků.“, tak především ze znění § 34 odst. 6 téhož zákona („Volič po opuštění prostoru určeného pro úpravu hlasovacích lístků vloží úřední obálku před okrskovou volební komisí do volební schránky. Voliči, který se neodebral do tohoto prostoru, komise hlasování neumožní.“). A podle § 31 odst. 3 zákona o volbách do zastupitelstev obcí jsou ve volebních místnostech pro úpravu hlasovacích lístků určeny zvláštní prostory oddělené tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování, přičemž počet těchto prostorů určí starosta s přihlédnutím k počtu voličů ve volebním okrsku. Z řečeného tedy vyplývá, že volič se musí k úpravě hlasovacího lístku, a tedy k první etapě realizace své volby (tou druhou je pak vlastní vhození obálky do volební schránky), odebrat do k tomu určených prostor, kde musí být sám. A je-li volič při uvedené fázi své volby zcela sám, pak logicky nelze jeho „finální“ volbu ani potvrdit, ani vyvrátit žádným pozdějším prohlášením, ať by jej učinil kdokoliv. Ani druhou námitku proto soud nemohl uznat jako důvodnou.

Na základě výše uvedeného dospěl Krajský soud v Plzni k závěru, že návrh na neplatnost volby kandidátů a na neplatnost voleb do zastupitelstva obce Babylon konaných ve dnech 10. a 11. října 2014 nebyl důvodný. Soud proto tento návrh usnesením podle § 90 odst. 3 věty prvé s. ř. s. ve spojení s § 78 odst. 7 s. ř. s. per analogiam  zamítl.

Soud neprovedl navrhovatelkou navržené důkazy kopií zápisu o výsledku voleb do zastupitelstva obce ze dne 11. 10. 2014; volební dokumentací; záznamy o výsledcích voleb z let 2002, 2006 a 2010 pořízené z internetových stránek www.volby.cz; výpovědí J.B., O.N., J.D., a L.B., neboť jejich provedení by bylo, vzhledem k důvodům, které vedly soud k zamítnutí návrhu, zjevně nadbytečné.

[III] Náklady řízení

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 93 odst. 4 s. ř. s., podle něhož na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.

Poučení: Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná (§ 104 odst. 1 s. ř. s.).

Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšením na úřední desce soudu, tj. dne 12. listopadu 2014 (§ 93 odst. 5 věta druhá s. ř. s.). 

V Plzni dne 12. listopadu 2014

       JUDr. Václav Roučka, v.r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Helena Kováříková