[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Radkovou v právní věci žalobce R. S., bytem S. 574/10, O., zast. JUDr. Radomírem Pickem, advokátem se sídlem v Olomouci, tř. Svobody 956/31, proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha, Křížová 25, o přezkoumání rozhodnutí žalované ze dne 4. 2. 2014, č. j. X, ve věci snížení invalidního důchodu,

t a k t o :

I. Rozhodnutí žalované ze dne 4. 2. 2014, č. j. X,    s e   r u š í  a věc  s e   v r a c í  žalované k dalšímu řízení.

II. Žalobci se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

III. Žalovaná  j e   p o v i n n a  zaplatit na náhradě nákladů právního zastoupení ustanoveného zástupce do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku státu na účet Krajského soudu v Ostravě u ČNB č. 19-4123761/0710, variabilní symbol 7240001114, částku 8.387 Kč.

O d ů v o d n ě n í :

[1] Žalobou podanou soudu dne 2. 4. 2014 žalobce brojil proti napadenému rozhodnutí, protože zdravotní stav žalobce je nepříznivý a proměnlivý, což dokazují jednotlivé posudky lékařů. Od září 2009 do května 2009 žalobce byl částečně invalidní, do srpna 2010 invalidní v prvním stupni, od srpna 2010 byla posouzením invalidita třetího stupně snížena na invaliditu druhého stupně a v námitkovém řízení na první stupeň. Měnila se i rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Žalobce byl v červnu 2013 znovu hospitalizován, objevil se mu zhoubný novotvar štítné žlázy, v červenci 2014 podstupuje další onkologickou léčbu, stav není stabilizovaný. Nedošlo k úplné remisi, naopak onemocnění recidivuje. Žalovaná vychází ze zastaralých lékařských zpráv (dokonce i z roku 2012), které neodpovídaly aktuálnímu zdravotnímu stavu. Prohlídka byla jen povrchní. Žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 4 Ads 13/2003 – 54, o nutnosti posoudit aktuální zdravotní stav. Žalobce s ohledem na to, že se posudkoví lékaři OSSZ a ČSSZ nemohli shodnout na stejné příčině DNZS, navrhl nové přezkoumání a zohlednění profese a praxe žalobce v manuálních profesích.

[2] Žalovaná navrhla soudu, aby nechal vypracovat posudek PK MPSV, který bude stěžejním důkazem, a současně pro soud závazný.

[3] Krajský soud si vyžádal přezkoumání zdravotního stavu žalobce, což bylo učiněno a doloženo posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále i „MPSV“) v Ostravě ze dne 26. 9. 2014. Podle tohoto posudku byl žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí invalidní v druhém stupni od 25. 9. 2013, a to podle § 39 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, protože míra poklesu pracovní schopnosti odpovídala 50 %.

[4] Krajský soud provedeným řízením a dokazováním vzal za prokázané následující.

[5] Žalovaná napadeným rozhodnutím změnila své rozhodnutí ze dne 17. 10. 2013, čj. X, tak, že ho doplnila o tento výrok: Podle § 56 odst. 1 písm. d) a písm. c) a ustanovení § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, od 20. 4. 2014 snižuje výši invalidního důchodu pro invaliditu druhého stupně na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně. Invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně činí 8.075 Kč měsíčně. Ve zbytku žalovaná své rozhodnutí potvrdila.

[6] Dne 26. 9. 2013 přezkoumala zdravotní stav žalobce Posudková komise MPSV v Ostravě. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu označila stav po operaci a léčbě karcinomu štítné žlázy s výslednou endokrinní poruchou – vycházející z absence štítné žlázy. Průběh nemoci je kolísavý a uzpůsobuje se mu léčba. Jedná se o závažnou endokrinní poruchu. Tento stav odpovídal postižení uvedenému v kapitole IV položce 1c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., pro které komise stanovila míru poklesu pracovní schopnosti s přihlédnutím k postižení pohybového ústrojí (páteř a kyčel) a dělnické profesi v horní hranici procentního pásma na 40 % s navýšením o 10 % na celkových 50 %. Nejedná se o stav podle kapitoly IV položky 1d přílohy citované vyhlášky, protože nebyly prokázány těžké funkční poruchy s tam vyjmenovanými komplikacemi. Jako zlepšení stavu hodnotila komise úspěšnou léčbu rakoviny štítné žlázy, z tohoto hlediska je stav stabilizovaný. V dokumentaci není prokázána od roku 2013 recidiva. Pracovní potenciál je částečně zachován, avšak s omezením podle posudku.

 [7] Uvedená skutková zjištění soud opírá o listinné důkazy, a to napadené rozhodnutí žalované, posudek Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí s pracovištěm v Ostravě ze dne 26. 9. 2014, který byl rozhodujícím důkazem pro rozhodnutí soudu.

[8] Přezkoumává-li krajský soud správní rozhodnutí žalované o nároku na důchodovou dávku podmíněnou zdravotním stavem, je rozhodnutí soudu především závislé na odborném lékařském posudku. V soudním řízení ve věcech důchodového pojištění posuzuje zdravotní stav Ministerstvo práce a sociálních věcí svými posudkovými komisemi (§ 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb.). V tomto řízení byl vypracován posudek Posudkovou komisí MPSV v Ostravě ze dne 26. 9. 2014. Krajský soud nezpochybnil závěr posudku Posudkové komise MPSV v Ostravě pro jeho přesvědčivé odůvodnění a pro své rozhodnutí tento závěr posudku převzal. Posouzení koresponduje s lékařskými zprávami doloženými žalobcem. Proti posudku žalobce nevznesl žádné námitky, souhlasil s ním.

[9] Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí, pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

[11] Podle § 39 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla

a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně,

b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně,

c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

 [12] Podle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro stanovení procentní míry poklesu pracovní schopnosti je nutné určit zdravotní postižení, která jsou příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pojištěnce, a jejich vliv na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

[13] Podle § 2 odst. 3 poslední věta téže vyhlášky za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje takové zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce.

 [14] Podle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále „s. ř. s.“), při přezkoumání rozhodnutí vychází soud ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

 [15] Po provedeném řízení krajský soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

 [16] Jestliže u žalobce bylo prokázáno, že k datu napadeného rozhodnutí docházelo k poklesu pracovní schopnosti žalobce o 50 %, je nutno žalobce k datu napadeného rozhodnutí považovat za invalidního v druhém stupni, a to od 25. 9. 2013, jak je uvedeno v posudku PK MPSV v Ostravě.

 [17] Krajský soud proto zrušil rozhodnutí žalované pro vady řízení, neboť žalovaná si ve správním řízení neopatřila důkazy v takovém rozsahu, aby byl prokázán skutečný stav věci. Současně krajský soud vrátil věc žalované k dalšímu řízení. Žalovaná znovu ve věci rozhodne, přičemž bude vycházet z právního názoru krajského soudu, že žalobce je invalidní v druhém stupni od 25. 9. 2013.

 [18] Žalobce žádné náklady řízení neúčtoval, proto mu je soud nepřiznal. V řízení vznikly státu náklady vyplývající z právního zastoupení žalobce ustanoveným zástupcem, spočívající v odměně za čtyři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, účast na jednání PK MPSV v Ostravě a účast na jednání soudu – další porady s žalobcem soud neuznal, protože nebyly doloženy, včetně jejich účelnosti) podle § 9 odst. 2 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (advokátní tarif), v částce 4 x 1.000 Kč (4.000 Kč), režijní paušál podle § 13 odst. 3 téže vyhlášky ve výši 4 x 300 Kč (1.200 Kč). Za ztrátu času náleží podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu žalobci částka 600 Kč (tj. 100 Kč za každou započatou půlhodinu, přičemž dle mapy.cz je čas strávený cestou ze sídla advokáta do sídla PK MPSV v Ostravě 1 hodina 12 minut. Soud žalobci přiznal cestovné vypočtené podle § 158 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů ve výši 1.131 Kč [výpočet: 98 km ze sídla advokáta do sídla PK MPSV a zpět dle mapy.cz, tj. 196 km; průměrná spotřeba dle technického průkazu s normou je 5,8 l/ 100 km krát 35,70 Kč (cena benzínu dle vyhlášky č. 435/2013 Sb.) = 256 / 100 = 2,07 Kč + 3,70 Kč (dle téže vyhlášky) = 5,77 (sazba za 1 km jízdy) násobeno 196 km = 1.131 Kč]. K odměně a náhradě hotových výdajů zástupce ve výši 6.931 Kč náleží podle § 35 odst. 8 s. ř. s. daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 1.456 Kč. Celková náhrada nákladů právního zastoupení tak činí 8.387 Kč. Žalovaná v tomto řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení podle § 60 odst. 1 a 2 s. ř. s., § 118d odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle § 60 odst. 4 s. ř. s. stát má proti neúspěšnému účastníkovi právo na náhradu nákladů řízení, které platil, není-li tento účastník osvobozen od soudních poplatků. Proto soud uložil úhradu vzniklých nákladů řízení neúspěšné žalované.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost k Nevyššímu správnímu soudu v Brně ve lhůtě do dvou týdnů po doručení usnesení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské nám. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

 Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

 Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaje o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

 V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Olomouci dne 4. 11. 2014

Za správnost vyhotovení:     JUDr. Martina Radkova v. r.

Ing. Petra Rýparová             samosoudkyně