50 A 35/2014 - 24
Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Milana Podhrázkého a soudců Olgy Stránské a JUDr. Věry Šimůnkové ve věci navrhovatelky : J. K., proti odpůrcům: 1) Magistrát města Kladna nám. Starosty Pavla 272 01 Kladno, 2) SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ KAČICE, jednající zmocněncem: J. K., 3) Sdružení nezávislých kandidátů 002, jednající zmocněncem: A. N., 4) SDRUŽENÍ NEZÁVSLÝCH KANDIDÁTŮ KAČICE DĚTEM, jednající P. S., o návrhu na neplatnost voleb v obci Kačice konaných ve dnech 10. a 11. října 2014,
takto:
Odůvodnění:
Dne 22. 10. 2014 byl Krajskému soudu v Praze doručen návrh (volební stížnost) podle ustanovení § 90 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) a § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“). Jak navrhovatelka v rámci tohoto návrhu uvádí, během volební kampaně Sdružení nezávislých kandidátů 002 [odpůrce 3)] porušilo § 34a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), tím, že na svém předvolebním letáku použilo znak obce. Hlavička letáku je podobná úřední korespondenci obce tolik, že je pravděpodobné, že tento leták učinil volby v dané obci zmatečné. Dne 24. 10. 2014 pak byl soudu doručen shodný návrh téže navrhovatelky, pouze s tou změnou, že závěrem navrhovatelka uvádí, že je pravděpodobné, že výše uvedené uvedlo voliče v omyl.
Odpůrce 1) v pozici příslušného volebního orgánu, který vyhlašuje výsledek voleb [§ 12 odst. 1 písm. f) volebního zákona; blíže viz usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 16. 11. 2006, č. j. 57 Ca 148/2006-40], soudu předložil příslušnou volební dokumentaci, k věcné podstatě návrhu se však nevyjádřil.
K návrhu se vyjádřil toliko odpůrce 3), který konstatoval, že znak obce je k dispozici v otevřené encyklopedii na webové adrese, kterou ve vyjádření označil. Jak dodal, stejný znak použil na předvolebním letáku již v roce 2010. Obec Kačice vydávající „Kačický zpravodaj“ vyzvala všechny kandidující uskupení, aby předaly na obecní úřad předvolební letáky proto, aby mohly být vydány jako součást uvedené zpravodaje. Tak také odpůrce 3) elektronicky učinil. Obec Kačice tento leták přijala, vytiskla a distribuovala voličům bez jakýchkoliv výhrad, což odpůrce považoval za souhlas obce s užitím znaku. Pokud jde o podobnost vzhledu písemností obcí Kačice a uvedeného předvolebního letáku, zde je třeba uvést, že mají zcela odlišný grafický návrh a shodují se pouze v užití znaku. Na základě výše uvedeného a na základě toho, že předvolební leták odpůrce je jasně nadepsán názvem sdružení, nemohli být voliči uvedeni v omyl.
Poté, co soud ověřil, že návrh byl doručen včas v rámci otevřené desetidenní lhůty po vyhlášení výsledků voleb ve Sbírce zákonů pro podávání volebních stížností a že navrhovatelka je zapsána v příslušném stálém seznamu voličů (jedná se ostatně o jednoho z nově zvolených členů zastupitelstva) a jako taková tedy je oprávněna volební stížnost podat, přistoupil k vlastnímu posouzení návrhu.
Protože volební stížnost směřovala do okolností předcházejících samotnému hlasování, byl návrh posouzen jako návrh na neplatnost voleb (srov. závěry usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2012, čj. 50 A 22/2012-44, č. 2818/2013 Sb. NSS). Jinak řečeno, v případě vyhovění tomuto návrhu by byl soud nucen zneplatnit dané volby jako celek.
Podle ustanovení § 90 odst. 1 s. ř. s. „za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta“. Pro volby do zastupitelstev obcí je tímto zvláštním zákonem volební zákon, který ve svém ustanovení § 60 odst. 1 uvádí, že „podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí“. Podle ustanovení § 60 odst. 3 téhož zákona pak „návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb“.
K posouzení projednávaného návrhu přistoupil zdejší soud veden závěry plynoucími z nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, č. 140/2005 Sb., který se týká samotného smyslu a podstaty volebního soudnictví v rámci právního systému ČR. V citovaném nálezu Ústavní soud především zdůraznil ústavní zásadu, podle které je lid zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. „Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá. Naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality. Řízení je tedy založeno na ústavním principu ochrany rozhodnutí, které vzešlo z vůle většiny vyjádřené svobodným rozhodováním a respektujícím práva menšiny (čl. 6 Ústavy) …“.
Pokud pak jde o případné vyhovění návrhu na neplatnost voleb, je nutno připomenout též ustálenou judikaturu Nejvyššího správního soudu (viz například usnesení ze dne 2. 7. 2004, čj. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS), která v obecné rovině definuje tři základní předpoklady pro vyhovění volební stížnosti: (1.) nezákonnost, tzn. porušení některých ustanovení volebního zákona, popř. zákonů souvisejících; (2.) vztah mezi touto nezákonností a zvolením kandidáta, jehož zvolení je napadeno volební stížností (výsledkem voleb) a (3.) zásadní intenzita této protizákonnosti, která ve svých důsledcích musí přinejmenším výrazně zpochybňovat volbu předmětného kandidáta. Jinak řečeno, tato intenzita musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno se důvodně domnívat, že pokud by k protizákonnému jednání nedošlo, nebyl by určitý kandidát zřejmě vůbec zvolen. Zjednodušeně řečeno tedy tato intenzita způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tzn. jejich zásadní zpochybnění.
Námitka vznesená navrhovatelkou se v projednávané věci vztahuje k průběhu volební kampaně. Navrhovatelka konkrétně namítá, že odpůrce 3) v rámci volební kampaně použil znak obce Kačice, aniž by k tomu měl souhlas obce, čímž porušil ustanovení § 34a odst. 3 obecního zřízení. Podle tohoto ustanovení „obce a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku obce. Jiné subjekty mohou užívat znak obce jen s jejím souhlasem. K užívání vlajky obce není nutný její souhlas“.
Jak soud z příloh návrhu ověřil, předvolební leták odpůrce 3) obsahuje v levém horním rohu barevně vyobrazený znak obce Kačice, vedle něhož je velkým tučným písmem uvedeno „SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ 002“. Tento znak na shodném místě obsahuje i úřední korespondence obce, znak je zde umisťován cca v poloviční velikosti oproti uvedenému předvolebnímu letáku (srov. předávací protokol volební dokumentace obce Kačice čj. OP-0955/2014, který je v projednávané věci součástí soudního spisu).
Pokud jde o souhlas obce s užitím jejího znaku, zde odpůrce 3) odkazuje na konkludentní souhlas, který dovozuje z toho, že předvolení leták v dané podobě byl uveřejněn v „obecním zpravodaji“, který samotná obce vytiskla a bez námitek k užití znaku odpůrcem distribuovala. K tomu Krajský soud v Praze uvádí, že formu udělovaného souhlasu s užitím znaku obce zákon výslovně nestanoví. Jak však dovozuje odborná literatura, „souhlas obce s používáním znaku obce může dát rada obce (v obci, kde se rada nevolí, starosta obce), jinak zastupitelstvo v případě, že si rozhodování v této záležitosti vyhradí“ [Vedral, J. a kol. Zákon o obcích (obecní zřízení). Komentář. 1. vydání, Praha 2008. str. 185]. Z výše uvedeného lze dovodit, že se tedy předpokládá výslovný souhlas k tomu příslušného orgánu obce a nikoliv souhlas konkludentní (jak předpokládá odpůrce).
I přes výše uvedené [aniž by soud považoval za nutné učinit dotaz na obec Kačice, zda odpůrci 3) souhlas užitím obecního znaku skutečně udělila či nikoliv] však soud dospěl k závěru, že návrh není důvodný. I kdyby totiž bylo skutečně postaveno na jisto, že odpůrce 3) nedisponoval souhlasem dané obce s využitím jejího znaku a na předvolební leták jej umístil v rozporu s citovaným ustanovením § 34a odst. 3 volebního zákona, je třeba opětovně připomenout, že k tomu, aby soud rozhodl o neplatnosti voleb, nestačí zjištění nezákonnosti, ale současně by soud musel shledat i vztah mezi takovou nezákonností a zvolením kandidáta (výsledkem voleb), přičemž by se muselo současně jednat o tak intenzivní pochybení, která ve svých důsledcích přinejmenším výrazně zpochybnila volbu předmětného kandidáta (či platnost voleb jako takových). Soud se v tomto ohledu především neztotožňuje s navrhovatelkou v tom, že by použití znaku obce bez jejího souhlasu (tedy nezákonně) souviselo tak úzce s výsledkem voleb (viz druhý krok výše vymezeného algoritmu). Lze předpokládat, že občanům, kteří jsou oprávnění volit do zastupitelstva určité obce, je znak této obce velmi dobře znám, a samotná skutečnost, zda je používán některou z volebních stran se souhlasem či bez souhlasu dané obce, nemohla ovlivnit volební kampaň, resp. rozhodování voličů ve volbách. Přestože soud v obecné rovině nepovažuje za vhodné využívat znak příslušné obce na předvolebních letácích, nelze v projednávané věci odhlédnout ani od toho, že předvolební leták odpůrce 3) je již z hlediska zběžného náhledu od úřední korespondence obce jasně odlišitelný, soud se proto neztotožňuje ani s tím, že by použitím znaku mohli být voliči uvedeni v omyl, který by mohl ovlivnit výsledky voleb v dané obci. Zdejší soud nemá v této souvislosti pochybnosti ani o tom, že i méně pozorný volič dokáže bezpečně rozlišit mezi předvolební agitací volební strany a úřední korespondencí ze strany příslušné obce.
Jak lze tedy dovodit z výše uvedeného, soud se neztotožnil s navrhovatelkou a neshledal uváděné důvody a zjištěné skutečnosti dostatečnými pro rozhodnutí o neplatnosti voleb, a podaný návrh tedy zamítl.
Druhým z výroků pak soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, v souladu s tím, jak to stanoví zákon v ustanovení § 93 odst. 4 s. ř. s.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Toto usnesení nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu (§ 93 odst. 5 s. ř. s.).
V Praze dne 10. listopadu 2014
JUDr. Milan Podhrázký, v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Vlasáková