U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Trajerem v právní věci žalobkyně: Mgr. D. F., nar. „X“, bytem „X“, proti žalované: České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 19.11.2013, č.j. „X“, o invalidním důchodu,
takto:
O d ů v o d n ě n í :
Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu v zákonem stanovené lhůtě domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 19.11.2013, č.j. „X“, jímž byly zamítnuty její námitky a potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 15.8.2013, č.j. „X“, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o invalidní důchod dle ustanovení § 38 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla v důsledku dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 %.
V souzené věci byl po podání žaloby k žádosti soudu posudkovou komisí Ministerstva práce a sociálních věci vyhotoven posudek o zdravotním stavu žalobkyně ze dne 9.4.2014, č.j. 2014/160-UL, v němž posudková komise dospěla k závěru, že u žalobkyně došlo k poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, když tento pokles však nedosahuje více než 49 %. Předmětný posudek byl poté soudem zaslán žalované spolu s dotazem, zda s ohledem na závěr tohoto posudku bude ze strany žalované prováděna submise. V reakci na žádost soudu žalovaná písemností ze dne 29.4.2014 sp. zn. „X“ sdělila, že před rozhodnutím, zda v posuzované věci bude prováděna submise, je nezbytné předně nahlédnout do postoupeného správního spisu, pročež soud požádala o jeho zpětné postoupení. V návaznosti na tuto žádost soud žalované požadovaný správní spis postoupil.
Písemností ze dne 29.5.2014 sp. zn. „X“ žalovaná soudu oznámila, že po splnění zákonných podmínek lze žalobkyni přiznat invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, a proto lze tedy postupovat v intencích ustanovení § 62 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“). V návaznosti na toto oznámení soud proto písemností ze dne 4.6.2014, č.j. 42Ad 1/2014-33, v souladu s ustanovením § 62 odst. 2 s.ř.s. stanovil žalované lhůtu jednoho měsíce ode dne doručení této písemnosti, aby ve věci vydala nové rozhodnutí.
Písemností ze dne 7.7.2014 sp. zn. „X“ žalovaná soudu sdělila, že ve věci bylo dne 7.7.2014 vydáno nové rozhodnutí, č.j. „X“, jímž byl žalobkyni přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 6.250,- Kč. Vzhledem k této skutečnosti žalovaná navrhla, aby řízení o předmětné žalobě bylo dle ustanovení § 47 písm. b) s.ř.s. zastaveno.
S ohledem na vydání shora zmíněného nového rozhodnutí, jímž byl žalobkyni přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, zaslal soud žalobkyni písemnost ze dne 16.7.2014, č.j. 42Ad 1/2014-38, v němž jí ve smyslu ustanovení § 62 odst. 3 s.ř.s. vyzval, aby soudu ve lhůtě jednoho týdne ode dne doručení této písemnosti sdělila, zda byla postupem žalované, tj. vydáním tohoto rozhodnutí, plně uspokojena. V této písemnosti byla žalobkyně soudem mj. také poučena o tom, že předmětnou žalobu může vzít zpět, jakož i o tom, aby případně vyčíslila náklady soudního řízení, bude-li nějaké náklady uplatňovat. Soud v této písemnosti žalobkyni rovněž poučil tom, že pokud ve stanovené lhůtě nebude soudu doručena žádná zpráva o tom, zda byla postupem žalované zcela uspokojena, soud řízení o předmětné žalobě ve smyslu ustanovení § 62 odst. 4 věta druhá s.ř.s. zastaví. Předmětná písemnost byla žalobkyni doručena dne 24.7.2014, a to vhozením do domovní schránky na adrese, jež byla žalobkyní uvedena v žalobě. Žalobkyně na doručenou písemnost nijak nereagovala.
Podle ustanovení § 62 odst. 1 s.ř.s. platí, že dokud soud nerozhodl, může žalovaný vydat nové rozhodnutí, jímž žalobce uspokojí, nezasáhne-li tímto postupem práva nebo povinnosti třetích osob. Odst. 4 téhož ustanovení pak zakotvuje, že soud řízení usnesením zastaví, sdělí-li navrhovatel, že je uspokojen, přičemž soud řízení zastaví i tehdy, nevyjádří-li se takto navrhovatel ve stanovené lhůtě, jestliže ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo.
Vzhledem ke skutečnosti, že ačkoliv žalobkyně na písemnost, jíž byla vyzvána, aby soudu ve lhůtě jednoho týdne ode dne doručení této písemnosti sdělila, zda byla postupem žalované plně uspokojena, když tato písemnosti jí byla doručena dne 24.7.2014 (viz doručenka založená na č.l. 38), následně nijak nereagovala, má soud přesto za to, že s přihlédnutím ke všem rozhodným okolnostem souzené věci, když především vydáním nového rozhodnutí bylo fakticky vyhověno původní žádosti žalobkyně o přiznání invalidního důchodu, lze bezpochyby dospět k závěru, že žalobkyně byla shora popsaným postupem žalované plně uspokojena. Soud proto ve smyslu ustanovení § 62 odst. 4 věty první s.ř.s. výrokem ad I) řízení o dotyčné žalobě zastavil.
Výrok ad II) o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 v návaznosti na ustanovení § 60 odst. 3 větu druhou s.ř.s., podle níž má navrhovatel proti odpůrci právo na náhradu nákladů řízení, bylo-li řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele.
Z tohoto důvodu soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení náhradu nákladů řízení, jež žalobkyně důvodně vynaložila v řízení před soudem, a to v celkové výši 26,- Kč. Tyto náklady představují žalobkyní vynaložené náklady toliko za poštovné (13,- Kč za podání žaloby, 13,- Kč za doručení žalobou napadeného rozhodnutí). Jiné náklady žalobkyni podle obsahu soudního spisu nevznikly, přičemž žalobkyně navíc k výzvě soudu ze dne 16.7.2014, č.j. 42Ad 1/2014-38, jiné náklady spolu s jejich doložením ani neuplatnila.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Ústí nad Labem dne 19. srpna 2014
Mgr. Václav Trajer, v.r.
samosoudce
Za správnost vyhotovení:
Markéta Kubová