Usnesení
Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, rozhodl samosoudkyní
Mgr. Karolínou Tylovou, LL.M. v právní věci žalobce: S.K.M.,
nar. XX, státní příslušnost XX, t. č. bytem XX, zastoupeného JUDr. Antonínem Šmídkem, advokátem se sídlem Jestřabí 974, Liberec, proti žalovanému: Policie ČR, Ředitelství služby cizinecké policie, se sídlem Olšanská 2, Praha 3, v řízení o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 1. 10. 2014, č. j. CPR-7645-2/ČJ-2014-930310-V238 a č. j. CPR-7645-3/ČJ-2014-930310-V238,
takto:
Odůvodnění:
Podanou žalobou postoupenou zdejšímu soudu, jako soudu místně příslušnému, usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2014, č. j. 4 A 51/2014 – 16 se žalobce domáhal zrušení shora označených rozhodnutí žalovaného a přiznání odkladného účinku žalobě. Rozhodnutím ze dne 1. 10. 2014, č. j. CPR-7645-2/ČJ-2014-930310-V238 bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Policie ČR, Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání
a eskort Semily ze dne 17. 4. 2014, č. j. KRPL-107426-83/ČJ-2012-180024-SV ve věci správního vyhoštění. Rozhodnutím ze dne 1. 10. 2014, č. j. CPR-7645-3/ČJ-2014-930310-V238 bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí Policie ČR, Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, odboru cizinecké policie, oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort Semily ze dne 17. 4. 2014, č. j. KRPL-107426-83/ČJ-2012-180024-SV
ve věci povinnosti uhradit náklady řízení o správním vyhoštění.
Z kopie doručenky napadených rozhodnutí právnímu zástupci žalobce, kterou si soud vyžádal od žalované, bylo zjištěno, že napadená rozhodnutí byla právnímu zástupci žalobce doručena do datové schránky dne 2. 10. 2014.
Dle § 172 odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), musí být žaloba proti správnímu rozhodnutí o vyhoštění podána do 10 dnů od doručení rozhodnutí správního orgánu v posledním stupni. Zmeškání lhůty nelze prominout. Dle § 40 odst. 1 zákona
č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), lhůta stanovená tímto zákonem, výzvou nebo rozhodnutím soudu počíná běžet počátkem dne následujícího poté, kdy došlo ke skutečnosti určující její počátek. To neplatí o lhůtách stanovených podle hodin. Skutečností určující počátek běhu lhůty je doručení napadených rozhodnutí právnímu zástupci žalobce. Následujícího dne, tj. 3. 10. 2014 počala běžet zákonná desetidenní lhůta k podání žaloby, která uplynula dne 12. 10. 2014. Jelikož žaloba byla k poštovní přepravě předána až dne
13. 10. 2014, byla podána až po uplynutí této lhůty.
Žalobkyně se žalobou domáhala také zrušení rozhodnutí žalované ve věci nákladů správního vyhoštění. K tomu je třeba konstatovat, že jeli výrok o náhradě nákladů správního řízení (závislý výrok) předmětem samostatného rozhodnutí správního orgánu, musí soudní přezkum takového rozhodnutí probíhat na základě shodných procesních pravidel, jako kdyby tento výrok byl součástí jednoho rozhodnutí společně s výrokem ve věci samé (hlavní výrok). V případě soudního přezkumu rozhodnutí o náhradě nákladů řízení o správním vyhoštění se tak mimo jiné aplikují speciální lhůty pro podání žaloby (§ 172 odst. 2 zákona o pobytu cizinců).
Podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., nestanoví-li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže návrh byl podán předčasně nebo opožděně. Vzhledem k tomu,
že žaloba v dané věci byla podána opožděně, soudu nezbylo, než ji usnesením odmítnout.
Vzhledem k vydání usnesení o odmítnutí žaloby soud v souladu § 60 odst. 3 s. ř. s. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V souladu s § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), soud žalobci vrací zaplacený soudní poplatek, neboť k jeho zaplacení žalobce nebyl povinen. Dle § 11 odst. 2 písm. i) zákona o soudních poplatcích se od poplatku osvobozuje cizinec mimo jiné ve věcech rozhodnutí o správním vyhoštění.
K vydání tohoto usnesení nemusel soud nařizovat jednání, protože nerozhodoval
ve věci samé - o důvodnosti žaloby. Zákon v tomto případě uvedený procesní postup dovoluje (§ 49 odst. 1 s. ř. s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Liberci dne 2. prosince 2014
Mgr. Karolína Tylová, LL.M.,
samosoudkyně