58A 59/2012-30

[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

 Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Záviskou v právní věci žalobce: Ing. C.  N., zastoupený Mgr. Vlastislavem Kubiczkem, advokátem se sídlem Ostrava-Moravská Ostrava, Dr. Šmerala 1710/1, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě, 28. října 117, k žalobě na přezkoumání rozhodnutí žalovaného o přestupku podle zákona o zbraních ze dne  4.10.2012 č.j. MSK 121739/2012

t a k t o :

1. Žaloba  se  z a m í t á .

II.        Žalobce  n e m á  právo  na náhradu nákladů řízení.

III.       Žalovanému  se  n e p ř i z n á v á  náhrada nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vymezení předmětu řízení

[1]  Žalobce byl uznán vinným z přestupků podle zákona o zbraních a) dle ust. § 76a odst. 4 písm. a) zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoZ), jehož se dopustil tím, že dne 12.1.2012 kolem 22:50 hod. v K.-F., na ul. Z. X, v době, kdy strážníci Městské policie Karviná pronásledovali A. O. na útěku, když utíkal kolem jeho zahrady, ve tmě 2x vystřelil ze zbraně, kterou je oprávněn držet, v rozporu s § 28 odst. 5 zákona o zbraních, a to ze dveří na terasu domu č. X, b) dle ust. § 76a odst. 4 písm. c) zákona ZoZ, jehož se dopustil tím, že dne 12.1.2012 po 22.50 hod. v K.-F., na ul. Z. X, po výstřelech ze zbraně, kterou je oprávněn držet, neprodleně neohlásil útvaru policie použití zbraně z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany. Za uvedené spáchané přestupky mu byla podle ust. § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o přestupcích) uložena pokuta ve výši 5.000,- Kč se splatností do 30ti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí a současně mu byla uložena podle ust. § 79 odst. 1 zákona o přestupcích a § 1 odst. 1 vyhl.č. 231/1996 Sb. uložena povinnost nahradit náklady řízení spojené s projednáváním přestupků ve výši 1.000,- Kč rovněž se splatností do 30ti dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

[2] Správní orgán I. stupně, Magistrát města Karviné, odbor správní, rozhodl dne 26.7.2012 pod č.j. MMK/096299/2012 výrokem I. tak, že jmenovaného uznal vinným ze spáchání přestupků, jak je uvedeno v odstavci [1] tohoto rozsudku, za což mu byla uložena sankce uvedená rovněž v odstavci [1] tohoto rozsudku. Výrokem II. řízení o přestupku proti veřejnému pořádku, kterého se měl dopustit dle ust. § 47 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích tím, že dne 12.1.2012 kolem 22:50 hod. v K.-F. na ul. Z. X, neuposlechl výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci, když poté, co vystřelil ze své zbraně, kterou je oprávněn držet, neuposlechl výzvu strážníka Městské policie Karviná ve znění „Jsem strážník policie, vyjděte ven s dokladem totožnosti“, bylo zastaveno dle ust. § 76 odst. 1 písm. c) zákona o přestupcích, jelikož spáchání skutku, o němž se vede řízení, nebylo obviněnému  z přestupku prokázáno. V odůvodnění správní orgán uvedl, že ke skutku pod písm. a) smyslem zákona o zbraních je mimo jiné nepochybně to, aby držitel zbrojního průkazu a zbraně zamezil např. tomu, aby se zbraň dostala do moci neoprávněné osoby, aby došlo k nežádoucímu výstřelu, a pro případ, že by výstřel – jako v tomto případě – zamýšlený, použil zbraň pouze v případech, kdy to povoluje zákon, tzn. použít zbraň pouze k ochraně života, zdraví nebo majetku. V tomto konkrétním případě nešlo o jednání v nutné obraně ani v krajní nouzi. Pokud obviněný použil k zastrašení osob, kterými se cítil být ohrožen na majetku „tak razantního“ a minimálně sporného způsobu, když střílel do zahrady, do tmy, když viděl, že se tam pohybují nějaké osoby, které jej však bezprostředně neohrožovaly, bylo jeho jednání samo o sobě z obecného hlediska vysoce riskantní. Není podstatné, že tvrdil, že střílel pouze do země, ale je nepochybné, že svou legálně drženou pistolí zacházel krajně nebezpečně a nezodpovědně, neboť opakovanou střelbou ostrými náboji směrem do zahrady, kde toho moc neviděl, vytvořil situaci, kdy možnost zasažení osob a s tím související možnost jejich zranění či usmrcení, nemohl vyloučit. I když obviněný tvrdil, že chrání majetek, nic nenasvědčovalo tomu, že by k nějakému protiprávnímu jednání vůči jeho majetku došlo. Není relevantní, že dle jeho sdělení již v minulosti docházelo ke krádežím na jeho majetku, a proto vystřelil 2x v domnění, že jsou na jeho pozemku případní pachatelé a že je chtěl zastrašit. Ke skutku pod písm. b) uvedl, že obviněný v rozporu s ust. § 76a odst. 1 písm. c) ZoZ neprodleně neohlásil útvaru policie použití zbraně z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany, což sám potvrdil. Ke skutku pod písm. c) uvedl, že nebylo prokázáno, že neuposlechl výzvy úřední osoby při výkonu její pravomoci, i když strážník městské policie S. P. uvedl, že obviněného vyzval, aby vyšel ven s dokladem totožnosti, kdy však tuto výzvu žádný svědek ani obviněný neslyšeli. Správní orgán v této věci postrádá důkazní materiál, který by věc zcela a bez jakýchkoliv pochybností objasnil a dospěl k závěru, že vinu nelze stavět pouze na tvrzení jednoho svědka.

[3] Žalovaný napadeným rozhodnutím zamítl odvolání a napadené rozhodnutí správního orgánu citované v odstavci 2 tohoto rozsudku potvrdil podle ust. § 90 odst. 5 správního řádu a odvolání zamítl. V odvolání se vypořádal se všemi námitkami vznesenými v odvolání a zdůraznil, že se plně ztotožňuje s rozhodnutím správního orgánu I. stupně. Uvedl, že obviněný prostřednictvím svého právního zástupce podal odvolání do výroku I. napadeného rozhodnutí. Namítal, že v lokalitě, kde obviněný žije, se v poslední době rozšířila drobná kriminalita.

Obsah žaloby

[4] Žalobce žalobou ze dne 4.12.2012 se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného a vrácení věci žalovanému s uložením povinnosti zaplatit žalobci náklady řízení. V žalobě uvedl, že ohledně skutku a) nedošlo k porušení ust. § 28 odst. 5 ZoZ, neboť varovné výstřely ze zbraně měly sloužit k ochraně majetku, když s ohledem na předchozí zkušenosti se žalobce domníval, že osoby, které se pohybují v blízkosti jeho zahrady či v zahradě, se tam pohybují za účelem páchání trestné činnosti, když s ohledem na tmu toto nebylo možno rozeznat. Ke skutku b) uvedl, že pojem neprodleného ohlášení použití zbraně útvaru policie z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany si žalobce vysvětlil navštívením orgánu policie, kde je zbraň evidována a měl za to, že je nutno sepsat oznamovací formulář. Samotný pojem „neprodleně“ neznamená totéž co „okamžitě“. Pojem „neprodleně“ je v judikatuře Nejvyššího správního soudu obvykle chápán jako lhůta několika dnů. Samotný fakt, že obviněný hodlal střelbu nahlásit ráno v úředních hodinách, pracoviště PČR, nemůže být interpretován, že by tímto nahlášením se dostal do prodlení ve smyslu zákona o zbraních.

Vyjádření žalovaného

[5] Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě popřel oprávněnost námitek a zdůraznil, že se neztotožňuje s názorem žalobce, že došlo k přiměřené ochraně majetku, resp. přiměřenému odvracení hrozícího nebo trvajícího útoku na zájem chráněný zákonem. Za situace, kdy žalobci ani jeho matce, kteří byli schovaní bezpečně v domě, přímo nehrozilo napadení ze strany osob, a tedy reálně hrozilo pouze odcizení majetku ze zahrady, nebylo použití zbraně přiměřeným způsobem k ochraně majetku, zvlášť s přihlédnutím ke špatné viditelnosti na místě samém. K pojmu neprodleného ohlášení použití zbraně útvaru policie nelze vyložit jinak, než že obviněný měl nahlásit použití zbraně okamžitě poté, co k němu došlo, tj. v ten samý den, a to minimálně tak, že měl telefonicky kontaktovat nouzovou linku policie. Navrhl zamítnout žalobu.

Skutečnosti zjištěné ze správního spisu pro posouzení věci

[6] Dne 10.5.2012 bylo žalobci doručeno oznámení o podezření ze spáchání přestupku a předvolání k jednání o spáchání přestupků dle ust. § 76a odst. 4 písm. a) a písm. c) ZoZ a dle ust. § 47 odst. 1 písm. a) zákona o přestupcích a současně byl předvolán k jednání na 22.5.2012. Dále ze správního spisu zjištěno:

• dne 26.3.2012 bylo Policií ČR, Statutárnímu město Karviná, Magistrátu města Karviná, odboru správnímu sděleno oznámení o uvedených přestupcích;
• součástí spisu je úřední záznam o podání vysvětlení žalobce dne 13.1.2012, kde žalobce uvedl, že je držitelem krátké střelné zbraně pistole zn. ČZ. Tuto zbraň má řádně uloženou doma podle předpisů. Dne 12.1.2012 kolem 22.00 hod. šel spát, krátce po usnutí jej vzbudila matka a řekla mu, že se někdo motá kolem plotu zahrady, a že to vypadá, že se dobývá na zahradu. Uchopil ze skříňky zbraň, vzal zásobník, běžel po schodech z 1. patra do přízemí, v obývacím pokoji otevřel dveře na terasu a snažil se ve tmě rozpoznat pohyb na zahradě. Po několika vteřinách spatřil za plotem zahrady nějaké postavy, byly v černém, neviděl, zda na oblečení jsou nějaké znaky; postav bylo nejméně dvě. Jedna byla za plotem vzadu, asi uprostřed délky plotu, druhá v místě u gumové skruže na kompost. V tom okamžiku na jeho zahradě nikdo nebyl. Matka stojící za ním na postavy křičela, ať vypadnou ze zahrady, jinak že budou střílet. Neví, zda osoby mohly křik matky slyšet. Nijak však nereagovaly, a aby je polekal, natáhnul zbraň a 2x vystřelil. Nemířil na uvedené osoby, ale střílel do prostoru, který se mu zdál bezpečný, asi 25 metrů před tyto osoby a odklonil zbraň od směru, kde se osoby pohybovaly asi o úhel 45 st. vlevo. Nechtěl zasáhnout nikoho a také nikoho nezasáhl. Osoby utekly a měl za to, že celá věc je vyřešena a poté, co vytáhl zásobník ze zbraně a zbraň vybil, ji uložil, šel spát a stejně tak matka. Po několika minutách slyšel zvonění, opakovaně, ale na žádost matky, že má strach, neotevřeli. Ráno je navštívili pracovníci policie a začali uvedenou věc vyšetřovat;
• součástí spisu je vysvětlení A.O., S. P. a J. Š. k věci;
• dne 13.1.2012 byl pořízen úřední záznam o ohledání místa přestupku provedeného Policií ČR a úřední záznam o zajištění důkazního prostředku – střelné zbraně, zásobníku ke zbrani, 8 kusů nábojů a plastového přepravního kufříku ke zbrani;
• dne 22.3.2012 bylo Policií ČR předloženo odborné vyjádření z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická balistická expertíza kpt. Ing. et Ing. J. Š. o obsahu, že předmětem zkoumání byla pistole model 85, ráže 9.19, dále 8 ks náboje ráže 9x19 a 2 kusy vystřelených nábojů téže ráže, s výsledkem šetření;
• protokol o výslechu svědka D. B. dne 17.5.2012, který uvedl, že se omlouvá z nařízeného jednání a k věci uvedl, že v posuzované věci vystupoval jako řidič, z auta vystoupili kolegové J. Š. a S. a on objížděl dokola. Když se střílelo, byl před domem, výstřely šly ze zadní části, slyšel dva výstřely a myslel si, že to střílí O. Pak slyšel nějaký křik, ale nerozuměl, otočil auto, přijel za S. a ten mu řekl, že z toho baráku nějaký chlap na něj 2x vystřelil. Tak tam zvonili, hulákali, ale nikdo neotevřel. V tu dobu přijela Policie ČR, také zvonili, a také nikdo neotevřel. Soused jim sdělil, že tam bydlí pán, který často pije a je zase asi v podnapilém stavu;
• založen protokol o výslechu svědka S. P. ze dne 17.5.2012, který uvedl, že uvedeného dne honili člověka, kterého hledala PČR, toho muže zahlédli pod Hypernovou a on a strážník Š. za ním vyběhli. Běžel po ulici kolem plotu obviněného, se strážníkem Šmídem na sebe neviděli, ale byli od sebe cca 10 m. Prosvěcoval zahradu, která patří obviněnému, v tom vyšla na terasu nějaká žena, začala něco křičet, na to hned vyšel muž a 2x vystřelil směrem na mě. Výstřely šly oba hned po sobě a bylo mířeno na něj, protože z té zbraně šly záblesky přímo na něj. Svištění kulek však neslyšel. Začal proto křičet, že je zde policie, že má okamžitě vyjít ven s občanským průkazem a se zbraní. V tom on zakřičel něco jako „ve jménu života a ochrany majetku“ a s tou ženou zašel zpět do domu. Čekal před domem cca 15 minut, ale nikdo nevyšel. Zvonili, nikdo nereagoval. V domě byla tma. Pak přijela policie, protože mezitím chytili toho muže O., pak šla i policie na něj zvonit, svítili do oken, ale nikdo nereagoval. Venku stály dvě auta MP a dvě auta PČR, všichni sousedi z ulice byli venku, ale obviněný nevylezl. Trvám na tom, že jsem učinil výzvu jako úřední osoba a vůbec mě nenapadlo, že střílel ostrýma. Byl jsem označený, měl jsem čepici, svítil baterkou a navíc jsem stál před plotem, nebyl jsem vůbec na jeho pozemku;
• protokol o výslechu svědka J. Š. ze dne 17.5.2012, ve kterém uvedl, že začalo to tím, že přijali oznámení, že za Hypernovou se pohybuje podezřelý muž, jeli do těch míst, kde viděli člověka, který byl podobný popisu a když je spatřil, dal se na útěk. Proto svědek vystoupil z vozidla a začal jej pronásledovat. Když byl u něho blízko, skočil do zahrady a potom přeskočil další plot do další zahrady. Svědek od pronásledování upustil, protože si nebyl jistý, jestli tam někde není puštěný pes. Pak slyšel střelbu a chvíli měl dojem, že člověk, kterého pronásledují, po něm střílí. Záblesky neviděl, jen slyšel střelbu. Pak se ozval P. s tím, že někdo z uvedeného domu po něm střílí, Pohlídal na něj křičel, že se mu identifikoval jako strážník Městské policie, avšak on osobně neslyšel, co mu řekl kolega Pohlídal. Pak se dostavila i PČR, zvonili, ale nikdo z domu nereagoval a jeden ze sousedů jim řekl, že obviněný holduje alkoholu;
• z protokolu o projednávání přestupku z 22.5.2012 je zjistitelné, že byla předložena plná moc obviněného pro advokáta Mgr. Vlastislava Kubiczka a obviněný uvedl následující: V uvedený den jej vzbudila matka přibližně před 23.00 hodinou a řekla mu, že se tam motají nějací lidé a že je chtějí vykrást. Čtyři dny před touto událostí je totiž někdo vykradl. Na policii to však neohlásil, jenom bratr volal na policii. Matka mu řekla, že když na lidi křičela, tak neodcházeli, proto vstal, vzal zbraň, kterou nabil a z terasy mířil do země před terasu, takže si byl jist, že nehrozí ani odraz; 2x vystřelil. Dále uvedl, že než vystřelil, volal „vypadněte, budu střílet“ nebo něco podobného. Moc času nebylo mezi tím, co křičel a co vystřelil. Podle oblečení se nedalo rozpoznat, kdo venku stojí, byl si jistý, že to byla stejná parta, co je vyrabovala. Viděl dvě postavy, které se pohybovaly, jedna byla v rohu zahrady po pravé straně a jedna asi uprostřed. Myslí si, že obě byly za plotem, ale to nemůže přesně uvést. Zbraň má od r. 2007 a bylo to poprvé, co z ní střílel, ještě s ní nebyl ani na střelnici. Se zbraněmi má zkušenost, protože pracoval u celní správy. Ihned po střelbě zatáhl žaluzie, zavřel dveře, považoval to za vyřízené, šel spát. Nějakou dobu neusnul, pak někdo zvonil, ale matka měla strach a na její radu neotevřel. Neslyšel žádné křičení nebo volání, jen zvonění. Když si šel lehnout, měl v úmyslu ráno zajít na Policii Karviná 6, kde vyřizují zbrojní průkazy, aby nahlásil střelbu. Nenapadlo jej, že stačí večer zavolat na jakýkoliv útvar policie. Ráno, než odešel, tak kolem 7.30 hodin přijela policie. Uvedl, že žádnou výzvu strážníka neslyšel, tudíž tuto výzvu nemohl uposlechnout a dále již neotevíral. Střelba měla vyvolat pouze akustický dojem. Dále uvedl, že asi od září 2011 se v části města velmi často krade, víc než v minulosti a za 15-20 let měli zahradu vykradenou nejméně 15x;
• téhož dne byl proveden výslech svědkyně H. N., která uvedla, že se dívala na televizi, chtěla jít spát, zhasla a všimla si nějakých postav, které lítaly po jejím pozemku. Byla strašná tma, nevěděla kolik jich je, mohli být klidně 4. Otevřela okno a volala „kdo je na mém pozemku“. Nic se neozývalo, postavy se pořád pohybovaly, pak zavolala „střílím“ a než zavřela okno, slyšela, jak někdo řekl „nějaká stará baba řve, že střílí“. Pak šla vzbudit syna, chvíli to trvalo, syn si vzal zbraň, otevřel dveře na terasu a vystřelil 2x do země, aby byl nějaký zvukový efekt. Syn křičel něco v tom smyslu, že střílejí na ochranu majetku. Měla zalehnuté uši ze střelby, po střelbě se postavy přesouvaly směrem k cestě, ale tam už neviděla. Pak chtěla jít spát, ale někdo začal zvonit u branky, která je zamčená. Syn chtěl jít otevřít, ale ona ho od toho odradila. Její syn, to viděla, v žádném případě nemířil na někoho zpovzdálí, střílel do země. Dále uvedla, že v průběhu 5-ti let má zkušenosti se zloději v ulici asi 15x. Naposledy oni byli před touto událostí vykradeni asi 2 měsíce před tím;
• Z protokolu o dalším jednání ze dne 14.6.2012 zjištěno, že svědek D. B., strážník Městské policie Karviná uvedl, že v uvedený den měl hlídku s kolegy Š.a P. a k žádosti státní policie pomáhali hledat pachatele. Protože zahlédli utíkajícího muže, vydali se za ním. Protože byl řidič služebního vozidla a kolegové P. a Š. z auta vystoupili, on zajel na ul. Z. Dům, z kterého se střílelo, stojí na setkání se dvou ulic Z. a P.a on stál před domem, aby viděl obě ulice. Kolega P. stál na zadní straně domu, jehož směrem pachatel utíkal. Pak zaslechl dva výstřely, nevěděl, co se stalo a myslel, že střílí utíkající. Mezitím přijela policie + speciální jednotka z Frýdku. Pachatele chytili a předali policii. Pak zvonili u branky domu, ze kterého se střílelo, volali, svítili baterkami do oken, totéž dělala i státní policie. Z domu však nevyšel nikdo a kolega „S.“ tvrdil, že když se ozvaly výstřely, tak volal „tady je policie, vezměte si občanský průkaz, zbraň, se kterou jste střílel a vyjděte ven“. Ale nic se nedělo. S kolegou P. se potkal za plotem zadního traktu uvedeného domu asi metr od plotu, byla tma, ulice jsou sice osvětlené, ale do zahrady museli svítit baterkami. Na otázku, jaké má poznatky ohledně krádeží v dané lokalitě uvedl, že to nebývá často, občas bezdomovci něco berou z políček, kradou železo;
• z protokolu o projednání přestupku ze dne 26.7.2012, že byl slyšen svědek J. Š., strážník Městské policie Karviná, který uvedl, že už si moc dobře na to nevzpomíná, ví, že tehdy naháněli O. a když se vracel, slyšel střelbu. Neví již přesně, kde stál, někde blízko domku, ale na metry to už neví. I když slyšel střelbu, informoval se, co se děje, kdo střílel a tak se dozvěděl, že člověk, co bydlí v domě. Dozvěděl se to od kolegy P. Pak šli před dům, zvonili, přijela tam i Policie ČR, i ona zvonila, ale nikdo neotevíral. Svědek S. P., strážník Městské policie Karviná uvedl na otázky zástupce obviněného, že prosvěcoval zahradu, byl za plotem a na terasu domu vyšla nějaká žena, něco volala, čemu však nerozuměl. Pak vyšel muž, který 2x vystřelil, a proto začal volat, že je strážník policie, ať přestane střílet a vyjde z občankou a zbraní. Oni však vešli do domu a pak se už nikdo neukázal. Nedovede odhadnout časový interval mezi tím, co paní vyšla a mluvila a mezi tím, kdy muž vyšel a začal střílet. Možná to byla minuta, ale i dřív. On posvítil na tu ženu, pak vyšel muž a začal střílet. Viděl dva zážehy a až pak zavolal něco o ochraně majetku a života. Co křičela paní, nerozuměl. Po střelbě pak na ně zvonili, ale nikdo z domu nevyšel;
• dne 26.7.2012, s vypravením dne 3.8.2012, Magistrát města Karviná, odbor správní ve věci rozhodl a dne 3.9.2012 bylo podáno odvolání.

Právní úprava

[7] Podle § 76a odst. 4 písm. a) zákona o zbraních a střelivu se držitel zbrojního průkazu skupiny A až E, držitel zbrojního průvodního listu pro tranzit zbraně anebo střeliva nebo držitel evropského zbrojního pasu dopustí přestupku tím, že střílí ze zbraně, kterou je oprávněn držet, v rozporu s § 28 odst. 5 téhož zákona.

[8] Podle § 28 odst. 5 zákona o zbraních a střelivu smí držitel zbrojního průkazu ze zbraně, kterou je oprávněn držet, střílet pouze v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu, nebo na střelnici, pokud se nejedná o použití zbraně k ochraně života, zdraví nebo majetku. Soudní znalec, který je držitelem zbrojního průkazu, je oprávněn držet zbraň a střelivo a střílet ze zbraně na střelnici za účelem vypracování znaleckého posudku.

[9] Podle § 2 odst. 1 zákona o přestupcích je přestupkem zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za přestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních předpisů anebo o trestný čin. V řízení o přestupku je rozhodováno o vině a trestu za porušení práva, je proto třeba zkoumat naplnění obecných znaků přestupku, a to především v tom směru, zda jednání pachatele přestupku bylo v rozporu s právem, tj. zda byla porušena nebo nesplněna právní povinnost stanovená zákonem, ale také zda je naplněna otázka zavinění, jakož i naplnění předpokladů pro uložení sankce a její výše. Podle ustanovení § 2 odst. 2 zákona o přestupcích však přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem nebo b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak.

Právní posouzení věci samé dle žalobních bodů

[10] K jednotlivých žalobním bodům:

Námitku ke skutku a) soud neshledal důvodnou. Nejsou pochybnosti o skutkovém stavu věci, i když jednotlivé výpovědi se liší v detailech. Je nesporné, že strážníci se pohybovali v nočních hodinách podél plotu zahrady žalobce, prosvěcovali zahradu žalobce, z domu vyšla matka žalobce, která na strážníky křičela ve smyslu, co tam dělají a vzápětí žalobce rovněž vyšel na terasu a dvakrát vystřelil, a to takovým směrem, že strážník viděl záblesky, a to za situace, kdy byla tma, a žalobce viděl dvě postavy za plotem. Poté, co strážník křičel, že je to policie, žalobce se svou matkou ještě zakřičel, že chrání svůj majetek a zdraví, pak odešel do domu a již na další výzvy policie včetně zvonění, nereagoval. Z uvedeného vyplývá, že není sporu o tom, že žalobce použil zbraň, legálně drženou, a dvakrát vystřelil. Sporné je, zda tímto svým jednáním žalobce se dopustil přestupku podle § 76a odst. 1 písm. a) ZZS, resp. zda jednal v krajní nouzi či nutné obraně. S odvolání na právní ustanovení § 28 odst. 5 věty první ZZS smí držitel zbrojního průkazu ze zbraně, kterou je oprávněn držet, střílet pouze v místech, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu, nebo na střelnici, pokud se nejedná o použití zbraně k ochraně života, zdraví nebo majetku. Soud nepřisvědčil žalobci, že v dané situaci měl za to, že musí chránit majetek i své zdraví s použitím zbraně. Žalobce sice viděl dvě postavy se pohybovat kolem zahrady, za plotem, tedy v žádném případě nebyl bezprostředně ohrožen na zdraví a vzhledem k tomu, že tyto osoby byly za plotem, nemohl ani předpokládat, že je v daném okamžiku ohrožen i na majetku, když navíc aniž vyčkal, zda tyto osoby budou reagovat jen na jeho slovní výzvu, vystřelil. Citované ustanovení jednoznačně dovoluje použít zbraň mimo střelnici jen v případě, že chrání život, zdraví nebo majetek, přičemž v kontextu s ust. § 76a odst. 4 písm. c) ZZS je nutno dovodit, že použít zbraň mimo střelnici je možné jen z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany. Provedené důkazy nepotvrzují, že žalobce byl bezprostředně ohrožen na životě, zdraví nebo že byl bezprostředně ohrožen jeho majetek. Jak již bylo několikrát uvedeno, v době incidentu byla tma a žalobce viděl ve vzdálenosti několika metrů za plotem své zahrady dvě tmavé osoby, které se nijak neukrývaly. Každý držitel zbrojního průkazu je povinen dbát zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní (§ 29 odst. 1 písm. a/ ZZS). Jestliže žalobce za popsané situace dvakrát vystřelil, a navíc ani ne do vzduchu směrem nahoru, ale, jak sám popsal, asi na vzdálenost 25 metrů před tyto osoby s odklonem cca 40 stupňů vlevo od místa, kde se osoby pohybovaly, nelze v žádném případě hovořit o tom, že by žalobce dostál povinnosti dbát zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní.

[11] Podle § 3 zákona o přestupcích k odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.  Podle § 4 téhož zákona přestupek je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel a) věděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že tento zájem neporuší nebo neohrozí nebo b) nevěděl, že svým jednáním může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem, ač to vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měl a mohl. Přestupek je spáchán úmyslně, jestliže pachatel a) chtěl svým jednáním porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem nebo b) věděl, že svým jednáním může ohrozit zájem chráněný zákonem, a pro případ, že jej poruší nebo ohrozí, byl s tím srozuměn. Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel podle okolností a svých osobních poměrů povinen.

[12] Žalobce v posuzované věci úmyslně dvakrát vystřelil ze zbraně, kterou je oprávněn držet, mimo střelnici i místa, kde je k tomu oprávněn podle zvláštního právního předpisu. Soud znovu jen opakuje, že v takovém případě platí, že může zbraň použít jedině k ochraně života, zdraví nebo majetku a nelze se odvolávat na obranu svého majetku za situace, kdy lze řešit situaci zcela jinak, bez nutnosti použití zbraně. Podle § 29 odst. 1 zákona o zbraních a střelivu je totiž povinností držitele zbrojního průkazu dbát zvýšené opatrnosti při zacházení se zbraní. Podle důvodové zprávy k zákonu o zbraních a střelivu jsou oprávnění držitelů jednotlivých skupin zbrojních průkazů stanovena tak, aby umožňovala držiteli zbrojního průkazu naplnit účel, pro který žádal o vydání zbrojního průkazu. Tím však není obrana jakéhokoliv majetku v jakékoliv situaci a za jakýchkoliv okolností, nýbrž logicky pouze použití zbraně přiměřené, opatrné a není-li jiného řešení. V dané věci soud dospěl k závěru, že jednání žalobce nebylo adekvátní situaci předvídané v ustanovení 28 odst. 5 ZoZS.

[13] Soud neshledal důvodnou ani námitku ohledně skutku b). Klíčovou otázkou v posouzení důvodnosti této námitky je výklad pojmu „neprodleně“, neboť žalobce byl uznán vinný tím, že porušil ust. § 76a odst. 4 písm. c) ZZS, jestliže neprodleně neohlásil útvaru policie použití zbraně z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany. Žalobce si tento pojem vyložil tak, že je dostačující, jestliže navštíví orgán policie, a to útvar správních činností, kde je zbraň evidována, za účelem vyplnění oznamovacího formuláře, a to v úředních hodinách tohoto pracoviště. V žalobě poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 4 As 19/2009, kde pojem neprodleně byl vyložen jako lhůta několika dnů. Soud má za to, že v dané věci příměr s citovaným rozhodnutím Nejvyššího správního soudu není namístě. V rozhodnutí Nejvyššího správního soudu  č.j. As 19/2009 pojem „neprodleně“ byl vykládán ve vztahu k podání nové žádosti   cizince o udělení mezinárodní ochrany po ukončení předchozího řízení. V dané věci se však jednalo o ohlášení použití střelné zbraně.

[14] Podle ust. § 29 odst. 1 písm. m) ZoZS je držitel zbrojního průkazu skupiny A až E  povinen neprodleně ohlásit útvaru policie použití zbraně z důvodu krajní nouze nebo nutné obrany. Výraz neprodleně je užit i v souvislosti s povinností držitele zbrojního průkazu ohlásit kterémukoliv útvaru policie ztrátu nebo odcizení zbraně, vyjádřené v témže ustanovení pod písm. g). V § 29 jsou kromě lhůty „neprodleně“ k jiným povinnostem dány lhůty i ve dnech (10 dnů, 20 dnů), např. povinnost ohlásit změnu ráže zbraně (písm. k), odevzdat zbrojní průkaz (písm. j) atd. Jestliže v § 28 cit. zákona je dáno několik rozlišných lhůt, avšak řádově ve dnech, pak bezesporu lhůtu vyjádřenou jako neprodleně, nelze vyložit jinak než jako oznámení okamžité či bezprostředně po použití zbraně a sdělení provést na jakémkoliv útvaru policie jakoukoliv formou, tedy i telefonicky s tím, že dodatečně, bylo-li by to vyžadováno, i formou písemnou nebo osobní účastí.

[15] Soud má za to, že v dané věci žalobce měl možnost toto okamžitě policii nahlásit osobně, neboť, tak jak vyplynulo ze spisu, po výstřelech strážník na žalobce volal, že je tu policie a nechť se legitimuje a předloží zbraň. Žalobce však na to nereagoval, naopak zašel do domu a na zvonění policie nijak nereagoval. Svědci vypověděli, že u domu žalobce dojeli další služební vozidla, byl tam tzv. šrumec, majitelé okolních domů vycházeli ven, jen žalobce na zvonění nereagoval.

[16] Z dikce zákona v žádném případě nevyplývá, že toto oznámení musí provést osobně na útvaru, kde je zbraň evidovaná a formou vyplnění tiskopisu, a žalobce tedy si dané ustanovení nemohl takto vykládat. Bezesporu použití střelné zbraně ve smyslu ust. § 76a odst. 4 písm. c) ZZS je nutno vyložit jako oznámení okamžité či bezprostředně po použití zbraně a sdělení provést na jakémkoliv útvaru policie.

[17] Závěrem pak soud konstatuje, že správní orgány své povinnosti zjistit přesně a úplně skutečný stav věci, a za tím účelem si opatřit podklady pro vydání rozhodnutí, dostály. Správní orgán se dostatečně ve svém odůvodnění vypořádal s důvody, které vedly k rozhodnutí o uznání viny žalobce a rozhodnutí je přezkoumatelné a zákonné. Správní orgány správně provedly právní kvalifikaci správních deliktů, když řádně odůvodnily naplnění skutkové podstaty. Soud neshledal vady řízení, které by založily nezákonnost napadeného rozhodnutí.

[18] Po provedeném řízení a dokazování krajský soud podanou žalobu podle § 78 odst. 7 s.ř.s. jako nedůvodnou zamítl, přičemž rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ust. § 51 odst. 1 s.ř.s.

[19] O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 60 odst. 1 s.ř.s. s přihlédnutím k tomu, že ve věci plně procesně úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal a také mu žádné nevznikly.

P o u č e n í :

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí č. 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

V Ostravě dne 12. listopadu 2014

                                                            JUDr. Jana Záviská

                                                                samosoudkyně