22 Ad 14/2014-43
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Lukotkovou v právní věci žalobce: P. M., proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 4. 2014, č. j. ……..,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím žalované ze dne 4. 4. 2014, č. j. …………… byly zamítnuty námitky žalobce a rozhodnutí žalované ze dne 20. 1. 2014, č. j. …………. bylo potvrzeno.
Rozhodnutím žalované ze dne 20. 1. 2014 byla zamítnuta jeho žádost o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zdp“) a pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. c) citovaného zákona.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky ze dne 17. 2. 2014 doručené žalované dne 19. 2. 2014.
Rozhodnutím žalované ze dne 4. 4. 2014, č. j. ………… byly námitky zamítnuty a rozhodnutí žalované ze dne 20. 1. 2014 bylo potvrzeno.
Žalobce podal dne 30. 5. 2014 žalobu, v níž namítl, že rozhodnutí žalované bylo vydáno na základě nedostatečně zjištěného skutkového stavu, neboť v rámci zkoumání jeho zdravotního stavu před posudkovým lékařem OSSZ Znojmo nebyl řádně přezkoumán celkový zdravotní stav. Uvedl, že je léčen na obezitologii, jeho skutečná váha činí 179 kg. Navrhl zrušit přezkoumávané rozhodnutí žalované a vrátit věc správnímu orgánu k dalšímu řízení.
Žalovaný v písemném vyjádření ze dne 23. 7. 2014 navrhl v rámci přezkumného soudního řízení důkaz posudkem PK MPSV ČR. Uvedl, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě lékařského posudku ze dne 2. 4. 2014 vypracovaného pro účely řízení o námitkách lékařem žalované. Dle posudkového hodnocení rozhodující zdravotní postižení žalobce, které zdůvodňuje i dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav bylo zařazeno pod kapitolu XIII, oddíl E, položka 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 40 %, podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky navýšena o 10 % vzhledem k jeho vlivu na schopnost využívat dosažené vzdělání, zkušenosti a znalosti, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo schopnost rekvalifikace o 10 %, celkově tedy 50 %.
V rámci důkazního řízení soud vycházel ze skutečností obsažených v posudkové dokumentaci OSSZ Znojmo, z výpovědi žalobce při jednání dne 16. 10. 2014, stanoviska zástupce žalované prezentované při soudním jednání i z důkazu PK MPSV ČR v Brně ze dne 23. 9. 2014. Bylo zjištěno, že žalobce pobírá invalidní důchod II. stupně ode dne 22. 11. 2011. V listopadu roku 2013 měl nařízenou kontrolní lékařskou prohlídku, na základě které byl jeho zdravotní stav posouzen dne 3. 12. 2013, a to tak, že mu náleží invalidní důchod ve II. stupni invalidity. Dne 12. 12. 2013 podal žádost o zvýšení stupně invalidity, jeho zdravotní stav byl posouzen lékařem OSSZ Znojmo dne 9. 1. 2014, a to tak, že určující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stanoven pravostranný lumboischialgický syndrom s iritačně zánikovou symptomatologií v distribuci L5, S1. V pracovní anamnéze je uvedeno, že je vyučen zedníkem, v profesi pracoval, naposledy pak jako řidič. Toto zaměstnání vykonával v letech 1997 až 1998 a poté v roce 2010 až 2011. Na základě zdravotní a podkladové dokumentace byl učiněn posudkový závěr, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je bolestivý páteřní syndrom, který byl zařazen pod kapitolu XIII, oddíl E, položka 1 písm. c), vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění, míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 40 % a s přihlédnutím k § 3 odst. 2 citované vyhlášky bylo provedeno navýšení o 10 % na celkovou míru pracovní schopnosti 50 %. V rámci námitkového řízení, které bylo zahájeno na základě podaných námitek žalobce dne 17. 2. 2014 lékařka ČSSZ – pracoviště Brno dne 2. 4. 2014 po zhodnocení zdravotní dokumentace ošetřujícího lékaře MUDr. Ivanky Vokurkové a dalších nálezů odborných lékařů zároveň i s přihlédnutím k lékařským nálezům doložených k námitkovému řízení, tj. kontrolnímu ortopedickému vyšetření ze dne 12. 3. 2014, které předložil žalobce při jednání, bylo konstatováno, že u posuzovaného se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který jej omezuje fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl označen chronický bolestivý syndrom, hlavně bederní páteře s dokladovaným poškozením kořene L5 vpravo. Jde o stav se závažným postižením jednoho nebo více úseků páteře se závažnou poruchou statiky a dynamiky s projevy kořenového dráždění s funkčně významným neurologickým nálezem s poškozením nervu. Bylo dále konstatováno, že lékař OSSZ Znojmo i LPS ČSSZ posoudil zdravotní stav z dostatečně doložené dokumentace, posudkově významná progrese zdravotního stavu od posledního posouzení dne 3. 12. 2013 nebyla zjištěna. Zdravotní stav je stacionární. Zdravotní postižení bylo zařazeno pod kapitolu XIII, oddíl E, položka 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., míra poklesu pracovní schopnosti byla stanovena 40 % a vzhledem k dosaženému vzdělání, zkušenosti a znalosti i s ohledem na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnosti rekvalifikace bylo provedeno podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky navýšení hodnoty o 10 % na celkovou hodnotu 50 %. Uvedený posudek byl podkladem pro vydání rozhodnutí žalované ze dne 20. 1. 2014, č. j. 740 126 4046.
V rámci přezkumného soudního řízení žalobce při jednání dne 16. 10. 2014 nevyslovil námitky ke skutkovému i posudkovému zhodnocení, které provedla PK MPSV ČR v Brně. Poukázal však na svízelnou finanční situaci i nemožnost nástupu do zaměstnání, rovněž i nemožnost případné rekvalifikace. Uvedl, že je v evidenci úřadu práce po dobu více než dvou let, žádné zaměstnání mu doposud nabídnuto nebylo. K rodinné a osobní situaci sdělil, že je ženatý, má celkem tři vyživovací povinnosti k doposud nezaopatřeným dětem. Ke svým zdravotním potížím neuvedl žádné nové skutečnosti.
Soud provedl důkaz posudkem Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Brně vypracovaný dne 23. 9. 2014. Posudková komise vycházela z podkladové a zdravotní dokumentace, lékařských zpráv přiložených k žalobě, dále dalším dvěma lékařským zprávám z oboru ortopedie a diabetologie, předložených žalobcem při jednání komise, taktéž i nálezu ambulance léčby Bolesti, bylo provedeno vyšetření žalobce při jednání a poté učiněn posudkový závěr přítomnými lékaři, že v popředí objektivního klinického nálezu jsou bolesti dolních zad s vyzařováním do dolních končetin a porucha citlivosti, byla potvrzena těžká porucha páteřní dynamiky s pozitivními napínacími manévry, chybění reflexních odpovědí na dolních končetinách a porucha citlivosti v kořenové distribuci více vpravo. Byly potvrzeny i degenerativní změny v dolních bederních částech páteře, v krčním úseku měl objektivní nález přechodný charakter. Posuzovaný se dále léčí pro bolesti levého kolenního kloubu po úrazu, ortopedickým nálezem byly zjištěny lehké degenerativní změny bez trvalého podstatného omezení pohyblivosti. Dále je léčen pro hypertenzi, porušenou glukozovou tolerancí a pro obezitu, kde pod kontrolou interní ambulance se mu podařilo, jak sám uvedl, zredukovat hmotnost o 10 kg méně. Posudkový závěr zněl, že pro bolestivý páteřní syndrom byla stanovena míra poklesu pracovní schopnosti podle kapitoly XIII, oddíl E, položka 1 písm. c) vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění, 40 %, pro předchozí vykonávanou výdělečnou činnost zvýšeno hodnocení o celých 10 % podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky na celkovou míru poklesu pracovní schopnosti 50 %. Ostatní zdravotní postižení uvedená v diagnostickém souhrnu samostatně nezpůsobují větší pokles pracovní schopnosti než rozhodující příčina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Hypertenze je kontrolovaná léčbou, těžká obezita není doprovázena podstatným poklesem kardiorespirační výkonnosti a řízena redukce hmotnosti má prokazatelný efekt. Polyneuropatie dolních končetin nesplňuje vyhláškou daná kritéria těžkého funkčního postižení. Prodělané úrazy nezanechaly těžkou poruchu funkce. K datu vydání přezkoumávaného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zdp, šlo o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. b) zdp, nikoliv však o invaliditu III. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zdp.
Zástupce žalované se k jednání nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán, jak vyplývá z doručení vykázaného dne 6. 10. 2014.
Na základě shora provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Na základě zásadní žalobní námitky – nedostatečně zjištěný skutkový stav věci byl v rámci přezkumného soudního řízení proveden důkaz posudkem PK MPSV ČR se sídlem v Brně, který podrobně zhodnotil zdravotní stav žalobce na základě všech existujících lékařských nálezů. Vůči samotnému posudku žalobce nevznesl námitky. Soud zhodnotil vypracovaný posudek jako objektivní, úplný a přesvědčivý a pojal ho jako rozhodující důkaz pro posouzení žaloby. Pokud žalobce popisoval svízelnou finanční a sociální situaci, pak tato nemohla být zohledněna, neboť opodstatněnost žalobních námitek musí mít oporu v zákonných kritériích ust. § 39 odst. 1, 2 zdp, což v daném případě splněno nebylo. Jak již výše uvedeno, žalobce proti závěrům PK MPSV ČR v Brně ničeho nenamítl, kromě jeho subjektivního vnímání vlastních potíží nepřinesl žádných uchopitelných námitek.
Bylo-li tedy prokázáno posudkem OSSZ Znojmo, posudkem LPS ČSSZ pracoviště Brno i posudkem PK MPSV ČR v Brně, že zdravotní stav žalobce byl popsán shodně, posudky shodně vyhodnotily pokles míry pracovní schopnosti žalobce – 50 %, pak nelze než uzavřít, že žádný z výše uvedených posudků neobsahuje hodnocení, které by zpochybnilo závěr žalované prezentovaný v napadeném rozhodnutí, totiž, že žalobce je invalidní podle § 39 odst. 1 zdp, jedná se však o invaliditu II. stupně podle § 39 odst. 2 písm. c) zdp. Závěry posudků, zejména PK MPSV ČR, činí napadené rozhodnutí žalované správným a v souladu se zákonem. Soud proto žalobu ve smyslu ust. § 78 odst. 7 s.ř.s. zamítl.
Žalobce nebyl ve věci úspěšný, žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona, soud proto rozhodl tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává (§ 60 odst. 1, 2 s.ř.s.).
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 16. října 2014
JUDr. Eva Lukotková, v. r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Barbora Zachovalová