45 A 77/2014 - 10
Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jitky Zavřelové a soudců Mgr. Ing. Petra Šuránka a JUDr. Milana Podhrázkého ve věci žalobce M. Š., proti žalovaným 1/ Katastrálnímu úřadu pro Středočeský kraj a 2/ Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Praze, oba sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, 183 13 Praha 8, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zápisem poznámky o nařízení exekuce, o návrhu na vydání předběžného opatření,
t a k t o :
Odůvodnění
Žalobce se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“) domáhá (po odstranění vad podané žaloby podáním doručeným dne 7. 12. 2014) ochrany proti nezákonným zásahům žalovaných, jež spatřuje v tom, že žalovaní omezili vlastnické právo žalobce tím, že zapsali do katastru nemovitostí poznámku o omezení vlastnického práva, a to konkrétně poznámku o nařízení exekuce na majetek žalobce na list vlastnictví č. 5342 vedený pro k. ú. a obec Slaný, na němž je veden byt č. 1539/40 ve spoluvlastnictví žalobce.
V původním znění žaloby žalobce poukazoval také na skutečnost, že žalovaný 2/ v této souvislosti v řízení o opravě chyby v katastrálním operátu rozhodnutím ze dne 20. 10. 2014, č. j. ZKI PR-O-126/1037/2014-11, potvrdil postup žalovaného 1/, jímž žádosti žalobce ze dne 19. 2. 2013 nebylo vyhověno. V návaznosti na poučení, jež se mu dostalo od soudu, žalobce zmínku o vydání tohoto správního rozhodnutí vypustil a dne 7. 12. 2014 podal samostatnou žalobu proti uvedenému rozhodnutí, jež byla u Krajského soudu v Praze zapsána pod sp. zn. 46 A 75/2014. V aktuální věci setrval na argumentaci navozující existenci nezákonného zásahu žalovaných.
V návaznosti na tuto žalobní argumentaci je třeba připomenout usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2013, č. j. 46 A 108/2013-17, publikované pod č. 3025/2014 Sb. NSS, jímž soud již dříve odmítl žalobu téhož žalobce, kterou se v zásadě shodně jako v této věci domáhal uložení povinnosti žalovanému 1/ do tří dnů odstranit u bytu č. 1539/40 v k. ú. a obci Slaný omezení vlastnického práva žalobce i jakékoliv poznámky o exekuci, a to jak v katastru nemovitostí, tak i v internetové prezentaci žalovaného. Důvody tehdejšího rozhodnutí se v plné míře dotýkají i této věci a žalobce je třeba odkázat na argumentaci v něm uvedenou.
Podle § 85 s. ř. s. je žaloba nepřípustná, lze-li se ochrany nebo nápravy domáhat jinými právními prostředky; to neplatí v případě, domáhá-li se žalobce pouze určení, že zásah byl nezákonný.
Z toho se tedy podává, že žaloba na ochranu před nezákonným zásahem má subsidiární povahu a je nepřípustná všude tam, kde se lze domoci ochrany jinými právními prostředky. Jak již soud vysvětlil žalobci v předchozím usnesení, odpovídajícím prostředkem jeho ochrany je řízení o opravě chyby v katastrálním operátu, má-li žalobce za to, že zde nebyla listina způsobilá zápisu do katastru nemovitostí. V případě nevyhovujícího rozhodnutí se pak lze bránit podáním žaloby podle ustanovení § 65 a následujících s. ř. s., což ostatně žalobce učinil žalobou zapsanou u zdejšího soudu pod sp. zn. 46 A 75/2014.
Lze jen doplnit (s ohledem na závěry vyplynuvší v uvedeném řízení o opravě chyby), že je-li tvrzena věcná nesprávnost samotné listiny, jež byla podkladem pro zápis do katastru nemovitostí (zde usnesení soudu o nařízení exekuce), je nutno tento problém řešit v příslušném řízení, v němž byla taková listina vydána. Katastrální úřady totiž nejsou oprávněny jakkoliv zkoumat správnost listin, které vydal jiný orgán veřejné moci a které jsou podkladem pro zápis do katastru nemovitostí. Žalobce se tedy stejně tak mohl bránit v příslušném exekučním řízení včasným podáním opravných prostředků.
S ohledem na uvedené proto soudu nezbylo, než podanou žalobu odmítnout pro nepřípustnost na základě ustanovení § 85 ve spojení s § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. S ohledem na odmítnutí žaloby již nebyl důvod rozhodovat o návrhu na vydání předběžného opatření.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 60 odst. 3 s. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, byl-li návrh odmítnut.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
V Praze dne 9. prosince 2014
Mgr. Jitka Zavřelová, v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: Vlasáková