41Ad 10/2014-40
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kubenovou v právní věci žalobkyně J. M., narozené ………, bytem …….., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Praha 5, Křížová 25, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26.2.2014, č.j. …………,
t a k t o :
O d ů v o d n ě n í :
Ve včas podané žalobě žalobkyně napadala rozhodnutí žalované vydané 26.2.2014, její předchozí rozhodnutí z 25.11.2013 v důsledku velmi špatného zdravotního stavu, který se neustále zhoršuje. Požadovala, aby její zdravotní stav byl znovu přezkoumán a poté rozhodnutí žalované z 26.2.2014 bylo zrušeno.
Pokud jde o napadené rozhodnutí žalované z 26.2.2014, žalovaná rozhodla tak, že zamítla námitky žalobkyně a potvrdila rozhodnutí ČSSZ č.j. 5757052092 ze dne 25.11.2013. Pokud jde o rozhodnutí z 25.11.2013, žalovaná zamítla uvedeným rozhodnutím žádost žalobkyně o změnu výše invalidního důchodu z důvodu zhoršení zdravotního stavu podle ust. § 41 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a pro nesplnění podmínek ust. § 39 odst. 2 písm. c) citovaného zákona. Podkladem tohoto rozhodnutí byl posudek o invaliditě Městské správy sociálního zabezpečení Brno ze dne 6.11.2013, podle kterého je účastnice řízení (žalobkyně dle ust. § 39 odst. 2 písm. b) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, nadále invalidní pro invaliditu II. stupně.
V rámci řízení o námitkách žalovaná nechala znovu posoudit zdravotní stav a schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobkyně, když posudek o invaliditě byl vypracován ČSSZ dne 25.2.2014 a bylo zjištěno, že účastnice řízení je invalidní dle ust. § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., je nadále invalidní pro invaliditu II. stupně dle ust. § 39 odst. 2 písm. b) citovaného zákona, neboť míra poklesu její pracovní schopnosti byla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu tímto posudkem o invaliditě určena ve výši 55%. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastnice řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles její pracovní schopnosti je zdravotní postižení uvedené v kapitole V. (duševní poruchy), položce 4 (afektivní poruchy – poruchy nálady), písm. c) (středně těžké postižení, depresivní či manické epizody, středně těžké, dostatečně dlouhé remise, značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit omezen), přílohy k vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti v rozmezí 30 - 45%. Lékařka ČSSZ stanovila míru poklesu pracovní schopnosti účastnice řízení 45 %. Vzhledem k vlivu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu na schopnost účastnice řízení využívat dosaženého vzdělání, zkušeností a znalostí, na schopnost pokračovat v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnost rekvalifikace zvýšila podle podle § 3 odst. 2 citované vyhlášky zvýšila tuto hodnotu o 10 %‚ celkově tak činí 55 %. V posudku pak bylo uvedeno, že účastnice řízení je dlouhodobě sledována a léčena především pro chronické vertebrogenní potíže trvající cca od roku 2004. Tyto její zdravotní problémy byly v posudku podrobně popsány a dále pak bylo uvedeno, že od roku 2004 jsou z její strany udávány i bolesti kyčelních kloubů, kde konstatována artróza, v únoru 2009 byla účastnici řízení implantována endoprotéza do pravého kyčelního kloubu a dne 19.8.2011 také vlevo. Lékařka ČSSZ v posudku uvedla, že v tomto směru se jedná u posuzované o lehké omezení funkce kloubů po implantaci endoprotéz, které by bylo samostatně hodnoceno mírou poklesu pracovní schopnosti v rozpětí 10 – 15%, dle kapitoly XV., oddíl B, položka 8, písm. a) přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb. Dále je posuzovaná léčena na psychiatrii od února 2011 pro periodickou depresivní poruchu. Lékařka ČSSZ v posudku pak uvedla, že po prostudování doložené dokumentace a vlastního zjištění při jednání dospěl k závěru, že u účastnice řízení jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který omezuje psychické i fyzické schopnosti a má vliv na pokles pracovní schopnosti účastnice řízení. Lékařka ČSSZ po prostudování kompletní spisové dokumentace i celé dokumentace od psychiatra i ortopeda konstatovala (na rozdíl od lékařky MěSSZ, která stanovila jako rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu účastnice řízení s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti zdravotní postižení uvedené v kapitole XIII., odd. E,položka 1 písm. c), přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., pro které stanovila míra poklesu pracovní schopnosti 40% a vzhledem k dalšímu postižení zdravotního stavu zvýšila podle § 3 odst. 1 citované vyhlášky tuto hodnotu o 10 %‚ na celkových 50 %)‚ že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu u účastnice řízení je depresivní porucha léčená u psychiatra. Tuto hodnotila, jak soud již shora uvedl, když celkově pokles schopnosti soustavné výdělečné činnosti byl stanoven 55%, takže zdravotní stav posuzované odpovídá nadále invaliditě II. stupně.
V rámci soudního řízení soud nechal znovu zkoumat zdravotní stav a schopnost soustavné výdělečné činnosti žalobkyně a požádal PK MPSV ČR, na pracovišti v Brně o vypracování posudku. Posudková komise jednala 9.10.2014, když uvedla v diagnostickém souhrnu, že u posuzované se jedná o periodickou depresivní poruchu, středně těžká symptomatika (v léčení od 2/2011), dále chronický bolestivý syndrom krční a bederní páteře při spondylogenně degenerativních změnách páteře, artróza kyčelních kloubů oboustranně – stav po implantaci TEP vpravo 2/2009, vlevo 8/2011 a obezita BMI 38,97.
Posudková komise uvedla, že prostudovala všechny doložené odborné nálezy a z některých v posudku zkráceně citovala, nálezy, ze kterých necitovala, vesměs potvrzují stejný zdravotní stav jako nálezy citované, navíc PK objektivizovala zdravotní stav posuzované vyšetřením při jednání, takže posudkový závěr vychází ze zjištěného zdravotního stavu, o němž nejsou důvodné pochybnosti. Mezi doloženými lékařskými nálezy nejsou rozpory, které by se dotýkaly skutečností významných pro posudkový závěr. Zdravotní stav a jeho funkční důsledky byly pro účely posudkového závěru PK MPSV zjištěny v rozsahu, který je dostatečný pro použití posudkových kritérií stanovených v právních předpisech.
K datu vydání napadeného rozhodnutí ČSSZ se jednalo o 56 letou posuzovanou osobu se základním vzděláním. Pracovala v pohostinství, pak 10 let jako uklizečka, roku 2013 jako strážná 8,5 hod. denně (směnný provoz s nočními směnami).
Jedná se o posuzovanou, u které byla rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu periodická depresivní porucha. Posuzovaná byla léčena cestou psychiatrické ambulance od 2/2011, 1x byla hospitalizována v roce 2012 pro středně těžkou epizodu. Dle vyžádané dokumentace z psychiatrické ambulance stav stejný od roku 2012, pouze s mírnými výkyvy. Objektivně kontakt adekvátní, spontánní, orientována správně, poruchy vnímání nevyexplorovány, psychomotorické tempo přiměřené, epizody zvýšené anxiozní tenze, ladění depresivní, bez suicid. tendencí, anxiozita s bohatým vegetativním doprovodem, exhaustivnost, anhedonie, hypoprosexie, hyposomnie - obtížné usínání, opakované probouzení, ranní pessima, afektivita labilní, emotivita přiléhavá se sklonem k výkyvům, zvýšená iritabilita, myšlení koherentní, bez bludů či paranoidity, osobnost premorbidní disponovaná, neurotické rysy, neurovegetativní labilita. Mnestické a kognitivní funkce v normě. Dle kontroly v 11/2013 výrazná intrapsychická tense, anxieta, nálada depresivní až úzkostně depresivní, sklon k plačtivosti, pesimistické myšlení, ztráta sebedůvěry, myšlení zaměřeno na vlastní utrpení, obavy do budoucna.
Celkově z posudkového hlediska lze stav klasifikovat jako efektivní poruchy – poruchy nálady, středně těžké, se sníženou úrovní sociálního fungování a s omezením výkonu
některých denních aktivit. Míra poklesu pracovní schopností pro uvedené zdravotní postižení odpovídá kapitole V., položka 4 c) vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění, pro které je stanoveno percentuálně rozmezí 30-45%. Zjištěný zdravotní stav neodpovídá těžkému funkčnímu postižení, které je uvedené pod písmenem d), ani zvlášť těžkému postižení, které odpovídá písmenu e).
Dále uvedeno, že na zdravotním stavu se podílel vertebrogenní algický syndrom krční a zejména bederní páteře, kdy z neurologického hlediska se jednalo o bolestivý páteční syndrom se středně těžkým funkčním postižením, se závažnou poruchou statiky a dynamiky páteře, insuficiencí svalového korzetu, s občasnými projevy kořenového dráždění. Nebyla vyjádřená symptomatologie neurogenního močového měchýře, bez funkčně významného neurologického nálezu. Jednalo se o snížení výkonnosti při běžném zatížení. Míra poklesu pracovní schopnosti pro toto uvedené zdravotní postižení odpovídá kapitole XIII. oddíl E, položka 1c) vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění, v rozmezí 30-40%. Zjištěný zdravotní stav neodpovídal těžkému funkčnímu postižení s těžkým postižením více úseků páteře, s funkčně významným neurologickým nálezem, s těžkým poškozením nervu, se závažnými parézami, svalovými atrofiemi a poruchou hybnosti končetin, se závažnými poruchami.
U posuzované osoby od r. 2004 také potíže stran kyčelních kloubů, kde konstatována artróza. Ve 2/2009 byla implantována endoprotéza pravého kyčelního kloubu a dne 19.8.2011 taky levého kyčelního kloubu. Z funkčního hlediska stav odpovídá provedené operaci, a jedná se o lehké omezení funkce kloubů po implantaci endoprotéz. Míra poklesu pracovní schopnosti pro toto zdravotní postižení odpovídá postižení v kapitole XV., oddíl B, položka 8a) vyhlášky č. 359/2009 Sb., v platném znění, pro které je stanovena hodnota 10-15%. Nejedná se o středně těžké poruchy s poruchou motorických funkcí končetin, svalovými atrofiemi, podstatným omezením hybnosti v kolenním a nebo kyčelním kloubu uvedeným pod písmenem b). Rovněž se nejedná o těžké poruchy s uvolněním jedné nebo obou komponent nebo s progresí deformace nebo s neúplnou zlomeninou dříku nebo úplnou zlomeninou nebo
s recidivující subluxací nebo luxací endoprotézy nebo s infikovanou endoprotézou nebo stav se závažnou pooperační poruchou motorických funkcí na obou dolních končetinách. Posuzovaná byla sledována na alergologii pro pollinózu s reakcí na trávy, obilí a alergickou perzistující rýmu. Dle spirometrického vyšetření nadprůměrné hodnoty. Stav z posudkového hlediska ve vztahu k invaliditě posudkově málo významný.
Posudková komise v závěru pak uvedla, že k datu vydání napadeného rozhodnutí šlo u posuzované o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti bylo zdravotní postižení uvedené v kapitole V., položka 4 c) vyhlášky č. 359/2009Sb., v platném znění, pro které je stanoveno percentuálně rozmezí 30-45%. Šlo o středně těžké postižení, se sníženou úrovní sociálního fungování a s omezením výkonu některých denních aktivit. PK MPSV hodnotí výše uvedené postižení horní sazbou uvedeného rozmezí procentuální míry poklesu pracovní schopnosti, tj. 45%.
Pro hodnocení horní hranice stanoveného rozmezí shledala PK MPSV objektivní poklad vyplývající z ostatních zdravotních postižení - chronický verterobrogenní algický syndrom na podkladě degenerativních změn se závažnou poruchou statiky a dynamiky astav po náhradě kyčelních kloubů.
PK MPSV shledala objektivní důvody plynoucí z dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a z jeho vlivu na schopnosti využití dosaženého vzdělání, zkušeností a znalostí, na schopnosti pokračování v předchozí výdělečné činnosti nebo na schopnosti rekvalifikace a procentní hodnotu míry poklesu pracovní schopnosti ve smyslu § 3 odst. 2 citované vyhlášky navyšuje o 10%.
PK MPSV stanovuje konečnou míru poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu celkem na 55%.
Krajský soud v Brně ve věci nařídil jednání na 5.11.2014, u něhož žalobkyně uvedla, že k posudku PK MPSV ČR z 9.10.2014 žádné výhrady nemá, stejně tak sdělila u tohoto jednání zástupkyně ČSSZ.
Krajský soud v Brně také posudek PK MPSV ČR pokládá za posudek úplný, správný a přesvědčivý, neboť vyšel ze všech dostupných lékařských nálezů, ty podle názoru soudu řádně zhodnotil a ke všem zdravotním problémům posuzované se velmi podrobně vyjádřil a podrobně a řádně zdůvodnil, proč pokládá za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu periodickou depresivní poruchu, stejně tak i jako lékařka ČSSZ, která vypracovávala posudek o zdravotním stavu žalobkyně v rámci námitkového řízení, na rozdíl od lékařky MěSSZ Brno, která stanovila rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu posuzované verterobrogenní problémy, tedy verterobrogenní algický syndrom krční a bederní páteře.
O objektivitě posudku a jeho správných závěrech pak nepochybovala u jednání ani žalobkyně ani zástupkyně žalovaného.
Soud tedy dospěl po zhodnocení důkazu, a to posudku PK MPSV ČR z 9.10.2014 k závěru, že bylo rozhodováno žalovaným správně, neboť u žalobkyně nedošlo k takovému zhoršení zdravotního stavu, který by odůvodňoval přiznání invalidity III. stupně, a že správně byla tedy zamítnuta její žádost o zvýšení invalidního důchodu, neboť její zdravotní stav nadále odpovídá invaliditě II. stupně.
Jako nedůvodnou soud žalobu dle § 78 odst. 7 soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) zamítl.
Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí je opřeno o ust. § 60 odst. 1, 2 s.ř.s. Ve věci neměla úspěch žalobkyně, náklady řízení jí proto nemohly být přiznány a pokud jde o žalovanou, ta nemá právo na náhradu nákladů řízení ze zákona.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, ve dvojím vyhotovení. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 5. listopadu 2014
JUDr. Jana Kubenová, v.r.
samosoudkyně