U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci navrhovatelů: a) Ing. D. Č., bytem „X“, b) TOP 09, se sídlem v Praze, ul. Újezd č. p. 450/40, PSČ 118 00, c) I. N., nar. „X“, bytem „X“, a dalších účastníků řízení: 1) Magistrátu města Chomutov, se sídlem v Chomutově, ul. Zborovská č. p. 4602, PSČ 430 28, 2) České strany sociálně demokratické, se sídlem v Praze 1, ul. Hybernská č. p. 1033/7, PSČ 110 00, zastoupené JUDr. et Ing. Petrem Petržílkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Úvalech, ul. Dvořákova č. p. 1624, PSČ 250 82, 3) PRO Chomutov, jednající volební zmocněnkyní J. B., bytem „X“, v řízení o návrzích ve věci voleb do zastupitelstva statutárního města Chomutova konaných ve dnech 10. a 11. října 2014,
takto:
O d ů v o d n ě n í :
Navrhovatel a) podal ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem návrh ze dne 21. 10. 2014 vedený pod sp. zn. 40 A 26/2014, jímž se domáhal vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva statutárního města Chomutova konaných ve dnech 10. a 11. října 2014. Navrhovatelka b) se návrhem ze dne 21. 10. 2014 vedeným pod sp. zn. 40 A 31/2014 rovněž domáhala vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva statutárního města Chomutova konaných ve dnech 10. a 11. října 2014. Navrhovatelka c) se taktéž návrhem ze dne 23. 10. 2014, ve znění jeho doplnění ze dne 30. 10. 2014, které bylo učiněno k výzvě soudu a které soud obdržel dne 3. 11. 2014 a vedl pod sp. zn. 40 A 37/2014 domáhala vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva statutárního města Chomutova konaných ve dnech 10. a 11. října 2014. Jelikož všechny tři shora uvedené volební návrhy spolu skutkově souvisely, soud usnesením ze dne 12. 11. 2014, č. j. 40 A 26/2014 – 57, rozhodl v intencích ust. § 112 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, za použití ust. § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), o jejich spojení ke společnému projednání.
Navrhovatel a) v návrhu uvedl, že v průběhu předmětných voleb zaznamenal protiprávní jednání spočívající v nelegálním ovlivňování svobodné vůle voličů, a to ať už jde o jejich rozhodnutí se voleb zúčastnit, tak pokud jde o to, komu dají svůj hlas. Toto tvrzení potvrzuje výpověď A. M., členky okrskové volební komise č. 13, o tom, že při volbách docházelo k situacím, které zakládaly podezření, že některým voličům byly slibovány peníze za účast ve volbách. K tomu navrhovatel a) doplnil, že dle A. M. dne 10. 10. 2014 v 21.50 hod. se před dotyčnou okrskovou volební komisi dostavil muž, jenž se dožadoval osobního rozhovoru, takže s ním promluvil předseda okrskové volební komise, který poté ostatním členům okrskové volební komise sdělil, že muž se ptal, kde dostane 200,-Kč za hlas, na základě čehož byla přivolána Policie ČR, avšak ta muže na místě již nezastihla. Navíc dle A. M. byl ve volebním okrsku č. 13 zaznamenán velký výskyt zcela shodně upravených hlasovacích lístků ve prospěch volební strany Česká strana sociálně demokratická (dále jen „ČSSD“) se zcela shodným způsobem výběru zakřížkovaných kandidátů, kdy byla vždy zaškrtnuta čísla všech kandidátů ČSSD vyjma kandidátů č. 3, č. 4, č. 7 a č. 8. Dále navrhovatel a) uvedl, že dne 10. 10. 2014 odpoledne byla v Chomutově na sídlišti Písečná v klubu ROXY pořádána romská zábava, přičemž podle osobně přítomných občanských aktivistů docházelo ke kupování hlasů voličů, když ti dostávali finanční odměnu, předvyplněné hlasovací lístky a byli odváženi k volebním místnostem, což dokládá výpověď M. K., aktivisty občanské iniciativy Nechceme žít jako v Palermu, který podal trestní oznámení na maření průběhu voleb v Chomutově a který pořídil fotografickou dokumentaci z místa, kde docházelo k nákupu voličských hlasů, na nichž je zaznamenána fronta lidí držící hlasovací lístky a čekající na odvoz autem. Tvrzení navrhovatele a) pak dokládá i výpověď D. I., kterou poskytl Policii ČR, a také výpověď D. F., která se vztahuje k volebním okrskům č. 32, č. 34, č. 35, přičemž navrhovateli a) je známo, že věc je prošetřována i Policií ČR. Dle navrhovatele a) byl na místě přítomen i redaktor Chomutovského deníku. Na podporu svých tvrzení pak navrhovatel a) ke svému návrhu přiložil písemné svědectví A. M., D. F., M. K., kopie výpovědi D. I. u Policie ČR a také výtisk z internetových stránek Chomutovského deníku zachycující článek ze dne 13. 10. 2014 s názvem „Stížnost na volby: Někdo si prý kupoval hlasy, aktivisté ukazují na ČSSD“, a 9 barevných fotografií zachycující davy popř. skupinky romských občanů před klubem ROXY v Chomutově či na sídlišti a vedle toho učinil odkaz na video na internetové adrese: http://bit.ly/1uEStD5. Závěrem navrhovatel a) uvedl, že tímto nekalým způsobem v podobě nákupu hlasů od sociálně vyloučených obyvatel, kteří by jinak volit nešli, získala ČSSD v předmětných volbách ve volebních okrscích č. 13, č. 32, č. 34 a č. 35 více procent hlasů než činil průměr v jiných volebních okrscích, takže volební výsledky nejsou odrazem svobodné vůle voličů, a proto by měla být určena neplatnost voleb v těchto volebních okrscích.
Navrhovatelka b) v návrhu uvedla, že v průběhu předmětných voleb zaznamenala protiprávní jednání spočívající v nelegálním ovlivňování svobodné vůle voličů, a to ať už jde o jejich rozhodnutí se voleb zúčastnit, tak pokud jde o to, komu dají svůj hlas. Toto tvrzení potvrzuje prohlášení A. M., členky okrskové volební komise č. 13, o tom, že při volbách docházelo k situacím, které zakládaly podezření, že některým voličům byly slibovány peníze za účast ve volbách. K tomu navrhovatel a) doplnil, že dle A. M. dne 10. 10. 2014 v 21.50 hod. se před dotyčnou okrskovou volební komisi dostavil muž, jenž se dožadoval osobního rozhovoru, takže s ním promluvil předseda okrskové volební komise, který poté ostatním členům okrskové volební komise sdělil, že muž se ptal, kde dostane 200,-Kč za hlas, na základě čehož byla přivolána Policie ČR, avšak ta muže na místě již nezastihla. Dále navrhovatelka b) uvedla, že dle prohlášení J. Š., předsedkyně okrskové volební komise č. 28, přijelo hromadně volit několik zmatených občanů, z nichž skutečně někteří odvolili a někteří byli vykázáni z důvodu jiné adresy svého trvalého bydliště. Dále navrhovatelka b) uvedla, že rovněž dle zprostředkované výpovědi volební komisařky z okrskové volební komise č. 12, mělo docházet u této komise k podezřelému kupčení s hlasy, když k volební komisi se dostavili občané s hlasovacími lístky, kteří měli trvalý pobyt hlášený na magistrátu, přičemž na dotaz, kde získali hlasovací lístky, odpověděli, že ve schránce, což však vzhledem k trvalému bydlišti na magistrátu nebylo možné, s tím, že následně tito voliči byli odvezeni osobním automobilem tov. zn. AUDI, které na ně čekalo před volební místností, a že tyto skutečnosti jsou uvedeny v zápise o výsledku předmětných voleb příslušnou okrskovou volební komisí a rovněž byla zavolána Policie ČR. Navíc dle A. M. a J. Š. byl ve volebních okrscích č. 13 a č. 28 zaznamenán velký výskyt zcela shodně upravených hlasovacích lístků ve prospěch ČSSD, kdy A. M. tvrdila, že byla vždy zaškrtnuta čísla všech kandidátů ČSSD vyjma kandidátů č. 3, č. 4, č. 7 a č. 8, a J. Š. tvrdila, že byla vždy zaškrtnuta čísla všech kandidátů ČSSD s výjimkou většiny kandidátů mezi č. 3 a č. 8. Vedle toho navrhovatelka b) uvedla, že dne 10. 10. 2014 odpoledne byla v Chomutově na sídlišti Písečná v klubu ROXY pořádána romská zábava, přičemž podle osobně přítomných občanských aktivistů, kdy na místě byl přítomen i redaktor Chomutovského deníku, docházelo ke kupování hlasů voličů, když ti dostávali finanční odměnu, předvyplněné hlasovací lístky a byli odváženi k volebním místnostem, což dokládá vyjádření občanské iniciativy Nechceme žít jako v Palermu, která podala trestní oznámení na maření průběhu voleb v Chomutově a která pořídila fotografickou dokumentaci z místa, kde docházelo k nákupu voličských hlasů. Tvrzení navrhovatelky b) pak dokládá i výpověď D. I., kterou poskytl Policii ČR, a také prohlášení M. V., volebního lídra navrhovatelky b), které je známo, že věc je prošetřována i Policií ČR. Na podporu svých tvrzení pak navrhovatelka b) ke svému návrhu přiložila písemné prohlášení A. M., J. Š., M. V., písemnou výpověď M. K., aktivisty občanské iniciativy Nechceme žít jako v Palermu, kopie výpovědi D. I. u Policie ČR a také výtisk z internetových stránek zachycující článek ze dne 10. 10. 2014 s názvem „Pivo, klobása, peníze: Kupoval si na Písečné někdo hlasy Romů“, a 7 černobílých fotografií zachycující davy popř. skupinky romských občanů před klubem ROXY v Chomutově či na sídlišti. Závěrem navrhovatelka b) uvedla, že tímto nekalým způsobem v podobě nákupu hlasů od sociálně vyloučených obyvatel, kteří by jinak volit nešli, získala ČSSD v předmětných volbách ve volebních okrscích č. 28, č. 34, č. 35, č. 36, č. 38, č. 39 a č. 40 více procent hlasů než činil průměr v jiných volebních okrscích, zatímco navrhovatelka b) získala celkem 4,95% hlasů, a tedy jí chybělo 165 hlasů pro získání 5% hranice pro získání mandátů v zastupitelstvu, takže volební výsledky nejsou odrazem svobodné vůle voličů, a proto by měla být vyslovena neplatnost předmětných voleb.
Navrhovatelka c) v návrhu ve znění jeho doplnění ze dne 30. 10. 2014 uvedla, že volební výsledky v předmětných volbách všech volebních stran byly zcela jistě ovlivněny tzv. kupováním hlasů, když nezjištěné osoby nabízely a předaly některým voličům finanční prostředky za to, že si od těchto osob nechali vyplnit hlasovací lístky, na kterých jim byla příznivci volebních stran PRO Chomutov a ČSSD zaškrtnuta politická strana či politické hnutí v neprospěch volební strany TOP 09, které chybělo k dosažení 5% hranice jen 165 hlasů čili 5 hlasovacích lístků se zaškrtnutím této volební strany. Dle navrhovatelky c) k tomuto kupování hlasů došlo ve volebních okrscích č. 11, č. 12, č. 36, č. 37, č. 38, č. 39 a č. 40, kdy voliči byli sváženi TAXI službami k volebním místnostem, přičemž kupování hlasů se organizovalo v Chomutově na sídlišti Písečná v klubu ROXY a také u volební místnosti Městského divadla v Chomutově, kam byly sváženy osoby s tzv. úřední adresou, tj. typ voličů ohrožující regulérnost voleb, a proto by měl soud zjistit, zda tito voliči a v jaké míře se zúčastnili předmětných voleb. Dle navrhovatelky c) svážení voličů a vyplácení odměn měl činit A. H., k čemuž dodala, že na uplácení voličů Policii ČR upozornilo více osob včetně lidí z občanské iniciativy Nechceme žít jako v Palermu a O. H. Dle navrhovatelky c) díky uplácení voličů bylo nepřípustně zasahováno do procesu předmětných voleb, a proto by měla být určena jejich neplatnost, což odpovídá nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, a ze dne 5. 1. 2011, Pl. ÚS 57/10. Na podporu svých tvrzení pak navrhovatelka navrhla, aby soud provedl výslech A. H., O. H., členů okrskových volebních komisí č. 11, č. 12, č. 36, č. 37, č. 38, č. 39 a č. 40, zapisovatelek okrskových volebních komisí č. 11, č. 28, č. 39 a č. 40, vydáním Chomutovského deníku ze dne 10. 10. 2014 a ze dne 13. 10. 2014, kde jsou obsaženy články vztahující se k předmětným volbám a nahrávkou na internetové adrese: http://www.youtube.com/watch?v=Q0R2UIbRVh0&feature=youto.be.
Magistrát města Chomutova, jakožto další účastník řízení 1), k předmětným návrhům zaslal jednotlivá vyjádření, v nichž k věci uvedl, že v průběhu voleb řádně plnil své povinnosti, a to zejména důslednou kontrolou průběhu hlasování ve volebních místnostech, kdy dne 10. 10. 2014 proběhly plošné kontroly ve všech 40 volebních okrscích a následně dne 11. 10. 2014 v okrscích č. 11, č. 12, č. 32, č. 33, č. 38, č. 39 a č. 40 s tím, že při žádné z těchto kontrol nebyly shledány závady a nebylo zjištěno jednání, které by vzbuzovalo pochybnosti o legitimním průběhu hlasování. Svou funkci řádně též plnili předsedové okrskových volebních komisí, přičemž okrskové volební komise nezaznamenaly žádná oznámení ani stížnosti, jak vyplývá ze zápisů o hlasování v jednotlivých okrscích, a proto navrhuje zamítnutí všech tří návrhů. Dále další účastník řízení 1) ve vztahu k návrhům navrhovatele a) a navrhovatelky b) uvedl, že v procentním porovnání počtu hlasů volební strany ČSSD v okrscích č. 28, č. 32, č. 34, č. 35, č. 36, č. 38, č. 39 a č. 40 s celkovým průměrem v Chomutově nespatřuje důkaz o uplácení sociálně vyloučených voličů, kteří se navíc tradičně přiklánějí spíše k levicově orientovaným stranám, přičemž ČSSD ve srovnání s rokem 2010 zaznamenala nikoliv nárůst hlasů, nýbrž pokles v těchto volebních okrscích. Vedle toho další účastník řízení 1) ve vztahu k návrhům navrhovatele a) a navrhovatelky b) podotkl, že věcně směřují pouze na neplatnost hlasování a nikoliv voleb. Dále další účastník řízení 1) ve vztahu k návrhu navrhovatelky c) uvedl, že regulérnost voleb nemohou ohrozit voliči s tzv. úřední adresou, když tito voliči mají stejné volební právo jako všichni ostatní občané města s tím, že tito voliči si mohou hlasovací lístky vyzvednout na magistrátu či přímo ve volební místnosti. Občanů s úřední adresou bylo registrováno 2014, z toho pak 1784 voličů, přičemž v žádném případě se nejedná pouze o bezdomovce či jinak sociálně vyloučené osoby. Závěrem další účastník řízení 1) ve vztahu ke všem třem návrhům uvedl, že pokud by v průběhu voleb došlo k ovlivnění výsledků voleb, nechť je vyslovena neplatnost hlasování či voleb v celém volebním obvodu.
Další účastník řízení 2), tedy volební strana ČSSD, prostřednictvím svého právního zástupce k předmětným návrhům zaslal písemné vyjádření, v němž uvedl, že s návrhy nesouhlasí, když ČSSD se nijak neangažovala v tvrzeném kupování voličů, které je neetické a nelegální. Další účastník řízení 2) je přesvědčen, že navrhovatelé netvrdí konkrétní rozhodné skutečnosti a ani je nepodpírají konkrétními důkazy, třebaže Krajský soud v Plzni ve svém usnesení ze dne 16. 11. 2006, č. j. 57 Ca 148/2006 – 40, judikoval, že volební soudnictví je řízeným sporným, pro které platí povinnost navrhovatele tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a označit důkazy k prokázání svých tvrzení přímo ve volebním návrhu. Skutková tvrzení navrhovatelů neobsahují nic, z čeho by bylo možno dovodit kvalifikované porušení volebního zákona, navíc nejsou podložena relevantními důkazními prostředky, když navrhovateli zmíněné důkazní prostředky jimi nejsou, což detailně další účastník řízení 2) rozebral, takže celkově vzato dle dalšího účastníka řízení 2) nemohou neurčitá tvrzení navrhovatelů přivodit rozhodnutí soudu o neplatnosti předmětných voleb. Pokud by hypoteticky docházelo k tvrzenému kupování voličů ve prospěch ČSSD, pak by to muselo znamenat razantní nárůst tzv. voličských hlasů oproti minulým volbám konaným v roce 2010 v navrhovateli zmiňovaných okrscích, v nichž žije významná část občanů romské národnosti, k čemuž nedošlo, když ve všech navrhovateli zmiňovaných okrscích došlo k poklesu voličských hlasů, vyjma volebního okrsku č. 40, kde byl v roce 2014 zaznamenán nárůst voličských hlasů o 3,34% ve srovnání s rokem 2010, v němž nebylo kupování voličů předmětem volební stížnosti. Kupování voličů přitom dle dalšího účastníka řízení 2) neodpovídá ani poměrný vztah k celkové voličské účasti, která v roce 2010 činila 32,04% zatímco v roce 2014 činila 27,54% oprávněných voličů, a také mu neodpovídá ani dosažený volební výsledek ČSSD, když ČSSD v roce 2010 získala 22,09% a tedy 8 mandátů a v roce 2014 získala 18% a rovněž 8 mandátů. Závěrem další účastník řízení 2) uvedl, že rozhodnutí voličů ve volbách lze změnit jen ve výjimečných případech, neboť volební výsledek v zásadě odpovídá vůli voličů, takže ne každé porušení zákona musí nutně vést k zneplatnění volebních výsledků, jak vyplývá z nálezů Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, nebo ze dne 2. 10. 2002, sp. zn. Pl. ÚS 5/02, nebo ze dne 12. 12. 2006, sp. zn. I. ÚS 768/06, nebo ze dne 10. 1. 2007, sp. zn. III. ÚS 885/06, s tím, že ve vztahu k návrhu navrhovatele a) podotkl, že v daném případě volební okrsky tvoří jeden volební obvod, a proto se nelze domáhat opakovaného hlasování jen v navrhovatelem zmíněných volebních okrscích, jak konstatoval Ústavní soud v nálezu ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10.
Další účastník řízení 3), tedy volební strana PRO Chomutov, prostřednictvím své volební zmocněnkyně zaslal písemné vyjádření k návrhu navrhovatelky c), v němž uvedl, že volební leader volební strany PRO Chomutov, tedy navrhovatel a), již sám podal návrh na neplatnost předmětných voleb ve vybraných okrscích a zároveň trestní oznámení na neznámého pachatele z důvodu uplácení voličů, třebaže tato volební strana vyhrála předmětné volby, neboť má zájem na tom, aby se uplácení voličů osvětlilo. Dále další účastník řízení 3) k návrhu navrhovatelky c) uvedl, že ta zcela lživě, nepravdivě a nepodloženě uváděla, že na uplácení voličů se měli podílet rovněž příznivci volební strany PRO Chomutov. K tomu doplnil, že navrhovatelka c) je v zaměstnaneckém či obdobném poměru v obchodní společnosti, v níž je jednatelem K. L., jenž je zároveň předsedou volební strany NOVÝ SEVER, která se rovněž zúčastnila předmětných voleb.
Podle ust. § 90 odst. 1 s. ř. s. se může za podmínek stanovených zvláštními zákony občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“), podle jehož ust. § 60 odst. 1 podáním návrhu na neplatnost hlasování, na neplatnost voleb nebo na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu každá osoba zapsaná do seznamu ve volebním okrsku, kde byl člen zastupitelstva obce volen, jakož i každá volební strana, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro volby do tohoto zastupitelstva. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb do zastupitelstev obcí Státní volební komisí.
Před přistoupením k vlastnímu meritornímu projednání všech tří podaných návrhů na neplatnost voleb se soud nejprve zabýval tím, zda nejsou dány nějaké překážky bránící o předmětném návrhu věcně rozhodnout. Dospěl přitom k závěru, že žádné takové překážky nejsou dány, neboť návrh byl podán v zákonné 10 denní lhůtě a všichni tři navrhovatelé byli k podání předmětného návrhu ve věci voleb aktivně legitimováni, neboť navrhovatelé a) a c) byli v den voleb k trvalému pobytu přihlášeni ve statutárním městě Chomutov a byli zapsáni v příslušném volebním seznamu a navrhovatelka b) byla volební stranou, jejíž kandidátní listina byla zaregistrována pro předmětné volby do zastupitelstva statutárního města Chomutova.
Již v úvodu odůvodnění usnesení bylo zmíněno, že navrhovatelé se svými návrhy domáhali vyslovení neplatnosti voleb do zastupitelstva statutárního města Chomutova.
Podle ust. § 60 odst. 2 volebního zákona návrh na neplatnost hlasování může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování.
Podle ust. § 60 odst. 3 volebního zákona návrh na neplatnost voleb může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky voleb.
Z této právě předestřené zákonné úpravy obsažené ve volebním zákoně vyplývá, že návrh na neplatnost voleb a hlasování je důvodný při splnění třech předpokladů, kterými jsou protizákonnost spočívající v porušení některého ustanovení volebního zákona, souvislost mezi touto protizákonností a celkovým počtem hlasů odevzdaných pro určitou volební stranu nebo její jednotlivé kandidáty, jakož i zásadní intenzita této protizákonnosti, která musí v konkrétním případě dosahovat takového stupně, že je možno důvodně předpokládat odlišné výsledky voleb, tedy jiné složení zastupitelského sboru, pokud by k takovému jednání nedošlo - tzv. „zatemnění“ volebního výsledku (srov. k tomu přiměřeně usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 7. 2004, č. j. Vol 6/2004 - 12, publikované ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 354/2004 a také na www.nssoud.cz).
V souladu s ust. § 90 odst. 2 s. ř. s. jsou v řízení o návrhu na neplatnost voleb a hlasování účastníky navrhovatel, příslušný volební orgán a politická strana, sdružení nezávislých kandidátů nebo sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů, na jejichž kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena. Volebním orgánem v daném případě je v souladu s úpravou obsaženou v hlavě II volebního zákona Magistrát města Chomutov. Z obsahu všech tří návrhů pak dle soudu jednoznačně vyplývá, že všichni tři navrhovatelé napadají dosažený volební výsledek kandidátů za volební stranu ČSSD a v případě navrhovatelky c) i dosažený volební výsledek kandidátů za volební stranu PRO Chomutov. V souladu s výše citovaným ust. § 90 odst. 2 s. ř. s. jsou pak dalšími účastníky řízení i tyto volební strany.
V daném případě navrhovatelé shodně namítali, že je dáno podezření, že předmětné volby byly ovlivněny tzv. kupováním hlasů, když nezjištěné osoby - příznivci volební strany ČSSD popř. i volební strany PRO Chomutov, jak tvrdila navrhovatelka c), nabízeli a předali některým voličům finanční prostředky za to, že si od těchto osob nechali vyplnit hlasovací lístky, přičemž navrhovatel a) a navrhovatelka b) shodně tvrdili, že byla vždy zaškrtnuta čísla všech kandidátů ČSSD vyjma kandidátů č. 3, č. 4, č. 7 a č. 8, popř. že byla vždy zaškrtnuta čísla všech kandidátů ČSSD s výjimkou většiny kandidátů mezi č. 3 a č. 8, přičemž dle sdělení navrhovatelů k tomu mělo docházet v Chomutově ve volebních okrscích č. 11, č. 12, č. 13, č. 28, č. 32, č. 34, č. 35, č. 36, č. 37, č. 38, č. 39 a č. 40. Navrhovatelka c) konkrétní nepřípustnou úpravu hlasovacích lístků neuvedla.
Směrem k navrhovatelce c) a jejímu tvrzení o tom, že na kupování hlasů se vedle příznivců volební strany ČSSD podíleli i příznivci volební strany PRO Chomutov, které bylo velice vágně a obecně formulováno, aniž by bylo podloženo jediným důkazním prostředkem soud konstatuje, ostatně, jak již učinil ve svých předchozích rozhodnutích (srov. např. usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 21. 11. 2011, č. j. 15 A 72/2011 – 87, nebo ze dne 13. 11. 2014, č. j. 40 A 20/2014 - 34, které jsou dostupné na www.nssoud.cz), že soudní řízení vedené dle s. ř. s. ve věcech volebních není založeno na principu inkvizičním, ve kterém by si soud sám vyhledával veškeré relevantní důkazy k tvrzení účastníků, ale je založeno na zásadě, že každý musí svá tvrzení doložit dostatečnými důkazy. V tomto směru tedy navrhovatelku c) tížilo důkazní břemeno, jehož neunesení má obecně za následek neúspěch v soudním řízení. S tím koresponduje i závěr, ke kterému dospěl Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, který je dostupný na www.usoud.cz.: „lid je zdrojem veškeré státní moci a mimo jiné se v této roli podílí na jejím ustavování cestou svobodných a demokratických voleb. Tomu odpovídá i zákonná úprava volebního soudnictví a ověřování voleb. Pro procesní úpravu volebního soudnictví a postup v takovém řízení z toho plyne vyvratitelná domněnka, že volební výsledek odpovídá vůli voličů. Předložit důkazy k jejímu vyvrácení je povinností toho, kdo volební pochybení namítá.“ V této souvislosti nelze nezmínit, že již Krajský soud v Plzni v dosud nepřekonaném usnesení ze dne 16. 11. 2006, č. j. 57 Ca 148/2006 - 40, které je dostupné na www.nssoud.cz, judikoval že: „Řízení o návrhu na neplatnost hlasování a voleb do zastupitelstev obcí je řízením sporným, pro které platí povinnost navrhovatele tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti [§ 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř.] a označit důkazy k prokázání svých tvrzení [§ 101 odst. 1 písm. b) a § 120 o.s.ř.]. Soud v takovém řízení nemůže doplňovat či domýšlet chybějící tvrzení navrhovatele, jakož i z vlastní iniciativy dohledávat důkazy.“ Z tohoto důvodu se obecnými, vágními a nepodloženými námitkami navrhovatelky c) ohledně toho, že na kupování hlasů se v předmětných volbách podíleli i příznivci volební strany PRO Chomutov, blíže nezabýval. Pro úplnost v tomto směru soud uvádí, že kontrolou odevzdaných platných hlasovacích lístků, a to z procesní opatrnosti ze všech navrhovateli zmiňovaných volebních okrsků, tj. č. 11, č. 12, č. 13, č. 28, č. 32, č. 34, č. 35, č. 36, č. 37, č. 38, č. 39 a č. 40, soud nezaznamenal výskyt zcela shodně upravených hlasovacích lístků ve prospěch volební strany PRO Chomutov, jako tomu bylo v případě volební strany ČSSD, jak soud rozvede níže.
Vedle toho soud směrem k navrhovatelce c) uvádí, že by měla vzít v potaz skutečnost, že regulérnost voleb bez dalšího nemůže ohrozit účast při volbách voličů s tzv. úřední adresou, tj. těch voličů, kteří mají trvalý pobyt evidován na ohlašovně Magistrátu města Chomutova, neboť tito voliči mají stejné volební právo jako všichni ostatní občané města s tím, že tito voliči si mohou hlasovací lístky vyzvednout na magistrátu či přímo ve volební místnosti, jak již správně podotkl další účastník řízení 1). Z tohoto důvodu soud nezjišťoval, zda a do jaké míry a v jakém procentu se voliči s tzv. úřední adresou účastnili předmětných voleb, neboť tento údaj sám o sobě nemá žádnou vypovídací hodnotu o regulérnosti předmětných voleb.
Již výše soud uvedl, že v předmětné věci navrhovatelé shodně namítali, že je dáno podezření, že předmětné volby byly ovlivněny tzv. kupováním hlasů, když nezjištěné osoby (příznivci volební strany ČSSD) nabízely a předaly některým voličům finanční prostředky za to, že si voliči od těchto osob nechali vyplnit hlasovací lístky, přičemž navrhovatel a) a navrhovatelka b) shodně tvrdili, že byla vždy zaškrtnuta čísla všech kandidátů ČSSD vyjma kandidátů č. 3, č. 4, č. 7 a č. 8, popř. že byla vždy zaškrtnuta čísla všech kandidátů ČSSD s výjimkou většiny kandidátů mezi č. 3 a č. 8, přičemž dle sdělení navrhovatelů k tomu mělo docházet v Chomutově ve volebních okrscích č. 11, č. 12, č. 13, č. 28, č. 32, č. 34, č. 35, č. 36, č. 37, č. 38, č. 39 a č. 40.
Základním předpokladem pro soudní přezkum je existence porušení volebního zákona v takové intenzitě, která způsobuje „zatemnění“ volebních výsledků, tedy jejich zásadní zpochybnění, přičemž se musí jednat o skutečné a prokazatelné porušení volebního zákona, nikoliv o nějaké negativní zkušenosti navrhovatelů z průběhu voleb, či o jejich vlastní dojmy nebo pocity, které mohou vyvolat jen pouhá nevěrohodná podezření. Soud totiž není „kontrolním“ orgánem, který by na základě takových dojmů, pocitů či nevěrohodných podezření navrhovatelů byl povinen provádět automaticky kontrolu volební dokumentace. Proto, v souladu s výše uvedeným cílem soudního přezkumu a účelem jeho právní úpravy, musí navrhovatelé ve volebních návrzích uvést takové skutečnosti, z nichž by vyplývala indicie o porušení volebního zákona v požadované intenzitě (viz výše uvedené tři podmínky pro vyhovění návrhu). Musí se jednat tedy o takové skutečnosti, se kterými spojuje volební zákon určitý následek, jenž by se měl projevit ve zpochybnění volebního výsledku.
Soud se ve světle právě uvedeného tedy zabýval tím, zda skutečnosti tvrzené navrhovateli v jejich návrzích lze považovat za již výše zmíněné indicie o porušení volebního zákona v požadované intenzitě, anebo se jedná pouze o pouhý dojem či pocit, podezření, čili nedůvěryhodné tvrzení s nízkou mírou pravděpodobnosti jeho prokazatelnosti, přesvědčivosti a důvěryhodnosti.
Zásadními důkazy, které se dle navrhovatelů vztahovaly k namítanému kupování voličů, byla svědectví popř. prohlášení A. M., D. F., J. Š., M. V., M. K., D. I., dále výtisk z internetových stránek Chomutovského deníku zachycující článek ze dne 13. 10. 2014 s názvem „Stížnost na volby: Někdo si prý kupoval hlasy, aktivisté ukazují na ČSSD“, dále výtisk z internetových stránek zachycující článek ze dne 10. 10. 2014 s názvem „Pivo, klobása, peníze: Kupoval si na Písečné někdo hlasy Romů“, dále 9 barevných a 7 černobílých fotografií zachycující davy popř. skupinky romských občanů před klubem ROXY v Chomutově či na sídlišti a také videa na internetové adrese: http://bit.ly/1uEStD5 a na internetové adrese: http://www.youtube.com/watch?v=Q0R2UIbRVh0&feature=youto.be. Soud přihlédl k těmto podkladům, přičemž musel konstatovat, že tyto podklady samy o sobě neprokazují, že docházelo k uplácení voličů v předmětných volbách v navrhovateli zmiňovaných volebních okrscích, nicméně dle názoru soudu z nich vyplynulo, že v daném případě existuje určitá nezanedbatelná pravděpodobnost, že k uplácení voličů mohlo docházet. Soud tedy výše zmíněné podklady, které soudu předložili navrhovatelé, vyhodnotil jako dostatečné indicie o porušení volebního zákona v požadované intenzitě. Proto soud přistoupil ke kontrole samotné volební dokumentace, a to z procesní opatrnosti ve všech navrhovateli zmiňovaných volebních okrscích, tj. č. 11, č. 12, č. 13, č. 28, č. 32, č. 34, č. 35, č. 36, č. 37, č. 38, č. 39 a č. 40, kterou soudu k jeho výzvě předložil další účastník řízení 1), tedy Magistrát města Chomutova, aby zjistil, zda ve volební dokumentaci se objevuje veliké množství stejně vyplněných odevzdaných platných hlasovacích lístků, jak tvrdili navrhovatelé, a tedy že v předmětných volbách došlo k uplácení voličů.
V daném případě navrhovatel a) tvrdil, že stejné vyplnění hlasovacích lístků bylo učiněno tak, že byla zaškrtnuta čísla všech kandidátů ČSSD vyjma kandidátů č. 3, č. 4, č. 7 a č. 8, a navrhovatelka b) tvrdila, že stejné vyplnění hlasovacích lístků bylo učiněno tak, že byla zaškrtnuta čísla všech kandidátů ČSSD s výjimkou většiny kandidátů mezi č. 3 a č. 8. Tuto specifikaci navrhovatelky b) soud vyhodnotil jako nepřesnou a neurčitou, a proto se toliko zaměřil na tvrzené stejné vyplnění hlasovacích lístků tak, že měla být zaškrtnuta čísla všech kandidátů ČSSD vyjma kandidátů č. 3, č. 4, č. 7 a č. 8, když tuto specifikaci úpravy odevzdaného platného hlasovacího lístku soud vyhodnotil jako značně specifickou a nezaměnitelnou.
Kontrolou odevzdaných platných hlasovacích lístků ve všech navrhovateli zmiňovaných volebních okrscích, tj. č. 11, č. 12, č. 13, č. 28, č. 32, č. 34, č. 35, č. 36, č. 37, č. 38, č. 39 a č. 40, soud zjistil, že je možno bezpečně identifikovat 79 kusů naprosto totožně vyplněných odevzdaných platných hlasovacích lístků, na kterých jsou zaškrtnuta čísla všech kandidátů ČSSD vyjma kandidátů č. 3, č. 4, č. 7 a č. 8. U těchto shodně vyplněných hlasovacích lístků je možno identifikovat v zásadě dva „rukopisy“ (styly křížkování a použitá psací náčiní).
Zcela totožně vyplněné hlasovací lístky v počtu 79 kusů byly soudem nalezeny ve volebním okrsku č. 12 v počtu 11 kusů, ve volebním okrsku č. 13 v počtu 12 kusů, ve volebním okrsku č. 28 v počtu 9 kusů, ve volebním okrsku č. 32 v počtu 19 kusů, ve volebním okrsku č. 34 v počtu 2 kusy, ve volebním okrsku č. 35 v počtu 5 kusů, ve volebním okrsku č. 36 v počtu 6 kusů, ve volebním okrsku č. 37 v počtu 5 kusů, ve volebním okrsku č. 38 v počtu 6 kusů, ve volebním okrsku č. 39 v počtu 2 kusů a ve volebním okrsku č. 40 v počtu 2 kusů. Ve volebním okrsku č. 11 soud nezjistil žádný hlasovací lístek vyplněný výše uvedeným způsobem. Z uvedeného vyplývá, že totožně vyplněné hlasovací lístky se vyskytovaly v 11 z 12 navrhovateli tvrzených volebních okrsků, přičemž v předmětných volbách v Chomutově bylo celkem 40 volebních okrsků.
Dle názoru soudu je zcela vyloučena možnost náhodné a přitom naprosto identické shody ve vyplnění preferenčních hlasů na hlasovacím lístku v takovém rozsahu. V daném případě bylo totiž možno rozdělit 35 hlasů mezi 445 kandidátů. Možnost, aby se náhodně opakovala zcela identická kombinace preferenčních hlasů v počtu 79 kusů, je ze statistického hlediska minimální. Přestože soud respektuje, že v rámci voleb hraje významnou roli volební kampaň a veřejná známost kandidátů a jejich postoje, cíle a morální profil, přesto shodnost preferencí u takto vysokého počtu voličů považuje s pravděpodobností hraničící s jistotou za nemožnou. Je nemožné, aby při zákonném průběhu hlasování byly ve výše uvedeném množství ve více volebních okrscích shodně vyplněny hlasovací lístky totožnými rukopisy. Souhrn uvedených skutečností nepochybně dokládá, že v předmětných volbách docházelo k manipulaci s hlasovacími lístky mimo volební místnosti a v rozporu s ustanoveními volebního zákona a v důsledku toho vůle voličů byla pokřivena a výsledek hlasování tak neodpovídá svobodné vůli voličů. Na tomto místě soud podotýká, že mezi „podezřelé“ odevzdané platné hlasovací lístky si v tomto případě z procesní opatrnosti nezařadil lístky, ve kterých se preference voličů lišila pouze v jednom či dvou preferenčních hlasech či byly shodně nakombinovány s jinou volební stranou, a to KSČM, takže důsledně přihlížel jen k provedené úpravě odevzdaného platného hlasovacího lístku tak, jak jej specifikoval navrhovatel a).
Vzhledem ke všem výše uvedeným indiciím, zejména s důrazem na existenci 79 kusů zcela shodně vyplněných hlasovacích lístků, dospěl soud k závěru, že v předmětném hlasování ve volbách do zastupitelstva statutárního města Chomutova došlo k manipulaci s voliči, jak tvrdili navrhovatelé, a to volebních okrscích č. 12, č. 13, č. 28, č. 32, č. 34, č. 35, č. 36, č. 37, č. 38, č. 39 a č. 40, s tím, že veškeré zjištěné indicie nasvědčují tomu, že v těchto volebních okrscích docházelo k masové manipulaci s hlasovacími lístky mimo volební místnosti v rozporu s ustanoveními volebního zákona v podobě konkrétní úpravy hlasovacích lístků ve prospěch volební strany ČSSD vyjma kandidátů č. 3, č. 4, č. 7 a č. 8 a v důsledku toho vůle voličů byla pokřivena a výsledek hlasování tak neodpovídá svobodné vůli voličů. Tuto skutečnost, ke které došlo v rámci předmětného hlasování, soud považuje za závažný volební delikt, který narušuje volnou soutěž volebních subjektů, jež je garantována čl. 5 Ústavy a čl. 31 odst. 1 a odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
Na tomto místě soud považuje ovšem za nutné zdůraznit, že předmětem tohoto soudního řízení není zjišťování skutečnosti, kdo se předmětné nezákonnosti v podobě uplácení voličů dopustil či ji organizoval, když toto zjišťování spadá do kompetencí orgánů činných v trestním řízení. Orgány činné v trestním řízení by se přitom měly primárně zaměřit na objasnění toho, kdo se uplácení voličů dopustil či jej organizoval, a tedy naplnil skutkovou podstatu maření přípravy a průběhu voleb a referenda podle ust. § 351 alinea 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, jako tomu bylo v případě šetření provedeného Policií ČR v souvislosti s uskutečněnými volbami ve dnech 10. a 11. října 2014 ve městě Lovosice, které bylo završeno dosud nepravomocným odsouzením jedné obviněné fyzické osoby za to, že v souvislosti s předmětnými volbami nabídla finanční prospěch 3 voličům za to, aby volili v rozporu s nezávislým vyjádřením své vůle, neboť jedině tak lze docílit vymýcení tohoto negativního novodobého společenského jevu v oblasti volebního práva.
V návaznosti na výše uvedené skutečnosti soud uvádí, že přes zjištěnou maniplaci s voliči v předmětných volbách do zastupitelstva města Chomutov je třeba akcentovat ustálenou judikaturu Ústavního soudu, který mj. v nálezu ze dne 18. 11. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10, judikoval, že „naše volební soudnictví nezná absolutní vady volebního řízení (tzv. absolutní zmatky volebního řízení), tj. takové porušení ustanovení volebního předpisu, které by mělo za následek automatické zrušení voleb, volby kandidáta nebo hlasování. Všechny možné vady a pochybení je v tomto smyslu třeba považovat za relativní a jejich význam je třeba poměřovat jejich dopadem na výsledek voleb do zastupitelského orgánu jako takového, nebo na výsledek volby konkrétního kandidáta, popř. na výsledek hlasování, a to podle principu proporcionality.“
Veden duchem výše uvedené judikatury zdejší soud přistoupil k přezkoumání skutečnosti, zda výše zmíněných 79 kusů odevzdaných platných hlasovacích lístků, jejichž úprava byla s pravděpodobností hraničící s jistotou výsledkem nedovolené manipulace s voliči, mohlo mít vliv na výsledek voleb do zastupitelstva statutárního města Chomutov. Podíl těchto 79 shodně vyplněných hlasovacích lístků činí 0,74% z celkového počtu odevzdaných hlasovacích lístků, kterých bylo 10 690. Soud se však nespokojil s pouhým porovnáním počtu celkem odevzdaných hlasovacích lístků a počtu zcela totožně upravených, a přistoupil k výpočtům, jaký vliv by mělo na výsledek voleb jako takových, kdyby uvedené lístky nebyly vůbec odevzdány.
Při výpočtu počtu mandátů pro jednotlivé strany dospěl soud k závěru, že v případě eliminace podezřelých hlasovacích lístků by nedošlo k žádné změně v počtu mandátů přidělených jednotlivým volebním stranám. Na této úrovni by tedy k „zatemnění“ výsledků voleb v daném případě při uvedeném počtu problematických hlasovacích lístků nemohlo dojít.
Následně tedy soud přistoupil ještě ke zjišťování, zda by uvedené hlasovací lístky mohly mít vliv na pořadí kandidátů u volební strany ČSSD na místech, které zajišťují dle výsledků voleb účast v zastupitelstvu statutárního města Chomutov, kdy postup při zjišťování výsledků voleb je upraven v ust. § 45 volebního zákona.
V případě této volební strany soud zjistil, že po eliminaci inkriminovaných 79 kusů odevzdaných platných hlasovacích lístků by kandidáti měli následující počet hlasů:
J. M. 2 390 hlasů, M. K. 1 939 hlasů, J. V. 1 532 hlasů, P. H. 1 570 hlasů, B. V. 1 770 hlasů, P. P. 1 747 hlasů a R. K. 1 942 hlasů. Kandidáta M. H. a kandidátky M. Š. se eliminované hlasovací lístky netýkaly (nebyly na nich uvedeny preferenční hlasy v jejich prospěch), a proto jejich volební zisk by zůstal shodný jako v zápisu o výsledku předmětných voleb, tedy v případě M. H. 1 631 hlasů a v případě M. Š. 1 638 hlasů. Z právě uvedeného vyplývá, že M. K., kandidující na 10. místě, by nedosáhl počtu hlasů [který v daném případě činí 1 901,9 hlasů] potřebných pro přeskočení kandidátů kandidujících na kandidátce ČSSD s lepším pořadím, a v důsledku toho by nezískal mandát a 8. mandát připadající ČSSD by získal právě M. H.
Z výše uvedených výpočtů dospěl soud k závěru, že předmětných 79 odevzdaných platných hlasovacích lístků mohlo ovlivnit výsledky voleb na úrovni obsazení mandátů pro volební stranu ČSSD konkrétními kandidáty.
Vzhledem k výše uvedenému dospěl soud k závěru, že v rámci hlasování ve volbách do zastupitelstva statutárního města Chomutov konaných ve dnech 10. a 11. října 2014 došlo k nezákonnosti, která byla tak intenzivního charakteru, že pokud by k ní nedošlo, byl by výsledek voleb jiný.
V daném případě dospěl soud k závěru, že nebylo prokázáno, že by došlo k nezákonnostem v období předcházejícím samotnému hlasování voličů, ale naopak právě v den konání voleb. Jak bylo výše uvedeno, výsledkem hlasování, je projev vůle voličů, který je vyjádřen konkrétní úpravou hlasovacích lístků a jejich odevzdání. Na základě toho pak soud dospěl k závěru, že pokud byla voličům vnucována či podbízena cizí vůle vyjádřená v konkrétní úpravě hlasovacího lístku, jedná se o zásah do průběhu hlasování. Proto soud konstatuje, že v předmětném případě nejsou dány podmínky k vyslovení neplatnosti voleb, ale jsou dány podmínky vyslovení neplatnosti hlasování. Proto soud ve výroku usnesení ad I. návrh na vyslovení voleb do zastupitelstva statutárního města Chomutov konaných dne 10. a 11. října 2014 zamítl.
Ve výroku usnesení ad II. pak vzhledem ke zjištěné nezákonnosti při hlasování ve volbách do zastupitelstva statutárního města Chomutov konaných ve dnech 10. a 11. října 2014, která byla tak intenzivního charakteru, že pokud by k ní nedošlo, byl by výsledek voleb jiný, soud vyslovil, že hlasování v předmětných volbách je neplatné. Vzhledem k tomu, že zcela shodně upravené hlasovací lístky se vyskytovaly v 11 volebních okrscích ze 40, dospěl soud k závěru, že jsou dány podmínky pro vyslovení neplatnosti hlasování ve všech volebních okrscích, tedy v celém statutárním městě Chomutov, který je navíc jedním volebním ovodem, což koresponduje nálezu Ústavního soudu ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 57/10, který je dostupný na www.nalus.cz.
Ve výroku usnesení ad III. pak současně soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť podle ust. § 93 odst. 4 s. ř. s. v soudnictví ve věcech volebních takové právo účastníkům nepřísluší.
O návrzích v souladu s ust. § 90 odst. 3 s. ř. s. soud rozhodl usnesením v nejzazší dvacetidenní lhůtě ode dne, kdy byly odstraněny vady jednoho z projednávaných návrhů, bez nařízení jednání, neboť všechny potřebné skutečnosti bylo možné zjistit z podání účastníků a z předložené volební dokumentace, takže již nebylo zapotřebí provádět další dokazování.
Poučení: Proti tomuto usnesení n e j s o u podle ust. § 104 odst. 1 s. ř. s. věta před středníkem opravné prostředky přípustné.
Usnesení nabývá právní moci podle ust. § 93 odst. 5 s. ř. s. dnem vyvěšení na úřední desce soudu.
V Ústí nad Labem dne 19. listopadu 2014
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová