[OBRÁZEK]

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

       Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. Petra Kuchynky a Mgr. Jaroslava Škopka v právní věci žalobce ROFIN s.r.o., IČ 25663151, se sídlem Kostelní 38, 170 00 Praha 7, zastoupeného JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem Stankovského 144, 250 88 Čelákovice, proti žalovanému Krajskému úřadu Plzeňského kraje, odboru dopravy a silničního hospodářství, se sídlem Škroupova 18, 306 13 Plzeň, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6.2.2013, č.j. DSH/1430/13

t a k t o:

O d ů v o d n ě n í:

1. Napadené rozhodnutí

Žalobou napadeným rozhodnutím Krajský úřad Plzeňského kraje zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Městského úřadu Přeštice čj. OSD-BOM-27799/12 ze dne 7.12.2012, kterým obnovil řízení ve věci schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla tov. zn.: Citroen C4 Picasso 1.6 HDI 16V, VIN: VF7UA9HZH45422164. Městský úřad Přeštice řízení obnovil z důvodu uvedeného v § 100 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu (dále jen správní řád), neboť provedené důkazy v původním řízení se ukázaly být nepravdivými z toho důvodu, že nebyly splněny podmínky dané § 34 odst. 5 zák. č. 56/2001 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků, kdy na základě doložených dokladů a vyjádření bylo zjištěno, že původně předložený COC list (osvědčení o shodě) je nelegálně získaným dokladem, tudíž dokladem neplatným a tyto důkazy mohou odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování. Z odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně vyplynulo, že řízení ve věci podané žádosti o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného předmětného osobního vozidla bylo zahájeno dne 4.1.2010 a bylo ukončeno pravomocným rozhodnutím o schválení technické způsobilosti tohoto vozidla dne 5.1.2010, kdy také toto rozhodnutí nabylo právní moci. Dne 6.8.2010 Městský úřad v Přešticích obdržel podnět Ministerstva dopravy k obnově správního řízení a vyřazení předmětného vozidla z Centrálního registru vozidel, neboť podle sdělení výrobců vozidel Citroën a Peugeot se jedná o vozidlo, které bylo při skladování v Itálii zaplaveno a v důsledku této skutečnosti mělo být fyzicky zlikvidováno. Správní orgán si vyžádal stanovisko akreditovaného zástupce firmy Citroën v České republice, který dne 20.8.2010 sdělil, že uvedené vozidlo bylo výrobcem vyřazeno jako nezpůsobilé k používání a neobchodovatelné, které v žádném případě nesmí být jakkoliv registrované, uváděné do provozu, prodávané, odkupované či opravované. Vzhledem k tomu, že COC list – osvědčení o shodě, který mimo jiné sloužil též pro vydání rozhodnutí o schválení technické způsobilosti předmětného vozidla, se ukázal být chybným dokladem, přistoupil správní orgán k  zahájení řízení o obnově řízení ve věci schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného předmětného vozidla. Správní orgán konstatoval, že zahájení řízení o obnově bylo plně podpořeno doložením podnětu k vyřazení znehodnocených vozidel centrálního registru vozidel zaslaného Ministerstvem dopravy ČR, když veřejný zájem na novém řízení je vyjádřen vůlí ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy, kdy je zájmem, aby se na pozemních komunikacích pohybovala vozidla, jejichž technická způsobilost k provozu na pozemních komunikacích odpovídá patřičné zákonné normě. Vzhledem k tomu, že jeden z podkladů pro rozhodnutí o schválení technické způsobilosti předmětného vozidla byl vyhodnocen jako doklad získaný protiprávně, byla splněna podmínka k zahájení obnovy předmětné věci v souladu s § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, neboť provedené důkazy v původním řízení se ukázaly být nepravdivými a tyto skutečnosti mohly odůvodňovat jiné řešení otázky, jež byla předmětem rozhodování.

O odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně rozhodoval žalovaný správní orgán, který odvolání žalobce zamítl a rozhodnutí potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí se žalovaný vypořádal s uplatněnými výtkami odvolatele a uváděl, že doklady k předmětnému vozidlu v době podání žádosti o schválení jeho technické způsobilosti nevykazovaly žádné nedostatky a proto také došlo správním orgánem k jejímu kladnému vyřízení. Přesto, že na vozidle nebyly zjištěny technické závady, vyšly najevo nové skutečnosti o tom, že původ vozidla dovezeného do ČR na základě zfalšovaných podkladů je v rozporu s právními předpisy. Žalovaný se ztotožnil s názorem správního orgánu I. stupně, že nelze ponechat v provozu na pozemních komunikacích vozidlo, jehož technická způsobilost jako dovezeného vozidla byla schválena v rozporu s § 35 zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Je proto i věcí veřejného zájmu, aby byla povolena obnova řízení podle § 100 odst. 3 správního řádu, neboť provedené důkazy se ukázaly být nepravdivými ve smyslu § 100 odst. 1 a 3 správního řádu. Žalovaný nesouhlasil s námitkou, že vyjádření příslušného ministerstva nemá žádnou důkazní hodnotu, neboť se jedná o pouhé vyjádření a nikoliv o důkaz, neboť výrobce vozidla je osobou, která zodpovídá za dodržení technických požadavků stanovených výše citovaným zákonem, za zajištění shody vyráběných vozidel s typem systému konstrukčních částí i samostatného technického celku vozidla. Právě výrobce vozidla přihlédl k faktickému stavu vozidla a po jeho uvedení do obchodního oběhu protizákonným jednáním na základě nelegálně získaného dokumentu jím bylo předmětné vozidlo vyřazeno jako nezpůsobilé provozu. Žalovaný se zcela ztotožnil s právním hodnocením věci provedené správním orgánem I. stupně a projednávané odvolání zamítl a rozhodnutí potvrdil.

2. Žaloba

Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného a v odůvodnění žaloby tvrdil, že dne 25.2.2010 jako kupující uzavřel kupní smlouvu s obchodní společností FLEXTER Enterprise SE, se sídlem v Praze 4, Nad Opatovem 2140, jejímž předmětem bylo vozidlo tov. zn. Citroen C4 Picasso 1.6 HDI 16V, VIN: VF7UA9HZH45422164. Žalobci přitom není známo, že by mělo být dosaženo schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla na základě zfalšovaných podkladů a tuto skutečnost se dozvěděl až v řízení ze strany správního orgánu I. stupně.  Na předmětné vozidlo ve vlastnictví žalobce bylo uzavřeno pojištění s odpovědností za škodu způsobenou provozem vozidla a bylo uzavřeno i havarijní pojištění. Žalobce má k dispozici i osvědčení o registraci vozidla, které je předmětem tohoto řízení, když z tohoto technického průkazu vyplývá, že datum první registrace byl ke dni 2.3.2010, přičemž splňuje všechny zákonné podmínky předpokládané zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Žalobce tvrdil, že žalovaný i správní orgán I. stupě dospěli k nesprávnému zjištění skutkového stavu, když nezjistili správně podmínky pro povolení obnovy řízení, které podle přesvědčení žalobce nebyly splněny. Ust. § 100 odst. 3 správního řádu stanoví, že se obnova řízení povolí tehdy, pokud je to ve veřejném zájmu. Žalobce vyslovil přesvědčení, že měl být proveden důkaz stanoviskem akreditovaného zástupce s vyjádřením souhlasu se schválením technické způsobilosti. Podle žalobce nelze shledávat veřejný zájem na pokračování v řízení o povolení obnovy řízení, když předmětné vozidlo je prakticky nové, nemělo doposud žádné technické problémy a není technicky nezpůsobilé k provozu. Žalobce vyslovil přesvědčení, že veřejný zájem na obnově řízení nemůže být shledáván v tom, že je to vůle ústředního orgánu státní správy ve věcech dopravy. Předmětné vozidlo absolvovalo již několik technických kontrol, při kterých nebyly zjištěny žádné závady a je proto vyloučené, aby tímto byl shledáván veřejný zájem na obnově řízení  a to i vzhledem k odstupu v čase, když po dobu více než tří let nebylo rozhodnuto o tom, že by se způsobilost vozidla odňala. Vyjádření ministerstva či akreditovaného zástupce prodejce vozidel nemá žádnou důkazní hodnotu, neboť se jedná o pouhá vyjádření a nikoliv o důkaz, který by nezávisle prokazoval údajnou technickou nezpůsobilost předmětného vozidla. Podnět k obnově řízení podalo samotné Ministerstvo dopravy a je proto vyloučené, aby vyjádření oznamovatele bylo rovněž důkazním prostředkem. Pokud se měly ukázat původní důkazy jako nepravdivé, pak z napadeného rozhodnutí žalovaného správního orgánu nevyplývá na základě jakých důkazních prostředků, správní orgán k takovému závěru dospěl a není ani zřejmé z napadeného rozhodnutí, v čem měly být provedené důkazy v původním řízení nepravdivé. Je nepřijatelné, aby správní orgán pouze uzavřel, že původ vozidla dovezeného do ČR na základě zfalšovaných podkladů je v rozporu s právními předpisy, aniž by z takového rozhodnutí bylo zřejmé, v čem rozpor s právními předpisy spočívá a o jaké podklady se mělo jednat. Takové rozhodnutí je nepřezkoumatelné, zmatečné a nezákonné. Žalovaný přitom nehodnotí veřejný zájem, který má být správním orgánem spatřován, aby tak byly dány důvody pro povolení obnovy řízení. Z důvodu nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalobce navrhl, aby krajský soud zrušil rozhodnutí žalovaného a požádal o náhradu nákladů řízení.

3. Vyjádření žalovaného

Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě uvedl, že postup správního orgánu I. stupně považuje za legitimní, neboť rozhodnutí o obnově řízení bylo vydáno proto, aby byl napraven stav vozidla daný a schválený na základě zfalšovaných dokumentů. Správní orgán I. stupně nemohl postupovat jinak, neboť byla zjištěna nová skutečnost, která má na věci zcela zásadní význam a k obnově řízení muselo být přistoupeno. Žalovaný se ztotožnil se skutkovým zjištěním správního orgánu I. stupně i s právními závěry, které byly dovozeny, a navrhl, aby žaloba byla zamítnuta.

4. Posouzení věci krajským soudem

            Krajský soud při přezkoumávání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu a napadené rozhodnutí přezkoumal v mezích žalobních bodů, kterými byly výroky rozhodnutí řádně napadeny (§ 75 odst. 1 a 2 s.ř.s.).

Krajský soud vzhledem k obsahu žalobního tvrzení se zaměřil na otázku, do jaké míry byly naplněny podmínky pro obnovu řízení a do jaké míry se správní orgány s naplněním zákonných podmínek vypořádaly.

           Podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu řízení před správním orgánem ukončené pravomocným rozhodnutím ve věci se na žádost účastníka obnoví, jestliže vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení a které účastník, jemuž jsou ku prospěchu, nemohl v původním řízení uplatnit, anebo se provedené důkazy ukázaly nepravdivými. Podle § 100 odst. 3  správního řádu ve tříleté lhůtě od právní moci rozhodnutí může o obnově řízení z moci úřední rozhodnout též správní orgán, který ve věci rozhodl v posledním stupni, jestliže je dán některý z důvodů uvedených v odst. 1 a jestliže je na novém řízení veřejný zájem; do konce uvedené lhůty musí být rozhodnutí o obnově řízení vydáno.

Pro potřeby posouzení důvodnosti uplatněné žalobní výtky, jejíž podstatou je tvrzení, že rozhodnutí o povolení obnovy řízení je nepřezkoumatelným, neboť nebyly shromážděny dostatečné podklady pro vyhodnocení, zda jsou naplněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí o obnově řízení, krajský soud vycházel z nesporných skutečností, podložených obsahem správního spisu. Z těchto skutečností vyplývá, že k žádosti K.S., bytem … Městský úřad v Přešticích rozhodnutím z 5.1.2010 čj. SD-1-6/2010 rozhodl o schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla tov. zn.: Citroen C4 Picasso 1.6 HDI 16V, VIN: VF7UA9HZH45422164. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 5.1.2010. Dne 22.7.2010 Ministerstvo dopravy zaslalo Hlavnímu městu Praha, Magistrátu hlavního města Prahy, odboru dopravně správních agend podmět k vyřazení znehodnocených vozidel z centrálního registru vozidel s odůvodněním, že od zástupců výrobců vozidel Citroën a Peugeot získalo informaci, že v důsledku záplav v Italii v roce 2010 došlo k zatopení skladů s novými vozidly tov. zn. Citroën a Peugeot a k následnému znehodnocení těchto vozidel. Uvedená vozidla byla vyřazena z obchodního oběhu a byla předána autorizovaným šrotovacím společnostem za účelem jejich likvidace. Přesto se část těchto vozidel objevila v některých zemích v provozu a některá z nich se nacházejí i v České republice. Jedním z těchto vozidel bylo vozidlo s číslem VIN: VF7UA9HZH45422164. Tento podnět byl postoupen Hlavním městem Praha, Městskému úřadu v Přešticích, a to dnem 6.8.2010. Městský úřad Přeštice dnem 23.9.2010 oznámil zahájení řízení o obnově řízení z moci úřední ve věci schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla podle § 100 odst. 3 správního řádu.

Obnova řízení představuje mimořádný prostředek přezkoumání již existujícího pravomocného správního rozhodnutí a je prostředkem k odstranění skutkových omylů a nesprávností. Pravomocné rozhodnutí může být přezkoumáno v obnoveném řízení a příslušný správní orgán nařídí obnovu řízení z moci úřední, jsou-li splněny zákonné podmínky obnovy a pokud na přezkoumání rozhodnutí je veřejný zájem. Prioritní podmínkou pro nařízení obnovy řízení je naplnění podmínky obnovy řízení stanovené v § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu, kterou je skutečnost, že vyšly najevo dříve neznámé skutečnosti nebo důkazy, které existovaly v době původního řízení. Pojem dříve neznámá skutečnost je nutno vykládat jako skutečnost sice novou, ale existující již v době původního řízení, která nemohla být v objektivním smyslu uplatněna. Jak vyplynulo z obsahu správního spisu a jak vyjádřil správní orgán I. stupně a žalovaný v odůvodnění rozhodnutí, právě pro naplnění této zákonné podmínky nenalezl krajský soud dostatek důvodů, které by přezkoumatelným způsobem potvrdily její naplnění. V projednávaném případě nařízená obnova řízení byla vázána na rozhodnutí správního orgánu I. stupně ze  dne 5.1.2010 o technické způsobilosti předmětného vozidla. Skutečností, která měla odůvodnit nařízení obnovy řízení pravomocně skončeného dne 5.1.2010, měl být podnět Ministerstva dopravy ze dne 22.7.2010 k vyřazení znehodnocených vozidel s centrálního registru vozidel, ke kterým náleželo též předmětné vozidlo. Tento podnět k vyřazení znehodnocených vozidel byl doručen Městskému úřadu v Přešticích dne 6.8.2010, který také dne 23.9.2010 zahájil řízení o obnově ve věci schválení technické způsobilosti jednotlivě dovezeného vozidla. Skutečnosti prezentované v podnětu Ministerstva dopravy v době původního řízení, zakončeného rozhodnutím o technické způsobilosti předmětného vozidla ze dne 5.1.2010 neexistovaly a staly se objektivně známými až následně, nejdříve dnem 22.7. 2010. Proto nebyla za této situace naplněna podmínka, aby povolením obnovy řízení bylo umožněno uplatnit nové skutečnosti nebo skutečnosti, které se ukázaly být nepravdivými, které existovaly již v průběhu původního řízení. S takto časovou disproporcí se v rámci zkoumání podmínek pro nařízení obnovy řízení správní orgán I. stupně a ani žalovaný nezabývaly a pro závěr, že v předmětné věci byly naplněny podmínky pro nařízení obnovu řízení, nebyly shromážděny potřebné podklady. Rozhodnutí žalovaného a rovněž rozhodnutí správního orgánu I. stupně bylo soudem proto vyhodnoceno jako nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, ve kterých je spatřováno naplnění základní zákonné podmínky pro nařízení obnovy řízení ve smyslu § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu.

Krajský soud shledal rozhodnutí žalovaného nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů ve smyslu § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. a rozhodnutí žalovaného bez nařízení jednání zrušil.

Vzhledem k tomu, že stejná procesní vada byla shledána i u rozhodnutí správního orgánu I. stupně, krajský soud postupem podle § 78 odst. 3 s.ř.s. zrušil i rozhodnutí tohoto správního orgánu.

Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 60 odst. 1 s.ř.s. a žalobci, který v řízení dosáhl procesního úspěchu přiznává náhradu nákladů řízení ve výši 11.228,- Kč. Tato částka je představována uhrazeným soudním poplatkem ve výši 3.000,- Kč a dále odměnou za právní zastoupení za dva úkony po 3.100,- Kč představované přípravou a převzetím zastoupení a sepisem žaloby a dvou režijních paušálů po 300,- Kč. Tato částka bude uhrazena žalovaným žalobci do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí.

Poučení:   Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho
                  doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího
                  správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje
                  Nejvyšší správní soud.

               Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením
               shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li
               poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže
               následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze
               prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

V Plzni dne 30. prosince 2014

               JUDr. Václav Roučka, v.r.

                                                                                     předseda senátu

Za správnost vyhotovení:

Helena Kováříková