U S N E S E N Í
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci žalobce: V.V., zastoupen Mgr. Ing. Vlastimilem Mlčochem, advokátem se sídlem Janáčkovo nábřeží 84/9, 150 00 Praha 5, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, odbor azylové a migrační politiky, se sídlem Nad Štolou 3, 170 34 Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.7.2014, č.j. OAM-265/LE-LE05-LE05-2013, ve věci mezinárodní ochrany, t a k t o :
I. Řízení se z a s t a v u j e .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se žalobou ze dne 4.8.2014, doručenou Městskému soudu v Praze osobně téhož dne, domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, kterým mu nebyla udělena mezinárodní ochrana dle ust. § 12, § 13, § 14, § 14a a §14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů („zákon o azylu“).
Městský soud v Praze svým usnesením č.j. 2Az 28/2014-31 ze dne 12.11.2014, které nabylo právní moci dne 9.12.2014, věc postoupil k vyřízení Krajskému soudu v Hradci Králové jako soudu místně příslušnému. Nadepsanému soudu byl spis postoupen po právní moci citovaného usnesení dne 31.12.2014.
Krajský soud v Hradci Králové poté provedl lustraci a zjistil, že pod č.j. 32Az 30/2014 je před zdejším soudem vedeno stejné řízení stejného žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.7.2014, č.j. OAM-265/LE-LE05-LE05-2013, ve věci mezinárodní ochrany. Úplně shodnou žalobu doručil zástupce žalobce prostřednictvím datové schránky dne 4.8.2014 i Krajskému soudu v Hradci Králové, který si vyžádal vyjádření žalovaného k žalobě a předložení správního spisu. Věc je připravena k nařízení jednání a rozhodnutí.
Podle zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v platném znění (dále jen „s. ř. s.“) platí, že nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu.
Podle ust. § 83 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), brání zahájení řízení tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.
Podle ust. § 103 a 104 o. s. ř. soud při řízení přihlíží k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může rozhodnout ve věci samé (podmínky řízení). Jde-li o takový nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, soud řízení zastaví. Souběžně běžící řízení je takovou podmínkou řízení, jíž nelze odstranit. Soud proto řízení vedené pod č.j. 32Az 54/2014 zastavil. O žalobě žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17.7.2014, č.j. OAM-265/LE-LE05-LE05-2013 bude rozhodnuto v řízení vedeném zdejším soudem pod č.j. 32Az 30/2014.
O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť řízení bylo zastaveno.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Hradci Králové dne 12. ledna 2015
JUDr. Ivona Šubrtová, v.r.
samosoudkyně