15A 50/2014-32

 

 

 

USNESENÍ

 

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců Mgr. Václava Trajera a JUDr. Petra Černého, Ph.D. v právní věci žalobce: D. Ch., nar. „X“, bytem „X“, zastoupeného Mgr. Jaroslavem Topolem, advokátem, se sídlem Na Zlatnici 301/2, 147 00 Praha 4, proti žalovanému: Městskému úřadu Kadaň, se sídlem Mírové náměstí 1, 432 01 Kadaň, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného,                                                                                

takto:

 

  1.            Řízení se zastavuje.
  2. Žalobci se vrací zaplacený soudní poplatek v částce 1000,- Kč. Částka 1000,- Kč bude žalobci vrácena z účtu Krajského soudu v Ústí nad Labem do třiceti dnů od právní moci tohoto usnesení.
  3. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 9228,- Kč do třiceti dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

 

Odůvodnění:

 

Žalobce se prostřednictvím svého právního zástupce žalobou na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného ve smyslu ustanovení § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“), kterou soud obdržel datovou zprávou dne 28.8.2014, a tedy v zákonem stanovené lhůtě pro podání žaloby, domáhal, aby soud vynesl rozsudek, jímž by bylo určeno, že zásah žalovaného spočívající v nezpracování podání žalobce ze dne 30.12.2013, jež bylo odesláno z e-mailové adresy „X“, byl nezákonný. Žalobce současně navrhl, aby mu byla přiznána náhrada nákladů řízení.

Podáním ze dne 1.12.2014, jež bylo soudu prostřednictvím datové zprávy doručeno 4.12.2014, žalovaný soudu oznámil, že teprve dne 5.9.2014 byl v podání žalobce ze dne 30.12.2013 zobrazen i přiložený text odvolání žalobce proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2.12.2013, č.j. OVV-DOP/ 517/2013/Ka, jímž byl žalobce uznán vinným tím, že dne 14.10.2013 v 17:37 hod. na silnici 1/13 u obce Klášterec nad Ohří jako řidič osobního motorového vozidla tovární značky VOLKSWAGEN model Passat se státní poznávací značkou „X“ překročil nejvyšší povolenou rychlost mimo obec o 35 km/h, když mu po odečtení odchylky měřícího zařízení byla naměřena rychlost 125 km/h, čímž porušil ustanovení § 18 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), a dopustil se tak přestupku dle ustanovení § 125c odst. 1 písm. f) bod 3 zákona o silničním provozu, za což mu byla uložena pokuta ve výši 5.000,- Kč, zákaz činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 6 měsíců, jakož i povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1.000,- Kč. Žalovaný poté, co jeho informatiky byl zobrazen obsah podání žalobce ze dne 30.12.2013, jej vyhodnotil jako odvolání, které má všechny zákonem předvídané náležitosti. Z tohoto důvodu proto rozhodnutí žalovaného ze dne 2.12.2013, č.j. OVV-DOP/ 517/2013/Ka, nemohlo nabýt právní moci dne 3.1.2014, jak bylo žalobcem vyznačeno. Žalovaný následně rozhodnutím ze dne 17.10.2014, č.j. OVV-DOP/ 517/2013/Ka, řízení o shora zmíněném přestupku dle ustanovení § 76 odst. 1 písm. f) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek zastavil.

Žalobce k výzvě soudu ze dne 5.12.2014, č.j. 15A 50/2014-28, podáním ze dne 12.12.2014, jež bylo soudu prostřednictvím datové zprávy doručeno téhož dne, soudu sdělil, že byl postupem žalovaného plně uspokojen, na podaném žalobním návrhu dále netrvá, pročež navrhuje, aby probíhající soudní řízení bylo dle ustanovení § 47 písm. b) s.ř.s. zastaveno a byla mu přiznána náhrada nákladů řízení, jejíž výši pro tento účel vyčíslil.

Protože projev vůle žalobce, jímž došlo ke zpětvzetí předmětné žaloby, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobce zamýšlel ukončení dotyčného soudního řízení jeho zastavením, soud tudíž v souladu s ustanovením § 47 písm. a) s.ř.s. ve výroku ad I. usnesení řízení o předmětné žalobě zastavil. Soud nebyl oprávněn zastavit řízení o této žalobě dle ustanovení § 47 písm. b) s.ř.s., jak navrhoval žalobce, neboť v daném případě nedošlo k uspokojení žalobce postupem dle ustanovení § 62 s.ř.s. Zastavení řízení dle ustanovení § 47 písm. b) s.ř.s je možné toliko tehdy, prohlásí-li žalobce po podání žaloby, že byl postupem žalovaného dle ustanovení § 62 s.ř.s. plně uspokojen. Žalobce sice prohlásil, že byl postupem žalovaného plně uspokojen, avšak žalovaný v projednávaném případě při vydání nového rozhodnutí, tj. rozhodnutí ze dne 17.10.2014, č.j. OVV-DOP/ 517/2013/Ka, nepostupoval dle ustanovení § 62 s.ř.s., pročež je vzhledem k této skutečnosti vyloučeno, aby řízení bylo zastaveno dle ustanovení § 47 písm. b) s.ř.s. S ohledem na uvedené proto soud podání žalobce ze dne 12.12.2014 po obsahové stránce vyhodnotil jako zpětvzetí žaloby z důvodu pozdějšího chování žalovaného.

Jelikož řízení skončilo jeho zastavením před prvním jednáním, soud podle ustanovení § 10 odst. 3 věty první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, rozhodl ve výroku ad II. usnesení o vrácení soudního poplatku žalobci, jenž soudu uhradil po podání žaloby k výzvě soudu ve výši 2.000,- Kč, a to toliko ve výši 1.000,- Kč, když podle citovaného ustanovení mj. platí, že soud vrátí z účtu zaplacený poplatek za řízení snížený o 20%, nejméně však o 1.000,- Kč, pokud bylo řízení zastaveno před prvním jednáním. V souladu s tímto ustanovením soud rovněž rozhodl o tom, že snížený poplatek bude žalobci vrácen z účtu krajského soudu v obvyklé lhůtě.

Výrok ad III. usnesení o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3 větu druhou s.ř.s., podle níž má navrhovatel (žalobce) proti odpůrci (žalovanému) právo na náhradu nákladů řízení, vzal-li navrhovatel podaný návrh zpět pro pozdější chování odpůrce.

V daném případě je s ohledem na vyjádření žalobce, které je obsaženo v jeho podání ze dne 12.12.2014, a které bylo soudem již citováno výše, naprosto zřejmé, že žalobce vzal podanou žalobu zpět, resp. na podané žalobě dále netrvá, právě z důvodu pozdějšího chování žalovaného. Žalovaný totiž rozhodnutím ze dne 17.10.2014, č.j. OVV-DOP/ 517/2013/Ka, řízení o přestupku z důvodu zániku odpovědnosti za přestupek zastavil, pročež ztratilo na významu, aby se žalobce dále domáhal určení, že zásah žalovaného spočívající v nezpracování podání žalobce ze dne 30.12.2013, jež bylo odesláno z e-mailové adresy „X“, byl nezákonný.

S přihlédnutím k této skutečnosti má soud za to, že nastala situace předvídaná ustanovením § 60 odst. 3 věta druhá s.ř.s., v důsledku čehož žalobci vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení. Z tohoto důvodu soud ve výroku ad III. usnesení uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 9228,- Kč, kterou představuje částka 1000,- Kč odpovídající nevrácené části žalobcem uhrazeného soudního poplatku; dále částka 6200,- Kč za dva úkony právní služby advokáta Mgr. Jaroslava Topola po 3.100,- Kč podle ustanovení § 7, § 9 odst. 4 písm. d) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) – převzetí a příprava zastoupení - § 11 odst. 1 písm. a), podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. d)]; dále částka 600,- Kč za dva s tím související režijní paušály po 300,- Kč podle ustanovení § 13 odst. 1, odst. 3 advokátního tarifu, a částka 1428,- Kč odpovídající 21 % DPH, kterou byl advokát podle zvláštního právního předpisu povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad, jež byly vyjmenovány.

 

 Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

 

V Ústí nad Labem dne 7. ledna 2015

 

JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.                          

předsedkyně senátu

 

Za správnost vyhotovení:

Iva Tovarová