U S N E S E N Í
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Markéty Lehké, Ph.D. a soudců JUDr. Petra Černého, Ph.D. a Mgr. Václava Trajera v právní věci žalobce: Bc. M. P., nar. „X“, bytem „X“, zastoupeného JUDr. Josefem Kopřivou, advokátem se sídlem v Praze 1, ul. Vodičkova č. p. 709/33, PSČ 110 00, proti žalovanému: K r a j s k é m u ř e d i t e l s t v í H a s i č s k é h o z á ch r a n n é h o s b o r u Ústeckého kraje, se sídlem v Ústí nad Labem, ul. Horova č. p. 1340/10, PSČ 400 01, v řízení o žalobě proti rozhodnutí ředitele žalovaného ze dne 8. 4. 2011, ev. č. HSUL-4448-7/2010,
takto:
I. Žaloba s e o d m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Žalobce se podanou žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem domáhal zrušení rozhodnutí ředitele žalovaného Krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 8. 4. 2011, ev. č. HSUL-4448-7/2010, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí ředitelky kanceláře ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ve věcech služebního poměru ze dne 30. 12. 2010, ev. č. HSUL-4448/2010, kterým byl žalobci na základě ust. § 113 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a podle nařízení vlády č. 374/2010 Sb., kterým se stanoví stupnice základních tarifů pro příslušníky bezpečnostních sborů na rok 2011, stanoven s účinností od 1. 1. 2011 základní tarif a na období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011 také ostatní složky služebního příjmu, přičemž žalobci byl stanoven základní tarif v 8. tarifní třídě a 9. tarifním stupni ve výši 30.280,-Kč a ostatní složky služebního příjmu v podobě příplatku za vedení ve výši 3.000,-Kč, zvláštního příplatku podle ust. § 120 odst. 2 zákona o služebním poměru ve výši 500,-Kč, zvláštního příplatku II. skupiny podle ust. § 120 odst. 3 téhož zákona ve výši 1.000,-Kč a osobního příplatku ve výši 3.200,-Kč. Současně se žalobce domáhal, aby soud zrušil i prvostrupňové rozhodnutí žalovaného a žalovanému uložil povinnost mu nahradit náklady předmětného soudního řízení.
V rámci přípravy k projednání předmětné žaloby soud lustrací v rejstříku podaných správních žalob u Krajského soudu v Ústí nad Labem zjistil, že žalobce se správní žalobou vedenou pod sp. zn. 15 Ad 2/2014 rovněž domáhal zrušení ředitele žalovaného Krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 8. 4. 2011, ev. č. HSUL-4448-7/2010, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí ředitelky kanceláře ředitele Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ve věcech služebního poměru ze dne 30. 12. 2010, ev. č. HSUL-4448/2010.
V návaznosti na právě uvedené skutečnosti je ovšem nutno konstatovat, že o žalobě vedené pod sp. zn. 15 Ad 2/2014 již bylo Krajským soudem v Ústí nad Labem pravomocně rozhodnuto, a to rozsudkem ze dne 27. 8. 2014, č. j. 15 Ad 2/2014 – 30, jímž bylo rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 8. 4. 2011, ev. č. HSUL-4448-7/2010, pro nezákonnost zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Dotyčný rozsudek nabyl právní moci dne 17. 9. 2014 a v zákonem předvídané lhůtě a ani později nebyl napaden žádným z účastníků řízení kasační stížností.
Podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), mj. platí, že soud usnesením návrh odmítne, pokud o téže věci již soud rozhodoval. Jedná se o neodstranitelný – absolutní – nedostatek podmínky řízení spočívající v existenci překážky rei iudicatae, tj. překážka věci soudem již rozhodnuté, která brání tomu, aby stejná věc, o níž bylo pravomocně rozhodnuto, byla znovu projednávána. Totožnost věci je přitom určována totožností účastníků a totožností předmětu řízení.
V daném případě je tak zřejmé, že je dána existence překážky věci soudem již rozhodnuté, a proto soud podle ust. § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. z tohoto důvodu žalobu proti rozhodnutí ředitele žalovaného Krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru Ústeckého kraje ze dne 8. 4. 2011, ev. č. HSUL-4448-7/2010, vedenou pod sp. zn. 15 Ad 1/2015 ve výroku usnesení ad I. odmítl.
Z důvodu odmítnutí žaloby soud v souladu s ust. § 60 odst. 3 věty první s. ř. s. ve výroku usnesení ad II. nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
JUDr. Markéta Lehká, Ph.D. v.r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení:
Iva Tovarová