[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Miladou Haplovou ve věci žalobce J. S., bytem ……………………., proti žalované České správě sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5, o invalidní důchod, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4.6.2014, č.j. 580 113 0731/47091-VD,
t a k t o :
I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, ze dne 4.6.2014, č.j. 580 113 0731/47091-VD s e z r u š u j e a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.
II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Rozhodnutím žalované ze dne 4.6.2014, č.j. 580 113 0731/47091-VD, žalovaná zamítla námitky účastníka řízení a rozhodnutí ze dne 3.4.2014, č.j. 580 113 0731 potvrdila. Potvrzeným rozhodnutím ČSSZ zamítla účastníkovi řízení žádost o invalidní důchod pro nesplnění podmínek ust. § 38 zák. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o důchodovém pojištění), neboť podle posudku OSSZ Jihlava ze dne 26.3.2014 nebyl účastník řízení invalidní, protože z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu mu poklesla pracovní schopnost pouze o 30%. V námitkách ze dne 10.4.2014 účastník řízení nesouhlasil s nepřiznáním invalidity, vyslovil domněnku zaujatosti lékaře OSSZ vůči sobě, z toho důvodu se domáhá přeřazení k jiné OSSZ a doufá ve spravedlivé posouzení námitek a nového posouzení svého zdravotního stavu. Žalovaná přezkoumala napadené rozhodnutí vzhledem k námitce účastníka řízení a posoudila invaliditu podle § 5 písm. j) a § 8 odst. 9 zák. č. 582/1991 Sb. Podle posudku o invaliditě ze dne 26.5.2014 bylo zjištěno, že účastník řízení není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, neboť míra poklesu jeho pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byla určena ve výši 30% podle kap. V, položka 5, písm. b), když posudkový lékař stanovil procentní míru poklesu pracovní schopnosti na horním rozmezí dané položky, tj. 20% a vzhledem k dalšímu postižení ji zvýšil podle § 3 odst. 2 vyhl. o 10% na celkových 30%.
V žalobě žalobce vyslovil nesouhlas s posouzením zdravotního stavu, popsal své zdravotní potíže, zejména ve vztahu ke kožném problémům, kde půjde pravděpodobně o nemoc z povolání a vyslovil domněnku, že nebylo řádně přihlédnuto ke všem doloženým skutečnostem a k tomu, že má vícero zdravotních postižení.
Žalovaná ve vyjádření navrhla důkaz posudkem PK MPSV s tím, že rozhodnutí ponechává na výsledku dokazování u soudu.
Soud vyžádal posudek od Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) v Brně, který podala dne 14.11.2014. Posudková komise za účasti odborného lékaře – psychiatra, hodnotila zdravotní stav na základě lékařských nálezů v posudkové dokumentaci, ve zdravotní dokumentaci praktického lékaře a doložených k žalobě. Po zhodnocení odborných lékařských nálezů uvedených a citovaných v posudku komise shrnula, že jde o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je postižení kožní, které hodnotí jako středně těžké, funkční postižení provázené generalizovanými exacerbacemi na rozsáhlejších plochách kůže s přetrváváním lokálních potíží i ve stavu příznivějšího onemocnění či stabilizované fázi. Je nutná trvalá péče o kůži, která se zintenzivňuje při zhoršení obtíží, kdy je nutná i péče lékařská. Vylučuje práci s prokázanými alergeny, fyzicky namáhavou, v prostředí, které je nevhodné, v nevhodném oděvu a obuvi a tím značně redukuje možnost výběru zaměstnání. Psychické potíže nedovolují práce se zvýšenými nároky na psychickou odolnost a práce provázené nadměrnými stresovými situacemi. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s rozhodujícím dopadem na pokles pracovní schopnosti je kožní onemocnění uvedené v kap. XII, položka 3, písm. b), přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., v platném znění, pro které se stanovuje míra poklesu pracovní schopnosti na horní hranici rozmezí, tj. 35% z důvodu ostatních zdravotních postižení. Není důvod pro navýšení hodnocení podle § 3 a § 4 vyhlášky. Komise uzavřela, že k datu vydání napadeného rozhodnutí byl invalidní podle § 39 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění, šlo o invaliditu prvního stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) téhož zákona, neboť šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35%. Vznik invalidity posudková komise stanovila dnem 23.1.2014, kdy lze prokázat další zhoršení stavu o předchozí příznivější stabilizaci.
Žalovaná nenavrhla další dokazování a ponechala na rozhodnutí soudu s ohledem na provedené dokazování.
Na základě shora provedeného důkazu posudkem PK MPSV v Brně, který po jeho zhodnocení pojal soud jako rozhodující důkaz pro posouzení žaloby a dospěl d k závěru, že žaloba je důvodná. Z důvodu žalobních námitek soud vyžádal posudek PK MPSV v Brně, který byl vypracován dne 14.11.2014. V uvedeném posudku posudková komise řádně a úplně zhodnotila zdravotní stav žalobce, vyjádřila se ke všem námitkám vznesených žalobcem v rozsahu dostačujícím pro zhodnocení a posouzení žaloby. Z obsahu posudku je zřejmé, že se posudková komise zabývala zdravotním stavem velmi podrobně, provedla objektivní vyšetření při svém zasedání, zdravotní stav zhodnotila úplně a komplexně. Na základě toho pak stanovila vznik invalidity prvního stupně od 23.1.2014, když zdravotní stav hodnotila podle kap. XII, položka 3, písm. b), přílohy k vyhl. č. 359/2009 Sb., a míru poklesu pracovní schopnosti určila ve výši 35%, neboť rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zhodnotila funkčně jako středně těžké postižení. Soud považoval vypracovaný posudek PK MPSV v Brně za úplný, podrobný, přesvědčivý a pojal ho jako zásadní důkaz pro posouzení žaloby.
Na základě jeho závěru soud zrušil napadené rozhodnutí ve smyslu ust. § 78 odst. 1 soudního řádu správního. Žalovaná je v dalším řízení vázána právním názorem soudu, že žalobce byl k datu napadeného rozhodnutí dne 4.6.2014 invalidní, šlo o invaliditu I. stupně podle § 39 odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění a tato invalidita vznikla dne 23.1.2014.
Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 60 odst. 1 s.ř.s., podle kterého má úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce však náklady řízení nežádal.
P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
V Brně dne 9. prosince 2014
JUDr. Milada Haplová, v.r.
samosoudkyně
Za správnost vyhotovení:
Karolina Marešová